Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Omítka

Omítky - kam až natahovat?

Zdravím, chtěl bych se zeptat, kam až je třeba natahovat vnitřní omítky (sádrové). K základové desce, do výšky horní hrany zateplení podlahy nebo jen do výšky finální podlahy? Děkuji
Odpovědět
1
2
@1karel1 Minimálně do výšky horní hrany zateplení. Nad izolací budete lepit dilatační pásy, takže pokud tam nebude omítka, bude se to dělat blbě.
Odpovědět
@zubr487 Díky a níž to má nějaký smysl? Neprůvzdušnost nebo něco obdobného?
Odpovědět
@1karel1 Já si dal 2cm tlusté prkno a 20cm široké prkno na hydroizolaci a od něho natahoval a z něho jsem pak seškrábnul co upadlo. Omitku jsem tedy dělal 2cm nad hydroizolaci - eliminace výřezů a hluhých míst s EPS a pak se i hezky dávala dilatační páska. Jen pro info, mám dilatační pásku už od hydroizolace až po hranu anhydritu
Odpovědět
@specnaz84 super díky moc, o tomhle jsem taky přemýšlel, pásek si rovnou přitlačit EPS! Ještě se zrovna zeptám, desku ste měli dokonale rovnou? Případně nerovnosti ste srovnávali čím? Většina lidí dělá pískem, ale to není asi zrovna šťastné řešení, že?
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
@1karel1 Je to jedno, zda uděláte omítky již od hydroizolůace, ale je to zbytečné. Spíše je to tak, že omítka pod hranou tepelné izolace se dělá jak to vyjde. Pokládat EPS přímo na asfaltové pásy bez vyrovnání je obvyklá prasečina firem.na klíč. Pokud si to děláte sám, tak použijte minimálně křemičitý písek, nebo směs písku a cementu (tak jsem to dělal já). Rovná se to snadno. Zhruba rozhrnete písek a pak jezdíte kostkou EPS podél předchozí řady, dokud nejsou ve stejné výšce. Dilatační pásek nemůžete dávat od hydroizolace, protože běžné pásky jsou široké 15 cm. Pásek má navíc takový igelitový lem, který se lepí na separační vrstvu. Takže přitlačit EPS izolací můžete, ale jen poslední vrstvou EPS . .
Odpovědět
@zubr487 Natahovat omítku až hydroizolaci zbytečné? U domu s požadavkem na vzduchotěsnost rozhodně nutnost. Stejně jako natažení betonových stropů (třeba jen lepidlem), přestože tam nakonec bude SDK podhled. Takže @1karel1 uvažoval správně. Srovnání podlah jde více způsoby, osobně bych první vrstvu EPS na zub lepil, na nerovnosti, třeba překlady hydroizolace, horkovzduškou vypálit do desky. Písek s cementem je asi snažší, ale vrstvou písku se může navýšit klidně o 2 cm výchozí výška, od které se s pokládkou začne - když má někdo už nakoupený EPS, resp. koupí přesně tak, jak to má v projektu, a finální podlahu má např. u HS portálů zároveň, může pak ve finále bojovat o milimetry.
Odpovědět
@lukoid S omítkou od hydroizolace souhlasím. Mě šlo spíše o to, že se to obvykle neřeší. Natahuje se komlet, ale na části pod hranou izolace se neřeší začištění. Já jsem srovnával nerovnosti pod EPS pomocí křemičitého písku s cementem, Jednalo se ale jen o vrstvu kolem 5 mm. Šlo jen o srovnání malých nerovností v místech dvojité lepenky. Větší nerovnosti srovná finální beton a hodně velké nerovnosti bych rovnal přidanou vrstvou EPS nebo mirelonu.
Odpovědět
@zubr487 @lukoid Takže omítky natáhnout až k hydro. Ano, budu se s tím crcat sám, o pásce zatím nic nevím, chtěl jsem začít hledat, ušetřil ste mi práci, díky ;) U srovnávání vím, že třeba Isover nedoporučuje písek, ten doporučuje celoplošné lepení, o směsi písku a cementu slyším prvně. To je kvůli menší zrnitosti cementu, aby "zapadal" do písku? Srovnávání větších nerovnosti finálním betonem si asi neumím představit, třeba na desce typu nakloněná rovina s rozdílem 1,5 cm, jak bych řešil překládání vrstev EPS, pokud by se neizolovalo jednou vrstvou nebo jak by se řešilo zarovnání EPS ke stěně, tam by vznikal klín.
Odpovědět
@1karel1 Já jsem nejprve natahoval lepidlo někde s perlinkou pro vyrovnání a sjednocení zdiva. To jsem jel od hydro. Omítku jsem dělal v podstatě jak to vyšlo ale mírně nad hydro, protože se pak lépe srovnává. Co jsem zjišťoval, tak nejčastěji se pro srovnání používá jemný křemičitý písek (někde jsem viděl doporučení s cementem), další varianty např, lepidlo, PUR pěna, cementové mléko atd. Mě se nelíbí mokré varianty, protože co s uzavřenou vlhkostí. Proto jsem si zvolil variantu s pískem. Cement je tam z toho důvodu, že zreaguje se zbytkovou vlhkostí a vytvrdne. Já jsem před položením EPS ještě písek lehce pokropil, protože byl vysušený.. Vždy je lepší použít více vrstev EPS. Překládal jsem je posunuté o pár cm, takže případné shody z předchozí vrstvy nevadí. Případné mezery třeba mezi zdí a EPS jsem pěnil PUR pěnou. Pokud někde byly větší schody, srovnal jsem je brousícím hladítkem na EPS. Nerovnosti horní strany EPS nevadí, pokud nebudete blbnout se systémovou deskou podlahového topení. Tyto nerovnosti a jak píšete nakloněnou rovinu srovná finální beton/anhydrid. Jen je malinko problém, že to znamená větší spotřebu betonu, takže je lepší dorovnat to tenkým EPS, ale nedávejte ho do poslední vrstvy, pokud plánujete sponkování podlahového topení z trubek nebo kabelů. Jinak pokud stavíte svépomocí, tak bych doporučil koupit si křížový laser. Zrovna na kontrolu a dorovnání EPS je perfektní.
Odpovědět
@1karel1 S tou uzavřenou vlhkostí má @zubr487 svým způsobem pravdu, na stranu druhou těch mokrých procesů v domě je tolik (omítky, lepidlo, fasádní EPS také budete lepit a tu vlhkost tím EPS uzavřete), že bych to úplně nedramatizoval. Osobně bych se ale písku bál, byť je křemičitý, tudíž jemnější - do toho EPS se pod tíhou ta zrníčka vtlačí, takže hrozí pokles podlahy, na stranu druhou asi nijak zásadně, ale proč doufat. Jinak co se týče pokládky EPS: podstatné je, aby každá deska seděla plošně na podkladu (jak první vrstva na hydro, tak i další vrstvy, tj. deska na desce), nikoliv bodově, což se v případě nerovností přeložené hydroizolace a deskou přes ni stane raz dva. Kdekdo bude tvrdit, že to nevadí, protože beton je těžký a už při betonování si to pod tou tíhou sedne - hovno, nesedne si nic, to až během pár měsíců až let a takový chytrák vám pak nepomůže. Pokládejte z více desek, nejen z jedné vcelku, ale v závislosti na výšce podlahové izolace třeba i ze ze tří. Jen pozor, desky vám mohou přijít pěkně prohnuté. Po vlastní zkušenosti bych lepil k sobě i jednotlivé vrstvy - ne cementovým lepidlem!, ale brutálně nízkoexpanzní pěnou, a ani ne velkou vrstvu, která pak sesedne, stačí jen fixnout desky k sobě a třeba zatížit cihlami na pár hodin. Desky použijte min. 150 S, do 100 S ani 100 Z bych nešel - je to měkké, dutější a stačitelnější. Bacha na rozvody (ele, voda atd.), zvláště u krajů - tam pěňte, nechte zatuhnout a pak seřízněte souběžně s vrstvou desek, až poté pokládejte další. Často to lidi dosypávají EPS kuličkami (řemeslníci třeba ani to ne), ale to je k ničemu - potřebujete tu desku podepřít, takže pěna, i když nejlepší je mít rozvody tak 10-15 cm od zdi. Rozvody v desce také zapěnit, příp. dovrstvit slabšími kousky EPS - pokud takový tunel necháte, může to v daném místě při chůzi dunit. Co bych ještě zvážil, to je použití systémové desky na podlahové topení. Může se zdát, že je to žádoucí, protože se ty rozvody hezky do toho vpasují a vše je tak moc pěkné. Jenže... jednak je to drahé, jednak tím navýšíte podlahu (pokud s tím nepočítáte v základní vrstvě), jednak tím (konspirace, nemám čísla) určitým způsobem izolujete boky trubek, jednak beton v těchto místech trubky úplně neobalí - raději bych měl trubky komplet v betonu, takže přestože systémovku mám, dnes bych koupil první vhodnou fólii, příp. fólii s mřížkou, a trubku nacvakal přes delší spony do EPS. Záměrně píšu delší spony, ty kratší totiž při realizaci podlah mohou občas vypadnout, trubka se povolí a oddělí od desky, a co udělá řemeslník? Vykašle se na to a prostě to zalije. S nerovností horní strany EPS bych byl také opatrný - min. tloušťku betonové podlahy vždy berte od místa, kde máte desky, resp. trubky nejvýše. Pokud si ale budete hlídat rovinu v EPS, budete mít tloušťku podlahy všude stejnou. Při poslední vrstvě EPS už mějte na bocích pásek, příp. se dává i 1 cm tlustý EPS na výšku - pásek je flexibilnější. Podstatné je, abyste se vyvaroval styku betonu se zdivem - beton je jednak sviňa roztažná, jednak při styku se zdivem se vám bude z podlahy přenášet hluk do konstrukce. Měl jsem s tímto problém, kdy jsem sice pásek měl, ale při betonování jej občas vytrhli a už jej nevrátili, takže betonová podlaha se dotýkala zdiva. Pak jsme tu chodili s flexou a ten styk přerušovali. Ještě je otázkou, zda do betonové podlahy použít kari sítě - větštinou se to nedělá, opět bych to po zkušenosti udělal, ale volba je na každém. Nutno dodat, že podlaha je v domě to, co se používá nejvíce, a proto bych se snažil nic nepodcenit. Křivou zeď, nerovné omítky, popraskaný SDK - to vše celkem snadno opravíte či zamaskujete. Problematickou podlahu nikoliv.
Odpovědět
@lukoid U toho písku jsem se nebál vtlačení zrníček do EPS nebo poškození lepenky, protože je jemný. Bál jsem se spíše o to, že písek "uteče" jinam. Proto jsem použil variantu s cementam. Vlhkost v podlaze je z jedné strany uzavřená hydro a z druhé separační folii. Utěsnění samozřejmě není ideální. To ale může naopak působit problémy s kondenzací na spodní straně EPS. Nevím zda někdo řešil tuto otázku. V každém případě jsem se snažil vyhnou vlhkosti v izolaci. Lepení desek PUR pěnou jsem někde taky dělal, ale pozor, desky je nutné pořádně zatížit. Je to zbytečná komplikace a tak jsem to po první místnosti vzdal. Všechny mezery a dutiny je nutné vyplnit. Já jsem používal PUR pěnu. Je to nejjednodušší. Systémová deska je zbytečně drahá izolace. Já jsem jen sponkoval. Výhodou je, že si můžete libovolně upravovat rozteč. Používal jsem zahnuté sponky, které se zapichují šikmo a fakt drží. Záleží taky na firmě. V mém případě to jeden maník kontroloval a podle potřeby sponky ještě přidával. Podobně dilatační pásky mě zůstaly nepoškozené. Je to ale asi dané i tím, že lití anhydridu je jednodušší. Otázkou je volba Anhydrit/beton. Já jsem zvolil anhydrit, protože nejsou problémy s dilatací. U betonu se musí dělat dilatační spáry na větších plochách.. S tloušťkou betonu je to jasné, proto jsem psal, že nerovnosti znamenají navýšení objemu betonu. Známý dělal před mnoha lety PT v betonu. Samozřejmě použil Kari sít a trubky k ní vázal. To je pak skoro ideální přenos z trubek do betonu.
Odpovědět
Článek se načítá
Zrovna dělám zateplení podlah. V případě otázky kam omítky tak osobně od země. Obvodové zdi mám od země, vnitřní příčky cca. 10 cm od podlahy a rozhodně po obvodě polystyren lépe sedí. Co se týká podkladu tak jsem zvolil písek a cement a nelituji. Lidé mě od toho odrazovali, že je to blbost a můžu říct, že bych to takto volil znovu. Ano je to pracnější, ale výsledek je super. Použil jsem písek a cement v poměru cca. 4:1. V tomto počasí je problém sehnat suchý písek a tak to stačí dát do kolec a promíchat motykou. Na druhý den je to zatuhlé a v podstatě se po tom dá opatrně chodit. Ano není to beton, ale je to zatvrdlé, že to pak pod podlahou nebude cestovat jako to tvrdí o písku a hlavně se to zdá, že cement hydratací vytahuje vodu. Foto: staženého písku s cementem druhé foto zkouška jak vypadá zatvrdnutý písek s cementem. Protože zde odpovídá více lidí co dělalo podlahy tak se zeptám, nedělal někdo náhodou cementový litý potěr a podlahové topení? Jaká má být výška betonu nad trubkou? Nám po položení polystyrenu vychází prostor na beton a podlahu 9cm a prý je to vysoko. Bez krytiny je to 8cm a trubky budou 1,8cm. Pak vychází nad trubku cca. 6cm. Prý je běžné 4cm betonu nad trubku.
Odpovědět
@dyrup Záleží na pevnosti směsi a pružnosti izolace. Obvyklá síla je 35mm nad trubkami pro Anhydrit a 45mm pro Cemex. Koukám, že si každý najde svůj postup pro rovnání. Já jsem to rovnal tak, že jsem rozhrnul zhruba pruh směsi. Kostku EPS jsem pak tlačil k zemi a podél předchozí řady tak, abych srovnal výšku s předchozí řadou. Projel jsem to tak 2 až 3 krát. Pruh jsem lehce pokropil a rovnou jsem pokládal EPS. Nečekal jsem na zatvrdnutí.
Odpovědět
@lukoid Děkuji za rozsáhlou odpověď. Se systémovkou jsme počítali, nijak teda extra to zatím nestudovali, ale moc se mi nezamlouvá procvakat si vlastně separační folii milionem sponek na podlahovku. Kari sítě v betonu budou, to máme v projektu. Písek na vyrovnávání se mi moc nezamlouvá, i výrobce jej zakazuje, ale moc si nedovedu představit, jak srovnat desku (nemáme ji 100 % rovnou), aby sme se z toho ne***li. Víc vrstev už jsem taky četl, že výrobce nedoporučuje, proč je vlastně lepší více vrstev? Je to pracnější neb se to musí lepit, jaká je tedy výhoda? Jinak podlahou budeme tahat jen elektro, vodu stropem a opady máme vyvedené přímo v místech, takže jen směrem vzhůru, stejně tak odtah radonu.
Odpovědět
@zubr487 Díky. Taky jsem něco dohledal okolo těch 4,5 - 5cm. Izolace je v síle 20cm EPS 100. Dvě vrstvy po 10cm asi dokoupím ještě jedničku polyš dám to mezi ty dvě vrstvy a pak se dostanu na 2cm trubky + folie, 5cm nad trubky, 1cm krytina, celkem tedy 8cm to bude ideál. Já jsem v kolečkách promíchal písek a cement, aby změnil barvu ze žluté na hnědošedou, šlo pěkně poznat, že je to promíchané. Dal na podlahu udusal a postupně taky strhl kostkou EPS. Další vodu jsem již nedával. Písek byl vlhký jak byl přivezen. Celou plochu jsem kontroloval laserem. V podstatě pak problém dělaly některé prohnuté polystyreny jinak to sedělo úplně celou plochou. Nějak si nedokážu představit, že bych to jen vyskládal na podlahu. By se muselo prohýbat jako prase. A když si vemu, že u nás byla deska v prostředku na kopec pak by bylo místy i o 2cm více betonu. Švagr použil broušení EPS přes spoje a lepení lepidlem a to byla teprve pakárna. Stejně nedosahoval takové rovnosti jako já, protože lepidlo ve 2 cm nedáte. To to dělal snad 2 týdny, prostě hrůza. Pěně nevěřím a navíc, že to leží celoplošně pochybuji jen se to tak tváří. Samostatný písek jsem nechtěl, protože nebyl úplně suchý a údajně může vibracemi cestovat. Osobně jsem s tímto řešením spokojený, ale je to taky babračka a chce to dva lidi. Jeden míchá písek a druhý ukládá a rovná.
Odpovědět
@zubr487 Také děkuji za dlouhou odpověď. Víc hlav, víc ví. Uzavřená vlhkost by mě taky nenapadla, jak to tak vidím vše má své pro a své proti, tak trochu si říkám, jestli by dokázal beton s kari (nebo spíš drátkobeton) vydržet případný pokles izolace pod podlahou. Zeptám se i Vás, proč je lepší dávat izolaci z více vrstev a ne z jedné ... výrobce to doporučuje, je to méně pracné a přesto hodně lidí, dělá vícevrstvnou izolaci ... pochopím to při dorovnávání křivé desky, ale jinak?
Odpovědět
@1karel1 Protože se překryjí spáry eps. Místy nejdou desky k sobě dorazit na 100%, protože jsou křivé.
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
@dyrup Právě jak píše @mikiliki fasáda se též dělá z jedné vrstvy, nic se nepřekládá, a desky se k sobě mají lepit a mezery dopěnit. Pokud to nemá jiný důvod, přijde mi to jako zbytečné zesložitění práce ...
Odpovědět
@mikiliki A to právě není úplně správné. Desky mají jít na sraz a pěna se používat minimálně (do mezer se vždy snažit dostat dořez, jen pokud je to škvírka, tak dopěnit, ale až po zatuhnutí). Rozhodně se mezi sebou nelepí - ta pěna tu desku při nabývání dokáže pěkně posunout a udělat větší mezeru, než když tam pěna nebude. Něco jiného je pak dopěnění spár, když už desky drží - tam se to už nehne. Na dopěnění doporučuji Ceresit WhiteTeq - má jemnější strukturu blízkou EPS. @1karel1 Je tam i další důvod: rozvody v podlaze. Daleko lépe se to obestavuje a překrývá z tenčích desek, plus v případě prohnuté desky se s tou tenkou lépe manipuluje (přitlačí), než s tou prohnutou silnější. Sice vám výrobce řekne, že je ten EPS stabilizovaný, ale přivezou vám to fólií zabalené a první a poslední deska u silnějších (cca 10 cm plus) bude vždy prohnutá. Na stranu druhou i ta úvaha, že jedna vrstva je méně pracná, je v pořádku, ale stále byste musel mít desky absolutně stabilní a rovné, jinak při té výšce vám to při špatném řezu hodí pěknou mezeru, přestože ve spodní části desky budete na sraz. S tím procvakáním neporadím, ale jsem toho názoru, že u polosuchého betonu je to úplně jedno - ten beton tam neproteče. Anhydrit je věc jiná.
Odpovědět
@lukoid Ok, díky, nenapadlo by mě, že budou ty desky tak prohnuté. Krom kabelů tahat nebudeme a o nich taky přemýšlím, že to hodím vrchem, tak ještě popřemýšlím, a o desce vs. folii se pobavím s topenářem. Tabule jste řezal nějakým odporovým drátem?
Odpovědět
@1karel1 Výrobce podle mého názoru nedoporučuje více vrstev, protože počítá s lajdáctvím řemeslníků. Pokud dáte první vrstvu bez vyrovnání na hrby po lepení hyroizolace. Na odskákanou první vrstvu navíc dáte druhou vrstvu, je zaděláno na průser. Horní plochu první vrstvy jsem samozřejmě neměl ideálně rovnou. V místech, kde byly větší zuby jsem to dorovnal broušením. Druhou vrstvu jsem ale pokládal z tenkého EPS (5cm). Ten věřím, že se vahou betonu dotvaruje. Dále jsem dělal překryv, ale posunutím horní řady jen o cca 5cm. Systémovou desku Vám topenář asi bude doporučovat, protože je dražší. Pro Vás nepřináší žádnou výhodu a navíc se zhorší přestup tepla z trubky do betonu.
Odpovědět
@1karel1 Jak píše kolega @zubr487 - pokud vám topenář doporučí systémovku, jen mu to spíš usnadní práci. Ale jak jsem psal výš, špunty na systémovce z několika procent povrchu trubky brání obtečení trubky materiálem (betonem, anhydritem). Dejte optimální fólii (poměr cena x výkon), třeba reflexní apod. je spíš marketing než funkce. Fólie má jen zabránit protečení, nemá extra další vlastnosti. Buď kupte s mřížkou, pak se topenáři bude lépe hadice pokládat, nebo mu rozteče namalujte fixem. A nebo si to celé položte sám, vybudí to hrdost. Řezal jsem pilkou, protože jsem v době pokládky o něčem jako drát nevěděl:) Ale podkroví jsem už vychytal a tam jel zapůjčenou řezačkou (drát) z půjčovny nářadí, to samé u fasády. Určitě doporučuji - řezy přesné, rychlé, a hrozně se vám bude líbit, jak se ten polyš dá krájet.
Odpovědět
Profilova fotka
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
@zubr487 Ale proč si ztěžovat život, když není nutné dávat více vrstev a k ničemu dobrému to moc vést nemůže. Topenář je kolega, tak snad nebude až takový. Děkuji za rady
Odpovědět
@lukoid Topenář bude jen počítat kolik a jakých trubek a připojovat kotel, vlastně jedinej důvod proč zbrojím za systémovku jsou ty díry v "separační" folii. To věřím, perfektně se dívalo na XPS, když jsem ho řezal na cirkule. V okolí žádnou řezačku nemají, možná bude mít dek.
Odpovědět
@mikiliki Je otázka, jestli neklesl pouze beton nebo i EPS pod ním, ale to je asi lepší nikdy nemít možnost zjistit. Prozatím jsem rozhodnutý udělat to taky z jedné vrstvy, s menší tloušťkou než vy teda, a srovnat si desku, nemáme ju 100 %.
Odpovědět
Profilova fotka
Také mám polystyrén tvrdost 150 - měla by se používat ale 90 % národa šetří a dávají do podlah jen 100 - rozdíl u mě byl tuším 4000 na celém domě. Na tom mám systémovou desku giacomini - navýšení v ceně tuším 16000 - 20000 Kč - položená podlahovka v domě 150 m2 ve čtyřech v rodině za necelý den. Sponky minimálně. Když si dám obyčejný polystyrén plus 1000 vyšších sponech tak už ten rozdíl bude třeba jen 10000 Kč a že by to méně topilo - to nevím -))) spíš záleží jak máte udělané topení - jel jsem podle projektu - mám 16 okruhů, žádný okruh není delší než 100 metrů, vzdálenost hada od sebe 15 cm, u oken 8 m2 - i 5 cm od sebe, pak 10 a třetí řada už 15 cm. Měl jsem požadavek v minus 20, abych měl s přehledem 24 stupnů v celém domě a podle toho to program vyhodil. Když je mínus 20 - do podlahy mi jde 38 stupnů vlažná voda. Máme za sebou 3 zimy a nikdy bych si radiátory do novostavby nedal. V obou patrech jen podlahovku
Odpovědět
@1karel1 čemu vadí díry v separační folii ?
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

VPC omítky a SDK podhled
15. 03. 2024 3
Strojní omítky - Kraj Vysočina
09. 08. 2021 1
Omítky a výměna rámů oken
17. 11. 2020 1
Skladba vnitrni omitky na sendwix
22. 06. 2020 1
Omítky na Ytong, jaké používáte?
20. 02. 2019 11
Jaké strojní omítky na Heluz family 2v1?
21. 08. 2017 5
Jaké omítky na Izolox?
01. 07. 2016 1
Firma či jednotlivec na omítky RD - Olo…
12. 03. 2015 3
Jak na omítky v novostavbě?
08. 07. 2014 4
Kdo máte strojní omítky? Na kolik vyšla…
01. 07. 2010 30