Příprava podkladu pod omítky

luj89 luj89

Autor diskuze

09.07.2023

Ahoj, jak jste, prosím, připravovali podklad pod ruční nanášení vápenocementových omítek na keramické cihly? Plánuji jednovrstvou Baumit Uni White, kde doporučují navlhčení vodou, špric a pak omítky, ale neslyšela jsem snad o nikom, že by ještě dnes prováděl špric. Je to opravdu nutné? Děkuji moc,

Odpovědět

luj89 luj89

Autor diskuze

10.07.2023

@luj89 nikdo nemá zkušenost?

Odpovědět

alda33 alda33

10.07.2023

Já jsem si sice míchal omítky klasicky v míchačce, ale špricoval jsem zdivo a před omítáním lehce vlhčil

Odpovědět

kadousek2 kadousek2

13.07.2023

@luj89 Ahoj, To, že se dnes nešpricuje je nešvár dnešní doby, kdy je buď to kladen duraz na co nejnižší náklady, nebo prostě se mnohdy jedná o lenost řemeslníka/firmy. Špricovat by se mělo pokaždé, když je zeď odhalená až na cihlu. Konkrétně u keramických cihel, kde je povrch dost hladký. Špricuje se nepravidelně 50-60% povrchu, nicméně u keramických cihel bych se nebál to našpricovat více méně celou zeď, protože tam v dnešní době není moc spár a struktur oproti klasické plné pálené cihle. Špric zlepšuje přilnavost a vytváří jakousi formu adhézního můstku. Taky má jinou přídržnost než hrubá jádrová omítka. Cementový špric je prostě pevnější než hrubá jádrová. Někdo to řeší tak, že si naředí jádrovou na řidší konzistenci a našpricuje tak. Dá se to, ale já to třeba nedělám. Zdi určitě před špricování navlhčit. Cihly dost pijou, hlavně teda ty plné pálené ale vlhčit by se mělo každé zdivo před omítáním. Já teda teď pracoval jen s cihlou plnou pálenou a tam jsme škrábali i spáry. Zdi jsou určitě zaprášené, takže by na nich podhoz (špric) nemusel dobře přilnout. Hlavně kropit nebo vlhčit odshora dolů, aby se prach smyl, opačným směrem to nemá moc cenu. Zeď bude sice vlhká, ale prach po zaschnutí vody na zdi zustane, byť částečně. Když to shrnu, tak: 1. omýt zdi od stropu dolů (za předpokladu, že omítáte i stropy). Pokud máte SDK, tak jen samozřejmě stěny. 2. Našpricovat cementovým (nebo vápenocementovým) špricem do ještě lehce zavlhlého zdiva (proto se vlhčí vždy jen ta část/stěna), která se zrovna špricuje. Voda rychle schne, cihla pije jak blázen. Když by se špricovala suchá stěna, podhoz by mohl odpadat nebo nepřilnout pevně. 3. Nechat ideálně vyzrát 1mm/den, takže tak cca 2-3 dny (ale dnes už to skoro nikdo nedělá a hrubá se nahazuje hned další den) - o to déle pak ale celá omítka schne 4. Před nahazování hrubé omítky opět provlhčit zdivo stejným způsobem jako u špricu. Najdou se samozřejmě tací, co budou tvrdit, že špricování není nutné. No možná není, ale jak dlouho omítka pak na zdi vydrží, to už nikdo neví. Může to být 10, 20, 30 let a nebo to může být i méně a začnou se objevovat defekty. U zdiva, které je vyzděno přesně na milimetry např porobeton nebo broušené cihly, tak ty lze rovnou potahovat štukem, ale zdi musí být rovné jako když střelí a známe, že pro zedníka není centimetr žádná míra 😄

Odpovědět

zubr487 zubr487

13.07.2023

@luj89 Kdysi to byla klasika. Špric, jádro a štuk. Dneska se staví rovné stěny a natahují se jen tenkovrstvé omítky. To je i Vámi vybraná omítka. Je víc druhů, já jsem spíše používal sádrové nebo vápenosádrové omítky. Nejprve jsem stěnu natřel penetrací a ještě za vlhka natáhl lepidlo na srovnání. V místech, kde byly přechody, drážky apod jsem dával perlinku. Druhý den jsem zubatým hladítkem s velkými zuby natáhl omítku. Hliníkovou latí jsem srovnal do roviny. V místech, kde lať nestrhla zuby jsem přidal další vrstvu omítky. Po srovnání celé stěny jsem hladkou stranou hladítka a fasádní špachtlí povrch vyhladil. Po zavadnutí jsem stěnu zatočil filcovým hladítkem. Předem jsem si samozřejmě osadil všechny rohy rohovými profily. Já jsem používal profily z tahokovu.

Odpovědět

vladimir_sacha vladimir_sacha

14.07.2023

Ono s tím špricem to těžké není, zároveň to hodně pomáhá, protože dnešní broušené zdivo je hladké a kolikrát už to taky sjelo někomu dolů, stačilo tam trochu prachu a trochu jinak konzistence omítky