Ahoj, hledáme dlouho větší bydlení než máme. Máme 1+1 v OV bez dluhů. Chceme 2+1. U nás v okolí jsou byty strašně drahé, navíc tu vůbec není práce. Rozhodli jsme se, že bychom se asi odstěhovali o pěkný kus dál. Jsou tam hezké byty, levné a mnohem více pracovních příležitostí. Jenže nevíme jak to zkombinovat. Do práce, kterou teď s manželem máme dojíždět nemůžeme, není to dojezdová vzdálenost. Když se tedy přestěhujeme, tak musíme najít oba i novou práci. Teď vůbec nevíme jak se na to bude dívat banka při vyřizování hypotéky. Bude ji samozřejmě asi zajímat na jakou nemovitost, ta je mimo náš region. Budou se ptát, jak to budeme dělat, když máme zaměstnavatele oba tady. Nevím prostě zda to nebude problém a dají nám ji. Asi jim dojde, že budeme nějakou dobu bez práce. Trošku rezervu na to máme. Navíc nevíme, zda to tu prodat a tam koupit s tím, že si vezeme třeba jen 200 000,- hypotéku, nebo zda to tam kupovat za plnou pálku a peníze z tohoto bytu si nechat na účtě jako rezervu pro případ, že budeme delší dobu hledat práci a nebude příjem a přesto budeme muset platit hypotéku a inkaso. A jak dál? Prvně se přestěhovat a pak hledat práci? No asi ano, protože to není dojezdová vzdálenost a nemůžeme tam jezdit na pohovory. Navíc oba chceme větší byt proto, že v dohledné době budeme chtít prcka, což to asi všechno ještě trochu komplikuje. Řešili jste to někdo???? Myslím stěhování daleko za prací, prodej bytu tady a koupi tam? Jak jste to řešili?
@uztotakbude já to právě pochopila velmi dobře, ale to je celkem jedno. Na každý pád je to o tom, že nikdo nemůže mít v životě všechno a je jen na vás jak si to zařídíte. X lidí vám tu poradilo a nevzala jste si z toho nic, takže nechápu důvod založení diskuze. možná byste mohla napsat jak to vidíte tedy vy sama, co chcete dělat vy, když každé navržené řešení je špatné.
@uztotakbude No s velkym psem by se vam stejne podnajem shanel dost spatne, proto se k tomu asi stavite tak odmitave.. ja stejne porad nechapu co resi koupe 2+1 v delsim horizontu, to chcete brat hypo treba jen na 5 let a pak presidlovat do vetsiho? co kdyz se prestehujete, nesezenete pul roku zadnou praci, i tak se budete pokouset o miminko i s rizikem, ze by se narodilo a vy oba byli na podpore a zili z penez z prodeje bytu? na jak dlouho by vam ty penize z prodeje vydrzeli, jste ochotni je opravdu vsechny utratit za splatky hypo, jidlo, atd. a zustat bez jakekoliv rezervy a majetku? co kdyz vezmete hypo na novy byt a ten stary se nepodari rychle prodat, budete schopni vyzit jako nezamestnani nebo byt prodate vyrazne pod cenou?
na takovehle a dalsi podobne otazky byste si meli s manzelem odpovedet a poradne se zamyslet, ujasnit si, co je pro vas priorita, kde se vidite treba 10 let a pak spolecne vymyslet nejaky plan, protoze tady to za vas dva nikdo nevyresi...
@martaveg Pod tvou odpověď se mohu jen podepsat. Řečeno naprosto výstižně.
@uztotakbude Byt 2+1 se má kupovat v jiné lokalitě proto, že jsou tam lepší vyhlídky práce. Tak když se stěhuju za prací, tak si nejdřív tu práci v dané lokalitě seženu a až pak se tam stěhuju se závazkem hypotéky. Přechodný nájem by možná vyřešilo bydlení u příbuzných, kteří v novém městě jsou (je teda pravda, že se slintajícím a pelichajícím padesátikilovým psem bych domů nechtěla ani vlastního bratra, ale třeba jsou se strýčky a tetičkami vztahy na jedničku). Problém s prodejem stávajícího bytu určitě nastat může (bohužel vlastní zkušenost), obzvlášť pokud je v nelukrativní oblasti s vysokou nezaměstnaností. Pak je na hypotéku nutný příjem a ten bez práce asi nebude (nehledě na to, že i neprodaný prázdný byt vyžaduje peníze - fond oprav apod). A ten byt 2+1 je celkem krátkodobé řešení. Obzvláště, má-li se do něj vejít velký pes a malé dítě. Vzhledem k tomu, že první rok stráví dítko v podstatě na zemi, tak to chce dostatek prostoru pro oba. Ve 2+kk jsme bydleli chvíli po narození starší dcery a v jejích dvou měsících jsme se raději stěhovali honem do 3+1 - a to máme jen malou nenáročnou kočku :-D Když už se hodláte uvázat hypotékou, změnit lokalitu a pořídit si dítě, nestálo by za zvážení rovnou pořídit něco většího, co vám opravdu vydrží a nehledat za pár let zase něco dalšího? A to auto bych stejně ještě zvážila. Možná ti teď připadá, že by bylo nevyužité, ale až budeš muset s prckem jet na nějaké vyšetření ke specialistovi, nebo nedejbože dostane v devět večer náhle horečku 40°C, kterou nepůjde ničím srazit, tak ho možná o půlnoci ještě ráda naložíš do "nevyužívaného" auta a poletíš na pohotovost (též bohužel několikanásobná zkušenost nejen mě jako matky dvou malých dětí, ale i mnoha maminek z mého okolí). Holt život je otázkou priorit. Musíte si s mužem sami stanovit, co je pro vás nejdůležitější a co jste ochotni tomu obětovat. Bez ústupků to asi nepůjde a je důležité opravdu pečlivě zvážit, jak budete postupovat, protože takto nastíněná situace je hodně komplikovaná a obsahuje příliš mnoho závažných kroků najednou.
@uztotakbude 2+1 ti problémy s chlupy rozhodně nevyřeší a je naivní si myslet, že to, že pes nebude mít přístup do dětského pokoje, něčemu pomůže. My máme krátkosrstýho, 20-ti kilovýho v domě, do patra, kde jsou ložnice, vůbec nemůže a stejně mám chlupy všude a denně luxuju.
Souhlasím s @martaveg a @jenny.kay , že změna z 1+1 do 2+1 a ještě s hypotékou je opravdu k ničemu. Pokud máte psa, plánujete rodinu a ještě se chcete natrvalo přestěhovat, volte byt velikosti min. 3+1, nejlíp 4+kk nebo 4+1 - třeba budete chtít 2 děti, případně pracovna se vždycky hodí. Navíc těch krámů, co děckám pořídíš... kam bys je v 2+1 dala..? :-) A nejlíp domek, ať pes může trávit nějakej čas i na zahradě.
@martaveg Nechápu co nechápete na tom, co řeší koupě 2+1 v dlouhodobém horizontu. Všechno řeší. Já žila v 2+1 celý život. Dva dospělí a dvě dětí od sebe v horizontu 8 let vzdálené. A šlo to v pohodě. Když neseženeme práci, tak se samozřejmě nebudeme pokoušet o miminko. Ale můj chlap práci najde, jsem si jistá, má velkou praxi a dobrý obor. My bychom rozhodně nebrali hypotéku na celou částku. Prodali bychom nejprve svůj byt a paralelně koupili nový, tj. brali bychom si hypo třeba jen na půlku ceny.
@jenny.kay Já vím, že je to komplikované, proto jsem se tu o tom chtěla pobavit. Funkční rodinu nemáme ani jeden, takže každopádně nás k sobě naprosto nikdo nevezme. 2+1 mi připadá naprosto v pohodě i se psem a dítětem. Teď zvládáme v 1+1 dva dospělí a pes a když pořídíme pokoj navíc, co bude mít dítě, tak je to naprosto v pohodě. 3+1 se pohybují v částkách, na které prostě nemáme. Banka nám na to sice půjčí, ale splátky budou na nás příliš velké. Nemůžeme si dovolit splácet víc jak 3000 Kč měsíčně. Resp. teď ano, ale s prckem pak už ne. A nemáme rodiče, co nám pomohou, jako většina lidí okolo.
@soleilll Já holky nevím, jestli nejste nějak moc rozmazlené. Jako já vyrostla v bytě 2+1, žila jsem tam od narození do 18ti let ještě i s bráchem a rodiči a nikdy mi nic z ohledu prostoru nechybělo.
@uztotakbude Tak nevim jestli jsem v tomhle zrovna rozmazlena, vyrostla jsem s bratrem v jednom spolecnem detskem pokoji, takze treba ja osobne nejsem ani moc priznivec, ze deti maji od malicka kazdy svuj pokoj a ani to pro nase deti neplanuji.. ale je pro mne nepredstavitelne, ze bych spala nasledujicich 20 let nez deti vypadnou z domova v obyvaku na gauci, prijde mi to neprakticke a bylo by mi to hodne neprijemne, proto mi 2+1 nedava logiku.. generace nasich babicek byla zvykla mit jednu loznici i s rodici a prarodici, proste se to posunuje, proto dnes asi vetsine lidem prijde divne povazovat 2+1 za dostacujii pro rodinu..
splatka 3tis./mesic to je pro mne asi nepredstavitelne, prijde mi to strasne mala hranice a tudiz mi prijde i nehorazne riskantni se stehovat nekam aniz by jste meli praci.. a ta predstava, ze se vam paralelne podari jeden byt prodat a druhy koupit, ta mi prijde trochu naivni, ale mozna se to nekdy uz nekomu podarilo.. ja ani neznam nikoho, komu by se podarilo neco rychle prodat a nam se dokonce nepodarilo ani rychle najit nic ke koupi :-/
Naprostý souhlas s martaveg. Pro mě je taky nepředstavitelné žít už navždy v 2+1 s dítětem. Ano, přechodně bych to samozřejmě dala, ale teď s manželem jsme v malinkém 1+1 a ten prostor tam prostě chybí. Člověk si nemá kam zalézt, když chce být chvilku sám - když chce manžel poslouchat hudbu a já koukat na telku, vždycky se musíme domluvit, respektive já dostanu přednost. Pořád rozkládat pohovku na spaní není také nic moc, nemluvě o tom, že ten pokoj samozřejmě potom nevypadá jako obývací pokoj, ale dvě spojené místnosti, protože někam si oblečení musím dát, takže místo decentní obývací stěničky nebo skříňky tam mám i velkou na oblečení. No já se těším na větší prostory, dlouhodobě a s dítětem by to pro mě bylo nepředstavitelné. :-)
@martaveg Všichni realitní makléři nám říkají, že to není problém. Hledáme pěkný byt co se nám bude líbit a kde majitel nespěchá na peníze, protože ho neblokují v koupi něčeho nového. Např. už má postavený domeček apod. Takoví lidé jsou. A pak jim stačí smlouva o smlouvě budoucí a nechají vás prodávat váš byt vcelku v klidu. Já nebudu spát v obýváku, já prostě obývák mít nebudu. Budu mít obývák do chvíle, než bude dítko dostatečně velké, aby mohlo mít svůj vlastní pokoj. Pak dostane pokoj, druhý pokoj bude ložnice. V dětském pokoji budou mít děcka svou menší TV zavěšenou na zdi a v ložnici budeme mít velkou telku. Bez obýváku se žít dá.
@xsona V 1+1 o 37 metrech čtverečních byldíme dva dospělí a opravdu velký pes už šest let a nic nám nechybí. V kuchyni máme linku, sporák, lednici, velkou rohovou sedačku a ješě komodu. V druhé místnosti máme standardní velkou manželskou postel, pěknou obývací stěnu, stůl s PC a tři velké šatní skříně. Všechno děláme spolu a ponorku nemáme.
@uztotakbude OK kazdy ma jine predstavy a pozadavky na bydleni, pro mne by tohle bylo utrpeni, ale to je kazdeho vec..
nicmene opravdu jste tak naivni, ze verite co vam makleri rikaji? makleri vam reknou to co chcete slyset.. sledovali jste nabidku bytu ve vasem kraji, jak dlouho jsou byty v nabidce, zda postupne snizuji ceny, jaka je poptavka, je tam opravdu tak velky zajem o male byty? a na druhou stranu, sledujete nabidku v druhem kraji a zkousite na inzeraty odpovidat, aby jste si overili, co vam makleri tvrdi? my kupujeme byt v Brne, 2/3 bytu na ktere jsme se byli koukat lonske zari+rijen jsou stale jeste v nabidce a to nam makleri i majitele taky tvrdili, ze jsou dalsi zajemci, kteri cekaji jen na nase vyjadreni, stejne tak to bylo s bytem ktery kupujeme, realitka na nas tlacila, davali na na rozmyslenou terminy 1-2 dny a presto nakonec nebyl problem, ze jsme 2 mesice resili smlouvu nez jsme cokoliv podepsali a zaplatili, kam najednou zmizela ta fronta vaznych zajemcu co to chteli koupit hned..?
jo a ta predstava, ze nekomu bude stacit smlouva a penize az nekdy v budoucnu, tak to jsme nepotkali ani u jednoho bytu, ktery jsme byli omrknout, zato jsme parkrat narazili na podminku, ze majitel byt vyklidi do 3 mesicu od zaplaceni plne kupni ceny =-)
@martaveg Promiň, ale trošku mi připadá, že se ze mne snažíš dělat za každou cenu pitomce. Věř, že pitomec rozhodně nejsem. Už jsem toho ve svém životě hodně viděla, zažila, na makléře jsem dost tvrdá, dokážu srazit cenu bytů o dost dolů apod. Vše si ověřuji, hledám recenze, názory, diskuse ke každému maléři i realitce. Navíc mám známou, co v realitách dělá a je ochotná mi pomoci zkontrolovat smlouvy apod. Vím, že náš byt nebudeme mít prodaný za týden, nejsem žádná naivka. Taky nikdo neříká, že za týden musíme bydlet. Jak se najde byt, kde nebudou spěchat na prodej jako takový a který nám bude majitel ochoten podržet (vše smluvně ošetřeno) do doby, než se prodá náš byt, tak jsme za vodou. A budeš se divit, ale my už takové nabídky měli a to u toho byli i majitelé těch bytů.
@uztotakbude Promin, ale ja z tebe nic nedelam, to delas sama svymi prispevky..
kdyz uz to tedy mate vsechno naplanovane a pozjistovane, tak proc jsi vubec zakladala tuhle diskuzi?
@martaveg No asi proto, aby takové jako ty (nejchytřejší na světě), se mohly bavit tím, že do mne budou rýpat. Já nevím proč bych měla svými příspěvky ze sebe dělat pitomce. My zkušenosti máme. Představ si, že svou provní nemovitost jsem kupovala v 18 letech a bez pomoci rodičů. Vidíš, už šest let v ní bydlíme a je to bez problémů. Takže asi takovej blbec nebudu. Myslím že mnohé jiné v osmnácti letech řešily maximálně tak to, co si večer vezmou na sebe na diskotéku. To co tu píšeš prostě může být pravda (JÁ TI TO NEBERU) v Brně, ale u nás na malém městě je to prostě jiné. Diskusi jsem zakládala aby mi NĚKDO KDO TO ŘEŠIL A PROŽIL, řekl jak postupoval!!!! Jinak my uvažujeme i o alternativě přestěhovat se jen o jedno město dále, takže možnosti jsou dvě. Proč mi připadá, že se vztekáš, protože jsem nesmekla klobouk a neuklonila se až k zemi a neutíkala hned udělat vše přesně tak, jak říkáš? PS: V tvém fotoblogu taky čtu pěkné peripetie s RK.
@martaveg Nechci být zlá, já jen když čtu co jsem se do teď od tebe dozvěděla:
1) máme se rozdělit, jeden tam jít bydlet a druhý zůstat tady. Pro nás prostě nepřijatelné, bez sebe nedáme ani ránu.
2) zvláštně napsaná hláška o tom, zda se budeme snažit o děcko, i když nebudeme mít příjem. Jakobysme byli nějaké socky, co budou žít ze sociálních dávek a jakobychom byli nezodpovědná děcka. Nejsme, oba jsme dospělí, pracovití. Já pracuji, muž taky. Já mám VŠ, manžel ne, i když se pokoušel, zato se dobře vypracoval v práci. Oba jsme velmi zodpovědní a racionálně uvažující. To taky musíme, život nás naučil, když nás obě rodiny odkoply.
3) ptala jsi se, zda v případě krize prodáme byt pod cenou. Prodáme, to víme určitě. Pokud na nás nebude chtít prodávající bytu, do kterého budeme chtít jít bydlet čekat, tak prostě půjdeme třeba o sto tisíc pod cenu, za kterou jsme byt koupili my.
4) Byt 2+1 bys nechtěla, neumíš si to přestavit. To je subjektivní pohled, ne objektivní. Ty bys tak prostě žít nechtěla, nám to tak stačí. Alespoň na nějakou dobu a když to později nebude stačit, tak se byt prostě přehypotékuje, prodá a koupí se větší. Hypotéka není konec světa, dneska se běžně prodávají byty zatížené hypotékou.
5) 3000 Kč je pro tebe nepředstavitelná částka na hypotéku. Co tedy máme dělat? Máme zůstat na věky v 1+1? Nemáme jít třeba bydlet do kanálu? To jsme míň než lidi, ne? Když nevyděláváme tolik co ostatní. My na výběr nemáme! Prostě se musíme orientovat dle toho, co vyděláváme za peníze. A za 3000 Kč nám dají nějakých 800 000 Kč hypotéku a to nám na 2+1 stačí, když k tomu přihodíme peníze za náš byt.
6) Nakonec se dozvím, že jsem naivní, když věřím makléřům. No, oni jsou také lidé, kteří si taky hledají byt. Takže taky třeba nespěchají tak moc z toho svého. My hledáme kupce na náš byt, oni zase hledají vhodný byt pro sebe. A vše jde ošetřit smlouvami. Takže oni budou mít jisté, že my jejich byt koupíme po prodeji našeho a ten, kdo vlastní byt, do kterého chce ten náš prodávající tak taky počká, když to bude mít ve smlouvě. To je prostě jen o kvalitně sepsané smlouvě.
7) A nakonec jsem pitomec.
Takže v překladu, prostě nechceš diskutovat, chtěla jsi mi jen přijít říct, že jsem looser, když nejsem prachatá, nemám na 3+1, nemám pomoc rodičů, ke kterým bych třeba dočasně šla po prodeji našeho bytu a mohla si tak v klidu hledat nový byt pro nás. Prostě jsem pro tebe méněcenná. Na mne to tak působí. Proto reaguji jak reaguji.
@uztotakbude A asi prave proto upozornuji na to ceho je realitka schopna a co je jejich bezna praxe, nastesti protoze nabidka bytu vysoce prevysuje poptavku (aspon v Brne ano), tak jsme si mohli dovolit si na RK tolik dupnout co se smluv tyka a pokud chteli byt prodat, tak museli ustoupit oni, kdybychom byli ochotni podepsat jejich navrhy smluv, tak jsme to mohli mit hned a bez peripetii..
a proc se neozval nikdo, kdo by kupoval nemovitost v jinem meste aniz by tam mel jistou praci? asi proto, ze je to riskantni reseni a nikdo nechce riskovat, ze ze stavu kdy ma vlastni byt, praci a nema dluhy bude v situaci, kdy nema byt ani praci a ma jen dluhy :-(
(poznamky na moji osobu mu prijdou smesne, na to reagovat opravdu nehodlam)
@uztotakbude Promiň, ale tím příspěvkem s výčtem bodů jsi ze sebe vážně pitomce udělala. Všichni se ti tu snažili pomoci, myslím, že upřímně. Navrhovali jsme ti tu spoustu variant, přispěli svým názorem - ano, místy subjektivním. Každý máme prostě standardy a hodnoty nastavené jinak. Že jsi socka ti tu nikdo neřekl, ale skoro mi připadá, že tebe osobně to štve. Vím z MK, že míváš občas poněkud vyhraněné názory, tak jsem byla opatrnější na to, co píšu. Přeju hodně štěstí, ať narazíš na super makléře, ať svými schopnostmi sundáš cenu kupovaného bytu na minimum, kupující ti s radostí klidně rok počká, než prodáš byt stávající, který určitě dokážeš vyšponovat na co nejvyšší cenu a budeš až do smrti šťastně byvakovat ve 2+1 s obřím psem a bandou dětí. Budeš-li tak šťastná, budiž ti to přáno. Zdá se, že máš ve všem jasno, tak kéž ti to klapne dle představ.
@jenny.kay Zlehčuješ a opět mne zesměšňuješ. Zvykla jsem si. Na MK je to zcela stejné. Pes tu nebude na věky, takže psem tu neargumentuj. 2+1 mi prostě připadá pro dvě děti a dva dospělé v pohodě, i když vám ostatním ne. O ostatních se tu nebavím, já jsem za jejich názory ráda, já reaguji ve svém posledním příspěvku na paní @martaveg, na nikoho jiného ne. Ona mi natvrdo napsala, že jsem naivní pitomec. Tobě by se líbilo, kdyby ti někdo něco takového napsal? Byt, který prodáváme rozhoděn nikam šponovat nehodláme, nikde jsem ani nic takového nepsala, naopak jsem psala, že půjdeme i pod jeho cenu. Tím pádem se dá i očekávat, že jeho prodej nebude trvat rok. Žádný z bytů u nás v bytovce se rok neprodával a to je prodávali dokonce nad cenou, za kterou je koupili. Štve mne co? Že jsem socka? No já si to o sobě nemyslím.Ano, nejsem prostě prachatá, nebo tak, ale to třeba přijde. Jsme hodně mladí. Cenu bytu jsem v posledním případě dokázala sundat o víc jak 200 000 Kč. Tobě se to nezdá býti dobré? Mne ano. Jen se mi byt stejně nelíbil, takže jsme do něj nešli. A je to tu zase, nevěříš tomu, že dokáži usmlouvat cenu dolů a dáváš mi to najevo velice nepěkným způsobem, totiž ironií, kterou je protkán celý tvůj příspěvek. Předhazuješ mi tu psa, vůbec nevíš jak je nemocný a nebo starý a mluvíš tu o něm tak, že ho budeme mít do naší smrti (tak dlouhověkého psa neznám). Dalšího psa neplánuji. Takže s námi v tom bytě bude "pár let". A ano, aby mi počkali, chce to trošku štěstí. Proto taky hledáme už od zimi a třeba dalšího půl roku hledat budeme. Já mám střechu nad hlavou, nemusím jít bydlet zítra jinam!
@jenny.kay@martaveg Holky já končím. Nevím proč mne pořád někdo z těchto úžasných webovek staví do pozice pitomce. Já toho v životě dokázala hodně, jako pitomec si nepřipadám a nikdy připadat nebudu. Stačí se ohlédnout zpět a zase jsem v pohodě, protože vím, že se porvu se vším co mne potká. Chtěla jsem jen normální diskusi, rady. Když nevyhovují, nedá se nic dělat. Čekala jsem větší odezvu a že si z každého vezmu něco, že mi třeba někdo ukáže jiný úhel pohledu. Zatím jsem se tu dočetla jen to, co nás už napadlo a co jsme vyloučili. Nedá se nic dělat, to se stává. Ale v hádku to tu rozhodně převést nehodlám. Tak se mějte hezky a na modrou střechu už asi radši ne. A na MK jen velmi opatrně.
@uztotakbude V pořádku. Jak říkám, fandím ti, aby ti dopadlo vše dle představ. Nám makléři taky naslibovali, že byt se prodá rychle a výhodně. Už jsme šli dvakrát s cenou dolů a rok se byt stále neprodal. Je dobře, že máte kde být, to je velká výhoda. S tou sockou v mém příspěvku to vyznělo nějak divně. Zrovna se mi rozplakala mladší dcerka, tak jsem ji šla utišit a už jsem ztratila nit v projevu. Chtěla jsem jen říct, že sockou jsi se tu označila jen ty sama. Pro někoho je prostě žít ve 2+1 nepředstavitelné a jen proto nemusí být náročný, akorát chce své rodině dopřát nějaký komfort. Pokud ty budeš ve 2+1 spokojená, pak jsi šťastný člověk. Každý pořizujeme to, na co máme a co se nám v rámci našich možností líbí. Psem jsem argumentovala proto, že jsi ho zmiňovala sama. Zviře je závazek, kamarádka měla např. psa 17 let a kocoura dokonce 22, takže psa můžete mít ještě mnoho let společně s dětmi. Proto jen myslím, že chce mít všechno velice dobře promyšlené, naplánované, mít záložní plány. Něco svým požadavkům obětovat, stanovit si priority, s něčím počkat. Nevím, možná už to máte s mužem promyšlené a tady jsi se chtěla jen utvrdit, nebo naopak hledala alternativy. Nechci se tu nikoho dotknout, dle mého jsi tu dobrých názorů dostala dost. Teď si z nich buď něco vezmeš, nebo se zařídíš po svém. Ani jsi nepsala, jaká varianta postupu momentálně vítězí u vás
@jenny.kay Aha, skoda, ze MK zatim moc nesleduji, takze jsem netusila do ceho v teto diskuzi jdu..
@uztotakbude Ten vycet je opravdu smesny, nikdy jsem nepouzila slovo pitomec ani socka, ani jsem to nenaznacovala, pokud tak sama sebe oznacujes, je to tvoje vec a tvoje slova..
co se pomoci rodiny tyka, jsi jedina kdo to tady zminoval, rekla bych, ze je tu minimum lidi, kteri by za bydleni vdecili pomoci rodiny a presto tu nikdo nevykrikuje, ze to museli zvladnout sami
limit splatky hypo 3000 mi opravdu prijde strasne malo, vzhledem k tomu ze kolikrat necham takovou i vyssi sumu neplanovane treba u zubare nebo veterinare, usoudila jsem z toho akorat to, ze aktualni rozpocet mate spise napnuty a nemate velike rezervy, kde usetrit (napr. pojistky, sporeni, omezeni se v jidle, kulture, cestovani, apod.), to ale neznamena ze vas povazuji za socialni pripad, pouze mi prijde, ze ve vasi situaci je o to vic riskantni dobrovolne prijit o praci
to ze tu nenajdes automaticke pochopeni s bydlenim ve 2+1, to jsi musela cekat, staci se podivat do alb, jsou tady z 90% lidi co planuji barak nebo velky byt, ja s nasim planovanym 3+kk o 100m2 tu patrim k te mensine s "malym" bydlenim.. v tomhle smeru to bylo proste nepochopeni, mne (a tusim ze ani nikoho jineho) nenapadlo, ze 2+1 ma byt to finalni bydleni, podivovala jsem se nad tim, ale nijak jsem vasi predstavu neznevazovala.. ted bydlime s manzelem a dvema kockami ve 2+1 o 65m2, opravdu si nedovedu predstavit tam mit deti, ale to je muj problem, kazdy ma jinou predstavu o bydleni, i my museli pri vyberu bydleni delat kompromisy oproti puvodni predstave a taky jsme se setkali u nekterych s nepochopenim, ale urcite jsem se kvuli jinemu nazoru necertila tolik jako ty..
@uztotakbude tak už se tolik nezlobte. nikdo proti vám osobně nic nemá. já jsem to pochopila tak, že to s vámi v podstatě každý myslí dobře. můj postřeh - banky nejsou zase až tak naivní a své budoucí klienty si prověřují to je ta známá bonita (zajímá je prostě zda klient bude schopen dostát svým závazkům) bonitu prostě snižuje když člověk nemá zaměstnání, když je žena v době žádosti o hypotéku na MD nebo RD apod. tak to prostě je. taky bych osobně nikdy nepřistoupila dobrovolně na možnost, že by manžel bydlel tu a já onde, taky je pravda že v bytech 2+1 lidi normálně bydlí (měla jsem na gymplu spolužačku co s dospělou sestrou obývaly dětský pokoj a rodiče měli obyvakoložnici a byli tak zvyklí) no, však se zařídíte jak uznáte, ale na můj vkus rovněž plánujete příliš mnoho velkých životních změn současně. já osobně bych změny dělala pozvolna x-)
@ovp21 Jenže já prostě dítko chci a i jsem zdravotně limitovaná a do bytu kde bydlíme teď to prostě nejde. Z toho vyplývá, že prostě nemůžu odložit ani dítě ani byt. Proto chceme žádat o hypotéku teď, když máme práci oba a já ještě nejsem na RD. Bance samozřejmě nebudu vykládat, že tak brzy plánuji dítě. Jinak bonitní si myslím, že jsme. Nikdy jsme neměli žádné dluhy, máme majetek (byt v hodnotě 700 000 Kč dle mne není málo, jsou lidé co nemají ani kačku). Takže prostě do toho chceme jít teď. Chceme hypotéku, byt a za půl roku se snažit o prcka. Já jsem na tom stejně teď zdravotně tak, že mi dělá problém vůbec pracovat. Udělat si teď dítko by bylo šílenství. Takže ono se to třeba kvůli zdraví ještě posune, nebo to dítko taky nemusí jít hned, i když moc chceme. Nám 2+1 opravdu stačí. A když potom nebude, tak jak říkám, můžeme vždycky za pět deset let hypotéku refinancovat a koupit něco většího. To už bude mít pravděpodobně i manžel zcela jiné postavení. Nemá smysl řešit co bude za deset let. Za deset let se můžeme vrhnout do koupě většího bytu, když 2+1 stačit nebude, ale taky do 1+1, když se třeba prcek nezdaří. Jinak jak se ptala
@jenny.kay k čemu se teď přikláníme my. No my se přikláníme ke stěhování tady někde do okolí, k tomu, že až narazíme na byt, co se nám bude líbit a kde si dovedeme představit žít tak budeme projednávat smlouvu, budeme chtít, aby nám počkali s doplatkem na byt. Tj. sepíše se smlouva ne dle vzoru nějaké RK, ale dle toho co budeme chtít zakomponovat my a co prodávající toho bytu, co budeme kupovat. Zkontroluje mi to známá realitní makléřka z jiné realitky, než je ta prodávající a navíc kamarád právník. Poté budeme financovat tu koupi bytu částečně hypotékou, takže se zažádá o hypotéku. Jakmile nám ji schválí a dostaneme peníze, tak dostane prodávající část peněz. Zbytek peněz dostane po prodeji našeho bytu, ke kterému se zavážeme, ale s dostatečnou časovou rezervou. Samozřejmě nebudeme chtít zdržovat, proto budeme prodávat za cenu, za kterou jsme koupili a to i přesto, že jsme do bytu už něco investovali (budeme tam nechávat kuchyňskou linku - ta tam nebyla, když jsme ho kupovali, jsou tu hotové stropnice, renovované dveře a případně tu necháme klimatizaci). Pokud by se dlouho neprodával, tak půjdeme i pod cenu, ne však nějak extrémně výrazně. Po prodeji se začnou dít škatulata, tj. nastane to samotné stěhování. Jakmile bude vše vyřízené pár měsíců budeme testovat jak to finančně zvládáme (měli bychom, vše jsem tisíckrát přepočítala) a když to půjde, tak se začneme třeba za čtvrt půl roku snažit o mimčo. Pořád budeme mít cca 200 000 Kč rezervu nechanou z prodeje našeho momentálního bytu. Takže tak nějak bych si to představovala. Můj muž pak po dobu mé mateřské bude hodně třískat přesčasy, taky půjde za šéfem s tím jak to teď je a bude žádat zvýšení platu (nekomentovat, není to standardní vztah zaměstnavatel vs. zaměstnanec, takže se tam bude dát domluvit), peníze prostě bude muset vydělat. Když prcek odroste a nebude kojený, najdu si snad brigádu na doplňování zboží apod. tak, aby muž nemusel tolik dřít a taky trávil čas s prckem. Už rok před koncem RD budu určitě hledat práci, aby se nestalo, že zůstanu bez příjmu. Tak to je náš plán.
@ovp21 Jsem trošku vztahovačná, to je fakt. Mám toho prostě v životě za sebou hodně a dost věcí se mne dotkne a třeba je i obrečím. Věci, nad kterými by jiné mávly rukou. Ale tady mi to vážně zavánělo pohrdáním a snahou udělat ze mne blba. Myslím v této diskusi. Jsem prostě opatrný člověk. S manželem vše propočítáváme a promýšlíme už víc jak půl roku. Nejsme lidi, co jdou do všeho hrrr. Radši si zjistíme možnosti, promyslíme a tak. Vy ostatní byste šli asi za rodiči (ne pro peníze, ale pro radu), poradit se. Jenže nám nemá kdo poradit. Muž rodiče vůbec nemá a já ano, ale ani jeden z nich....no prostě otec neví která bije a matka vše použije proti nám a nikdy s ničím neporadí. Vyhýbáme se jí. Tak jsem přišla sem, že třeba někdo vymyslí lepší řešení než my a že se nám třeba otevřou nové obzory.
@uztotakbude no ono to bude nakonec dobré. nejlepší pro vás bylo netlačit tak moc na pilu a nechat věci jak se říká plynout. ono když něco člověk strašně strašně chce (často to bývá u touhy po lásce, po dítěti apod. tak to ne a ne přijít) a taky bych vám chtěla říct, že možná trošinku přeceňujete to jak ostatním pomáhají rodiče a příbuzní, nevím nevím jestli je to nějak plošné ta pomoc a podpora :D já osobně to beru tak že tím že jsem se vdala a odešla z domu jsem samostatná jednotka a nečekám od rodičů žádnou pomoc natožpak finanční.a kdyby mi naši měli nějak radit a mluvit do našich plánů a názorů tak by se mi to spíš nelíbilo a třeba my máme s rodiči z obou stran nadstandartní vztahy myslím že většina zde přítomných má rodiče pracující a děti jim nějak pravidelně a často nehlídají.... spíš mi příjde že možná tím, že nemáte v rodině nějak extra dobré vztahy si to jinde drobátko idealizujete... ale nemyslím to ve zlém.
@uztotakbude
S tím, jít za lepším do jiného města, bych byla opatrná, on všude je chleba o dvou kůrkách a člověka kolikrát překvapí výdaje, se kterými vůbec nepočítal.
Jinak na koníku máte patent na rozum, tak se divím, že se vůbec ptáte na radu.