Ahoj, kdo bydlíte u tchánů, jak s nimi vycházíte? Stanovili jste si nějaké pravidla? Jaké? A co sourozenci co už tam nebydlí, ale je to jejich rodný dům? Spravujeme si pro sebe první patro.
iiiviiiTomuhle bydlení se opravdu nedá říct výhra. Já jsem třeba více tolerantní než manžel, ale s jeho rodiči už bychom nebydleli. Před dvaceti lety, když nám bylo dvacet a jim čtyřicet jsme s nimi žili v jednom bytě v paneláku 6 let, nebývalo větších sporů. Ale každý se nějak vyvíjíme a teď už by to neklapalo. Tak hodně štěstí
- agnes91Taky opravujeme patro, pod náma budou manželovi rodiče, my s dětma... No popravdě zatím vycházíme dobře, ale bydleli jsme tam chvilku a pak se stěhoivali aby se mohlo rekonstruovat takže se uvidí až se nastěhujeme, určitě bude potřeba velká tolerance, respektování soukomí apod., asi bude potřeba říct kdo jak si to představuje, popř postupně řešit různé situace, snad to zvládneme
- martanek83Asi treba respekt vůči sobe navzájem. Umět si rici pravdu do oči a přitom nebýt jedna strana moc vztahovacna. Verim ze to muze fungovat. Nam to nevyšlo a defakto proto jsem objevila novou střechu v ramci budovani samostatného žití. Preji ale aby vse klapalo a soužití bylo vice méně harmonické
Radka RichterováMy to tak měli. Rekonstruovali jsme si podkroví a rodiče bydleli dole s tím, že sourozenci tam jezdí přesně na návštěvu. Vydrželi jsme to přesně rok. Už asi po půl roce bylo znát, že si tam prostě překážíme, nám vadilo tohle, jim tamto a do budoucna nám to pěkně zhoršilo vztahy. Dosud jsem přesvědčená, že kdybychom spolu nikdy nebydleli, měli bychom teď mnohem lepší vztahy.
ffiinnkkaaJak řešíme? Stěhujem se do svého
- kakulaMuj nazor je nikdy nestavet vedle rodicu a bydlet s rodicema uz vubec.muzete byt s nima v pohode,ale proste nemate svuj klid.a casem se vzdy neco najde co nebude sedet vam a nebo jim.sourozenci budou jezdit kdykoliv,bubou chtit.
- ililinaBydleli jsme takto s exmanželem, a rozhodně nedoporučuji.
- krizeceknic bych nespravovala a nerekonstruovala dokud by nebyly s ostatními sourozenci vyřešeny nějáké majetkové věci a taky s rodičema.. Vy to tam opravíte, vrazíte nemalé peníze a oni barák pak přepíší na někoho jiného... Tohle třeba udělala sousedka synovi.. třeba manžel nemá se sestrama dobré vztahy, jedna má vlastní dům, druhá bydlí u rodičů, ale podle mě to bude jednou boj o dědictví a nemyslím si že by manžel ustoupil, ani nevím proč by měl Takže nejprve všechno právně pořešit, vztahy můžou být sebelepší, pak se jednou rozhádáte a bude
A nejlepší samozřejmě bydlet sami 
veverik_Bydlíme tak od listopadu, stěhovali jsme sr sem na přání tchána. Už po prvnich 14 dnech to bylo peklo. Ted jsme ve fázi ignorance, ale s tchýni vycházíme perfektně. Už máme podepsanou smlouvu a staví se nám nový bytecek, bohužel bude až.na podzim
monikaxoxoMy bydlíme s prarodiči, taky výhra. Furt se k nám chovají jako k malým. Zrovna včera přijdu v půl desáté večer z práce a babča mi nutí jídlo, řeknu, že nechci a hned se urazí, že jí dělám naschvály a že kvůli mě vaří, jako kdybych se jí o to prosila a neuměla si udělat jídlo sama. Ale to je furt něco, třeba se s manželem ani pořádně pohádat nemůžeme, aby to oni neslyšeli a neřešili
gabu2zrekonstruovali jsme půlku baráku u tchýně, nepatří nám tu ani hřebík(vše je psáno na ní a po její smrti se máme rovným dílem rozdělit s bratrem mého muže..)Tze jsme loni koupili svůj domek a budeme cpát peníze raději do svého...Už abychom byli pryč..
agness409nikdy víc,ikdyž nyní to může být v poho,tak do budoucna to prostě v poho nebude,neznám nikoho,kdo by byl takto spokjený...- terijAUTORa co když budeme mít oddělený vchod? Dům už je psaný na nás, všichni jsou vyrovnaní.
lancome@terij Stavíme, barák je náš a a v něm bude mít garsonku mamka, nedělám si iluze o tom, že bychom si nikdy nevjeli do vlasů situace tak prostě vyšla a na nás je abychom si vybrali, jak se k takovému bydlení postavíme