Ráda bych se zeptala jak se Vám žije v paneláku? Máme panékákový byt 3+1, dvě malé děti a rádi bychom třetí. Uvažujeme, že bychom si pořídili domeček, ale nějak se toho bojím. V paneláku mám spostu času na děti, chodíme na hřiště, doma si hrajeme, prostě žádné hoňky. Na inkasu ušetříme taky slušný peníze a vlastně nic necpeme do oprav, takže jezdíme na dovolený a dopřejeme si co potřebujeme. Co jsme tak počítali, tak do domečku bychom hodně nacpali, také bychom se víc zadlužili, ale hodně lidí nám tvrdí, že je to pro děti ideální bydlení. Nevíme jak se rozhodnout, taky jsme uvažovali nad chatkou, ale jestli člověk furt nebalí a nepřesouvá se :-(.
Já žila v paneláku celý život, pěkné místo, pěkná dispozice, byt to býval za komunistů protekční, sousedé bezproblémoví. Když se naskytla možnost stavět, okamžitě jsem po tom skočila. V paneláku jsem byla spokojená, dokud nepřišla na svět první dcera. Tajtrlíkování s ní po sídlišti mě fakt vytáčelo. A vím, že by to jen tak neskončilo. Doba je jiná, než za našeho dětství, dnes člověk ty děti musí doprovázet ven bůhví do kolika let. Stavíme 3 km od města, dostupnost MHD, výhody vesnice s městem za zády. Taxíka svým dětem nejspíš dělat budu muset, ale aspoň si je ohlídám. Na zahradě chci mít jen jahody, rajčata a trávník. Práce bude určitě víc než v bytě, ale neviděla bych to tak černě. Z bytu jsem zdrhla i kvůli financím. Stavíme nízkoenergetický dům blížící se pasivu a podle propočtů bychom v něm neměli platit víc než v bytě a to budeme mít 2,5x větší prostor. Bydlení v paneláku rozhodně není levné a ušetřit se tam v podstatě nedá, protože i přes měřáky se stejně např. teplo rozpočítává i dle podlahové plochy apod. V domě si tu spotřebu hlídat můžete. O fondu oprav a jeho využití ani nemluvím. Jsem šťastná, že v budoucnu si sama budu rozhodovat o tom, co je třeba opravit teď a co později. A nenechám tak dojít určitou věc do katastrofálního stavu jako např. těsně před odstěhováním se u nás měnila kanalizace, protože už konečně došlo k nehodě 4x do měsíce. Do bytu si můžete nasázet zlatý vejce a pak vyjdete na chodbu a stejně je to hrůza...
já jsem žila v paneláku celý život... NENÁVIDÍM panelák (a jakékoli bytovky)... Manžel vyrůstal v RD na malém městě, v Praze máme byt 1+1, který stál skoro stejně jako náš nový dům... Takže pardon, ale opravdu nehodlám sedět zavřená mezi betonem jen kvůli tomu, abych nemusela dělat něco navíc.. Na práci okolo domu se těšíme, protože to pro nás je určitá míra odpočinku a můžeme vypnout mozky a odpočinout si..
a jen vsuvka.. já jsem do svých pěti let vyrůstala v domku z vepřovic, sestra se narodila už v paneláku.. věčně nemocná, ať už ekzémy nebo nějaké nachlazení.. Já lezla jako dítě po dvoře, cpala jsem se kvetoucíma petuniema a slepičincema a dodnes jsem zdravá jako řípa.. takže panelák jen z největší nouze...
@zuzkanka12 nechci rýpat, ale v paneláku žiju celý život, a rozhodně jsem nebyla nikdy zavřená mezi betonem - vždycky jsme chodili po lesích, co jsme měli a zase máme u paneláku. Navíc nevím, proč automaticky bydlení v paneláku znamená, že v něm musím být zavřená, tenhle myšlenkový pochod mi nějak uniká...Taky ne každý panelák se jaksi nachází na mega sídlišti v podobě betonové džungle...Třeba vy berete práci okolo baráku jako relax, ale nás s manželem tohle fakt neláká a radši si zajdeme někam ven do společnosti nebo ten čas strávíme jinak. A taky vypneme mozky a odpočineme si - světe div se - i my lidi z paneláku:D
Proto si myslím, že napsat, že bydlení v paneláku je z největší nouze, je docela silné...Pro mě je to zase naopak - nechtěla a nemohla bych bydlet v rodinném domě, protože bych musela věčně někde dojíždět a vláčet děti...Nedokážu si představit, že chcí jít di divadla/do kina/do baru/na diskotéku nebo kamkoliv v Praze a pojedu v noci domů hodinu autem...Prostě každý si najde své potřeby, pro a proti, a tam bydlí...
@im4fun pro vás to možná největší nouze není, pro mě ano.. to je jednoduché.. každý má prostě svůj názor, na který má právo a já si za svým názorem stojím a nemusím se z něj nikomu zpovídat.
Vaše argumenty jsou stejné, jako má většina zastánců panelákového bydlení a mě už unavuje to rozebírat, protože tyto argumenty pro mě nejsou argumenty stejně tak, jako pro Vás nejsou argumentem ty moje.. takže asi tak :) 8-)
@chris_n šlo o vtípek, doprovázený smajlíkem! Navíc na těch fotkách prostě byla vidět tvrdá práce stojící za zahradou (což je samozřejmě obdivuhodné, ale neslučuje se to moc s názorem, že zahradu člověk zvládne s prstem v nose). Když si kvůli tomu někdo musí mazat album, tak je mi to líto, ale je to trochu přehnaná reakce :-(
@zuzkanka12 nikdo po vás nechce abyste se zpovídala - to jsem nikde nepsala. Naopak jsem jen sama vyjádřila svůj názor - za což se tedy omlouvám, že vás to tak rozčílilo :-D
A pokud se můj příspěvek dočte do konce, psala jsem: Prostě každý si najde své potřeby, pro a proti, a tam bydlí...
takže asi tak:)
@zuzkanka12@chris_n tak to je docela dost, my to máme všude max. 40 minut. Ale chtěla jsem tím spíš říct to, že pro mě je lepší jet 40 minut po městě MHD nebo taxíkem, než jet na ves autem a nemoct si dát ani sklenku vína...
@im4fun já to pochopila, co si tím chtěla říct. Ale já když jsem centru nebo někde, a jedu pak nočkou a nočním busem. Tak mi to trva klidně i hodinu a půl.
@im4fun jsou prostě věci, který si radši opustím, abych měla to, po čem toužím.. tzn že pro mě bude větší slast dát si sklenku vína na terase našeho domu na čerstvém vzduchu než v zakouřené hospodě.. je to prostě o prioritách..
@zuzkanka12 tak ono to jsou ty streotypy...taky nechodíme do zakouřených hospod (jako astmatik ani nemůžu), to není s panelákem spjaté:) taky si vychutnáme vínko na balkóně s výhledem do parku:) já si třeba zase radši odpustím ty práce na zahradě a každodenní dojíždění (třeba naši to mají 40 minut do Prahy a pak třeba hodinu po Praze). Prostě mě zase víc naplňuje kulturní život než bydlení na vsi no...ale chápu, že někdo zase odsuzuje město, je to všechno fakt individuální. Jen ćo se snažím říct - není jeden jediný správný nebo nedej bože lepší způsob bydlení. Jelikož má každý rozdílné potřeby, je pro něj bydlení v jiných podmínkách lepší, než pro někoho v jiných podmínkách:) Nám prostě vyhovuje to, že máme vše po ruce, auto de facto ani nepotřebujeme, a nejdelší cestování - na druhý konec města na letiště máme 40 minut.
@petraxname právě,že zrovna k tobě mi to nešlo, už jsi tu taky za inventář za ty roky,takže mi to připadalo divný..tak to jo,chápu,mám tím po inspiraci na skalku :-|
20 let jsem bydlela s rodiči v dome,pak rok u expřítele v dome a teď s manzelem a dvouletou slecnou 4 roky v 1+1.Jako děcko jsem teda nesnasela shrabovani listí,myti podlah v dvoupatrovem domku,ale bylo fajn v lete sednout venku k ohni a něco opect.
Kupodivu jsem si na byt zvykla rychle ani sem to necekala.Jsme v paneláku a i když občas slyším co si sousede vykládají,neřeším to.Je to tu pohodlne :-) Jen už stisnene s malou 8-).. trávu seka obec,sníh uhrnujem jen kdyz máme velkou službu což je s 12 ti byty po čtvrt roce,takže někdy nás to mine uplne ;-) .Na konci měsíce nás čeká stěhování do vedlejší bytovky,která je zdena a má jen 6 bytu .Za sousedy budeme mit zname.Jen jeden starší par jsou trosku brucouni co hlídají jestli nejsou před dveřmi pohazene boty,jestli se dodržuje úklid,ale to taky nevidím jako problem-zatim :-D
Jsme v cca 3 tisícové vesnici,sídliště je kolem dokola lemované lesy,je tu hřiště,kurty,v papucich mužů odvést malou do školky,je tu téměř hned před vchodem maly krámek.Do centra kde je posta,obchod,restaurace,zastávka to máme 10 minut.Tchanovci bydlící v protější bytovce maji kousek bokem od sídliště zahrádku kde pěstuji zeleninu,ovoce.My tam máme bazén a pískoviště,takže prcek si tam zahraje a já přečtu knížku a k tomu zakusujem čerstvou urodu a krom seti a sběru brambor to máme bez prace ;-)
Zatímco naší si koupili maly baracek,který predelali jsou tam 3-4 roky a všude jim plesnivy zdi,takže s tím maji porad praci.Kvůli financím třeba ještě nemají fasádu.Tyhle věcí v byte řešit nemusíme.A manžel není zrovna typ co běhá kolem zahrady a domu,cely zivot je zvykly na byt.Takže nám byt vyhovuje :-)
taky se přidám:
jako dítě jsem žila ve velkém 3-generačním domě s velkou zahradou, zvířectvem, na konci maloměsta u lesa.
Výhody: neuvěřitelný klid, budila mě max. kukačka :-), měli jsme s bráchou kde lítat-na zahradě, před domem, v lese..., každý jsme měli svůj velký pokoj, já dokonce i šatnu navíc. Naučila jsem se strašně moc věcí kolem domu, zahrady a pod. a když to mé dětství srovnám s dětstvím mého manžela co by městského dítěte, tak jsme, jako kdyby každý vyrůstal na jiné planetě.
Nevýhody: práce kolem domu, což jsem velmi nesnášela jako dospívající-hrabání listí, sekání a sušení trávy, natírání všeho možného, starost o zvířata.
No, byla jsem ráda, že jsem z toho vypadla. Do paneláku by mě nikdo nedostal, to mi bohatě stačilo u návštěv příbuzenstva-sousedi, kdy člověk slyší každé spláchnutí záchoda, každé projetí výtahu a pod., nedalo se tam nikde nic, soukromí žádné... Brrr.
Takže jsem se nastěhovala k manželovy do bytového domu, novostavby.
Výhody: centrum města, všude kousek, mladý člověk to veeeeeelmi ocení, velký slunný byt, člověk nemusel nic řešit-jako třeba nějaké opravy a pod. Nemuseli jsme platit hypotéku, takže jsme několikrát do roka cestovali a vyloženě si dost užívali života.
Nevýhody: ruch, ruch a zase ruch-auta, sanity-bydleli jsem u nemocnice, každá první tramvaj mě den co den probouzela (před 5.hod.), ložnici jsme měli situovanou vedle kuchyně důchodkyně, co si každé ráno pouštěla radio dost nahlas a z druhé strany byla chodba s výtahem-nádhera, fakt :-( Pak, když jsme měli malého, tak jsem neustále, každý den museli vymýšlet program, kam jít, jet, aby jsme nebyli jen doma, jinak by mě trefilo :-( Malej si neměl s kým hrát, natož aby si někde našel kamarády. Mimo nějaké návštěvy kamarádek neměl žádný kontakt v místě bydliště s jinými dětmi.
Takže jsme šli do domku-novostavby na okraji města.
Výhody: novostavba, práce kolem baráku žádná, max. posekat trávník a občasná starost o kytičky v truhlících a drobné ovoce. Na zahradě nic, co by potřebovalo nějakou důkladnější údržbu, nemáme a tak to plánujeme i do budoucna. Klid, až neuvěřitelný, můžu spát s otevřeným oknem a nic mě nebudí. Téměř ideální sousedi s malými dětmi, které si tu hromadně hrají, my zase pořádáme hromadné party. Pro malého ideální místo, vyběhne před dům a může si volně hrát s 10 dalšími dětmi. Grilujeme, vysedáváme na terásce a relaxujeme, co to jde. Pokud už jooo, musíme něco manuálně vykonat na domě nebo zahradě, je to pro nás s manželem neuvěřitelný relax, protože oba máme náročné zaměstnání, kde musíme jen sedět u PC a přemýšlet a když člověk něco dělá rukama, tak si u toho odpočine zase jiným způsobem. Škola za rohem, tramvaj 10 minut. Momentálně pro nás jako rodinu s malým dítětm-ideál!!! Jsme strašně spokojeni.
Nevýhody: 15minut autem do práce-jo, pro někoho super, pro mě děs, běs. Jakmile zapomenu něco doma, nakoupit, hrozně mě to otravuje, že musím vzít auto a někam zajet. Museli jsme si pořídit 2 auta, více přemýšlet a plánovat, kdy co kam zajet, zařídit a pod...Mám neuvěřitelný strach když je bouřka, vichr, silný déšť...že se nám něco stane s domem a budeme muset řešit nějaké opravy a pod. Hypotéka-i když ne nějak hrozná, tak je to pro nás strašák a raději šetříme, co to jde, aby jsme ji měli co nejdřív z krku. K moři už holt jezdíme jen ob rok a obzvláště já jsem se dost uskromnila, i když to až tak není nutné, ale nemůžu si pomoci, ta hypoška je moje noční můra.
A budoucnost?
Jakmile malej odroste a "půjde z domu" vrátíme se s manželem do nějakého malého bytečku v centru města a budeme zase spokojeni jinak :-)
Prostě v každém životním období, situaci je pro člověka ideální něco jiného a není na závadu si vyzkoušet více možností bydlení a vybrat si to jeho nej... :-) Každý z nás v někde v něčem (dům, panelák, bytovka) vyrůstal a i to ho dost ovlivňuje a pak preferuje to či ono.
Neříkám, že je špatné to nebo ono, vše má své plusy a mínusy, ale ten, kdo ví něco jen zprostředkovaně (např. zde zmiňované návštěvy a práce na domech u příbuzných, celková negace panelákových bytů...apod.), těžko může psát o tom, co je pro druhé to lepší :-)
@herak jj,každej zná sebe a své děti nejvíce a ví,co všem vyhovuje v rodině.
Já třeba byla neskutečně otrávená z toho,že syn trval v určitém věku chodit pouze na 1-2ta samá hřiště u nás blízko domu,a kdykoliv jsem s ním šla jinam,nebo se snažila mu ukázat jiné,místa,děti,nejenom ty jeho oblíbené,tak to nevyšlo...denně se těšil na to samé hřiště,ty samé děti,prolejzačky,dokonce i ty samé bábovky a já trpěla:-D
Ale v tu dobu bylo důležité,co vyhovuje jemu a na co se těší a ne mé pocity z toho...Já byla tam pro něj ;-)
Takže z tohohle pohledu to i chápu,že to někomu může vyhovovat :-)
@lendy1 já teda jsem nikomu nechtěla tvrdit, co je pro něho dobré a co ne. Ale musím říct něco k těm návštevám a práci na baráku příbuzných. Pořád si myslím, že zkušenost z práce na baráku rodičů je lepší, než nemít zkušenost žádnou a někomu něco doporučovat. Za pár let jsme se s manželem na baráku tchána napracovali dost, takže si myslím, že mám představu, co údržba jejich baráku se zahradou spolkne a potřebuje. Kdyby si to dělali jen oni sami, tak to delají třebas čtvrt roku. Ale tak to už je jedno.
@elgreco My jsme bydleli též v paneláku 3+1 s 3 dětmi, bylo na na okraji Prahy (do práce jsem dojížděla skoro hodinu) na opravdu malém sídlišti v zeleni, 2 hřiště, zastávka blízko domu, miniles. Ale pouze 1 obchůdek s omezenou otvírací dobou, takže na veškeré nákupy jezdit autem či mhd, stejně tak lékaři, i škola byla 2 zastávky busem. Děti stále vzpomínají na ten byt, prostě se tam narodili, ale hlavně na kamarády, které jsme tam měli - všichni se znali z pískovišť nebo ze sousedství, chodili jsme společně s dětma na procházky, hlídali jsme si navzájem... Před rokem jsme se přestěhovali do staršího domku, který postupně pomalu opravujeme. Já jsem spokojená s bydlením v centru malého města, kde je klid a přátelská atmosféra. Školu máme v ulici, syn chodí od začátku sám i do jídelny. Školka je za rohem. Všechny obchody do 5 minut chůze, stejně tak lékař a bus. Dál už je to na hřiště a to je v městečku pouze jedno. Ačkoli chodíme na různé kroužky a občas zveme spolužáky domů, nepodařilo se na za rok s nikým pořádně seznámit. Sousedy prakticky nemáme (vedle je prázdný dům, z druhé strany mladý kluk, který pracuje na směny, na třetí stranu osamělá stará paní). Většina lidí tu bydlí v rodinných domech, takže tráví čas na zahradě nikoli venu ve veřejném prostoru. Cítíme se najednou takoví osamělí. Do práce dojíždím opět hodinu mhd. Jsme zadlužení až do důchodu. Na byt jsme měli taky hypotéku, ale poloviční.
Tak abych napsala nějaký závěr: Kdybychom měli jen 1 dítě, tak jsme v pohodě v bytě. Pro 2 už byl pokojíček fakt malý a 3 se tam vůbec nevešli. O víkendech jsme tam nemohli vydržet, jezdili jsme buď na výlety nebo k rodičům. Dále mi vadilo, že se z těch bytů stává pomalinku gheto pro chudší lidi, často bohužel s omezeným rozhledem, kterým navadí, že se mládež opíjí a kouří pod okny a demoluje auta.
@lenka5731 procitam tuhle diskusi a tvuj prispevek o vyletech s detmi me strasne rozesmal - nepujcujete si na ty vylety nase deti??? :) to bylo naprosto vystizne a presne!! my ted planujeme stavbu domecku.. ja i partner jsme odchovanci panelaku.. nasi si na stara kolena koupily barak na samote.. totalni samota!! me bylo 18 kdyz jsme se stehovali.. strasne sem to obrecela a nechapala.. dneska mam dve male deti, ktere to u babicky s dedou miluji a kdyz odjizdime zpatky do bytu tak starsi (5let) to obreci.. a mladsi pak jeste tyden chodi ke dverim bytu a krici "pes, ven, behat" :) pritel do baracku nikdy moc nechtel.. ale jak vidi nase deti nadsene a stastne - pristi rok zaciname stavet! i on se zamiloval do snidane v trave a vecerniho posezeni na zahrade.. je to opravdu individualni.. mit jinak zalozene deti, kterym by to bylo fuk - tak mozna zustaneme v centru Brna v byte a byli bysme tu spokojeni..
Všem moc děkuji za komentáře. My jsme nad tím právě s manželem moc neuvažovali a vlastně nedávno jsme tento byt koupili, takže máme na něj hypotéku. Ale jak se nám narodil syn a dcera začala běhat, tak právě uvažujeme, jestli jsme neuděli chybu. Měli jsme možnost jít do domečku, poděděném, ale moc se nám nechtělo, pač celková rekonstrukce a to jsme si říkali, to vyjde už líp nový dům, tak jsme dům odmítli(byli by s tím starosti). Tak nevíme, jak to udělat, jestli si navýšit hypotéku a koupit pozemek a začít stavět a pak byt třeba pronajímat. Je to dost složité rozhodnutí a jak jsme zvyklí cestovat a dopřát si vše, tak mám strach abychom nelitovali, že jsme se tak zadlužili. :-|
@elgreco ja docela chapu to velke zvazovani. my tez resili jestli jit do starsiho domku nebo novostavby nebo i bytu a dal k nasim jen dojizdet jako na chatu.. je to velka otazka. nakonec jsme se rozhodli pro novostavbu ale meli jsme dalsi podminky - klidne misto, s dobrou obcanskou vybavenosti - a zaroven aby to nezruinovalo nas rozpocet :) vzdycky je to o kompromisech!!! at uz to ze pritel bude ted minimalne 2 roky dojizdet za praci 80km denne (cesta jen tam) a pak, nebo ze nas baracek bude miniaturni (115m2 asi neni uplne mini pidi, ale nenarvu tam vsechny sve predstavy :) ), taky musim oprasit ridicak po 10letech! a tak dale.. kazdy den resime dalsi a dalsi kompromisy. ale delame je radi, protoze jsme si to tak vybrali.. chce to do toho jit s tim presvedcenim, ze chces ty kompromisy delat.. jinak se budes neceho vzdavat a porad v duchu litovat proc si do toho sla.. vzpominas dovolene a to ze se zadluzite - uz nekdo predemnou psal hodit si vsechna pro a proti na papir a zapsat kazdou malickost!! a po tydnu sepisovani uvidite.. baracek je krasna vec - ale za kazdou cenu bych do toho nesla! podle me rodinny dum - to je vasen, kterou v sobe musis castecne mit.. jinak je to utrpeni a celozivotni drina.. a jeste nekdo predemnou napsal ze delat to kvuli detem je blbost - souhlasim! deti zahradu oceni, pubertaci brblaji ze je to jen na praci a ze spekacky se daji ohrat i v troube :) strasne rychle ten cas leti a kdyz pak odejdou - bude se ti chtit v 50ti letech zase stehovat nekam jinam?
Ahoj, zatím jsme sami, až nás bude víc, půjdeme s manželkou do domku. Ale musím říct, že jsem teď v naší 3+1 maximálně spokojený. Výborné místo z hlediska optimální teploty, dobrá lokalita a příjemní sousedé. Je to navíc jen nízký panelák na maličkém sídlišti ve městě. Žádné starosti s údržbou okolo domu. Co víc si přát... :) Až budou děti bude to ale jiné, za mě určitě domek, ale pokud možno bez větších dluhů, raději chvíli počkat.