Zdravím, chystám se stavět a byla mi doporučena dřevostavba, prý přímo z Kanady od Nelson Homes. Nechal jsem si je vygooglovat, v Kanadě sice skutečně existují a i ta informace od jejich ochodního zástupce ohledně historie je pravdivá (dle výpisu firmy), ale raději se ptám na zkušenost.. Měl jsem pochyby, zda je to skutečně z Kanady, prý mi ukáží doklad o CLU, kde to má být napsané, že je to skutečně originál..tak nevím. Hledám teď pozemek a velice rád bych stavěl dřevostavbu. Jejich zastoupení je tu nové, máte někdo zkušenost?
kasha : Rozumíte tomu správně, A je dřevo určené na opracování ve spojitosti s výrobou domu (stavební materiál). C-na výrobu papíru a D-na topení.. Pokud tomu správně rozumím, tak A dřevo roste v chladnějších podmínkách, mám být i dokonce rovnější, jelikož roste pomaleji a letokruhy má mít blíže u sebe, což naznačuje lepší pevnost materiálu.. zatím toto co o tom vím. To máte srub postaven? :-)
@vasek86 :))
tož asi takto,,, Zkuste, když budete někomu odpovídat a chcete aby se dostal k odpovědi kliknout pod text na který odpovídáte - odpovědět, znázorní se @ a jméno a mně to to naskočí, že mám nějkaou odpověd :)
ad dřevo,,, mám postavený SRUB - 100let staré i déle stromy. Rostly na horách, víme kde. Stít se mají správně v zimě, kdy míza není ve stromě, ale kořenech, aby rychleji vyschlo, to je princip srubů a roubenek. Věřím, že sušené patři do dřevostaveb, abyse nekroutilo,,, ale jetsli v našich lesích neroste A strom, tak to mi poroste jehličí na ruce :)) SOUHLASIM, že v kanadě a na sibiři a kdovíkde ještě -na mnoha mnoha místech světa rostou jiné stromy - borovice sibiřská, cedr-neboli thuje - mají jiné silice a jsou jiné, ale i ty naše jsou Ačkové,,, to si už mužete koupit tropické dřevo, to je něco, ta tvrdost,,, to není ačko, to je něco předtím :) a budete mít jistotu,,, jedou tady k nám pulroku na lodi a jsou tak tvrdé, že v kamnech ani moc hořet nechtějí :) také je "lepší" modřín sibiřský, finský,,, nicméně úplně stejnou práci odvede modřín beskydský :) o kdyždé dřevo se člověk bud stará a nebo ne a stejně-pakliže není napadené, vydrží 100 a více let,,, a to fakt nejsem žádný odborník na dřevo, jen se od stavby našeho domečku o to malinko zajímám,,, a je mi líto, že si lidé vozí dřevo ze zámoří, když je tady tolik krásných stromů, našich!!! to je jako že máme jíst naše plodiny :))
@tulipanek23 :)) toto se dá postavit i zděné :)) a je pravda, že pracovité ruce jsou nedostatkové zboží a nejen v česku,,, ale najdou se, když člověk hledá ty ruce a ne to nejkvalitnější dřevo, které muže mít fakt, za rohem :)) to je prosím muj pohled :) nikomu neberu jeho :)
@vasek86 jenom malinko bych si dovolila tě poopravit - když dřevo roste pomaleji, neznamená to, že je rovnější, ale může to znamenat pavý opak - přírustek za každou sezonu je za nějakých podmínek, které se časem mohou měnit
@kasha Děkuji..a já si pořád říkám, jak správně odpovědět :-D Tak to je krásné, sruby mne fascinují, nicméně když jsem shlédl web http://www.pioneerloghomesofbc.com/ tak asi za chvíli by se mi protivila hnědá..:-D..i když, vidět to v reále.. neskutečně fantasticné :-) -stavěno z Vašich zmíněných cedrů. Konkrétněji ke dřevě kvality A- ROSTE V PODMÍNKÁCH NEJTVRDŠÍ ZIMY.. nemám sice pojem, co znamená nejtvrší, nicméně mám tušení, že zde to nebude :-D..ale tento fakt je skutečně daleko od srubů a proto je mi jasná ta mokrá forma stavění. Nechcete zveřejnit foto? Ten srub jste si stavěla svépomocí? Bohužel nemám žádného známého, který by vlastnil srub, povězte mi o tom více?
pro Vás všechny tady...
Každý stát s méně či více vyspělým lesnictvím (a vězte, že Čechy, Německo a Rakousko patřily a ještě patří mezi státy s nejdelší lesnickou historií a nejpropracovanější metodikou pěstování lesa a nejlepšími výsledky v pochopení zákonitostí lesních ekosystémů, jen na okraj od dob Karla IV.) Samozřejmě člověk má relativní možnosti v ovlivňování kvality dřeva při růstu na daném stanovišti, čase a prostoru, ale ve státech s vyspělým lesnictvím jich využívá co to jde - hlavně kvůli zhodnocení těch cca 100let práce (doby růstu lesa).
Opakuju, každý stát má své tabulky, které na základě zvolených kritérií, třídí dřevo do kvalitativních tříd.
Podobné "sortimentační" tabulky za stejným účelem má vypracované každý dřevozpracovatelský závod, samozřejmě podle svých potřeb.
Tyto tabulky nejsou - řekněme - kompatibilní mezi sebou, byť se opírají o stejné rozlišovací znaky.
Takže např. v očích producenta dřevní hmoty (lesníka) kat. A znamená velmi kvalitní pilařská kulatina.
Zde zhruba členění jakostních tříd
JAKOSTNÍ
TŘÍDA
ÚČEL POUŽITÍ
KVALITA
I.
Jakostní výřezy pro výrobu hudebních nástrojů
dříví se netřídí do kvalitativních tříd,
ale je tříděno dle požadavků odběratele
II.
Jakostní výřezy pro výrobu dýh, překližek
a jiné speciální výřezy
dříví se netřídí do kvalitativních tříd,
ale je tříděno dle požadavků odběratele
III.
Kulatina pro pilařské zpracování
A
B
C
D
IV.
Dříví pro výrobu sloupů, dřevoviny, doloviny
tyčovina
V.
Dříví určené k chemickému a mechanickému zpracování, zejména pro výrobu buničiny
a desek aglomerovaného dřeva
dříví se netřídí do kvalitativních tříd,
ale je tříděno dle požadavků odběratele
VI.
Palivové dříví
dříví se netřídí do kvalitativních tříd,
ale je tříděno dle požadavků odběratele
a tyčoviny
To že se dříví dané jakosti netřídí v lese, ale u odběratele znamená konkrétně v případě zmiňovaného OSB, že např. Kronospan Jihlava nakupuje v lese dříví V. tř. jakosti (tzn. dřevo u kterého se dovoluje ve významné míře hniloba, prakticky jde o jinak pilařsky nevyužitelný odpad, pod jehož úrovní je už jen palivo) ale ve fabrice ho třídí na kategorie - např. bez hniloby, s hnilobou, borovice a modřín, listnaté dřevo, v těchto kategoriích se dřevo poštěpkuje a po přidání pojidel se z něj lisuje OSB deska různých kvalit a využití... výrobce ho označí, dejme tomu kat. A, B, C atd.
Takže u nás velice jistě roste velice kvalitní surovina, ale je třeba rozlišovat o jakém materiálu se bavíme.
dotazy rád vysvětlím... je toho strašně moc...
@vorelmato JUPI, na toto jsem martínku čekala, kdy přidáš svůj komentář :)
@vasek86 mám plno fotek :) jen nevím zda nejsou pouze pro přátele, a mám dum ze smrku, kolega vorelmato z douglasky? a kolega petrfrenk roubenku z cedru :) Jestli o tom chcete číst hodně zajímavého, přidejte se do skupiny kanadské sruby :)
;-) no když už tu máme tak vyčerpávající rozbor kvalitativních tříd dřeva, tak by mě zajímal názor lidí kteří potřebují pro sendvičovou stavbu jen to "nej" co vlastně ovlivňuje ta kvalita dřeva na konstrukci. Četl jsem něco o klimatizovaných halách, kde se vyrábí v Kanadě stěny pro dům. V severní Americe se valná většina "hradů a zámků" ;-) což jsou ty větší domy pro střední a vyšší třídu staví přímo na staveništi. Jelikož technologie je známá, tak nikdo nepotřebuje mít dům vyroben v klimatizované hale, ale co je důležité, správně ustaven na základech a samozřejmě při členitosti těchto staveb vědí, že stavebnice je postavena pro "ideál" který v běžném životě na stavbě nelze dosáhnout, čímž potom mohou vzniknout různé kompromisy v usazování panelů. Jestliže "šijete konstrukci na míru přímo na místě stavby" nemůže ke kompromisům docházet. Takže kostru domu kolem 1000 m2 postavíte za 6 týdnů a kdo si myslí, že za tu dobu nezaprší, nebo nezasněží se hodně mýlí. Rád bych vám předvedl natažené "obličeje" zákazníků v čechách když k tomu dojde u nás. ;-) Tak co je vlastně důležité na těch dřevostavbách? ;-) Že by jiný kraj, jiný mrav? :-) Ona tu bude asi chyba v neschopnosti vytvořit jako v Americe normu ( sice tu jsou, ale evidentně vytvořené někde od stolu univerzitních nebo ministerských stolů) jako Blue Book (http://www.thebluebook.com/help/whnjs...), který vychází z dlouhodobé reálné zkušenosti s dřevostavbami.
@kasha néni zaco dušo drahá :-)
@de_mum vidím to s těma normama podobně, ale jedním dechem dodávám, že raději, než aby tu platil nějaký byrokraticko-diskriminační Bruselský paskvil, tak to ať to tu zůstane při starém...
Výše zmíněná slova o nebetyčných zárukách na překvalitní dřevo, použité na skelet sendvičové stavby ve mě vyvolala vzpomínku na jistou prezentaci Audi A8 vyrobeného pro šejka z Bahrajnu, které bylo vyrobeno co se kapotáže týče ze stříbra a doplňky (v běžných přibližovadlech za příplatek v chromu) byly z ryzího zlata.
Zajímavý pohled to byl bezesporu, ale moji (asi úchylnou) mysl nenapadlo ani kolik to stálo, ani jak je to hezké, ale: k čemu mu to je když do něho naboří babka na bicyklu, nebo mu na to spadne strom - jestlipak to vydrží víc?
K otázce výroby v klimatizovaných halách snad jen to, že se jedná o nutnost v případě výroby lepeného hranolu (ať už na tupo, nebo cinkovaným spojem (na pilku) ), pracuje se tam s napřesno vysušeným řezivem a tyto podmínky určuje a zaručuje certifikace. Jinak se přiznám, že postrádám smysl.
Na vysoké kvalitě dřeva pro stavbu určitě záleží v případech jako byla např. stavba dřevěné rozhledny v Bohdanči, kde jsou konstrukční prvky z pilařské kulatiny kvality A, popř. jinde, kde je dřevo použité jako nosný prvek, překlenuje větší vzdálenosti, nese větší zátěž atd. a kvůli místu, nebo vzhledu, nebo vlastní váze nelze nosník příliš předimenzovat - dnes se tyto případy řeší právě použitím lepených hranolů, které jsou vyráběny (hlavně z důvodu co největší stejnorodosti matriálu) ze stejné kvality "A"
Pro stavbu rámové konstrukce sendvičových staveb, úplně stačí řezivo kvality B až C - jedná se o dříví zdravé, normálně rostlé, u kterého se řeší jen počet a velikost suků na 1bm délky. Bez problému lze použít řezivo z kůrovcem napadeného dříví, což umožní výrazně snížit jeho cenu (podotýkám že kůrovec nepatří mezi dřevokazný hmyz, tedy nenarušují technické vlastnosti dřeva). Životnost tohoto materiálu omezí pouze neodborně provedená vazba, vlhkost a s ní spojené plísně a dřevokazné houby - takže nekvalitně provedená stavba, popř. údržba.
@vasek86 Václave věřte, že to jestli dříví rostlo lokalitách kde jsou mrazy -5°C, nebo třeba -40°C na jeho kvalitu vliv nemá. To že v těchto severnějších oblastech jsou horší podmínky způsobuje menší roční přírůst letokruhy jsou hustší, letní a jarní přírůst je prakticky stejný a tedy je pravděpodobné, že když má dřevo technická pletiva koncentrovanější - bude i pevnější. Tyto vlastnosti ale bude mít i dřevo z jinak exponovaných stanovišť (sucho, nadm. výška, živiny apod.) Co ovšem souvisí se zvětšující se hustotou čehokoliv, je stoupající hmotnost. Čím hustší dřevo, tím těžší a je trochu problém najít kompromis.
Pokud chcete sendvičovou stavbu, tak podle mě stavět rám z extra kvalitního dřeva a platit za něj šílené peníze je zbytečný luxus. Notabene, musíte se o barák starat, aby vám neshnil (termity tu naštěstí nemáme) a když se budete dobře starat o stavbu z norm. řeziva - vydrží Vám taky 60 let.