Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Obvodové a nosné zdi

Lze nahradit ocelové traverzy v bungalovu?

Profilova fotka
Chtěla jsem se zeptat, jestli se ocelové traverzy dají nějak nahradit? nechápu, proč nám jich projektant tolik naprojektoval na bungalov :-S :-S :-S
Odpovědět
1
2
To snad ne? Z čeho máte dům? Při stavbě se přece používá jednotný systém, např. POROTHERM, YTONG, HELUZ. Je nesmysl do stavby z těchto nových materiálů cpát železo. Vytvoří se tak jen tepelné mosty. Jinak dřív se používaly traverzy na překlady nad otvory. jestli vám je tam nacpal, trvejte na změně za překlady. 6elezo by vám mohlo dělat skutečně potíže, i třeba plesnivění nadokenních nadpraží.
Odpovědět
Ono záleží na tom, kde ty "traverzy" tedy ocelové válcované profily jsou projektovány. Projekčně se navrhují především v místech s významným statickým zatížením, kde nelze provést monolickou konstrukci. Vyfoťte projekt a dejte se obrázek to mně celkem zajímá. Jinak se ztotožňuji s inkajanakova dnes se dá projektovat modulově v ucelených systémech. Osobně preferuji cihelné systémy.
Odpovědět
Profilova fotka
my jsme měli ocelové traverzy jen v těch případech, kdy by nešly použít překlady (stavěli jsme z heluzu), máme patrový podsklepený domek a traverzy (svařenec z traverz) jsme měli např. v překlenutí sklepa v místě kde nad tím stojí celá nosná zeď a rozpětí bylo 6 metrů, jinak nad okny, dveřmi i vjezdovými vraty do garáže tam byly použity překlady z cihelného systému, původně jsme měli mít i traverzy nad některými otvory, ale bylo to tak, že okna měly být až ke stropu a ta traverza měla být součástí věnce, teď máme překlad a nad tím teprve věnec
Odpovědět
@kawaluca my taky mame traverzy na dvou mistech,preklady tam nesly pouzit...ale mame atypicky bungalov...
Odpovědět
Přesně tak, používají se jen v místech, kde nejde použít prefabrikovaný překlad. takže buď v případě příliš velkého otvoru nebo příliš velkého zatížení. Ale třeba ani ve stropech už se moc nedávají, každý systém má svou konstrukci. A také preferuji keramiku, má lepší vlastnosti z hlediska tepelné pohody. Anebo VPC.
Odpovědět
Asi k tomu byl důvod. My například máme také traverzy nad okny 4m a nad místností 6m. Překlady delší než 3 metry ani nebyly v nabídce výrobce. Nicméně jaký teplený most ? To, že je něco železné, neznamená, že je to automaticky tepelný most. Ten vznikne až nevhodným použitím v konstrukci. Sám překlad také není žádný zázrak. Uvnitř je železo a beton. A beton také nemá extra izolační vlastnosti. My měli nezatepleno a nad oknem byly dvě traverzy I200 vedle sebe. Bylo to uděláno tak, že to žádný tepelný most netvořilo. Stačí jednu traverzu umístit na vnitřní okraj a druhou na vnější a vnitřek vyplnit polystyrenem. Navíc po zateplení domu se případné tepelné mosty eliminují. Mám to nafocené i na termokameře, jen se mi to nechce hledat. Kdyby byl zájem, tak to najdu.
Odpovědět
No asi těžko bude tepelný odpor železa stejný jako třeba keramických překladů. Navíc stačí porovnat průřez traverzy a ocelových prutů, která se dává jako výztuž překladů. Betonové překlady už jsem neviděla používat několik let. A jak píšu, používá se ocel v opodstatněných případech. Ale třeba rozpon 3m se už dá lehce překlenout i keramikou.
Odpovědět
@inkajanakova Pokud je někde navržena traverza a je k tomu důvod, tak zcela jistě v tom místě nelze použít (keramický) překlad. Mimochodem vnitřek keramického obsahu tvoří zpravidla právě železobeton. V konečném důsledku je jedno, zda je železobeton obalen keramikou, polystyrenem nebo jiným izolantem, protože naprosto stejně si můžete obalit izolantem traverzu. Tepelný most vznikne až nevhodným použitím a je jedno, zda použijete traverzu nebo keramický překlad. Pokud by na 3m rozpon byly použity dva ploché keramické překlady vedle sebe, tak by to též nebyl žádný zázrak. Bylo by to dokonce horší, než dvě traverzy, z toho každá na jednom kraji a to za předpokladu, že okno bude umístěno uprostřed. Dokonce naopak v některých místech je u moderních staveb doporučeno železnou výztuž použít, například pod okny, aby nedocházelo k praskání dnešních relativně křehkých materiálů. Takže nejde paušálně říct, že do staveb z těchto materiálů je nesmysl cpát železo, když to sám výrobce doporučuje. Trvat si může na čem chce, ale pokud je v tom místě pětimetrové okno, těžko v tom místě použije keramický překlad. Stejně tak pokud je v projektu rohové okno se železným sloupkem. Jiná situace bude, pokud jsou traverzy navrženy nad metrovými okny. To by byla opravdu hloupost. :)
Odpovědět
Profilova fotka
@inkajanakova pokud se dává překlad od výrobce tak se také musí vkládat izolace mezi první zvnějšku a další směrem dovnitř, my třeba uvnitř domu u schodiště nemohli použít ani traverzu, dle statika by měla obrovský rozměr, takže nakonec spočítal jaký máme použít HEB profil, vždycky je to o konkrétním zhodnocení co daný otvor ponese a to laik neurčí, asi bych v případě @kawaluca vznesla dotaz přímo na projektanta, který projekt zhotovoval
Odpovědět
Ale já nepíšu nic jiného, než že se používají ocelové nosníky tam, kde to vyžaduje šířka otvoru nebo nadměrné zatížení. A co se týče železa na překlady nad okny, kam můžu dát tytéž jako je materiál hrubé stavby, nikdy nebudu souhlasit, že je to stejně dobré. Prostě to mám za ta leta vyzkoušeno.
Odpovědět
a ještě mám otázku - kde je doporučeno u některých materiálů naopak železo použít? přiznám se , že s tím jsem se nesetkala, zajímá mě to. Jen prostě zájem Děkuji.
Odpovědět
@inkajanakova U Ytongu konkrétně viz http://www.ytong.cz/cs/docs/pracovni-..., kapitola výztuž pod otvorem.
Odpovědět
Článek se načítá
Zajímavé, je vidět, že Ytong opravdu nedávám. Ale stejně mi to nedá - zase se tu mluví o tyčové betonářské oceli, takže hodně jiný průřez než zmiňované traverzy. Prostě v současné době, pokud mě opravdu nenutí velké rozměry otvorů nebo velké zatížení, nevidím důvod, proč dávat ocel.
Odpovědět
@inkajanakova Pokud tedy tou ocelí myslíme traverzu a ne třeba výztuž v železobetonu, pak jistě. @kawaluca Nicméně asi jsem hlavně chtěl vyjádřit to, že ani ta traverza nemusí tvořit tepelný most, protože ten vytvoří až její špatné použití - a stejně tak se může stát tepelným mostem i překlad a je jedno, z jakého materiálu bude. Nevidím s používáním oceli problém, pokud je použita správně. Přikládám dvě fotografie. Na jedné je vidět nezateplený dům s dvěma traverzami vedle sebe a to nad každým oknem. Termosnímek neukazuje žádné anomálie. Na druhé fotografii je okno zevnitř. Asi to není moc patrné, ale to mezi oknem a stropem je traverza. Naopak dobře patrné na snímku je to, že mnohem horší parametry vykazuje rám okna a ještě horší parametry spojení sloupku okna. Traverza je z tohoto pohledu naprosto v normálu. Tím chci říct, že není potřeba se děsit traverzy a železa ve stavbách. Pouze si musíte pohlídat provedení, aby nevhodnou instalací nevznikl tepelný most. Toť vše.
Odpovědět
Profilova fotka
@stavitel_jf můžu vám to poslat mejlem?
Odpovědět
Profilova fotka
@inkajanakova stavět budeme s porothermu, ale právě ty traverzy nad okny nejsou, jsou přes místnosti, celkem asi 7ks , nechápu to
Odpovědět
Profilova fotka
@davescz máme normální bungalov do tvaru L o užitkové ploše 151m2. když bratr stavěl bungalov, tak tam žádné traverzy ocelové neměl,tak mě zaráží, proč mi je tam musíme mít. Ohledně zátěže - budeme mít plechovou střechu, takže jaksi to nechápu ;-(
Odpovědět
@kawaluca Určitě ano. e-mail na mne najdete v mém profilu nebo na mých www.
Odpovědět
delší dobu jsem tu nebyla, takže ted se dívám, ty traverzy jasně nesou strop? Ale to je pak skutečně hloupost, pokud není rozpon místnosti kolem devíti metrů. Mohla bych poprosit také o snímek z dokumentace? nejlépe oba půdory - přízemí a patro, a k tomu třeba řez. Pokud má z tohohle projektant strop, pak bych se dost bránila. Strop ze železa a k tomu beton se už dlouho nedělá.
Odpovědět
mi jsme použily železné traverzy jako překlad ke garáži kde musí být,nevím jak by tam přivařily vrata,a pak jako překlad nad hs portál,problém to nedělá pokud s to dobře zpracuje,každá traverza musí být ze všech stran odizolovaná polyšem.
Odpovědět
Profilova fotka
Jak budu mít veškeré podklady, tak Vám je klidně rozešlu, teď mám jen holý půdorys a přesně nevím, kam navrhoval projektant ty traverzy, jen si vybavuji, že jich bylo 7. Po tel. domluvě s projektantem a se statikem nám vypočítali, že tam můžou přijít hranoly 180/240mm najednou to jde
Odpovědět
@inkajanakova máte zajímavé názory a zcela odlišné od toho, co denně vídám po stavbách, takže se rád se přiučím :) A nemyslím to nějak ironicky nebo jinak zle, opravdu si rád rozšířím obzory a učtitě i ostatní - od toho tu jsme :). Z čeho se tedy dělají ve všem okolí stropy (pokud pominu trámovou konstrukci se suchou skladbou podlahy a samozřejmě dřevostavbu), aniž by se použil beton? Zde v okolí se často strop využívá ke ztužení domu a tak se lije beton na strop zároveň s věncem a součástí stropu je výztuž - karisítě (Ty často nejsou ze statického hlediska povinné, ale zase lze najít dokumentaci, kde ji výrobce stropního systému doporučuje - a vzhledem k ceně není důvod ji tam nedat). Tím vznikne jeden železobetonový monolit, který má mimo jiné i kladný vliv na průzvučnost a kročejový hluk. Je to pojistka pro všechny případy. Konstrukce stropu je různá - někdo používá stropní trámce a vložky, zatímco jiní použijí prefabrikované panely. V menší míře se pak používá trapéz a beton - je to sice nejlevnější řešení, ale málo časté a spíš u staveb subdodávkou. Obojí je však nutné nadbetonovat nebo minimálně použít betonovou zálivku. Vždy je v systému železo (někdy jen skryté uvnitř nosníků) a beton. Jinak já se domníval, že se jedná o přízemní dům. Od projektanta bych chtěl zdůvodnit, proč použil zrovna traverzy. A dál bych se ho zeptal, jaké vidí rizika v použití hranolů - chtěl bych od něj obě řešení porovnat, říct klady a zápory. Z toho by pak mělo vyplynout správné rozhodnutí.
Odpovědět
Ach jo, takže znovu. Konstrukcí ocel a beton, která se už v současnosti opravdu moc nepoužívá, myslím nosníky z traverz a na ně na dřevěné bednění vylitý betonový strop s výztuží. Co se používá v mém okolí a co doporučuji znovu a znovu - provádět stavbu v kompletním systému - POKUD TO DOVOLUJE ROZPĚTÍ A ZATÍŽENÍ (ABY NEDOŠLO ZASE K OMYLU). Takže stavba z tvárnic Porotherm dostane strop z porothemáckých nosníků a keramických vložek a ano, na ně se pro zmonolitnění položí betonová mazanina. U stavby z Heluzu zase nosníky Heluz a vložky Heluz Miako a na ně zase mazanina. Popřípadě Ytong, nosníky Ytong a vložky Ytong s mazaninou. A tato mazanina se ztužuje Kari sítí. Čili železobetonové stropy jsou stropy z betonu a železa, kdežto tyto tři výše zmíněné jsou takzvané stropy skládané nebo montované, a beton se na ně dává opravdu pro zmonolitnění konstrukce. Vrstva 4cm, která u některých tlouštěk bývá doporučena, není železobetonový strop. Stačí se podívat do kterýchkoliv učebnic pro stavaře, a stačí pro průmyslováky.Dost těžko mi budete vysvětlovat, že to takto není - v oboru se živím přes 30 let. A dávat do současných konstrukčních systémů železo je mírně řečeno prasárna - pokud to tedy není nutné z výše zmíněných důvodů. Všimla jsem si až ted, že dům je přízemní, pak už ty Ička nechápu vůbec.
Odpovědět
Montované stropy spolupůsobí - zatížení se nepřenáší betonem, ale pomocí nosníků se přenáší do věnců. A beton celou konstrukce pouze zmonolitňuje, proto se tyto stropy neoznačují jako železobetonové.
Odpovědět
@inkajanakova Díky. Jasné, já to chápu a zkušenosti nerozporuji. Šlo mi jen o to, že aktuálně tu panuje názor "traverza je zlá" a po větě "Strop ze železa a k tomu beton se už dlouho nedělá." by mnoho lidí mohlo nabýt dojmu, že "beton je taky zlý" ;-) Následně pak poučeni touto informací by mohli oblažovat své projektanty, že dům navrhli špatně, protože na fóru se to psalo. :-S Vysvětlovat nic nebudu, protože máte zcela pravdu a souhlasím s tím.
Odpovědět
@kawaluca a nepletete si to třeba s nosníkama na strop?
Odpovědět
Profilova fotka
@kawaluca ,nam je tam taky navrhl,je to nesmysl,my to nahradime normalne tramama,budeme mit montovany Acko,traverzovy strop se davno nedela.
Odpovědět
Ono i tak je internet dost prokletí, protože si málokdo uvědomí, že udělat slušný rodinný dům je jedna z nejnáročnějších věcí. Divili byste se, ale těžší než třeba škola či školka. A spousta lidí tu něco nahledá, nastuduje, jenže na internetu se objevuje i spousta nepodložených informací. A pak s tím dojdou a pořád si to vymáhají a není zrovna lehké jim některé věci vyvrátit. Protože to viděli.
Odpovědět
@inkajanakova Máme stejnu zkušenost. Nejhorší je pak kombinace samouka co si nechá vypracovat projekt v DSP tedy bez detailu a bez řešení a pak na internetu hledá paušální řešení. Pak v průběhu stavby různě akčně mění materiály a systémy podle toho jak mu kdo chytrý poradí nebo na jakou slevu kde narazí. Obávám se ale, že argumentace od odborníku nikdy nebude dost pádná proti řeči slev a jazyku internetu. Ať se pak snažíte o osvětu jak chcete, stejně vás utluče rétorika pepíků co to dělají už nějakej ten pátek a žádnej študáček je nebude poučovat. ;-(
Odpovědět
@stavitel_jf Jo, a navíc to projektant zná jen od stolu, kdežto oni ze stavby! To je pane argument! No co, dřív nebyl internet, ale byl strejda Pepa co říkal a švagr Karel, co to má - a taky jsme přežili.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?