Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Financování, SFRB

Jak financujete vlastní bydlení?

Musím se přiznat, že kolikrát, při pohledu na všechna ta Vaše alba krásných interiérů i exteriérů nechápu a přemýšlím, kde na to všechno berete penízky? :-D Ráda bych se proto zeptala, jak financujete vlastní bydlení? Je to z větší části hypotéka, nebo našetřené peníze, nebo peníze od rodičů? Jaké máte povolání? A jak jste začínali? Je to kolikrát hezké a poučné slyšet celý příběh... :) My jsme teprve na začátku cesty. Já jsem absolventka (již půlroku v pracovním procesu :-) ), přítel již déle, ale stále se ještě formuje a sebevzdělává. Oba sníme o domečku nejlépe někde za Prahou. Oba jsme se do Prahy přestěhovali za prací, neboť chceme každý pracovat v tom, co nás baví a samozřejmě také dokázat to sami sobě, že se dokážeme postavit na vlatní nohy a splnit si náš sen. :) Momentálně bydlíme v pronájmu v socialistické garsonce :-D a každý měsíc nám trhá srdce splachovat ty peníze do cizího (hnusnýho :D ) záchodu, když bychom už mohli platit hypotéku, ale chceme si půjčit co nejmíň a tak se zatím snažíme našetřit, co se dá. Naštěstí přítel docela dost našetřil poslední roky ještě při mých studiích, když dojížděl do Prahy za prací a bydlel u rodičů a pár korunek jsme navíc každý dostal od rodičů na klasickém stavebku :). Díky bohu snad bude aspoň má práce jakž takž jistá (pracuji jako porodní asistentka v obyč. nemocnici :) ), sice průměrně placená ale zato mě moc baví, i když je to někdy o nervy. :) Přítel práci jistou nemá, ale snaží se na tom pracovat. Denně se učí, kupuje si knihy a sebevzdělává se. Sice oba VŠ a je nám to prd platné, ale je nám jasné, že nic není zadarmo. Popravdě budu raději dělat za méně peněz ale budu mít jistý výdělek, než vydělávat 50 tis. a za rok nemít práci. Přítel to vidí denně. Holt nezbývá nic jiného, než se snažit, že... Náš plán je za rok, dva, tři (uvidíme podle práce) si vzít hypotéku na 2 miliony (strašná představa), musíme to zvládnout. I kdybychom měli žít z ruky do huby, tak si vlastní vysněné bydlení vybudujeme! Nejhorší jsou jakorát přítelovi rodiče, kteří nám to "skvěle" zlehčují. Přítelův otec prohlásil, že ho vydědí, když si vezmeme hypotéku. Však ať si klidně vydědí :-D. Vlastní 2 baráky a vyloženě tím přítele vydírá.. :-( Je to fakt hnusny.... Prvně jsme mysleli, že bychom bydleli v tom jednom baráku z těch dvou, který momentálně není obydlený, ale je to na blbém místě, všude daleko, práce žádná v okolí, navíc rekonstrukce by stála min. 1,5 mil., takže to radši bydlení podle svých představ. Jeho otec se s tím ale nemůže smířit, že to nechceme... :-| Prodat to nechce, jelikož tam vyrůstal, což samozřejmě chápu a vůbec by nás nenapadlo to po něm chtít. K tomu si schovává dost peněz ve skříni (asi 20 let), dokonce mi je ukazoval!!!!!! Přjde mi to jako výsměch, provokace, nemůžu si pomoct. Kdyby je dávno investoval do jakéhokoli bytu kdekoli v ČR, tak se mu ty prachy ztrojnásobí. Ale hrozně se tím chlubí.. :-D Směšný... Co byste mu na to řekli, když mi je ukazoval? :-D Jeho matka nás přemlouvá, ať bydlíme s nimi v jejich baráku, kde to ale absolutně nepřichází v úvahu, ať už z povahy obou jeho rodičů, tak z polohy nemovitosti vzhledem k pracovním příležitostem a dalším věcem. Jeho otec to prostě nemůže rozdýchat, že se jeho jediný synáček odstěhoval a dokonce k nám nechtěl přijet ani na návštěvu. Naši jsou teda musím říct mnohem lepší v tomhle. Pomohli nám se přestěhovat, zmontovat nábytek (ještě z mého dětského pokoje), taková psychická podpora, pomoc... Taky se jim stýská, voláme si, ale nevydírají nás kravinama! Prostě se nám snaží ulehčit postavení se na vlastní nohy, ale o jeho rodičích se to nedá říct teda vůbec. Moc mě to mrzí... Tak jsem se trochu rozepsala o rodinných vztazích :-N napište taky svůj plán... 8-)
Odpovědět
@lucimia U nás to je tak, že jsme hodně přemýšleli, jak postupovat, víc jsi určitě četla u mě ve fotoblogu. Takže to dopadlo tak, jak to dopadlo, a musím říct, že hodně velkou část táhne finančně přítel, který je na tom o dost lépe než já, měl dost našetřeno, docela dost vydělával, teď je to o něco horší, ale pořád je na tom lépe než já. Oba jsme měli stavební spoření, jedno mi doběhlo, peníze jsem vložila na spořicí účet, druhé mi bude končit letos, takže hodlám peníze vybrat najednou a investovat je. Řekli jsme si, že pokud to nebude nutné, nebudeme si žádné peníze půjčovat, o to sice ta výstavba trvá déle, ale vidina, že se nastěhujeme bez dluhů, je pro nás hodně lákavá a v těžkých chvílích by nás to asi hodně drželo nad vodou, kdyby se k tomu okolí nestavilo tak, že teda asi na bydlen nepospícháme, asi po tom ani netoužíme, nebo co to slýchávám za kecy….Ale situaci jsem měla, nebo stále asi mám, podobnou jako ty. Zatímco mamka nemůže překousnout, že jsem odmítla bydlet s ní v baráku a že nechodíme prosit o pomoc, tak naopak aspoň tatík nám to přeje a chodí nám odvážně pomáhat. Toho si strašně moc vážím a slíbila jsem mu, že pokud se jednou s příteleme rozejdu, nastěhuju se k taťkovi a budeme žít spolu :-D Nevím, proč se netvářil nadšeně :-D Ale tvůj tchán se docela předvedl, je jasné, že ho krká, že také neprosíte o peníze a o pomoc, jako my. Proto na těch barácích sedí jako žába na prameni. Proto ti asi ukazoval i ty peníze. Já bych mu řekla něco Jé, to se máte, že máte tolik peněz, můžete cestovat, objevovat svět, asi bych mu dala najevo, že o to prostě nestojím, ale to člověka zákonitě napadne až s křížkem po funuse…Já si myslím, že máte střízlivý názor, šetřit co nejvíc se dá, aby pak ten dluh nebyl tak velký. U nás je jedna čtvrť, kde stojí takové ty luxusní novostavby, ráda se tam chodím procházet a vzdychat nad věcmi, které mít nikdy nebudu. Ale neávno jsem tam šla a tři baráky se prodávají. Prý neutáhli hypotéku…Jsme docela malé město, každý tam každého zná, a když pak slyším, že ten a ten prodává barák, tak je mi z toho divně. Jenže to jsou baráky, které prodávají za 12 milionů a kdo si to může dovolit. Jeden se u nás prodává už tři roky. Doba je zlá :-(
Odpovědět
@lucinkafr No za 12 mega to už je fakt síla :) Já na to jeho otci řekla, když mi ty peníze ukazoval: "no ty jo, to se teda máte, to jste šikovnej, že jste si to takhle našetřil," a šla jsem radši pryč, jelikož mě to šíleně nasralo... :-D Hlavně mně to přjde směšný, že si ty peníze nenechává nikde zhodnotit, již tolik let.. to fakt nechápu ;-) ale což, peníze po něm nechceme... sice má občas svý dny, kdy se s námi baví o budoucnosti a když mluvíme o stavbě tak i mluví tím stylem, že by nám pomohl atd., ale aby nám to pak za pár měsíců vytknul????!!!! tak to raději budu mít hypotéku a šetřit každou korunu. Jo a jeho matka, když nás furt tlačila, ať bydíme u nich, tak říkala: "nebudete muset mít hypotéku, budete mít život bez stresu, táta tu rekonstrukci komplet zaplatí......" :-D Jinak teda závidím, že jste si nemuseli nic půjčovat :)
Odpovědět
Profilova fotka
@lucimia tak jenom v rychlosti ;-) něco hodně málo sem měl našetřeno, pozemek koupil z lišky na úvěr, dům je na 30let na hypotéku s né zrovna malou slpátkou. rodiče nám akorát koupily pár drobností do interiéru. Příjmy máme tak nějak průměrné, ale na mateřskou by to třeba teď nedalo. Mám v záloze pozemek u našich na prodej, s tím bych pak chtěl spatit ten svůj a pak už "jen " splácet hypotéku.... na žádné vyskakování to není, ale jsme ve svém ;-) Jinak naši jsou v poho, ale rodiče přítelkyně nemohli zkousnout, že se odstěhujem, měli v plánu, že s nimi budem bydlet a do poslední chvíle tomu věřili ( to už se dům stavěl ) .... Teď koukám na tvůj věk, tak v té době jsem měl tedy uplně jiné starosti :-D domů sem se chodil jen vyspat a najíst a naši mě dotoval, za to jim děkuji ;-) Osamstnil sem se až po třicítce a kdybych něměl hypo na 30let tak nikam nespěchám.... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Tak u nás je to tak, že já teď jsem v práci už 3,5 roku a přítel 1,5. On má VŠ a já VOŠ. Oba vyděláváme tak nějak průměrně. Celou dobu jsem si dávala něco na stavebko a taky na spořící účet. Přítel toho moc neušetřil, koupil auto (ale alespoň máme dopravní prostředek). Taky jsem snila o baráčku, ale s cenami pozemků okolo prahy bychom se nedostali moc pod 3 miliony. Tak jsme se rozhodli, že půjdeme do bytu, za Prahu a chceme pořídit něco do 2 milionů. Hypotéku si vzít budeme muset, ale chceme to vymyslet nějak, abychom mohli brát co nejnižší. Do toho nám ještě něco ukrojí svatba, ale tak snad to nějak půjde :-). Zvládli to jiní, taky to zvládneme. ;-) @lucimia
Odpovědět
Profilova fotka
@petrsv1000 je to vždy o prioritách ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
..)) zajímavé téma a vyvolává hodně vzpomínek. Začátky hrůza. Poštěstilo se pořídit byt když se rozprodávaly bytovky 2+kk za 314tis. Kč. hypo 3500,- měs. Já pracovala druhým rokem tajže mzda nic moc, manža byl na civilce. Takže jsme sotva vyžili. Po nějaké době když jsem pracovali už oba, jsme byt prodaly za 840tis. a koupili byt 3+1 za 990tis., a celý zrekonstruovaly a měly už hypo na 740tis.Po dvou letech protože se nám nedařilo miminko a v práci se oboum začínalo dařit, jsme koupily pozemek na hypo a prodejem bytu za 1.450.000 jsme postavili domeček za 8 měs. po práci a víkendy. No a po roce a půl jsme se rozhodli jít od sebe a prodali domeček jehož náklady i s pozemkem bylo cca 2 mil, prodaly za 4.400 tis. doplatili hypo a zbytek si rozdělili. Koupila jsem si krásný velký byt. A nyní přítel prodal svůj byt s kterým máme dvě krásné děti:))) koupil nám pozemek a za můj byt se postaví domeček. Všechny rekonstrukce jsme si prováděli sami a domeček stavěli sami s pomocí rodiny a přátel. Domeček který začínáme bude zatížen hypo 1 mil.. Takže já peníze točila, z ošklivého udělala krásné a vydělala..ale mooc práce a dřiny....všeho si strašně moc vážím. Mám dvě děti ani jednou mateřská dovolená, hned z porodnice příprava měs. DPH..)))v obou případech. Nicméně i tak když vidím stavby vybavení, auta aj. také si říkám, jak to ti lidé dělají.
Odpovědět
@petrsv1000 Tak příteli už taky bude 30 :) Mně ted bude 23. Nezdá se to, ale pokud člověk chce do 30 stihnout postavit barák dle svých představ, vzít se dle svých představ, a stihnout aspon jedno dítě, tak je na řešení nejvyšší čas, si myslím :) Roky letí jak splašený...
Odpovědět
@lajlinka78 Tak to je teda příběh... mam pusu dokořán..! Jste moc šikovní :)
Odpovědět
Profilova fotka
@chris_n jojo to máš samozřejmě pravdu ;-) @lucimia no tak my sme hodně cestovali ať už na moto, či autem a letecky, tak dovoléné nám ročně spolkly desetitisíce... Jo čas letí neskutečně, tak jsme také začli uvažovat o svém bydlení a vyšel z toho nový domeček, za rok bylo vše hotové ( čeká nás ještě spousty práce na zahradě) ale jinak jsme s rozhodnutí spokojení a neměnili bychom ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@lucimia taky bych nikdy nešla do bydlení s rodiči, ani s jednimi.. i když si s obouma rozumíme...
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?