Ahoj, nenašel jsem diskuzi ani příspěvky přesně na toto téma, proto zakládám nové.
Myslíte, že existuje riziko napadení dřevokazným hmyzem ze suchého (2 roky) smrkového dřeva uskladněného v dřevostavbě (sloupková konstrukce z KVH hranolů,OSB,instalační předstěna,SDK) ? Může se dostat nějaký brouk, houby, plísně do konstrukce?
Kde skladujete dřevo pro denodenní topení? Venku?
Myslím že pokud je možnost aby se tam brouci a jiní škůdci dostali, tak napadení dřeva je možné, pokud se bude dřevo skladovat ve vlhkém prostředí, tak i plísně se mohou tvořit podle mě. Dřevo skladujeme venku pod pergolou, mezi nimi jsou taky brouci, ale s tím se musí asi počítat, tedy alespoň u nás nemáme to uzavřené.
@martin3333 máme dřevo ze stavby (zbytky KVH a trámů) už 3 roky v dřevníku a postupně spalujeme s tvrdým dřevem. Dřevo, které jsme koupili na topení je plné brouků (ale žerou fakt jen tu kůru) kvh jsou bez jediného broučka. Předpokládám, že máte ve stavbě zabudované suché dřevo, nikde se nekoná žádná velká kondenzace nebo zatékání do konstrukce. V tom případě můžete být v klidu. Plísně se tvoří pokud je VZDUŠNÁ vlhkost v konstrukci dlouhodebě nad 80% - to v dřevostavbě může nastat jen v případě, že vám trvale někde zatéká. Dřevokazné houby potřebují vlhkost dřeva kolem 30% - toto se stane pokud je v konstrukci někde trvale voda. S krátkodobou vlhkostí si umí dřevo poradit. Museli jsme dřevostavbu po 3 letech kvůli prasklému potrubí otevřít. Kromě hromady pavouků žádný dřevokazný hmyz - houba už se konala. OSB desky jsou plné lepidel to broukům chutnat nebude vůbec a Sádrokarton Vám max. začne plesnivět pokud bude dlouhodobě stát ve vodě. Dřevo si normálně z dřevníku nosíme do domu a máme vedle krbu. Brouky oklepu venku a když něco v teple vyleze tak zašlápnu :). I brouci potřebují vlhkost dřeva nad 20%. Běžná vlhkost dřeva v dřevostavbě je 10-15%. Máme nyní čidla ve stěnách která to hlídají a opravdu ty hodnoty odpovídají.
@kkaccullka díky za odpověď, která mě uklidnila :-) stavbu jsme prováděli ze suchých KVH. maximálně několikrát v létě zmokly deštěm než došlo k zaklopení. Mezitím ale zase vysychaly.
Jde mi i o to, jestli chodit každý den ven pro dřevo nebo si udělat doma zásobu na několik dní dopředu
jakože by vám brouk sežral barák? :-D
to je dost nepravděpodobné, ti, co mají rádi dřevo
žijí v živém dřevě nikoliv ve vysušeném, které se používá
na stavbu, myslím, že to není pravděpodobné ani v případě,
že byste měli někde vlhkost. to spíš ta plíseň, ale té se často
člověk nevyhne ani v cihle :)
suché dřevo ve stavbě může napadnout červotoč nebo tesařík krovový. myslím, že nejde o častý jev, ale napadení to nevylučuje. jinak většina dřevokazného hmyzu potřebuje k životu vyšší vlhkost dřeva.
řeší se zde výhody a nevýhody dřevostavby. jenom bych podotknul, že skoro každá zděná stavba s obytným podkrovím je poloviční dřevostavba, jelikož klasické zateplení střechy mezi krovy = skladba: interiér, sdk, parozábrana, rošt (krov), vata, difuzní fólie není nic jiného než sendvičová stěna u dřevostavby, zde aplikovaná na střeše...
v současnosti bydlíme ve zděném domě, který prošel rekonstrukcí a přestavbou v 60.letech. můžu pouze konstatovat, že druhá rekonstrukce by byla natolik složitá, nákladná a nelogická (staré jde pouze omladit), že je lepší takový dům srovnat se zemí a postavit nový. přestože jsou současné materiály někde jinde, pochybuji o tom, že v roce 2080 některý z našich předků bude spokojeně vrnět na pohovce a vychvalovat pradědu do nebe, jaký postavil nadčasový dům :-) zub času se podepíše na všem - od betonu přes dřevo až po polystyren. jedno odejde dříve, druhé později. úvahy o tom, že dům bude fungovat staletí, považuji z pohledu budoucích generací za nesmyslné, jelikož oni zdědí stejně jako my chátrající konstrukce, plísně, zimu, retro bydlení a buhví co ještě.
ps - důležité je mít pro předky plac, ne barabiznu na spadnutí... :-D
Jak už je psáno výše, dřevěné konstrukce může napadnout červotoč a tesařík ze dřeva pro topení a stává se, že i dřevomorku si někdo zanese do baráku uskladněním palivového dřeva z venkovní strany podél stěn, protože tam je vlhkost a tedy podmínky pro dřevomorku.
Pokud se to ale stane, tak to poznáte a dá se s tím něco dělat. Lze to docela spolehlivě likvidovat mikrovlnnou technologií - jsou na to specializované firmy. :-)
@jitulkaka spory hub a plísní tu byly dávno před námi a jsou všude ve vzduchu kolem nás. Pokud nemají podmínky tak nevyklíčí a neporostou. Mám o tom nastudováno tolik, že bych mohla napsat disertační práci. Speciálně dřevomorka se v přírodě nevyskytuje, napadá pouze obydlí a obživu si najde i mimo dům takže vůbec nepotřebuje dřevo, proroste zdí i betonem. Houby potřebují vlhkost a minimální pohyb vzduchu, pokud o to přijdou tak zahynou. Jasně, že když si opřu mokré dřevo o dům a zakryju igelitem tak jim ty podmínky vytvořím, ale je blbost, že si donesu dřevo napadené houbou do obýváku a ona se mi přestěhuje do suchých stěn :) Jinak boj s dřevomorkou bych nikomu nepřála, vyslechla jsem si spoustu příběhů od sanační firmy, která se tím zabývá. Existuje spoustu více či méně účinných metod na likvidaci té dřevožroutky nejdůležitější je však odstranění napadeného dřeva větrání v konstrukci a odstranit vlhkost. Na mikrovlny bych se moc nespoléhala.
@kocicak123 Dřevokazný hmyz napadá i staré dřevo, to by nebyly staleté krovy a nábytek napadeny - a že kolikrát jsou. Nezáleží na stáří dřeva, ale na tom, jak je vyschlé a v jakém prostředí.
@tomas80 Nejspíš si chtěl napsat o potomcích a ne předcích v roce 2080 ;-) Některé domy fungují staletí, i ten náš. A ty nejstarší části fungují mnohem lépe, než modernizace ze 70. a 80. let...
@martin3333 Pokud máš v konstrukci dřevo suché a ošetřené, nemusíš mít obavy. OSB desky jsou piliny s pojivem, to by těžko nějakým broukům chutnalo. Ale plísně se chytnou i na OSB, když jsou vlhké.
Ideální je skladovat dřevo v nevytápěném větraném suchém prostoru, dovnitř si nosit zásobu na jeden-dva dny. Tesařík je teplomilný, proto ve dřeve uskladněném jednu-dvě zimy venku nebude.
@kkaccullka Mikrovlnné záření zničí dospělce i larvy. Pak ale následuje ošetření chemickým prostředkem, které zaručí následnou ochranu ozářeného dřeva.
https://www.cervodes.eu/
ono je úplně jedno, jak je dřevo staré (pokud pominu mízu). hmyz reaguje na vlhkost. tesařík krovový ti vleze do suchého dřeva, což např.jeho kolega, tesařík borový neudělá. ten si vleze do vlhkého dřeva ideálně v kůře. samozřejmě, že dřevo, které je 100 let v suchu a najednou začne z různých důvodů vlhnout, bude napadeno s větší pravděpodobností. hmyz hledá ideální podmínky a zní to blbě, ale může napadnout i zdravé dřevo. to prostě nejde vyloučit, protože se třeba splete :-) . nicméně ta pravděpodobnost je malá. hmyz je nepříjemná starost všech majitelů dřevěných konstrukcí. kvh je dobrý materiál, ale napadení taktéž nevylučuje, pouze minimalizuje. ve spojení s igelitemovým sáčkem (parozábrany) uvnitř konstrukce si žádné iluze o kvalitním prostředí pro dřevo nedělám. tam bude ve finále trpět i železné íčko.
@wegar tak já bych na vašem místě šel do koupi nějaké nízkoenergetické románské rotundy bez plísní a strašidel. taková stavba se počítá na tisíciletí, což je 100% záruka kvalitního, funkčního bydlení navíc bez tesaříků :-D :-D :-D