Zdravím, jdu si pro radu. Máme udělanou nádrž na dešťovku. A otázkou je, zda udělat přepad tak, že se udělá vsakovaci jáma s trativodem a jak velká by musela vsakovací jáma být? Nádrž je 4 m3. A jak daleko od nádrže a nebo to pustit trubkami ať to teče z pozemku pryč? Prosím o radu. Děkuji všem.
@peta123456 těžko Vám tady někdo nějak poradí. Nicméně řešení nakládání s dešťovou vodou by mělo být součástí projektu. Co se vsaku týče, tak mám pocit, že je povinný. Jak by měl být velký by mělo být opět v projektu. Záleží na složení půdy a dalších faktorech. Co se té druhé varianty týče, tak to je dle mého pěkná prasárna.
Záleží jak to ubvas na obci (městě) máte. Unas nebyl problém napojit prepad do normalni hloubkové kanalizace. Chce se to domluvit na obecním úřadě. Pokud nebudou souhlasit tak pak uz ten vsak ale jak se dělá daleko to netuším.
Nádrž na dešťovou vodu a vsak je řešení, které je dle mého povinné v rámci novostaveb, protože je třeba na svém pozemku likvidovat dešťovou vodu. Pokud by u Vás byla dešťová kanalizace - tak by bylo možné pouštět vodu do této. Nepíšu o normální splaškové kanalizaci, tam nemá správně dešťová voda co dělat, na to se budují dešťové kanalizace, ale ty nejsou všude.
Jako vsak můžete použít díru, která se vypňuje kamenivem rúzné frakce, ten zemní otvor - díra musí být vhodně dimenzovaný, dle velikosti střechy a podloží, do něj se přivede přepad z dešťovky, nahoře na kamenivo přijde geotextílie ( aby se zabránilo ucpání vrstvy kamení zeminou ) a otvor se zahrne zeminou.
Další variantou jsou plastové - k tomu určené vsakovací trubky - kontejnery, nebo jsou i speciální betonové vsakovací skruže s otvory po boku.
Co se týče velikosti - dají se ty plastové boxy spojovat. Někdo používá k tomuto i plastové euro palety.
My na plochu střechy 140m2 máme naplánovaný zemní otvor velikosti 2 x 5 m.
Pokud máte dobré vsakovací podloží, tak se ta voda pěkně vsakuje, horší je to, když máte třeba jílovité a pod...
My měli původně naprojektovaný rozstřik dešťovky na pozemku. Nedovedu si představit jak by to vypadalo v zimě. Říkali jsme si, aby jsme neměli na pozemku kluziště. 😄 Měnili jsme to na poslední chvíli, abychom tam měli přepad do dešťové kanalizace. Máme jílovo-písčité podloží.
@franti_p Plocha střechy je zavádějící. Mám plochou střechu, která má plochu 220 m2 a soused má menší dům, valbovou střechu, která má plochu 350 m2.
Jednoduše řečeno, pokud bych měl valbovou střechu s plochou 400 m2, dopadne mi na ni pořád stejně vody, jako na plochou 220 m2. Důležitý je půdorys domu.
@peta123456
1. Voda nemůže téct z pozemku pryč, to je ilegální s velkými pokutami.
2. Přepad udělejte, ideálně ne hned vedle jímky, třeba 5 m bohatě stačí.
3. Podle velikosti jímky bych přepad udělal o rozměrech řekněme 2x3x3 metry. Vysypat hrubým kamenivem, nahoře hlína, tráva.
@franti_p
Jako ano, ALE uvádíš prostou akumulaci...a akumulace není likvidace vsakem, ale zase jen odvod vod...NĚKAM. Takže pointa vsakování je vsakování jako likvidace vod směrem do svrchního či zakleslého horizontu podzemních vod. A tuto možnost horninového prostředí vám řekne pouze IG a HG průzkum resp. vsakovací zkouška. Tzn. ne na každém pozemku lze vody vsakovat. Praxe stavebníků je, že mám nádrž a vsakovací drén/průleh/galerii a tím jsem hotov...no NENÍ pravda resp. NEMĚLO by to tak být z pohledu vodního zákona. Doklad o doložení možnosti vsaku není prostě jenom vsakovací zařízení, ale vsakovací schopnost horninového prostředí pod ním (Kf).
@panlorenc
Máte pravdu - náš projektant vyžadoval HG posudek, který zahrnoval i zpracování vsakovacích podmínek pozemku z důvodu vsaku pro ČOV a tento posudek byl využit i pro vsakování - likvidaci dešťové vody vsakem. Vsak pro ČOV dělat nemusíme - dovybudoval se kanalizační řad. Ne každý pozemek má dobré podmínky pro vsak - ten náš s jílovitou zeminou na tom není zrovna nejlépe ...