Nejčastějším důvodem pro zateplení šikmé střechy bývá využití podkroví k obývání. Tento fakt vedl již v minulosti k řadě rekonstrukcí starých podkroví, a v dnešní době se takto využívá podkroví již prakticky v každé novostavbě. V souvislosti s tím se také snažíme najít nejlepší způsob, jak snížit náklady na vytápění těchto prostor na minimum. Před vlastní realizací je velmi důležitý správný návrh střešní konstrukce. Nejlepší variantou je detailní rozpracování návrhu přímo v projektové dokumentaci. To často vyjasní i celou řadu detailů, které by jinak mohly v budoucnu způsobit složitější problémy k řešení přímo na stavbě.
Jakou zvolit tloušťku materiálu?
Zásadní otázkou, na kterou téměř všichni investoři hledají při plánování stavby či rekonstrukce odpověď, je ideální tloušťka a druh použité tepelné izolace. V závislosti na použitém materiálu jsou v dnešní době optimální tloušťky tepelné izolace do šikmé střechy na úrovni 300 mm. Někteří investoři ale raději sáhnou po tloušťkách ještě vyšších. Důvodů může být více. Buď se v projektu počítá s méně kvalitním izolačním materiálem, nebo naopak se jedná o tzv. pasivní stavbu, kde se tloušťky izolace v šikmé střeše často blíží i k 500 mm. V některých případech se vyšší tloušťkou tepelné izolace také kompenzují tepelné mosty vzniklé vlivem konstrukce krovu (nejčastěji vlivem krokví).
Šikmá střecha u nových staveb
U novostaveb je návrh skladby šikmé střechy většinou jednodušší, jelikož již v rámci projektu si můžeme zvolit buď nadkrokevní izolaci či klasické zateplení mezi a pod krokvemi, případně jejich kombinaci. Při výběru nejsme v zásadě téměř nijak omezeni. Nejčastěji se volí skladba v tomto složení (směrem od exteriéru):
- Střešní krytina (například betonové tašky)
- Latě (nejčastěji 40/60 mm)
- Kontralatě (nejčastěji 40/60 mm – pro sklony nad 25° stačí větraná mezera 40 mm)
- Doplňková hydroizolace (například Tyvek Soft)
- Tepelná izolace mezi krokvemi (například ISOVER Unirol Profi, nejčastěji v tl. 160 mm)
- Tepelná izolace pod krokvemi (například ISOVER UNI, nejčastěji v tl. 100 mm)
- Parozábrana či parobrzda (např. ISOVER Vario® XtraSafe)
- Tepelná izolace pod parozábranou (například ISOVER UNI, nejčastěji v tl. 40 mm)
- Sádrokartonový rošt
- Sádrokarton (např. modrá akustická protipožární deska MA (DF) Activ‘Air®)
Rekonstrukce vyžadují individuální přístup
U rekonstrukcí je situace často složitější. Nejlepším řešením je samozřejmě skladbu šikmé střechy provést stejně jako je u novostaveb. Bohužel velmi často je u starších staveb na krokvích přímo aplikované bednění, na něm asfaltová lepenka a vrchní krytina. V jiné, také často používané variantě jsou latě a finální krytina natlučeny přímo na krokvích bez jakékoliv další větrané mezery či doplňkové hydroizolace.
Pro zabudování nového zateplení je takový původní stav stavby velmi nepříznivý, jelikož dle požadavku ČSN 73 1901 musí být nad tepelnou izolací (pod krytinou) větraná mezera, která v tomto případě chybí. Výměna střešní krytiny se spolu s rekonstrukcí podkrovních místností provádí jen ve velmi ojedinělých případech, takže větranou mezeru je třeba v konstrukci vyčlenit přímo v místě mezi krokvemi. V praxi to znamená, že se po stranách krokví přitlučou hřebíčky ve vzdálenosti 40 resp. 60 mm od bednění - záleží na sklonu střechy, a tím i na požadavku na velikost větrané mezery. Mezi nimi se vyplete drát či provázek ve tvaru písmen V či X tak, aby následně vložené tepelné izolaci nedovolil vzniklou mezeru ucpat. Občas se vznik větrané mezery řeší natlučením latí stejné výšky tj. např. 40 mm po stranách krokví, ale zde existuje riziko vyboulení tepelné izolace uprostřed, a tím i ucpání větrané mezery, takže toto řešení nelze obecně doporučit.
V některých případech se místo výpletu drátem či provázkem aplikuje doplňková hydroizolace. Na stranách u krokví se přisponkuje, či se použije pro upevnění již zmíněná lať. Funkce doplňkové hydroizolace je zde ale omezena jen na plochu mezi krokvemi, a tedy hydroizolace nemusí plnohodnotně plnit svoji funkci v celé ploše. Je to však bezpečnější připevnění, než jen výplet drátem či provázkem. Tímto máme vyčleněnou větranou mezeru, nicméně nesmíme zapomenout na zajištění odvětrávání. V praxi to znamená vybourat u okapu otvor, kterým se do větrané mezery bude moci dostávat vzduch. U hřebene střechy je potřeba použít větrací tvarovky a vzduch z mezery odvádět. Po tomto úkonu již lze skladbu šikmé střechy udělat obdobně jako u novostaveb, tj. aplikovat tepelnou izolaci a následně i další vrstvy dle popisu níže, opět směrem od exteriéru:
- Stará střešní krytina (například plech, asfaltové šindele, atd.)
- Stará asfaltová lepenka
- Bednění (většinou stará prkna)
- Větraná mezera v prostoru krokví (pro sklony nad 25° stačí větraná mezera 40 mm)
- Doplňková hydroizolace (například Tyvek Soft) či výplet z drátu či provázku
- Tepelná izolace na zbylou výšku krokví (například ISOVER Unirol Profi, nejčastěji v tl. 100 mm)
- Tepelná izolace pod krokvemi (například ISOVER UNI, nejčastěji v tl. 160 mm)
- Parozábrana či parobrzda (např. ISOVER Vario® XtraSafe)
- Tepelná izolace pod parozábranou (například ISOVER UNI, nejčastěji v tl. 40 mm)
- Sádrokartonový rošt
- Sádrokarton (např. modrá akustická protipožární deska MA (DF) Activ‘Air®)
Jakých chyb se vyvarovat při zateplení šikmých střech
Mezi nejčastější chyby, kterých se lidé při realizaci zateplení šikmé střechy dopouštějí, patří při snaze o co největší úspory zejména absence projektu. To bohužel často vede k tomu, že se do konstrukce aplikuje tepelná izolace o příliš malé tloušťce. Porovnáme-li rozdíl nákladů při zateplení menší a větší tloušťky izolace s ohledem na cenu dalších komponentů (práce, parozábrana, sádrokarton atd.) je výsledek zanedbatelný. Cena práce a dalších úkonů je v zásadě stejná, jako když použijeme větší tloušťku izolace, takže navýšení o 40-60 mm izolace již v celkové ceně způsobí navýšení jen o jednotky procent. Tyto peníze se nám navíc vrátí do několika málo let zpět na úsporách za vytápění.
Další, poměrně častou chybou, je primární stanovení tloušťky tepelné izolace bez ohledu na její kvalitu. Přitom rozdíl mezi tepelněizolačním účinkem jednotlivých tepelných izolací může dosahovat i 30 %. Pokud si toto procento promítneme do tloušťky zateplení, pak je jistě rozdíl, zda máme v konstrukci o 30 % tepelné izolace více či méně.
Kvalita tepelné izolace má také vliv na rychlost aplikace zateplení do šikmé střechy, a tedy úsporu času. U některých levnějších typů izolací na našem trhu se totiž u malého sklonu šikmé střechy může stát, že z prostoru mezi krokvemi propadává, a musí se podvazovat drátem či provázkem. Aplikace zateplení pak trvá o x hodin déle. Proto je důležité si předem rozmyslet, zda uspoření několika stokorun při nákupu tepelné izolace na kompletní zateplení běžného rodinného domu se naopak neprodraží na nákladech za x hodin práce navíc.
Další informace najdete v tištěném prospektu ISOVER – Šikmé střechy a stropy, který je na webu www.isover.cz k dispozici i ke stažení nebo můžete využít bezplatnou poradenskou linku 800 476 837 (800 ISOVER) či technickedotazy@isover.cz.