Máte někdo zkušenost se systémem pro monitorování vlhkosti v konstrukci dřevostavby? Měl jste někdo problém s pozdě odhaleným vzlínáním vlhosti, průsaku vody z vadných rozvodů a podobně? Díky za názory.
taky jsem na to ptal projektanta, jestli budeme merit (ve fázi kdy slo do konstrukce cidla pridelat) odpověď:
nikdy jsem podobné měření neaplikoval, věřím výpočtům a podkladům výrobce. V odborné literatuře se o výsledcích podobných měření lze dočíst, ale pokud to zde měřit chcete, je to na Vás, já to považuji za spíše zbytečné. Pak by u rodinného domu mohlo být dalších 10 veličin, které by se dali měřit – CO2, proudění vzduchu v interiéru, radon, ….
@tmnj Máme čerstvě postavenou dřevostavbu, kde máme nainstalované nucené odvětrávání Aereco, které obsahuje čidlo reagující na vlhkost a přebytečná vlhkost je odváděna z domu pryč stěnovými štěrbinami.
@tmnj Ano měli jsme v dřevostavbě havárii vody (a nikomu to nepřeju, protože v domě se nezvedla vlhkost a vůbec nic nenasvědčovalo tomu že se něco 3 roky děje) a Ano - mám čerstvé zkušenosti se systémem pro monitorování vlhkosti v dřevostavbě. Systém Moisture Guard - dávali jsme ho dodatečně až při rekonstrukci stálo mně to něco přes 40 tis (podle množství čidel). Mám přehled co se děje ve stěnách a kolem odpadů a rozvodů vody. Bohužel kdybych měla ten systém od začátku tak bych na problém přišla během pár dnů a vyřešení by stálo pár tisíc. Po třech letech mě to stálo 3/4 roku života, celkovou rekonstrukci a 800 tis. Nevím na jakém proncipu pracuje Aereco, ale pokud pouze z vlhkostí vzduchu v prostoru tak to nestačí.
Monitorovat vlhkost v konstrukci nebudeme. Abychom se ale nedostali do stejné situace jako @kkaccullka, budeme na vodovodních rozvodech instalovat system evodnik, který v případě havárie automaticky uzavře hlavní uzávěr vody.
Zvažoval jsem čidlo do stěn v rámci "inteligentní" elektroinstalace, ale vzhledem k volbě jiného výrobce budeme mít jen čidla na únik vody u myčky a pračky.
Máme domácí vodárnu, která detekuje únik vody z rozvodů a v případě zjištění vypne vodu, ale tento systém odhalí pouze prasklou hadičku, kde je únik vody větší než jen pár kapek. Navíc u nás to byl problém s praským odpadem, voda vytékala do základů pod polystyrenem. To samé je např.špatně provedená izolace ve sprchovém koutě, špatně připojený odpad, vnikání vlhkosti zvenku porušenou hydroizolací....to jsou závady, které většina systémů neumí rozpoznat a následky jsou fatální.
Zběžně jsem koukla na e-vodnik a tento systém funguje pouze při havárii vodovodního potrubí, které je pod tlakem. To že Vám někde kondenzuje voda, vytéká stovky l vody z prasklého nebo netěsnícího odpadu bohužel nepozná. A tohle byl můj případ. V domě máme alarm, čidla na kouř, v každé místnosti vlhkoměr, který ukazoval po celou dobu absolutně normální hodnoty dokonce i v místnosti, kde se to stalo. Perfektně zaizolovaný dům tu vlhkost nepustil dovnitř ani ven.
@enmuhan2 po 8 měsících nakonec pojišťovna zaplatila, ale já přišla o 5 let života, nervy v kýblu, jednání ČSOB pojišťovny šílené, nikdo se se mnou nebavil, bylo to hrozné.
@kkaccullka hm aspoň že tak...vůbec vám situaci nezávidím. Máme také dřevostavbu, 10 let, jsme strašne s bydlením spokojení, ale z podobné havárie mám hrůzu. Ta samozřejmě může být i u zděného...ty čidla jsou moc fajn, až někdy budeme dělat rekonstrukci, určitě si je dáme. Mně jen nejde do hlavy, jaktože se ta havárie neukázala dřív... (mokrý sádroš od spodu, plesnivé podlahové lišty...kam vůbec takové množství vody zmizelo?)
@enmuhan2 to je jednoduché (voda byla mezi základovou deskou a podlahovým polystyrenem, na něm je zase folie). Nosné stěny byly opláštěny osb deskami a sádroš se dával až po vylití anhydridem tudíž byl o 15 cm výše, na podlahovém polystyrenu je folie takže kde byla skulinka, nerovnost rozvody, všude tam se tlačila voda a když narazila na dřevo tak tu ji nasálo. Mokro bylo pod téměř celým domem. Dřevo si umí s jednorázovým i větším únikem vody poradit - nasaje a pak časem vyschne - pára stoupá konstrukcí do výšky a rozptýlí se, odpaří. Průser je pokud to je dlouhodobé. U nás to bylo u odpadu od pračky. Takže každý týden 60-120 l vody :( Izolace byla u nás dobře provedena, nepustila vlhkost dovnitř ani ven.
Je zajímavé pozorovat v čase ty čidla. Měří jak vlhkost vzduchu v podlahách a stěnách, tak i vlhkost toho dřeva a ta není úplně konstantní, reaguje podle teploty venku a uvnitř, tlaku vzduchu, vlhkosti vzduchu zvenku. A ano, je pravda, že tyto havárie jsou časté ať se jedná o dřevostavbu nebo zděný dům.
@ookami_hime doslova né na každé trubce ale v rizikových místech: v tech.místnosti u přívodu vody do domu a na opačné straně u odpadu do sprcháče, v koupelně u sprchového koutu, v kuchyni u přívodu vody a odpadu, WC a jedno čidlo máme v obvodové stěně za parozábranou. Pak jsou dvě čidla jedno venkovní a jedno vnitřní. Ty čidla měří teplotu, relativní a absolutní vlhkost vzduchu a dřeva. Kdykoliv a odkudkoliv si přes PC můžu stáhnout graf kde vidím jak to vypadá. Když porovnám cenu zabezpečovačky - klasického alarmu na baráku tak to vůbec není vysoké, určitě se tento systém dá propojit a potom na oba alarmy stačí jedna řídící jednotka (která je nejdražší položkou u obou systémů). My už bohužel máme vše přes Jablotron, takže jsme toho nemohli využít. Na tu jednotku se pak dá vlastně zapojit cokoliv dalšího. A ještě k té ceně. Sedačka nás stála více a pokud by jsme měli tento systém hned od začátku nemuseli jsme po 3 letech rekonstruovat barák za statisíce. K ceně domu je to zanedbatelná položka. Už mně kontaktovalo pár firem a dost lidí co řešili podobný problém s únikem vody, takže se to prostě stává.
Přesně tohle mě taky napadlo. Veškerá elektronika je dneska spotřební věc, záruka 2 roky, když to dobře půjde, vydrží 5-7 let. Co bude potom?
Firma co to naistaluje, tak za poplatek 1800 Kč provádí monitoring. Co když firma zkrachuje nebo jí někdo koupí. Všechna ujednání padají, kdo to bude měřit?
@jose10r Všechny instalace čidel do konstrukce se provádí v úrovni základové desky a zakládacího prahu. Toto místo je téměř nedostupné, a proto jsou všechna čidla přístupná pomocí chrániček, které jsou vyvedeny nad úroveň podlahy. Malá čidla HT jsou přímo schovaná v chráničce, takže je možné se k nim jednoduše dostat. Ideální je, když máte např. revizní otvor, nebo stačí i elektrikářská krabičky s víčkem, ve které je chránička s kabelem od čidla přivedena, a pak stačí pouze vytáhnout drát s čidlem, do prostoru se podívat např. endoskopickou kamerou a čidlo vrátit zpět do původního místa). U velkých čidel MHT, která jsou „zavrtaná“ do dřeva a měří kromě vlhkosti a teploty vzduchu i vlhkost dřevěného trámu, jsou také přivedeny chráničky, aby bylo možné se podívat do prostoru právě třeba endoskopickou kamerou, ale také, aby bylo možné v případě např. zaplavení čidla a jeho vyzkratování nebo poruše se jednoduše připojit na přívodní kabel a doplnit prostor o malé čidlo HT. To je právě výhoda digitální sběrnice, že můžeme na jakémkoli místě, kudy vede kabeláž se připojit dodatečnými čidly.
@mirek_oliva Čidla jsou navrhovaná tak, aby vydržela 20+ let. Jsou lakovaná speciálním lakem ve čtyřech vrstvách, aby vydržela v prostředí, kde může být dlouhodobě i 100% vlhkost vzduchu. Zároveň se po instalaci provádí testování čidel, než budou zalitá do podlahy betonem, a pak již v prostoru pod podlahou nedochází k žádnému mechanickému pnutí, takže riziko poškození je velmi malé. Zkušenosti jsou již od r. 2014 od první instalace a čidla fungují, takže 8 let již lze z praxe potvrdit. Zároveň všechny instalace se provádí tak, aby bylo možné se k čidlům dodatečně dostat, nebo je doplnit o další čidla – vše pomocí chrániček, které jsou umístěny ve stěně, a díky kterým je možné se např. do prostoru pod podlahu podívat pomocí endoskopické kamery. A ještě k monitoringu – jednotky mají možnost, že s k nim připojíte napřímo a data uvidíte i lokálně, takže v případě, když byste si chtěli data hlídat sami, tato možnost Vám zůstává. Zároveň v licenční smlouvě s ČVUT, kde byl tento systém vyvinut, máme ujednání, že v případě nemožnosti hlídat data, to přebírá ČVUT a pokračuje v monitoringu dat.