Sádrové omítky jsou jednoduše řečeno v kurzu, a nic na tom nemění ani fakt, že řada lidí se jich stále obává, nebo mají o nich zcela mylné představy. Počet realizací však každým rokem stoupá. Platí to jak v případě novostaveb, tak i rekonstrukcí. Pokusme se podívat podrobněji na některé špatně interpretované informace nebo polopravdy.
Je pravda, že omítka špatně drží?
Není to pravda. Z dlouholeté praxe jednoznačně vyplývá, že sádrová omítka umí perfektně držet prakticky na každém povrchu, pokud se ovšem dodrží správný technologický postup. A v tom může být kámen úrazu. Přitom řešení je strašně jednoduché. Před aplikací sádrové omítky se musí povrch vždy a správně napenetrovat. Volba penetrace závisí na druhu podkladu, to znamená u nesavých podkladů je třeba použít Betokontakt, a tam kde je potřeba snížit nasákavost (cihelné zdivo, porobeton apod.) aplikovat Aufbrennsperre. Penetrační nátěr musí být vždy vyschlý, proto je ideální aplikace den předem. Sádrová omítka se nesmí nanášet na vlhký a nevyzrálý beton – například na strop. A ještě jedna důležitá věc. Protože u novostaveb dochází logicky k dotvarování konstrukce, doporučuje se spoj stěny a stropu uměle proříznout a vytvořit tak pracovní spáru, která zamezí riziku vzniku trhlin.
Je pravda, že zpracování sádrové omítky je složitější?
Vůbec ne. Mezi nejžádanější omítky na trhu patří sádrová omítka Knauf MP 75. Její receptura byla za roky používání dotažena k téměř 100% dokonalosti. Důvodem k tomuto tvrzení jsou kvalitní a důkladně tříděné suroviny. Zpracování, které může být jak strojní tak ruční, je jednoduché a hlavně pro řemeslníka maximálně čitelné. Už samotná možnost nanášet omítku v jedné vrstvě celý proces omítání významně zrychluje a usnadňuje. Doporučená tloušťka vrstvy jinak vydatné omítky je 8 až 30 mm. V případě potřeby je oprava povrchu sádrové omítky snadná a nezanechává stopy. Pravda, existuje jedno omezení. Omítat se musí při teplotách nad 5 °C a je třeba zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. V tomto případě nestačí pouze mikroventilace. Doba vysychání omítky je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky. Typickým příkladem nesprávného postupu je realizace litých potěrů v čerstvě omítnutých místnostech. Lité potěry je vhodné provádět až po kompletním vyschnutí omítek.
Je sádrová omítka drahá?
Určitě není. S rozšířením poptávky a s počtem realizací cena sádrových omítek klesla na stejnou úroveň jako v případě vápenocementových materiálů. Naopak díky snadné aplikaci a nanášení v jednom sledu klesají náklady na zpracování.
Hodí se sádrová omítka do koupelny?
Ano, proč ne. Je pravda, že sádrová omítka nepatří do prostor s trvale vysokou vlhkostí. Tím ale máme na mysli například sauny nebo wellness, a není možné ji používat v exteriéru. Z toho vyplývá, že takové omezení neplatí pro kuchyně a koupelny, protože zde relativní vzdušná vlhkost nikdy nepřesahuje dlouhodobě 70 %.
Je na místě říci, že sádrová omítka je pro každý interiér velkým přínosem. Proč? Protože její sametově hladký povrch velmi dobře vypadá a její vlastnosti pomáhají vytvářet příjemnější a zdravější klima v místnosti.
Ještě více informací na téma sádrových omítek na www.knauf.cz