0
lajkov
142
správ
Dřevěné stavby - roubenky. Máte zkušenost?
Zobraz úvodní příspěvek
Ahojky, nechť se sem ozve ten: kdo o nich také sní stejně jako já, a kdo o nich již něco ví, mnohem více než já. Zkušenosti, fotografie, odkazy na www., postřehy, zkušenosti nápady jsou srdečně vítány.Hezké budoucí počtení a potom i bydlení. Napřečtenou. a vytrvat
Odpovědět
0
lajkov
Ahoj Slávko,
nic ve zlem, ale se mi zda, ze nejak nestiham reagovat na vsechny tvoje podnety a ze mozna malinko tapu v tom co vlastne hledas a na co se ptas. Takhle skaceme z jesenickych chalup ke krytine, z vejminku k podlahovemu vytapeni, ze starodavnych chalup do modernich roubenek...
Ja bych to zkusil nejak umravnit a zodpovedet (si) asi tyhle zakladni otazky:
1. mam pozemek? - kde - region, nadm. výska, lokalizace - vesnice, soliter
2. smi se tam stavet? ano/ne/nevim/jeste ne - pokud ano tak co? - patrovy, prizemni, s jakou strechou.... zmena UP ...
3. jsou tam site? - budeme potrebovat vlastni cistirnu nebo je kanalizace, budeme delat studnu nebo je rozvod...
4. to nejhorsi - jaky dum chci stavet? mas dispozici promyslenou ? jste 2 nebo rodina? jak ho budes orientovat - kvuli slunicku, pristupove ceste, sousedum, vyhledu....? Chces stavet kopii tradicniho domu nebo modernejsi variaci? zatepleny? srub nebo roubenku? z jakeho materialu?
5. uz tohle vim, jak vevnitr - alfa a omega je topeni, priprava vody: - budes kupovat drevo? ma ho kdo pripravit? kde skladovat? nebo chces bez prace topit elektrikou?plynem? budes mit aku-nadrz? teplovodni topeni? teplovzdusny krb? solary - mohou byt i pozdeji ale musis s nimi pocitat? vsechno jsou investice a kazde opominuti uz v planu jsou prachy navic a zbytecne zmeny zerouci cas i nervy
6. projekt - autorizace, stav. dozor...
7. mam na to? jak dlouho stavet? svepomoci nebo vse firma? na klic? po remeslech? hypoteka....?
atd.
....
Vis, tady dost pisou lide, kteri uz stavi, nebo bydli, nebo se chystaji ale uz aspon trochu jsou schopni rict, o cem se bavime.
Mozna proto tady do dsikuse nejvice prispivas ty sama, coz je chvalyhodne a uzasne co vsechno najdes, ale asi my ostatni nestacime na vsechno reagovat...
Promysli strategii tohoto vlakna a jsem si jisty, ze se ti dostane vice a presnejsich odpovedi.
To jsem hnusnej po ranu, ze jo.....?
Me by zajimalo, odkud jsi... Pokud uz jsi to nekde nepsala, mohl jsem prehlednout... tipnu si ... Podkrkonosi..?
cau
PF
0
lajkov
Zobrazit profil
kasha
02.12.2009
sponzor fóra
0
lajkov
Zobrazit profil
kasha
10.12.2009
sponzor fóra
0
lajkov
to mrnka:
Helou, ano my jsme "roubenak". Nevim jestli jsi videla nase album (popravde po zmene stranek ani jestli tady jeste je...).
Mluvila jsi o finskych roubenkach ci srubech. Priznavam ze moc nedovedu rozlisit finske, rakouske, svedske... Samozrejme regionalni specifika existuji, ale ja bych spise rozlisoval dle technologie. My jsem totalne (stenove!) nezateplena drevostavba - ale to vse najdes vyse nebo kdyz uz jsem to popisoval v diskusi "kanadske sruby", kde jsou me vylevy tolerovany, ac kanadsky srub nemame a ani obcas nejsem jeho priznivcem z hlediska zacleneni do ceske krajiny ( a hlavne vesnic nebo nedej boze mest).
Tak, a ted ani nevim na co vsechno jsi se ptala....
Tak se kdyz tak ozvi.
to slavka vytrvat:
jak postupovat ... no to je otazka... Jsi-li na zacatku, tak jako jsme byli my - meli jsme model domu (tak 30 x 20 cm), ve kterem jsem si prohlizeli dispozici, posouvali pricky a dvere, sachovali s kamny, zvetsovali a posouvali okna, svitili do nich umelym slunickem a zkusmo ho staveli na pozemek, jak tam "pasuje". Vypada to jako totalni blbost, ale je to naopak to nejlepsi, jak se "virtualne" do domecku nastehovat, aniz jsi vydala jednu korunu.
A pak jezdit - po okoli, pidit se kde kdo co stavi. Uvidis co je drevostaveb. Nekdo je ochotny pustit te pres prah, nekdo ne. Tak si to tajne vyfotis a jedes dal. Kamos, ktery nam dal konecny tip na stav. firmu, byl kvuli tomu asi 3 x v Norsku... To my teda ne, ale jak uz jsem psal, jednali jsme s panem Doskem, potom se stavebniky v Cerne v Posumavi, byli jsme na Slovensku, a v nasem okrese jsme videli vsechny drevene (nepisu drevodomy - me stanovisko znate, to je dum z rozemletych stromu slepenych kdovicim a vycpanych prasicim vatovym sajrajtem) domy. Poznali jsem zajimave lidi a hlavne jsme porad porovnavali: - ten ma pekna kamna, ten zajimave schody, ten podlahy... Postupnym tridenim dojdes k tomu, ze se ti vyloupne. co chces. Nebo taky ne, hahaha.
Firmy ani neminim hanit, ani velmi chvalit. Ale existuji veci, o kterych se proste presvedcis, ze jsou dobre nebo spatne delane a pak kdyz ti to nekdo vychvaluje, uz mas svuj nazor a vis - tohle ne! Vetsinou s jedna o stavebni detaily, ktere nema cenu vyjmenovavat...
Tak asi tak. Odhrabal jsem prvnich 10 cm snehu, krasne se vyvetral, nanosil drevo na tyden a ted uzivam domaciho klidu.
Preju ho vsem.
PF
0
lajkov
Zobrazit profil
kasha
14.12.2009
0
lajkov
autor: Ing. arch. Josef Smola
Tradice a historický vývoj
Jen stěží si lze představit starší stavební materiál než dřevo a kámen, které provázejí člověka po celou dobu jeho vývoje. Protože autor je architekt, nikoliv historik, neklade si ambice vyčerpávajícím způsobem popsat vývoj od pravěku po dnešek; v rámci kontextu seriálu si všimneme pouze obecných globálních mezníků a lokální tradice při vývoji dřevostaveb.
Přestože se vývoj dřevěných staveb vzhledem k přírodnímu původu materiálu hůře prokazuje, existuje řada pevných orientačních bodů na základě archeologických nálezů. Nejstarší prokazatelné stopy nás vedou do starší a střední doby kamenné. V mladší době kamenné – neolitu se spolu se vznikem zemědělství a chovu dobytka začíná masivně rozvíjet rovněž pravěké stavitelství ze dřeva.
Prvními stavbami s nosnou konstrukcí ze dřeva byly v historii lidstva příbytky lovců a rybářů. S odklonem od kočování a přechodem na usedlý způsob života generujícím zemědělství a chovatelství vznikají trvalejší stavby obydlí s delší životností. Uspořádány jsou již do vyšší organizační jednotky – osady či sídliště s ochrannou palisádou a příkopem. První domy měly nosnou konstrukci ze dřeva, kůly byly zapuštěny do podloží, podlahu tvořil dřevěný rošt podle povahy podloží ukládaný na terén nebo kotvený nad zemí do nosných kůlů stavby. Stěny byly vyplétány proutím a vymazány hlínou.
Rozvoj technologické vyspělosti při stavbě obydlí, zejména opracování nosných prvků a jejich spoje, šel ruku v ruce s vývojem nástrojů a klimatickými podmínkami. První konstrukční spoje – opěry do rostlé vidlice – byly pojištěny vazbou z lýka, později dospěl člověk k první primitivní „tesařské“ vazbě otvoru a čepu.
Dalším vylepšením byla náhrada proutěných stěn dřevěnými masivními povaly – prvopočátek srubové konstrukce, která provází lidstvo již po mnoho tisíciletí.
Zrod tradice…
Stavitelským počinem našich pra- prapředků, na který můžeme být opravdu pyšní, je takzvaný „dlouhý dům“, který se jako typologický druh vyskytoval ve střední Evropě přibližně kolem roku 4000 před Kristem. Konstrukce z dubového dřeva o rozměrech 25 x 7 metrů o výšce 5 metrů měla dřevěnou podlahu zdviženou nad terén, stěny byly z masivní kulatiny, dřevěné krokve nesly vazničky s rákosovou krytinou. Domy měly životnost asi 20 až 25 let, to znamená, že se jednalo v měřítkách doby o vícegenerační bydlení.
Dalším přínosným obdobím pro rozvoj dřevostaveb bylo antické Řecko a Řím. V Číně a Japonsku se dochovaly rozsáhlé mnohapodlažní komplexy zejména sakrálních staveb ze dřeva starých tři tisíce let. Počínaje 7. stoletím se v Evropě rozvíjela znalost těžkých skeletových a hrázděných staveb. Američtí osadníci přispěli svým umem rovněž do pokladnice vědění v oblasti dřevostaveb.
V českých zemích bylo převládajícím řešením v období středověku pro obytné domy roubení, němečtí osadníci přicházející do české kotliny v průběhu 13. století obohatili tuzemské znalosti o technologii hrázděné stavby. Oba systémy bylo možné kombinovat, jak to ostatně často vidíme dodnes v historických jádrech některých západoevropských měst.
Mistrovským příkladem komplexního tesařského díla v domácích podmínkách byla stavba čtyřbokého dvoru jako hospodářské usedlosti, která se počíná objevovat v středoevropském prostoru počínaje 16. stoletím jako důsledek vzniku lesní lánové vsi s většími rozestupy mezi jednotlivými usedlostmi. V Čechách byl tehdejším vzorem panský dvůr z 19. století.
… a její ohrožení
Novodobé použití dřeva jako stavebního materiálu zaznamenáváme až na sklonku 18. století. Cena stavebního dříví byla v té době závislá na ceně dřeva pro palivo a k využití v dolech. V druhé polovině 18. století se můžeme v českých zemích a na Moravě setkat s projevy energetické krize: neúměrné nároky na kapacity palivového a důlního dříví tehdy vyčerpaly zásoby dřeva. Krize je zažehnána až pozvolným nástupem těžby uhlí.
Dřevo i pro svojí vyšší cenu a menší dostupnost (časté kalamity v monokulturách lesního hospodářství) přestává být oblíbeným stavebním materiálem a celodřevěná stavba se vytrácí i z oblasti lidového stavitelství. To postihuje nejen města (zpřísnění požárních předpisů a nové stavební řády, které užití dřeva pro bytovou výstavbu výrazněji omezují), ale i vesnice. Dřevo (pomineme-li stále rozšířené stavby zemědělské a vedlejší) jako konstrukční materiál je vytlačováno do oblasti návrhu krovů a stropních a střešních konstrukcí, kde lze za něj i v průběhu 19. století jen stěží nalézt vhodnou a ekonomicky přijatelnou náhradu. Stagnuje tak i v minulosti perspektivní a na řemeslných znalostech starých mistrů založený obor – tesařství.
Určitou výjimkou jsou pouze pozemní stavby pro dráhu, kde se dřevo i nadále uplatňuje pro pomocné objekty remíz, drážních domků, WC a skladišť. Tyto do jisté míry pomocné budovy jsou často řešeny jako stavby pro opakovanou výstavbu – jedná se tak vlastně o první pokusy v oblasti objemové typizace v našich zemích. Dodnes přežívají na celé řadě venkovských nádraží v podstatě jako „muzejní exponát“ a doklad kvalitní řemeslné tradice, zejména v oblasti konstrukčního detailu.
Jen na dobu omezenou
Pro období národního obrození v 19. století je charakteristická výstavba dočasných divadelních arén ze dřeva, kterých byly v různých českých městech realizovány asi dvě desítky. Za příklad stojí Nové české divadlo v Praze (1876 – 1885) od architekta A. Bauma pro 2200 diváků nebo divadlo Uranie (1889 – 1946) v Praze Holešovicích od architekta Osvalda Polívky pro 750 diváků, dále Smíchovská aréna nebo Novoměstské divadlo pražské.
Přelom 19. a 20. století náleží dřevěným stavbám v oblasti výstavních pavilónů (zejména zemědělské a lesnické expozice) a lázeňských staveb. Na tomto místě nelze nezmínit architekta Dušana Jurkoviče (1868 – 1947), který dokázal transformovat typické detaily, ornamenty a barevnost lidové architektury i do oblasti velkých veřejných staveb v secesním slohu. Jeho vícepodlažní dřevěné a bohatě dekorované a polychromované stavby Pekla na Náchodsku, Pousteven pod Radhoštěm či lázeňských domů v Luhačovicích patří k zlatému fondu České architektury.
Rozšířená je rovněž stavba plováren s dřevěnými šatnami, dřevěných sokoloven, turistických a rekreačních chat. Lidové tradice a tvarosloví starších dřevěných staveb je přenášeno i do klasických zděných staveb do členění jejich fasád, uplatňují se rovněž dřevěné dekorace. Dřevěné stavby získávají počátkem století pověst staveb levnějších s nižší životností a první světová válka se svými nároky na materiální a lidské zdroje pozici dřeva jako prvku vhodného pro levné a méně hodnotné stavby pouze stvrzuje.
autor: Ing. arch. Josef Smola
převzato z časopisu Dřevo&stavby
foto: Ing. Arch. Josef Smola
Článek se načítá
0
lajkov
Jenom k posledniku odstavci - pan autor opomenul Karlovu Studánku, kde je udajne jako jediny v CR vicepatrovy roubeny lazensky dum!
"Domy měly životnost asi 20 až 25 let, to znamená, že se jednalo v měřítkách doby o vícegenerační bydlení. "
??? No nevim, ze by rodily v patnacti nebo dokonce dvanacti letech....?
PF
0
lajkov
autor: Ing. arch. Josef Smola
Stavíme dům ze dřeva (1)
„Dřevo je ideální materiál – zaživa se stará o naše zdravé životní prostředí, mrtvé
nám věrně slouží na stavbách, když ho nepotřebujeme, tak se beze zbytku ztratí –
dokonalá bezodpadová technologie“. (Ing. Pavel Kubů)
Stavby ze dřeva mají minimálně tak dlouhou tradici jako stavby z ostatních
stavebních materiálů. O jejich oblíbenosti a tradici svědčí, že v jejich moderní
podobě bydlí stovky miliónů lidí v průmyslově nejvyspělejších státech světa – v
zemích Severní Ameriky, Skandinávie, západní Evropy (Švýcarska, Německa,
Rakouska) i Japonska. Moderní dřevostavby jsou zde užívány jako plnohodnotný a
konkurenceschopný systém nejen pro nejrozšířenější stavbu – rodinný dům, ale i pro
další typologické druhy: bytové domy, školské a sportovní stavby, administrativní
budovy, ale i stavby pro výrobu a průmysl, sakrální stavby a další odvětví lidské
činnosti.
Pozitivní výsledky vývoje
Za posledních třicet let se v Evropě zcela zásadně změnily technologie užívané v
moderních dřevostavbách. Pokročilé technologie jsou zárukou vysoké kvality. Zlom
nastal zejména ve výrobcích z aglomerovaného dřeva – sofistikovaných
konstrukčních i kompletačních prvků na bázi velkoplošných materiálů jako jsou desky
z orientovaných štěpek OSB, sádrovláknité a dřevovláknité desky, prvky nosné,
prostorové z tepelně upraveného, laminovaného či zahuštěného dřeva. Dalším
bezkonkurenčním produktem jsou dřevovláknité tepelné izolace pro různé účely a
užití ve stavbách, jak si dále podrobněji v našem seriálu ukážeme. Perspektivním a
vysoce ekonomickým oborem jsou rovněž spřažené dřevo-betonové konstrukce
využívané zejména pro konstrukce stropů dřevěných bytových domů. Evropou
doslova hýbou panelové dřevostavby z prvků z vrstvených lepených dřevěných
desek. S tím souvisí progresivní rozvoj ochranných nátěrových prostředků, lazur a
impregnací například na bázi přírodních olejů. To vše zvýšilo diametrálně technické
parametry stavebních konstrukcí a staveb. Zásadně se tak zvýšila užitná hodnota,
prostorová tuhost, požární odolnost, akustické vlastnosti, spolehlivost a trvanlivost
domů ze dřeva.
Předpokladem kvality moderní dřevostavby je užití pouze certifikovaných materiálů a
kontrola každého detailu přímo na stavbě. Klíčový je správný návrh a realizace
stavebních konstrukcí a provedení zejména konstrukčních detailů. Renomovaní
světoví výrobci komponentů pro moderní dřevostavby proto věnují mimořádnou
péči a nemalé finanční prostředky na informační servis k nabízeným výrobkům s
cílem přispět k bezporuchovým řešením a provádění a vyloučit nesprávná použití
těchto někdy vysoce sofistikovaných materiálů. K vysoké spolehlivosti a trvanlivosti
staveb na bázi dřeva přispívá i systém certifikace kontroly jakosti výroby nových
konstrukčních materiálů a certifikace skladeb konstrukcí z těchto prvků.
Mnohostranná pohoda bydlení
Moderní dřevostavby jsou na rozdíl od jiných stavebních technologií zcela výjimečně
šetrné k životnímu prostředí v průběhu celého životního cyklu stavby, tedy od těžby
suroviny, jejího zpracování, dopravy na stavbu, zabudování a případné recyklace po
dožití stavby v přepočtu na mezinárodně uznávanou konvertibilní měnu – emise
skleníkových plynů CO2 a SO2. Této vlastnosti si u nás výjimečně všímají někteří
osvícení investoři, developeři, ale je potěšitelné, že také řada drobných
individuálních stavebníků. Bohužel se s takovým pochopením jen jednou „za sto let“
setkáváme u státního establishmentu.
Pro moderní dřevostavby je typická dokonalá pohoda bydlení a vnitřního klimatu,
samozřejmě při zvolení vhodného systému vytápění a větrání, to znamená optimální
rozvrstvení teplot v interiéru a vnitřní vlhkosti. Současné konstrukce obvodových stěn
na bázi dřeva dosahují při srovnatelné tloušťce ve srovnání se zděnými konstrukcemi
podstatně lepších tepelně izolačních vlastností. Subtilní sofistikovaná konstrukce
znamená zároveň i úsporu plochy. Například na třech metrech běžného
obvodového zdiva lze při užití konstrukce moderní dřevostavby ušetřit až 1m2 užitné
plochy. Pro průměrný rodinný dům to znamená, že na rozdíl od klasické zděné
konstrukce získáváme při stejných tepelně technických vlastnostech jeden pokoj na
víc. A to je přece pro stavebníky velmi zajímavé!
Navíc jsou náklady na vytápění rodinných domů a ostatních staveb na bázi
moderních konstrukcí ze dřeva s dostatečnou dimenzí tepelných izolací podle
zkušeností celé řady uživatelů nižší až o několik tisíc korun měsíčně než u rodinných
domů z klasických silikátových materiálů. Úspora nákladů na provoz stavby vytváří
pro stavebníka například příznivé ekonomické podmínky pro splácení úvěru nebo
hypotéky.
Nižší tepelně akumulační schopnosti lehkých dřevěných konstrukcí lze při použití
pružného otopného systému a vyšším tepelném odporu konstrukce využít ve
prospěch těchto staveb. Okamžité tepelné ztráty jsou velmi nízké a nízká je i
spotřeba energie pro temperování stavby. Výrazně se zkracuje doba na dosažení
tepelné pohody bydlení. Jednoduše řečeno, teplo se neukládá nejdříve do
konstrukcí jako u zděných staveb, ale vytápíme hned vnitřní prostor. Pro úsporu
energie na vytápění lze využít skleníkového efektu při slunných zimních dnech.
Faktor akumulace můžeme posílit pomocí zděných či betonových částí stavby nebo
v podobě ekologických omítek a obkladů z nepálené hlíny, které kromě zvýšení
požární odolnosti dřevěné části stavby dobře regulují i vnitřní klima stavby. V
neposlední řadě se potom vytvářejí podmínky pro využití netradičních zdrojů energie,
zejména pak odváděného tepla při nutné výměně vnitřního vzduchu využitím
rekuperace. A to jsme již jen krůček od konstatování, že moderní dřevostavby mají
významný nízkoenergetický potenciál. Nejčastěji rámová konstrukce je vyplněná
tepelnou izolací. Nosná, statická složka spolupůsobí s tepelně izolační výplní. Při
omezení či vyloučení tepelných mostů v konstrukci vzniká typický, ekonomický a
vysoce efektivní model pláště pro pasivní domy.
autor: Ing. arch. Josef Smola
převzato z časopisu Dřevo&stavby
0
lajkov
autor: Ing. arch. Josef Smola
Stavíme dům ze dřeva (2)
Příspěvek životnímu prostředí
Díky podstatně nižší hmotnosti konstrukcí a staveb na bázi dřeva se výrazně snižují
náklady na přepravu materiálu i na zemní práce. Umožňují užít progresivní a
ekonomické způsoby zakládání. Při výstavbě není třeba používat těžké a drahé
montážní mechanismy, o to větší prostředky lze investovat do kvality vlastní obytné
nebo provozní části stavby. Dřevostavby mohou využívat běžně dostupných místních
zdrojů materiálů a tím posilovat regionální zaměstnanost.
Dřevo je jediná masově použitelná obnovitelná surovina na území našeho malého
státu, kterou lze využít ve stavebnictví. V současnosti je ho přebytek a správný
hospodář ví, že les musí být racionálně těžen a obnovován. Soudobé materiály z
aglomerovaného dřeva – konstrukční desky, lepené nosníky i dřevovláknité desky a
tepelné izolace – umožňují i využití suroviny, která by jinak nemohla být použita jako
stavební dříví. To vytváří podmínky pro maximální zhodnocení této obnovitelné a
ekologické suroviny. A ještě něco: dřevo je jediným stavebním materiálem, který má
pasivní bilanci CO2: v celém životním cyklu od pěstování až po recyklaci tohoto
skleníkového plynu více pohltí než vyprodukuje.
Svépomocí raději ne
Podmínkou správné funkce moderní dřevostavby je svěřit ji do rukou zkušených
profesionálů v projektové i realizační fázi stavby. Zde není prostor pro svépomocnou
výstavbu a kutilskou činnost stavebníka!
Prvním krokem je respektování zásad konstrukční ochrany dřeva. Jedná se materiál
přírodního původu, a tak by se měl cítit ve stavbě stejně dobře jako člověk. Dřevo
nesmí být navrhováno do míst, kde vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem nemůže
obstát. Rozhodující význam má správné vyřešení a provedení stavebních konstrukcí
obvodového pláště tak, aby v těchto konstrukcích nedocházelo ke kondenzaci
vodní páry. Toho lze dosáhnout správnou skladbou a pořadím jednotlivých vrstev,
použitím vhodných a osvědčených stavebních materiálů a stejně tak správným
návrhem a provedením konstrukčních detailů stavby. Trendem jsou proto difúzně
otevřené obvodové pláště budov. Výskyt kondenzace vodní páry v konstrukci
významně omezí například vhodně navržená a správně provedená parotěsná
rovina, odvětrání střešního pláště, případně obvodových stěn.
Pro moderní dřevostavby je charakteristická vysoká flexibilita dispozičního řešení.
Nízká hmotnost a snadná demontovatelnost stavebních konstrukcí na bázi dřeva
vytváří podmínky pro možnost jednoduchých a nenáročných úprav těchto
konstrukcí v průběhu užívání stavby. To umožňuje snadnou změnu dispozičního
uspořádání domu podle potřeb uživatelů a prodlužuje morální životnost těchto
staveb. Likvidace staveb na bázi dřeva je energeticky nenáročná a nezatěžuje
životní prostředí. Generace, které přijdou po nás, budou mít jistě jiné nároky na životní
styl a budou chtít bydlet ve stavbách podle svých představ. Nezatěžujme je proto
problémy se stavebním odpadem, který zbude po naší neuvážené výstavbě. Při
suché technologii výstavby se radikálně snižuje objem odpadů. Vlastní odpad z
použitých materiálů je snadno likvidovatelný a náklady na jeho odstranění jsou
mnohem nižší.
Výstavba formou suché technologie dřevostaveb umožňuje racionální využití
pracovní síly po celý rok. Podstatně může zkrátit dobu výstavby, ale i dobu, za kterou
jsou vložené finanční prostředky investorů nebo finančních ústavů kryty
plnohodnotným, obchodovatelným stavebním dílem.
Zákon z nepochopení
Přestože nejrozšířenějším druhem staveb ze dřeva v České republice jsou rodinné
domy, lze ze dřeva navrhovat s výhodou i jiné typologické druhy, bytové domy,
administrativní budovy, školské, sportovní a kulturní stavby. Ze zahraničí jsou dokonce
známy i dřevěné podzemní stavby! Některé druhy staveb si lze z jiných materiálů jen
stěží představit, vzhledem ke specifickým nárokům na parametry vnitřního prostředí
(bazénové haly a kluziště), jiné ani nelze z jiného materiálu realizovat vzhledem k
agresivitě náplně – například sklady posypových solí. Optimální jsou dřevostavby do
záplavových území i seizmických oblastí.
Přestože není předmětem tohoto článku vyvracení obvyklých mýtů a předsudků,
které se váží na problematiku moderních dřevostaveb (viz samostatný seriál v tomto
časopise), nemohu nezmínit požární bezpečnost spojenou s hořlavostí dřeva, a to
zejména v souvislosti s novou vyhláškou ministerstva vnitra č. 23/2008 Sb., o
technických podmínkách požární ochrany staveb, která platí od léta loňského roku a
výrazně a nečekaně zkalila stojaté vody kolem moderních dřevostaveb, zejména
rigidností svých ustanovení. Ostatně již název je zavádějící, neboť na některé
typologické druhy neklade podmínky, ale rovnou zásadním způsobem ztěžuje či
vylučuje jejich realizaci ze dřeva, (například mateřské školky či zemědělské stavby).
Obdobně koncipovaná vyhláška přitom nemá v zemích evropské unie obdobu.
Kromě aktivity ombudsmana vzniklo již několik iniciativ, které se vážně zabývají
změnou v dílčích ustanoveních problematického předpisu.
Jedním z mýtů je v této souvislosti hořlavost dřevěných konstrukcí. Z vyhodnocení
požáru různých staveb u nás i v zahraničí plyne, že správně navržené a provedené
dřevěné konstrukce odolávají požáru lépe než například konstrukce ocelové.
Zuhelnatělá povrchová vrstva nosných prvků ze dřeva chrání tyto konstrukce před
dalším odhoříváním. Pokud jsou dimenzovány tak, aby zbylá neporušená část
zabezpečila jejich únosnost, jsou schopny odolávat požáru 30 i více minut!
Určitým paradoxem je skutečnost, že pořizovací cena staveb ze dřeva je v tuzemsku
při porovnání s klasickými technologiemi asi o 10 – 15 procent vyšší, přitom v
Německu nebo Rakouskou vychází opačný poměr. To je jedním z důvodů, proč je
velké množství mateřských a základních škol v Rakousku realizováno právě v
technologii moderní dřevostavby. Mám za to, že i u nás by se situace rychle změnila,
kdyby do cen materiálů byly objektivně započítány všechny náklady, zejména
energetické vstupy a negativní vliv na životní prostředí…
autor: Ing. arch. Josef Smola
převzato z časopisu Dřevo&stavby
0
lajkov
autor: Ing. arch. Josef Smola
Stavíme dům ze dřeva (4)
Zámořské inspirace a tuzemské unikum
S poválečným rozvojem průmyslové výroby dochází k prudkému rozvoji dřevěného
stavitelství s užitím prvních lepených a lamelových konstrukcí. Významného uplatnění
dosahují sbíjené konstrukce. Rozšíření obchodních a hospodářských styků se
Spojenými státy vede rovněž k přenosu know how – zejména systému two by four.
Stavitelé se inspirují, opouštějí těžké masivní trámové konstrukce a nahrazují je
levnějšími fošinkovými z jednotného unifikovaného profilu. Vzniká celá řada
úsporných halových konstrukcí, například filmová studia Barrandov, pekárny v Praze
Hostivaři, vozovny ve Střešovicích a dalších. Majitelé lesů a správci polesí se orientují
na typizovanou výstavbu hájoven… jak jinak než ze dřeva.
Spolu s technologiemi přichází na kontinent ze Států a z Británie rovněž hnutí „Wood
craft“, které obrací často levicově orientovanou dělnickou mládež k zájmu o přírodu
a pobyt v přírodě. Podél dosud neregulovaných českých řek vznikají trampské osady
a posléze chatové kolonie se svéráznou dřevěnou architekturou, která u nás dosud
přetrvává zejména v povodí Sázavy. (Za zmínku stojí, že toto české specifikum dosud
čeká na solidní sociologický architektonický a stavební průzkum). Technologie
prvkové dřevostavby umožnila realizaci dřevěných chat v jinak nepřístupných
místech vysoko ve skalách.
Poválečný nedostatek bytů je řešen rovněž pomocí dřevěných staveb, připomenu
jen úřednické domy v Dejvicích či studentskou kolonku na Letné v Praze.
Mezi oběma válkami se rozhodujícím objemem těžby stává dřevo zejména
materiálem pro bednění betonových (například pohraniční opevnění) a jiných
pomocných konstrukcí. Jeho druhotné využití je problematické, a tak bylo
likvidováno zejména veřejnými dražbami. (Bednění pro opakované užití bylo užíváno
nikoliv náhodou pouze firmou Baťa…). Docházelo tak k absurdní situaci – potřeba
dřeva byla pro pomocné konstrukce stejně vysoká, jako kdyby se ze dřeva stavěly
běžné stavby.
Tato již zavedená stavební praxe první republiky dávala jen pesimistické vyhlídky
dřevěnému stavitelství v poválečných poměrech.
V prvních letech po osvobození bylo proto východiskem zavedení prefabrikace a
produkce konstrukcí bez užití dřeva. Přispěla k tomu rovněž značná zachovalost
technické infrastruktury a bytového fondu v poválečném Československu oproti
vybombardovanému Německu a Rakousku, které muselo řešit v historicky krátké
době bytový problém. Reakcí na to byly rozsáhlé kolonie dřevěných bytových
domů. (Z těchto dob mimochodem pochází mírně pejorativní výraz „barák“.) Přes
nevalný vzhled a problematické užitné vlastnosti těchto domů se tak podpořilo
řemeslo, průmysl, ale rovněž vztah převážné většiny poválečné populace v německy
mluvících zemích k dřevěnému stavitelství.
Kostlivec ve (dřevěné) skříni
V novém poválečném Československu bylo dřevo označeno za strategickou
surovinu a degradováno pouze na pomocný stavební materiál a konstrukce pro
dočasné stavby. Jak vyplývá z šokujících, v poslední době zveřejněných dokumentů,
celá poúnorová produkce a rozvoj plánovaného národního hospodářství (první
dvouletka a pětiletky) byla v duchu sovětské vojenské doktríny orientována na třetí
světovou válku. Šlo o zajištění dostatku primárních zdrojů uhlí, oceli a cementu pro
průmysl. Dřevěné konstrukce a výroba spotřebního zboží stála stranou.
Zákon č. 22/1955 Sb. v podstatě zastavil vývoj dřevěných konstrukcí u nás. Umožnil
vznik Státní dřevařské inspekce, která se snažila zcela vyloučit dřevo ze stavebnictví.
Ještě v polovině 60. let, tedy zhruba v letech, kdy nás Rakousko (po odchodu
sovětských vojsk v roce 1955) předstihlo ve své životní úrovni, se výrobou na bázi
dřeva zabývalo v rámci dřevařského průmyslu pouze 200 pracovníků (!).
Dřevostavby byly na státní úrovni centrálně řízeného hospodářství v 70. a 80. letech
minulého století degradovány zejména na výrobu „Unimo“ buněk pro sovětský
těžařský průmysl a tuzemská zařízení staveniště. Omezena však byla rovněž výuka
dřevěných konstrukcí na odborných a vysokých školách, nevydávaly se knihy s touto
tématikou. Přerušen byl dovoz časopisů a odborných publikací ze zahraničí do
knihoven. Několik generací techniků, architektů a inženýrů se ve školách nenaučilo
dřevěné konstrukce navrhovat ani realizovat.
S tímto dědictvím bojujeme dodnes. Veřejnosti byl plíživě podsouván názor, že stavby
ze dřeva jsou méně kvalitní, mají kratší životnost a obvykle nepovedený vzhled.
To nemohla zachránit nepočetná místa „pozitivních deviací“, jak o nich hovoří
sociologové zkoumající dějiny totalitních režimů.
Konec dřevostaveb v Čechách
Na západě, kde nikdy nedošlo k přerušení vývoje do té míry jako u nás, se
dřevostavby dostávají v souvislosti s první ropnou krizí na počátku 70. let a následně
vlivem války mezi Irákem a Íránem do popředí zájmu jako výhodný stavební materiál
pro energeticky úsporné stavby. Masivní výstavba dřevostaveb v segmentu
rodinných a bytových domů akceleruje postupně ve všech severských a německy
mluvících zemích.
O vývoj a dodávku dřevěných halových staveb pro zemědělství se pokoušel v
tuzemsku v souladu s evropskými trendy s dílčími úspěchy podnik Bios Sedlčany.
Severomoravské dřevařské závody (dnes RD Rýmařov) rozvíjely projekty rodinných
domů a prostorové prvky ze dřeva. Rudné doly Jeseník potom produkovaly licenční
výrobu rodinných domů Okal problematické úrovně, která nadále poškozovala
pověst dřevěných staveb pro individuální bydlení. Armabeton, závod Tesko se
specializoval na lepené nosníky pro velkorozponové haly. Například Bučina Zvolen a
Solo Sušice se soustředily na výrobu desek z aglomerovaného dřeva pro stavební
průmysl.
Přes uvedené čestné výjimky, lokální anomálie a iniciativní aktivity „zespodu“ však
přestaly fakticky dřevostavby jako obor v komunistickém Československu existovat.
Polistopadový vývoj je potom již další kapitolou…
autor: Ing. arch. Josef Smola
převzato z časopisu Dřevo&stavby
0
lajkov
Mohli jste vidět
23. 12.
2009
upoutávka k televiznímu pořadu - Chalupa je hra
Toužíte po chalupě? Postavte si jurtu
Petr z Liberce stále vymýšlí jiné, alternativní možnosti bydlení. V Křižanech u Liberce postavil malý domek ze slaměných balíků s hliněnými omítkami a zelenou střechou. Teď má v úmyslu postavit nedaleko Sence lehce stěhovatelnou stavbu vycházející z principu mongolské jurty, ovšem se vším luxusem. Tedy i s kuchyní a s koupelnou s rohovou vanou.
viz. www. výše
0
lajkov
www.slamenedomy.cz - Petr Skořepa
Sněte vznešené sny...
Senec nad Bratislavou a Liberec
Česko a Slovensko
460 01
slamenedomy@seznam.czTato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
+421944293223
Skype "soptalbc"
Žiji nyní v celoroční Jurtě na Slovensku. Proto volejte na slovenské číslo, ale jednou za měsíc jedu přes celou ČR (SMS můžete psat i na 739486553). Pokud se chcete přijet podívat, stačí napsat a lze zde i přespat.
převzato . www.
0
lajkov
autor Petr Skořepa
ze stránek
www.ekovesnice.cz
Stavba rozebíratelného domečku ... Moje letošní 3. stavba, tedy 2. v pořadí... Domek, který jsem postavil jako modulový a lze ho rozširovat a případně stěhovat. Vymyslel jsem ho tak, aby ho bylo možné lehce rozebrat a přestehovat. Skládá se z panelů a každý panel váží do 200kg. Na střeše bude posléze zelená střecha :-) až budeme vědet, že zde domek zůstane :-)... Pripravuji cenové kalkulace na podobné stavby ruzných velikostí, buď stavba na klíč nebo budeme dodávat jako stavebnice skládacího nebo modulového EKO domku (i vetších domů, přes zimu připravuji stavbu stěhovatelného domku, který bude vypat jako roubenka). Tedy pokud budete chtít zatím jen garsonku o 18m2, tak vás bude stát přibližné do 400tis. i s vybavením a až budete mít opět peníze, tak vám přivezeme další moduly třeba jako pokoj nebo zimní zahradu :-)... Tedy bude to taková hranatá konkurence jurtám a také krásným futuristickým stavbám www.Cubespace.eu , akorát budete mít za podobnou cenu nízkoenergetický stěhovatelný BIO dům ! :-)
0
lajkov
Ty ses vcera divala na televizi...
Nemam rad laminovane, upravene a aglomerovane drevo! Jednak tomu nerozumnim, jednak me to urazi!
Bez srandy - bud chces dum z masivnoho dreva, nebo stavis z vysoce sofistikovanych materialu. Je to spise filozoficka otazka a otazka zivotniho postoje ...
Sorry, pokud pisu s preklepy, daval jsem venku stromek do stojanku a pak jsem se zdecimoval jednim svarakem...
Tak stastne a vesele!
PF (2010) - to kasha - ona uz vi...
0
lajkov
:-) to byla divoká odpověď. Příspívám tím čím přispívám z panelákového typizovaného teplíčka, ale hlavně s prázdnou kapsou. Byť podle některých příspěvků a snad i dotazů to může vypadat, že i s prázdnou nebojím se napsat blbou hlavou. Hele, když prostě nevím tak se jako prostáček zeptám. Nemám zatím čím přispět "do mlýna" než poposbíranými tv pořady či www. stránkami. Rozhodně tím však nemíním nikoho urážet a natož toho jehož odpovědí si cením.
0
lajkov
O tak to promin Slavko, nechtel jsem se te urcite dotknout, to s tim "jednak ....atd." je takova klasicka hlaska ... mozna ale pro nas starsi generaci :-) . Jeste jednou omluva - nikomu se nevysmivam, ze o tehle stavbach uvazuje a treba jenom planuje, ... my na tom byli taky dlouho tak. Ostatne ten dum neni nas... ale mistni KB...
Rozhodne me fascinuje kolik toho kde najdes a mam obavy, ze jestli takhle budes jeste pokracovat, nakonec zjistim, ze jsme staveli spatnou stavbu na spatnem miste se spatnou technologii za spatne penize... Inu clovek se porad uci.
Takze priste budu volit lehci ton...
Jo, ja to to psal, ze jsem vypil svarak a on se mnou zacvicil... :-p
Hezky vecer
PF
0
lajkov
Zobrazit profil
kasha
29.12.2009
0
lajkov
do nového roku s odhodláním....nechť se vám vyplní,to co si Vy sami přejete, a třeba i maximálně :-)
http://www.youtube.com/watch?v=Tt8AQK...
0
lajkov
Také pátrám o alternativním bydlení:srub, roubenka nebo jurta :-)
Jak to nakonec dopadne - nevím :-)
U mobilního domu a vlastně potažmo i u jurty by mne hlavně zasíťování pozemku a a odpady - klasická či ekologická kanalizace. Přeji hodně zdaru i já jsem osamocena ve svých plánech i odpovědích. Přeji hodně zdaru.
Nenašli jste co jste hledali?
Podobné diskuse
Máte zkušenosti s A-X Dřevostavby?
27. 09. 2019
9
Firma RD Styl - máte zkušenost výstavby…
31. 07. 2018
7
Firma Haas Fertigbau dřevostavby - máte…
12. 08. 2015
1
Firma Lucern dřevostavby - máte zkušeno…
10. 06. 2015
122
Stavba roubenky, máte rady, zkušenosti?
05. 01. 2014
3
Roubenku nebo dřevostavbu? Máte zkušeno…
21. 11. 2013
48
Životnosť drevostavby, máte skúsenosť č…
06. 11. 2013
2
Máte zkušenosti s dřevostavbou od firmy…
21. 02. 2012
6
Dřevostavba. Máte zkušenost s firmou Or…
25. 02. 2009
57
Dřevostavby Ok. Máte zkušenost?
24. 02. 2008
13