Dobrý den. Chtěl bych se zeptat lidí, co mají zkušenosti s instalací chytré domácnosti na jejich názor.
Do novostavby chceme dát inteligentní rozvody pro budoucí chytrou domácnost. Bohužel už nezbývá moc peněz na kompletní řešení realizované firmou. Proto bych rád řešil vše, co půjde, svépomocí. Všechny systémy co jsem studoval, mají jedno společné – zapojení do hvězdy. To bych rád obešel. Nejde o délku kupovaných drátů, ta cena zas není o tolik větší, ale jde o sílu kabelového svazku vedeného po domě. Venkovní zdi mají sílu jen 180 a vnitřní 150, a nechce se mi do nich dělat velké drážky. Napadlo mě udělat v každé místnosti jeden malý skrytý rozvaděč, kde by bylo Arduino Uno + modul s relé. Senzory teploty, pohybu, vypínače, atd. by se napojily přímo na Arduino, zásuvky a světla na 220V zas přes modul relé ovládaný Adruinem. Ve skutečnosti by vlastně rozvod typu hvězda byl jen po té jedné místnosti. I v budoucnosti by se dalo cokoliv dodělat, protože zásah by se týkal jen oné místnosti. V centrálním rozvaděči by pak byl mozek (přemýšlím nad Loxone nebo Respberry PI + UniPi + software OpenHAB2), komunikace by byla pravděpodobně po RS-485. Z centrálního rozvaděče do každého podružného rozvaděče v místnostech by pak vedl jeden datový kabel CAT7 a dva silové 220V (z pojistek na zásuvky a na světla v hlavním rozvaděči). Snad jsem svoiu myšlenku dobře vysvětlil.
Už jste někdo řešil podobnou kombinaci? Nebo máte tip jak nevést z každého vypínače, každé zásuvky a každého světla kabel do hlavního rozvaděče? Děkuji za rady a tipy.
@davex Taky mám v plánu tablet na stěnu, prodávají se takové magnety. Případně samo domo, zaomítnout magnet a na tablet taky magnet a je to ;-) vč. bezdrát nabíjení
@lisakstavitel Vynikajici napad. Ovsem pozor, jen jeden magnet = pri pohybu prstu po hornim/dolnim kraji displaye muze dochazet k protaceni celeho zarizeni..viz.obrazek ebay
Děkuji všem za rady. Tak je rozhodnuto, bude CAT6 do hvězdy. Jen vyřešit ještě pár detailů. Například v ložnici a v dětských pokojích plánují zásuvku u TV, pak 4 zásuvky v každém rohu u podlahy, zásuvku u postele na lampičku a jednu u psacího stolu. Jak to máte řešený vy? Máte z každé zásuvky kabel do rozvaděče? Tedy 7 kabelů z jednoho pokoje? Nebo máte všechny zásuvky v pokoji jen na jeden kabel do rozvaděče? Případně máte skupiny jako TV, stůl a postel jednu skupinu a zásuvky u podlahy druhou skupinu? Tedy dva kabely z pokoje do rozvaděče?
@paja_a_daja Zásuvky mám vesměs normálně po staru. Nepřišel jsem na rozumné využití inteligence v zásuvkách (až na tři výjimky - venkovní zásuvky, zásuvka na rychlovarnou konvici a jedna zásuvka v obyváku na stromeček).
@martin_s Verze 2 mého Smarthome jede na:
Rpi4 (Node-Red + dashboard, využívá MQTT, OpenVPN, Docker, Zigbee Conbee2)
HW pro I/O vstupy a relé výstupy používám Siemens Logo (vyměnil jsem to na místo čínských relátek a arduino mega, které jsem měl pro vstupy).
Místo RPi je možné použít taky UNIPI Neuron S103 Rpi4 (má podporu více zajímavých rozhraní)
Teploty, vlhkost osvit (lux) přes 1-wire (Sedtronic), CO2 senzor SCD30 na ESP32, Ultrazvukové měření vzdálenosti (zásobník peletek, voda v nádrži).
To je hodně obecné kdyby jsi měl zájem o více info rád poskytnu.
Mám už celkem 2 instalace a třetí se chystá, takže k tomu budu muset začít tvořit dokumentaci... 😄
Mám nakoupené Arduino, se kterým si už docela rozumím, k tomu opticky oddělené vstupy a výstupy přes tranzistorové pole, kterými bych měl spínat relé na DIN a bezpotenciálové kontakty.
Dále mám představu, že bych na Rpi osadil HomeAssistant s intergrovaným Nodered, což by rozšířilo funkce, ale doufám, že je to stabilní.
Rád bych se vyhnul MQTT a spolehlivější by mohlo být spojení Rpi s Arduinem rovnou přes TTL, vzdálenější Ardu (dešťovka, půda) pak asi přes RS-485, pokud to nebude pro mě moc komplikované.
V Ardu bych udělal logiku, která by základní funkci jako stiskem zapni světlo zvládla sama, do Rpi už by posílala tlačitko + počet kliků/dlouhý stisk se kterým už by se Nodered lépe pracovalo.
To je moje ideová představa, kdybys věděl, zda je některá část slepá nebo komplikovaná cesta, tak dej prosím vědět.
Přes co komunikuješ s tím Siemensem?
Ten Node-red a další věci máš samostatně v dockeru?
Dík
Vzhledem k ceně/spolehlivosti/robustnosti/krabičce jsem přešel nakonec k tomu Siemensu. Komunikuje přes ethernet s Node-red přes s7 protokol.
Na Rpi mám Node red nainstalován bez dockeru - původně jsem chtěl v dockeru, ale dlouho to bootovalo (cca 3 minuty). Teď pokud je restart tak do 25s vše jede (tlačítka a apka v mobilu).
Všechny zařízení mám přes ethernet (či wifi (ESP32)) a výměna dat přes MQTT je bez problémů 😉
Logiku např. tlačítek vždy řeším na úrovni Node-Red, tak abych nemusel pokaždé přeprogramovat Siemens/Arduina. Tj. na straně I/O zařízení minimum logiky. Tj. např. 1-wire arduino poslouchá na MQTT a pokud je dotázáno tak pošle data...
Home Assistant, ano pěkný, ale zatím jsem si nenašel čas na to to integrovat, dashboard node-redu nám zatím vyhovuje 😉.
K ideové představě, asi se ti jedná o cenu (tak jako mi na začátku), arduino funguje, nestalo se mi že by nějaké odešlo (běžely cca 3 roky), ale nahradil jsem to řešením "profi" řešením za dobrou cenou, v krabičce a už to není takový bastl 🙂. Jinak to fungovalo v pořádku.
@lisakstavitel
Pěkná práce.
Koukal jsem na toho Siemense a cena těch rozšiřujících modulů není zlá.
Zvládá to přes to MQTT i vícekliky? Chtěl bych je použít na žaluzky.
No, ještě mě s tím čeká kus cesty, hlavně ta softwarová část bude pro mě nová.
@martin_s
Ty siemensy vychází cca kolem 6000,- bez DPH, za ridici jednotu vcetne dvou IO modulů. Což ti dává 24 vstupů + 20 výstupů (z toho 4x 10A, + 16x5A).
MQTT zvládá vše velice rychle, jedná se tam o jednotky ms. Např. ten Siemens nekomunikuje přes MQTT ale přes S7 protokol, který se refreshuje co 50ms, což stačí i pro dvojklik trojklik atp.
Pomalu začínám plánovat elektriku v domě. Chtěl bych ji natahat do hvězdy, ale není mi jasná jedna věc.
V normě ČSN 33 2130 ed.3 (Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody) je uvedeno toto:
----------------------------------------------------
5.2.9 Jištění světelných obvodů
Je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod.
...
Každý koncový světelný obvod v bytech a obdobných prostorech pro ubytování se vybaví doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče (RCD), jehož jmenovitý reziduální proud nepřekračuje 30 mA.
----------------------------------------------------
Když si natahám dráty ke světlům hvězdicovitě, tzn. každá skupina světel bude mít svůj vlastní obvod, znamenalo by to obrovské množství chráničů. Chápu to správně? Jak jste to řešili vy?
@pajur Okruh se bere jako to, co je za jističem. V projektu jsem měl normálně za jističem paralelně několik impulzních relé. Smyslem je, aby při zapůsobení chrániče nezhasla všechna světla v baráku. Mám tři okruhy na patro: okruh na světla řízená přes automat (1. chránič), světla spínaná klasicky (2. chránič) a orientační/noční osvětlení, které je mimo chránič.
@lisakstavitel ahoj, myslíš, že by som mohol mat na teba niekoľko otázok?
* Spominal si, že používaš SCD30 na co2, vedel by si tento senzor porovnať s mh-z19b, alebo nemáš skúsenosti?
* Pripravujem si malú dosku, kde chcem osadiť mh-z19b, sht22, pms5003, mq-131 a esp32 (co2, teplota, vlhkosť, pm2.5, o3) do každej miestnosti, akurát nejak som sa zasekol na tom do čoho to umiestniť aby to nevyzeralo ako z 19. storočia. Moja predstava bola hlbdia instalacna krabica ale nejak som sa zasekol ako to pekne zakryť a zároveň sby tam prudil vzduch. Neriešil si niečo podobné?
* Mohol by som sa ta opýtať na schému zapojenia svetlá + jeho ovládania cez plc? Moja predstava je nasledovná. Na stene je klikanie tlačidlo, ktoré je pripojené cez cat6 ako vstup do siemens logo a z neho ide priamo výstup do svetla? Do ektoinstalacnej krabice s vypínačom ide ešte aj nejaká ďalšia kabeláž? A ako to máš spravené v tom plc, aby si to nemusel vždy upravovať tam, ale len v node Red, aké informácie posielaš do node-red?
Vopred ďakujem ak si nájdeš čas odpísať.
@pepco2
1) neumím porovnat
2) Mám Schneider unica, tam kde mám senzory jsem provrtal krtyt ze spodu
3) V siemensu mám jednoduchý program, čtu vstupy (I) a můžu nastavit výstupy (Q). V node-red, tedy čtu stav vstupu a pak nastavím jakékoliv relé na siemensu. Do vypínačů jde vždy jen jedno až dvě UTP.
Zkusím přidat schéma siemensu a node red: