Vyhnout se v tropických měsících vysokým teplotám je často téměř nemožné. Zatímco někteří lidé se míří zchladit k vodě, jiní se před vedrem snaží schovat v interiéru, ať už doma či v zaměstnání. Jak tropickým teplotám čelit? Řešením jsou systémy pasivního i aktivního chlazení.
Jaké jsou možnosti aktivního a pasivního chlazení? | Foto: LOMAX
Aktivní chlazení – klimatizace, tepelná čerpadla i ventilátory
Způsoby, jak se v létě chránit před teplem v domácnosti, jsou v zásadě dva. Ochlazování interiéru může fungovat na aktivní či pasivní bázi. V prvním případě je vzduch v interiéru aktivně ochlazován, nejčastěji různými elektronickými zařízeními. V tomto směru jsou nejčastěji zmiňovány klimatizace, které do místnosti nechávají proudit ochlazovaný vzduch.
Ačkoliv tato zařízení teplotu v interiéru spolehlivě sníží, je dobré u nich pamatovat i na některá rizika či problematické aspekty. Zmínit lze například zdravotní potíže, které klimatizace při svém fungování mohou uživatelům způsobit. Často se hovoří o vysychání sliznic kvůli suchému vzduchu, který ze zařízení proudí. Tyto potíže mohou následně přerůst až do bolesti v krku či angíny. Nepříjemné mohou být také přechody mezi příliš klimatizovaným interiérem a tropickými teplotami ve venkovním prostředí.
Další variantou obrany před letními horky být i obyčejné ventilátory. U nich však platí, že po místnosti pouze víří již teplý vzduch. Určitým vylepšením tak může být jeho vybavení zvlhčovačem vzduchu, který do místnosti pouští i malé kapky vody, a tím je pro uživatele příjemnější.
U principů aktivního chlazení interiéru se lze setkat i s variantou chlazení tepelným čerpadlem, které v takovém případě funguje na reverzním principu. Interiér objektu je tak ochlazován a teplo z chlazení je mařeno do okolního prostředí. S tímto řešením se lze setkat například u rekreačních objektů, neboť je poměrně nenáročné na celkovou údržbu.
Pasivní chlazení interiéru je levnější a nezpůsobuje zdravotní rizika. | Foto: LOMAX
Pasivní varianta eliminuje zdravotní rizika i vysoké provozní náklady
Druhou variantou ochrany před letními vysokými teplotami mohou představovat systémy pasivního chlazení. Ty fungují na principu zabránění vstupu tepelné energie do interiéru, navíc tento prostor maximálně zastíní, tudíž se dopadem slunečních paprsků nemůže dále zahřívat. Mezi nejefektivnější varianty pasivního stínění patří systémy exteriérové stínicí techniky, zejména pak venkovních žaluzií a předokenních rolet.
„Pro letní měsíce lze jako nejvhodnější řešení z hlediska pasivního chlazení považovat venkovní žaluzie. I při největším žáru zvládnou odstínit 94 % tepelné energie, tudíž do interiéru nepustí prakticky žádné teplo. Díky zastínění je tak uvnitř příjemná teplota, aniž by člověku hrozila zdravotní rizika, například v podobě vysychání sliznic,“ řekl Petr Přichystal marketingový manažer společnosti Lomax, která se zabývá produkcí stínicí techniky.
Venkovní žaluzie odstíní až 94 procent tepelné energie. | Foto: LOMAX
Druhou efektivní variantu zastínění představují předokenní rolety. „Pro letní měsíce však doporučujeme uživatelům spíše venkovní žaluzie. Oproti roletám je totiž u nich možné dle potřeby polohovat jejich lamely, což člověk ocení zejména při proměnlivém počasí. Předokenní rolety naopak při zatažení umí vytvořit téměř absolutní tmu, příznivě tedy ovlivňují například kvalitu spánku,“ doplnil Přichystal.
Venkovní rolety vytvoří i téměř absolutní tmu a tlumí hluk z okolí. | Foto: LOMAX
Výhoda pasivního chlazení spočívá oproti aktivní variantě i v dodatečných nákladech. Zatímco u stínicí techniky výdaje prakticky končí s jejím pořízením, například u klimatizace uživatel zařízení nejprve za nemalý obnos pořídí a následně financuje ještě jeho provoz. „Právě klimatizace patří mezi zařízení s vyšší spotřebou, při současných cenách elektřiny to tedy pro uživatele znamená značný náklad. Nejen, že musí počítat s výdaji na vytápění v zimě, ale kvůli klimatizaci zaplatí více také v létě za chlazení,“ uzavřel marketingový manažer společnosti Lomax.