Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Omítka

Jakou omitku na palene zdivo?

Ahoj stavebici, rada bych se zeptala na vase tipy ohledne vnitrnich omítek na palene cihly (Ecoton). Snazila jsem se vygooglit nejake ucelene info ohledne tehoto tematu, ale zadny poradny komplexni clanek jsem neobjevila. Prosim tedy o vase zkusenosti a rady, jaky postup zvolit. Nanaseni nebude strojni a bohizel musime take velmi koukat na finance. Dekuji moc.
Odpovědět
Normální cihla, normální omítka. Co vymýslíšte ? 🤔
Odpovědět
@milan1965 tak jsou ruzne druhy omitek, zj. Navic mojou byt jednovrstve ci jadrove+stuk. Moznosti je vic, tak vymyslime, jakou zvolit.
Odpovědět
@milan1965 Co je to normální omítka? Pro někoho je normální Sto, až x-násobně dražší než běžné firmy např. Baumit, Weber. On i mezi Baumit a Weber je cenový rozdíl v nižších desítkách procent. A prý pytel Weber na západě není stejný pytel jako na východě 😞 Taky řeším omítku přímo na cihlu, zateplenou. https://www.wienerberger.cz/content/d... Libí se mně ten Maxit, bez armování a mnoha vrstev. Otázka, co to vydrží, chtěl bych dodržet difuzní otevřenosti, když už mám sádrovou zevnitř a bez zatepleni.
Odpovědět
@luj89 klasika lepidlo s perlinkou na na to štuk.
Odpovědět
@luj89 problém je, že zdivo bude pracovat a tak bych neriskoval tenkostěnnou omítku. Takže buď silnostěnnou omítku. Dneska asi nejčastěji sádrová. Pokud si to chcete dělat svépomocí, tak lepidlo s perlikou a na to nějakou stěrku. Případně nalepte na vysoký hřeben SDK desky.
Odpovědět
@znevrly Aj, přehlédl jsem to slovo "vnitřní". Tak jdu do sádry, i když je měkká a otázka jak se to chová při x-nátěrech.
Odpovědět
@luj89 Pozor na sádrovou pokud se dělá ručně a bez předchozí praxe.
Odpovědět
Profilova fotka
Jaký postup zvolit? No asi bych to na tu cihlu naházel. Nejlépe strojně, ale pokud chcete šetřit za každou cenu tak asi ručně. S jednou vrstvou bude méně práce než s dvěma.
Odpovědět
@zubr487 myslite, ze jednovrstva je nachylnejsi na praskani? Lepidlo s oerlinkou se ted asi hodne pouziva, ale nevim nevim.. Co zdravotni nezavadnost, neuvolnuje se z toho neco? Precejen je to velka plocha.. Neuzavre se tak cihla uplne bez moznosti dychat?
Odpovědět
@luj89 Samozřejmě, že je tenkovrstvá náchylnější. Mohu se zeptat, co si představujete pod pojmen "dýchání" a co se stane pokud dům nebude dýchat? To je totiž totální nesmysl. Dům dýchá větráním. Pokud nebudete větrat, budete mít zdravotní problémy a budou vznikat plísně. Je přitom jedno, zda se jedná o difůzně uzavřenou nebo otevřenou skladbu. To jsou jen reklamní pindy výrobců cihel a hospodské představy. Podle norem by jste měli zajistit větrání s intenzitou 0,3h. Pokud máte podobné obavy, tak se hlavně zajímejte i instalaci rekuperace. Ptáte se na finančně nenáročnou omítku. V tom případě je jednoznačně nejlevnější a svépomocí snadno realizovatelné nalepit na stěny SDK.
Odpovědět
@zubr487 A difuzně otevřená nebo uzavřená dřevostavba jsou taky reklamní kecy výrobců cihel? Tam je totiž dřevo, takže se musí páry buď regulovat (parobrzda) nebo nepropustit (parozábrana). Pokud je parobrzda, tak musí byt všechny ostatní vrstvy difuzně otevřená, jinak ohrozí dřevo. Jinak na to jsou přesné výpočty, ale pro Vás jistě hospodské představy...a nalepit sdk na stěny tak jen jasně a stručně: "prosím nedělejte to".
Odpovědět
@znevrly Nevím zda jste si přečetl dotaz. Otázka zněla, "Neuzavre se tak cihla uplne bez moznosti dychat". Pokud jste tak chytrý tak odpovězte co se stane. Jinak vím, jak se počítá bilance vodních par. Je to tak, že směrem ven by měl klesat koeficient paropropustnosti. Menší číslo je vyšší paropropustnost. Na vnitřní straně by tedy měla být buď parozábrana a pak se jedná o difůzně uzavřenou konstrukci, nebo parobrzda. Oba systémy se používají a fungují. V obou případech dům ani lidi v domě nemají žádné problémy. Příkladem difuzně uzavřených konstrukcí jsou např. dřevostavby RdRymařov. Pokud se podíváte na jejich stránky, tak tam jsou podobné pindy o zdravém bydlení jako u cihel. V případě difuzně otevřené stavby prochází stěnou nějaká vlhkost, ale je to v řádech desetin l/m2rok. Přitom provoz domácnosti vyprodukouje srovnatelné množství, ale za den. Prostě na vnitřní klima to nemá vliv. V obou případech je nezbytné větrat a difúzní otevřenost na to nemá žádný vliv. Je jen nutné splnit podmínku, co jsem napsal v úvodu a obecně bilanci vodních par. Dneska se často používá buď klasická vápenocementová omítka se štukem nebo sádrová omítka a případně stěrka s perlinkou a štukem. Ve všech těchto případech je paropropustnost v rozmezí 10 až 20. Desky SDK mají paropropustnost 10. Z hlediska paropropustnosti je tedy úplně jedno, zda se použije sádrová omítka nebo SDK. Z hlediska ceny a pracnosti je to ale zásadní rozdíl. Řádově vyšší vliv mají nátěry. Třeba akrylát/latex zhorší paropropustnost na hodnoty nad 200. To se ale týká i vnější fasády. Ta by měla mít co nejvyšší paropropustnost. Prostě suma sumárum. Snížení paropropustnosti na vnitřní straně jen zvýší pravděpodobnost, že nebudou problémy. V žádném případě to neznamená riziko vzniku plísní a nevím co dalšího se tazatel obává. SDK má shodnou paropropustnost jako silnostěnná sádrová omítka, takže klidně můžete nalepit SDK.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Vnitřní stěny bych řešil klasika jádrová omítka a štuk. Vnější stěny záleží jestli máte jednovrstvou konstrukci a nebo se zateplením...těžko hádat podle popisu. Co se týká paropropustnosti, tak viz příspěvek výše od zubra.
Odpovědět
@zubr487 U SDK jsem neřešil paropropustnost, ale je přece úplný nesmysl lepit sdk na zeď novostavby. To se použivá tehdy, když je zeď stále soudržná, ale už nevyhovuje vizuálním požadavkům a její oprava je obtížná. Dále pro urychlení, protože nejde o mokrý proces. Jinak v tom nevidím žadnou výhodu a považuju to za přilíš pracné a náchylné na problémy.
Odpovědět
Proč to je nesmysl ? Otázka zněla na levné řešení. Svépomocí si zřejmě nebudete nahazovat sádrovku. To je pracné i s omítačkou a náročné na zkušenosti. Zato nalepení SDK zvládne každý malinko šikovný amatér s precizním výsledkem za čtvrtinovou cenu. Výsledkem jsou stejné výhody (vyrovnávání vlhkosti) ale i nevýhody (nižší odolnost proti poškození) jako u normální sádrové omítky. Není snad podstatné, zda se jedná o novostavbu nebo rekonstrukci. Jediný rozdíl je v tom, že pokud se jedná o rovnou stěnu, tak bych lepil na hřeben a v případě rekunstrukce s křivými stěnami na buchty.
Odpovědět
Profilova fotka
Pytlovana jádrová omítka 100 Kč/m2 , vnitřní štuk 20 Kč/m2 - materiál. Práce - jádro 140 - 180 Kč/m2, štuk 90 -120 kč/m2
Odpovědět
@petrkunc132 tazatelka neuvedla, zda je to jednovrstvé zdivo, nebo se zateplením. Zde bývá hlavně problém, pokud se postaví silné zdivo z kvalitních cihel a ne to tenké zateplení z EPS. EPS to samozřejmě neuzavře, jak si někdo představuje. Koeficient paropropustnosti EPS je kolem 50, jenže není splněná podmínka, co jsem uvedl a na přechodu bude docházet ke kondenzaci. Výsledkem mohou být plísně a další problémy. Za to ale nemůže zateplení pomocí EPS. Hodně lidí to bere tak, že pokud se zateplí, tak se stěna uzavře (dům nebude dýchat) a důsledkem jsou plísně. Tak to ale není, to je jen důsledek chybné realizace. Tu větičku, že dům nebude dýchat přímo nesnáším
Odpovědět
Profilova fotka
@zubr487 jojo, to jsem psal,že není konkrétní zadání....viz 5 příspěveků výše
Odpovědět
@zubr487 Za 3/4 cenu je jenom ta SDK deska a to beru oproti sádrové omítce na klíč od opravdu profi firmy, s přípravou, úklidem ap. Co detaily např. špalety ap. Dále by zaleželo dost na skladbě, jestli by bylo vnější zateplení. Možnosti dodatečných drážek, kotvení...nešel bych do toho ani náhodou. Ta úspora je malá oproti tomu, co za to člověk dostane. Na novostavbě za mě nesmysl, speciálně na broušenou drahou cihlu.
Odpovědět
@znevrly Sádrošová deska je za 80Kč/m2 a dělá se s tím dobře. S rohama problém není, snad v každých stavebninách to vedou. To fakt máte nabídku na omítky na klíč za cca 100Kč/m2? Potom není co řešit a povolejte firmu.
Odpovědět
@kofejn Typo, 1/4 tam mělo být. Reagoval jsem na to, že údajně za čtvrtinovou cenu. Rozdíl v materiálu sádrové omítky (včetně penetrace) a sdk za m2 bude v neprospěch sdk. Kde je lepidlo, tmel. Dnes je standard celoplošné tmelení. Sám to nikdo neudělá, minimálně ve dvou a pochybuju, že by to šlo realizovat bez zkušeností. To už bych raději zkusil ruční nanesení sádrové omítky. Je to makačka, ale dá se případne zbrousit a dopravit. Pokud se povede, tak už je riziko problémů minimální narozdíl od toho, když se povede sdk.
Odpovědět
@znevrly to si musí rozhodnout každý sám. Já jsem stavěl pár domků a děláme i rekonstrukci. Pomocí SDK jsem dělal jak stropy, tak i jednu stěnu a také jsem nahazoval pár zdí. Nevím zda jste někdy zkoušel nahazování, ale je to opravdu dřina a především se sádrovkou potřebujete hodně zkušeností. Já bych si tedy zvolil SDK, ale samozřejmě s tím, že bych si předem udělal všechny drážky (to samé platí i pro normální omítky). Tmelení i broušení SDK je proti tomu sranda a docela příjemná práce
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Jakou omítku na přizdívku z porfixu?
15. 06. 2023 4
Zvlaštní barva na omítku
11. 09. 2017 3
Jakou zvolit vnitřní omítku na zdivo Yt…
04. 09. 2016 8
Krb - jakou omítku?
27. 07. 2015 1
Jakou sádrovou omítku?
24. 07. 2015 2
Jak na omítky v novostavbě?
08. 07. 2014 4
Jakou směs koupit na omítku, na zadělán…
26. 11. 2013 3
Jak správně udělat omítku na Ytong?
06. 05. 2012 10
Strojní omítka. Jakou směs máme použít?
29. 02. 2012 1
Jakou omítku doporučujete na dřevostavb…
20. 04. 2011 3