Ahojte, koupili jsme si s přítelem 2+kk, s tím, že jednou bychom to prodali a koupili větší....ale bohužel, jak to tak sleduji...tak to bude asi problém...a jednou bychom určitě chtěli děti...
Tak bych se chtěla zeptat,jak jste to vyřešili? Přestavba? Nebo jeden pokoj ložnice, druhý pro děti....
Díky za odpovědi.... :-)
My máme 2kk a teď budeme předělávat ložnici na dětský pokoj a my budeme v obýváku, který přepažíme posuvnou stěnou. Myslím, že když už se jednou vzdáme ložnice ku prospěchu dětského pokoje, tak je celkem jedno, jestli tam bude dítko jedno nebo dvě.
bustik: Jojo taky to tak jednou budeme řešit, zatím teda máme 3+1, ale do budoucna našetříme buď na malej baráček (snad) a nebo na byt 2kk či 2+1 v Praze.
A tohle řešení my příjde super :o)
Dnes náhodou jsem našla tyto stránky, hledám inspiraci pro dětský pokojíček a obývací pokoj. Narazila jsem na Vás a máme podobný problém. Teď přes léto končíme z ložnicí a přenecháme ji dcerce. Máme 2+1, ale obývák bohužel nemůžeme přepažit, nějak nezbývá místo :-(. Určitě to je perfektní nápad. A úplně souhlasím s bustik:" Myslím, že když už se jednou vzdáme ložnice ku prospěchu dětského pokoje, tak je celkem jedno, jestli tam bude dítko jedno nebo dvě." Přesně moje řec :-).........
My jsme bydleli ve 2+1, mamka se věčně točila v kuchyni, tata v obýváku, já v ložnici, kde jsem měla svůj koutek s plakáty a vším, mamka byla tolerantní. Myslím, že když je kuchyň samostatná, je to mnohem lepší, je kam se zavřít. Taky řeším 2+kk 60 metrů, 2 děti a nový přítel. Vidím to na přepažení, ale v tom případě zůstane kuchyně bez oken, světlo jen dvěma dveřmi - z našeho a dětského pokoje... tak nevím. Ale pokud použijeme hodně světla, zářivky co podsvítí stropy, tak by to vůbec nemuselo být špatné. To spíš ta ložnice bez oken mi přijde šílená!
My se budeme s manželem stěovat do 2+1( 3 velké pokoje, klasická stará zástavba s vysokýma stropama, prostě krása ) a jelikož plánujeme potomka, tak také přemýšlím, jak to udělat. Teď bydlíme v garsonce 30m a moc se těším do nového pro mě přímo obrovského bytu - má přes 80m. Místnosti jsou dostatečně velké, ale jediná možnost, jak udělat dětský pokoj je rozpůlit jednu místnost a tím by nám vznikl dětský pokojík s oknem a vchodem z obýváku a ložnice také s vlastním vchodem z chodby. Jediná vada je, že ta ložnice bude bez oken, takže ráno žádné sluníčko, žádný čerstvý vzduch, průvan, míň prostoru na úložné prostory. Další možnost je, že to necháme tak, jak to je a s miminkem budeme až do 3 let v jedné ložnici a pak se rozhodneme co dál. Samozřejmě jako každá nastávající maminka bych chtěla vyňuňanej pokojíček, který by nám všem zajistil soukromí. Není to lehké rozhodování. Je to prostě kompromis.
Ahoj my máme 2+1 celkem menší a máme dvě děti a plánujem třetí! Nevidím v tom absolutně problém je to jen o tom jak jsou rodiny sehrané a jak si dokáží vzájemně vycházet vstříc. Žilo se tak dlouho předtím a žít i dál budu takže rady typu že to není možné a každé dítě potřebuje svůj luxusní prostor jsou jen řečičky rozmazlenců co o životě skromných lidí s láskou v srdci absolutně nic neví a neměli by mít děti raději vůbec. Děti jsou radost a ne přítěž která se musí odsouvat do speciální místnosti!
@sanooli chudáci děti :-| tři děti v jednom pokoji.... =-) ti jednou pěkně poděkujou, každé dítě potřebuje soukromí a že jste tak nežili z nějakých důvodů vy tak to nemusíte přenášet na vaše potomky a děstský pokojíček nění speciální místnost ! :-x ježiši jak může tohle někdo vyplodit..... ;-(
@lamelka a co větrání? :-|
@vedrovka do tří let je pokojíček zbytečnost...stejně budeš pořád s ním...i v noci ;-)
@sanooli super názor :-D . Tohle možná platí u malých dětí...ale až ti tam bude brečet 15ti letá slečna, že se nemá ani kde převlíct...to už bude jiná. Jasně žít se tak dá....ale je to jen takové přežívání....děti se tam rozhodně nebudou cítit šťastné a spokojené. Dítě není zvíře, ale lidská bytost, která má taky právo na soukromí...a to i jiné než se zamče na záchodě ;-)
@sanooli Tak se nezlob ,ale my jsme ted v bytě 2+1 a je to neuvěřitelně malinkatý.Určitě na přespání pro 2, pohoda,ale pro děti ,nevím teda kde jsi na tom byla =-) .My jsme ted 3 a plánujeme ještě další dítě a nedovedu si představit kam ho tady dám.Stavíme domek ,aby jsme jak ty říkáš, rozmazlencům udělali věčí komfort.Určitě nikam nebudu odsouvat,ale každé dítě i člověk si snad zaslouží soukromí.Naprosto s tebou nesouhlasím!!!
Mít 3 děti v 2+1 je sebevražda!!!!Ty děti by spíž neměli mít přesně takový lidi jako jsi ty! Chudáci děti,opravdu ti v dospělosti poděkují...
@petrsv1000@kristi souhlasím s Váma !
tez jsem hrdy vlastnik 2kk (predelane na 2+1, nicmene bych v nem vydrzela s mimcem max do 3 let - loznicka ma 11m kde vetsinu velika zabira skrin (v chodbe zadnou nemame) a letiste. do obyvaku sice postylku dat muzeme ale za cenu hippi stylu a sezeni na polstrkach misto sedacky+ a jezeni u baroveho pultu.... ;-) ale nouze nauci kazdeho housti :-p
Když nejsou peníze dáse žít všude. My jsme s bratrem svůj vlastní pokoj taky neměli a museli jsme tak žít. Možná to někomu přijde jako málo soukromí, ale dvě tři děti v jednom pokoji byl za mě standard. Takže myslím, že se to dá. Jen vymyslet ukládací prostory, to soudím podle toho, že teď bydlíme v garsonce v garsonce a museli jsme se poskládat z 2+1. My s manželem taky plánujeme koupit max 2+kk a ještě budeme mít problém to utáhnout pokud přijdou děti.
Mame 2+1 a verim, ze je to tak max pro nas a jedno ditko tak do max. 4 let, pak uz je potreba vetsi, uz jen proto, aby mel skolak klid a mohl se pripravovat, ale zaroven i rodice, aby meli soukromi. Kdyz jsme hledali byt, tak v podobnem 2+1 bydlela rodina s 16letou dcerou - ta v "loznici" a rodice meli letiste v obyvaku - tak si predstavte, ze je mame/tatovi zle, chce soukromi, a ostatni koukaji napr. na telku, nehlede napr. na intimni zivot rodicu..
@vca už sem to tu psal jednou, jsou to pak chudáci děti dvě nebo tři děti v jednom pokoji.... ti jednou pěkně poděkujou, každé dítě potřebuje soukromí o to víc když je to kluk a holka, že jste tak nežili z nějakých důvodů vy tak to nemusíte přenášet na vaše potomky , nežijeme v 80tých letech.... doba se mění ...
@vedrovka 80 metrů??? Vau.. Tolik nemá leckterý 3 pokoják, většinou mají tolik tak 4 pokojáky.... a nedá se Vám nějaký pokoj přepažit?? Aby bylo místo na obývák?
@sanooli Já žila v jednom pokoji s matkou, ve druhém byla babička a děda, pak obývák, ano, žít se tak dá, neříkám, že špatně nebo dobře, ale svým dětem bych ráda dopřála ten luxus vlastního prostoru... V pubertě se doma moc žít nedalo, nikde soukromí, kdykoliv chtěl být člověk sám, musel jít na záchod nebo do koupelny.. Na každém rohu někdo... V 18 jsem utekla z domu a to i když jsem na vysokou chodila ve stejném městě.. Prostě to už dál nešlo! A myslím, že i mému vztahu s maminkou to velice prospělo. Vždycky jsem ji měla moc ráda, ale měla jsem jí plné zuby, nemohly jsme spolu ani normálně mluvit, jak jsme si lezly na nervy... Proto bych ráda svým dětem dopřála ten rozmazlenecký luxus svého pokojíčku... A sobě, jako rodiči taky.. Každá lidská bytost potřebuje kus svého prostoru. Teď s přítelem bydlíme v jednopokojivém bytě a klidně si říkej, že jsem rozmazlená, ale i pro nás dva bych brala ještě jeden pokoj... Myslím, že se nedá říct co je dobré.. Pro každého je to něco jiného a pro každého to, na co má prostředky... Odsuzovat někoho jiného kvůli jeho životnímu stylu je pokrytectví!!!
@petrsv1000 Doba se sice meni,ale to ze nekdo ma a nekdo ne zustava.Neprijde my to jako tak hrozne ublizovani.Naopak mame s manzelem nazor,ze mit vlastni pokojik pro kazde dite je velky luxus.A rozhodne to neni proto,ze by clovek nechtel,ale proste na to realne nebudeme mit prostredky.A rozhodne neuznavam,ze by na me byli deti pak nastvane.Ja taky chapala,ze vic si rodice dovolit nemuzou,stejne tak vychovam sve deti.A vzhledem k tomu,ze nekteri v mem okoli spali spolecne s sesticlenou rodinou tak vlastni pokoj s bratrem byl fajn.Ono je hezke takhle psat pokud na to mate prostredky,ale spousta lidi je nema a musi to resit,proto jsem spis chtela podporit tazatelku,ze to jde.
@vca Tak já sem zrovna jeden z těch který na to prostředky nemá, děti zatím nemáme a jestli budeme , tak maximálně jedno, jelikož dvě bych neuživil, ne že bych pro ně neměl místo, ale nechtěl bych jim vše odpírat protože na to nebudu mít peníze.... není umění udělat si tři děti ale pak je slušně zaopatřit a ne snima jen žít v jedné místnosti jako ci....
Já si teda neumím představit, že žiju s dětma ve 2 kk a souhlasím s petrsv1000, že si pořídím tolik dětí na kolik mám peníze ale každý na to kouká jinak, já mám bratrance, který má pokoj jako "krávu" a vlastně má všechno ale od svých pěti let si nepřeje nic jiného než sourozence a rád by se ním měl pokoj dohromady...pravda záleží na jak dlouho :-) já mám dvě děti, páreček a i když po přestěhování budeme mít dost místa tak aspoň do jejich deseti let budou spolu v pokojíčku a doufám, že rádi :-)
@petrsv1000 víš, určitě máš do značné míry pravdu, jenomže když děti budou mít jenom lidi, co na to mají peníze, tak během několika málo generací vymřeme. Tvůj jediný syn bude mít neskonalé problémy najít si partnerku nebo Tvoje jediná dcera partnera, o Tvých potenciálních vnucích (budou - li nějací) ani nemluvě. Možná by to chtělo trochu optimističtější pohled do budoucna - jestli těm dětem dnes (máš ten dojem) nemůžeš dát všechno, co bys chtěl, tak to jsou věci, které se časem mění a stejně to, co ty děti potřebují nejvíc, je láska a pochopení. Tobě se dnes ani nezdá o tom, co budou děti za 10 - 15 let "potřebovat". Je hezké, když každé dítě může mít všechno svoje, ale pro život je daleko důležitější, aby se naučilo o všechno se podělit a nemít z toho trauma. A i když to vypadá blbě takto to říci, my jsme vyrostli bez mobilních telefonů a naši rodiče a prarodiče vyrostli i bez ... (televize, aut, vození se na dovolené, bez moří a letadel - dosadit můžeš, co cheš), nejsou za to horší, než ti jiní. Děti se rodili i za daleko horších podmínek, než jsou dnes.
@esmeralda2 promiň ale nesuhlasim s tvojím názorom. to akože teraz budem žit na hranici života aby som sa postarala aby obyvatelstvo nevyhynulo???Neuraz sa na mna.Mám dve deti a viac si podobne ako
@petrsv1000 nemožem dovoliť, pretože im chcem dopriat lepší život, aby mohli študovat atď.
@petrsv1000 Souhlasím s @esmeralda2 . Vyrůstala jsem sice s našima ve větším bytě 3+1, ale měli jsme se ségrou společný pokoj. Myslím si, že nám to vůbec neublížilo, ba naopak. Moje dvě děti mají společný pokojík a chci, aby ho tak do deseti let měli společný, i kdyby byl prostor na pokoj pro každého. Mně se zase zdá to, že si pořídíte jedináčka, trochu sobecké. A proč? Jen aby měl v pokoji TV, měl spoustu hraček, mobil, PC, mohl jezdit k moři apod? Nic z toho jsem neměla a myslím, že mi to vůbec neublížilo. Dokonce tvrdím, že to není pro děti moc výchovné a vyrostou z nich tak akorát sobci. Znám pár takových jedináčků, dokonce jsem s jedním z nich chodila a můžu říci, že nikdy více!!! Pro děti je důležitější se jim věnovat a dávat jim veškerou lásku. Na to rodiče zapomínají, radši se honí za penězmi, aby jim mohli dopřát větší luxus a pak ani neví, co dělají ve volném čase. Hlavně že již ve školce se chvástají mobily a tím, že nosí značkové věci a šikanují druhé. A rodiče tvrdí - moje děti určitě ne... a ví o nich prd. Můj starší syn chodil zmlácený domů jedním takovým zhýčkaným jedináčkem. A bude stále hůř.
Na druhou stranu chápu, že bydlet jako @peggy_5 není nic moc......
@womenne Petr psal o jedináčkovi ;-) Taky máme dvě, 3 už je trochu luxus, to zase souhlasím.....
A k téme bývame v 2+1 a už mi to leze hore krkom, nielen deti potrebuju svoj priestor ale aj rodičia. Kde sa pohnem hračka, veci, osoby. potrebujem svoj priestor tak ako aj deti. Teším sa na domček a na to ako bude mať každ svoj kútik x-)
Já taky vyrostla ve 2+1. Samostatna kuchyn, my se segrou pokojik a nasi spali v obyvaku (asi co jsme zacaly chodit do skoly, psaci stoly, soukromi...) - nejdriv se periny skladaly kazdy den, ted se to flaka, navstevy posedi v kuchyni a na vetsi akce se postel slozi, periny uklidi... Prezili jsme, ac jsem si taky prala svuj pokoj, ze...
Nad cim ale premyslim je, ze spousta rodin prcha do megadomku, do zahrady...nez se splati pulka hypoteky, je detem 15, zahrada je nezajima a ve 20 bydli na koleji a domu dojedou jednou za mesic na vikend... to pak sedi rodice ve svem baraku a pocitaji splatky? :(
Taky jsem vyrostla více méně ve velkém 2+1, ale v rodinném domku - my měli s bráchou společný pokoj a rodiče spali v obýváku. Jako dítěti mi to bylo jedno, ale v pubertě jsme teda s bráchou chtěli každý svůj pokoj (on teda pro mě "naštěstí" bydlel přes týden na intru), pak umřel děda a najednou jsme měli o dva pokoje navíc. To bylo super vystěhovat bráchu :) No a teď rodiče bydlí sami v baráku 5+2 a je to pro ně zbytečně velký.
My si teď koupili 2+1 s tím, že případný mimino by se sem vešlo a až povyroste, půjdeme do většího.
Souhlasím s názorem, že pro dítě je dobrý nemít všechno, ale na druhou stranu mít domek 3+1 a v něm 8 dětí (takhle to měl táta jako dítě) není taky úplně to pravý ořechový.
@mavor já jsem jedináček a nemyslím si, že jsem rozmazlený snob... stejně taky mám spoustu kamarádů a známých, kteří mají jen jedno dítě, protože se jim třeba už víc nepodařilo mít a taky si nemyslím, že jsou špatné. naopak většinou jsou to oni, co se těch šikanovaných zastanou... myslím, že tohle není problém počtu dětí, ale přístupu rodičů a vlivů okolí...
@peggy_5 To máš určitě pravdu, ale více snobů je mezi jedináčky, hlavně těch rodičů, kteří se jim nevěnují. Takové zkušenosti mám zase já. Holt máš štěstí na jedináčky, kteří mají správnou výchovu.... ;-) Ale něco jiného je mít jedináčka jako kamaráda a něco jiného je mít ho doma... ;-) Oni totiž nebyli zvyklí se celý život s někým o něco dělit právě hlavně v rodinném prostředí..... Taky je to o povaze....
A ty jsi byla vychovávaná v "tlačenici", takže ses musela dělit o leccos ;-)
Určitě záleží především na přístupu k životu, na tom, kdo má jak nastavené hodnoty. A určitě mohou vyrůst z dětí, které měly společný pokoj i třeba se třemi sourozenci, spokojení a výborní lidé. Záleží na tom, jak dětství prožily a co jim rodiče dali (nemyslím materiálně). A určitě přijde i období, kdy budou toužit po svém pokojíčku, po značkovém oblečení apod. Ale nebudou i přesto na tom lépe, než děti, které vyrůstaly sice ve větším luxusu, ale třeba s rodiči, kterým se na děti nedostávalo moc času a nebo i chuti a obětavosti se jim věnovat a nebo se život točil hlavně kolem toho, jestli bude na splácení hypotéky po mnoho a mnoho let. Vždytˇnikdy nevíme, co se může stát.
Já vyrostla s rodiči a sestrou do 15 l. v 2+1.A ještě k tomu ty pokoje byli průchozí.Nic moc soukromí tu nebylo pro nikoho.Já pak s manželem a dcerou a psem, potkankou jsme měli 2+1 také.Tam to bylo bez problémů.S dcery tedy sobec nevyrostl.Záleží na výchově.Dcera se již osamostatnila , narodil se jí syn. Bydlela celé 4 roky s ním , s přítelem a psem v 1+1,Těšila se na větší byt. Aby syn měl svůj pokojílk. Od začátku roku bydlí v 4+1.A kde myslíte, kde má syna, v pokojíčku je jen když jde spát.Jinak je všude s nimi.