Ahoj,
čistě teoreticky - koupím si pozemek, v katastru je to zahrada a druhý vodní plocha - uměla vodní nádrž. Mohu si pozemek s domem oplotit? Na úřadě nám řekla paní, že ne, nechápu proč ne, když umělá vodní plocha je i bazén, jezírko atd. Nám by to tvořil již vytvořený rybníček. Děkuji.
Dobrý den - taky čistě teoreticky.... :-) ...Plot který by byl zděný by nemohl být v rozmáčené půdě v blízkosti vodní hladiny.Tak pak by přišlo na řadu pouze oplocení pozemku pletivem(na to nepotřebujete stavební povolení).Ale problém vám nastane asi stejný.Oplocení se buď obetonovávají sloupky nebo se používají zemní vruty...ale obojí opět podmáčí hladina rybníka(nebo co tam máte).Tak že asi stačí oplotit pouze dvě kolmé strany k rybníku.Odtatní bude podmáčené a sfoukne vám to vítr... ;-)
Dobrý den. I já čistě hypoteticky. Záleží na konkrétních podmínkách a dovolím si tvrdit, že většina udržovaných umělých vodních ploch a jejich břehů není zrovna rozbahněná a pokud jsou ty břehy třeba i strmější a postavíte plot v dostatečné vzdálenosti, pak není žádný důvod aby to technicky nešlo. Stejně tak si nejsem jist, ale dnes už na úřadě musíte hlásit snad i stavbu plotu z pletiva. Paní na úřadě ale asi neřeší technickou stránku věci. Kdysi, když jsme vybírali pozemek jsme na jeden krásný narazili. Po jedné straně tekl malý, bezejmenný potok. Opravdu hezké, ale pak jsem si v územním plánu našel, že se sice jedná o zastavitelnou plochu, ale současně tam byla nějaká divná zkratka-definice toho potoka a jeho okolí cca v šířce 10 m na obě strany. No a ze zkratky se vyklubalo nějaké území spadající do koridoru biologické a krajinné stability, či jak se to jmenovalo. V praxi to pak znamenalo, že se tam nemůže postavit nic s výjimkou vodního díla, které pozitivně prostředí ovlivní. Být vámi, zkusím zjistit jestli tam není nějaký podobný důvod.
Jmenuje se to "územní systém ekologické stability" (=ÚSES) a v tom se (čistě teoreticky :-) ) oplocovat nemůže. V okolí vody je celkem běžně. Někde třeba jde oplocovat dřevěnými ohradníky nebo něčím podobným. Každopádně je zásadní, co to je v územním plánu za plochu a jestli je v té ploše oplocení povolené nebo ne.
@jiri_1477@jiri_1477@wettu - Tak teď teda trochu prakticky -
Český právní řád zajímavým způsobem upravuje to, jak třeba právně kvalifikovat oplocení pozemků, a jakým právním režimem se oplocení řídí. Zdá se rovněž, že důsledky, ke kterým tato regulace vede, jsou do určité míry nepraktické, či alespoň nesystémové. V tomto článku se budeme zabývat jeho klasifikací a problémy spojenými s jeho převodem.
V prvé řadě třeba odpovědět na otázku, co je to oplocení z hlediska právního řádu. Je zřejmé, že v souladu s dikcí § 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (ObčZ) jde o nemovitost, protože se jedná o stavbu spojenou se zemí pevným základem. Jako na stavbu se na oplocení musí dále jako obecné pravidlo vztahovat ustanovení § 120 odst. 2 ObčZ, tzn. není součástí pozemku, a jako takové tedy může být samostatným předmětem vlastnického práva, a nemusí sdílet právní režim pozemku, na němž se nachází. Zásadně ale může být příslušenstvím pozemku, pokud splní náležitosti kladené § 121 odst. 1 ObčZ, tedy pokud náleží vlastníkovi pozemku a je jím určeno k tomu, aby s ním bylo trvale užíváno.
Obecnou zásadu § 120 odst. 2 ObčZ prolamuje speciální úprava zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků, a to na dvou místech:
Par. 13 stanoví, že „pro účely tohoto zákona se za součást zemědělského pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení, a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem. Par. 17 odst. 3 tohoto zákona stanoví potom totéž pro lesní pozemky určené k převodu, když říká, že „pro účely tohoto zákona se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací“.
Dikce těchto ustanovení („pro účely tohoto zákona“) naznačuje, že dopadají pouze na pozemky, které jsou předmětem právní úpravy zákona č. 95/1999 Sb.; nejde tedy o obecné zakotvení výjimky pro všechna oplocení, ale pouze pro ta, která jsou na zemědělských a lesních pozemcích převáděných podle zákona č. 95/1999 Sb. Pro tato oplocení platí, že jsou součástí pozemku, a pravidlo § 120 odst. 2 ObčZ se nepoužije.
Právní kvalifikaci oplocení doplňují ustanovení § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavební řádu, v platném znění (stavební zákon), když je v odst. 8 písm. b) označuje za tzv. drobnou stavbu. Právní důsledky s touto charakterizací spojené jsou ty, že oplocení jako drobná stavba zásadně nevyžaduje územní rozhodnutí (tj. rozhodnutí o umístnění stavby) podle § 32 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Není pro ně třeba ani stavební povolení a podle § 55 odst. 2 písm. a) stavebního zákona stačí zásadně ohlášení. Oplocení tedy sleduje zjednodušený a méně formální režim podle stavebního zákona.
Tím se dostáváme k další významné otázce, kterou je nabývání vlastnictví k oplocení, popř. jeho převodu. Pokud jde o převod nemovitostí, stanoví § 133 odst. 2 ObčZ, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Byť poznámka pod čarou nás vede k zákonu č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zvláštním zákonem, který nás v této souvislosti bude zajímat, je zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, v platném znění (katastrální zákon). Ten situaci poněkud vyjasňuje ve svém ustanovení § 2 odst. 2, kde stanoví, že v "katastru se neevidují drobné stavby". Pokud jde o vymezení drobných staveb, odkazuje (opět metodou poznámky pod čarou) na nám již známý § 55 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Je tedy zřejmé, že rozsah pojmu "drobná stavba" podle katastrálního a stavebního zákona je stejný, a oplocení tedy jako drobná stavba evidenci v katastru nepodléhá.
Otázka převodu nemovitostí, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, je předmětem právní úpravy § 133 odst. 3 ObčZ, které říká, že pokud se převádí "na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy". Toto ustanovení plně dopadá na oplocení pokud bude převáděno samostatně (či pokud nebude posouzeno jako příslušenství zároveň převáděného pozemku).
Z toho co bylo doposavad řečeno, vyplývají tyto závěry: Oplocení je samostatnou věcí v právním smyslu, a to věcí nemovitou, přičemž je zároveň drobnou stavbou pro účely katastrálního a stavebního zákona. Jako takové není předmětem evidence v katastru nemovitostí, jeho stavba nevyžaduje územní rozhodnutí ani stavební povolení (stačí ohlášení). Zásadně není součástí pozemku, na němž se nachází (vyjma těch pozemků, které jsou předmětem úpravy zákona č. 95/1999 Sb.), může však být jeho příslušenstvím, pokud náleží vlastníku pozemku a je jím určeno k tomu, aby s ním bylo trvale užíváno.
Pokud se převádí vlastnické právo k pozemku, který je oplocen, není podle současné právní úpravy nutno zvlášť převést i vlastnické právo k oplocení pouze v případě, kdy je oplocení příslušenstvím pozemku. Pouze v takovém případě se totiž právní úkony týkající se pozemku (jako věci hlavní) mohou týkat také oplocení (jako příslušenství). V takovém případě na nabyvatele přechází vlastnické právo k oplocení zároveň s přechodem vlastnického práva k pozemku, tj. vkladem do katastru nemovitostí. Klíčovými faktory pro posouzení, zda je tato situace dána, je vůle vlastníka spolu s určitým faktickým stavem.
Pokud je s oplocením nakládáno samostatně, tj. bez toho, že by bylo zároveň nakládáno s pozemkem jako věcí hlavní, nebo pokud z nějakého důvodu oplocení nesplňuje znaky příslušenství pozemku, který je převáděn, vyžaduje se zvláštní smlouva. Nestačí přitom, aby smlouva, kterou se vlastnické právo k oplocení převádí, byla pouze ústní. V souladu s § 46 odst. 1 ObčZ musí mít smlouvy o převodech nemovitostí písemnou formu, přičemž projevy účastníků musí být na téže listině (§ 46 odst. 2). Vzhledem k tomu, že v případě oplocení jde o převod nemovité věci, jež není předmětem evidence v katastru, jsou splněny podmínky již výše citovaného § 133 odst. 3 ObčZ, a taková smlouva má tzv. translační účinky. To znamená, že je uzavřena konsenzuálně setkáním nabídky a akceptace jako právního úkonu a její účinností nastává bez dalšího účinek přechodu práva na nabyvatele. .... :-)
Tak že asi takhle - Pokud jde o rybník v užívání rybářského svazu,tak těžko budete moct oplotit například pozemek až ke hraně rybníka.Ale necháte třeba 3 metry umožňující vykonávat rybářské povinnosti okolo rybníka.Pak nikdo nemůže mít proti oplocení námitek.Věřím tomu,že vám nejde o to,někomu dělat zle tak stačí se umět dohodnout... ;-)
Uuuuf, jsem si početla, děkuji Vám @jiri_1477@wettu a @ spektrumm ! Nooo, dnes máme schůzku s pánem, který tomu rozumí. Každopádně po telefonu nám pán vysvětloval poslední odstavec v posledním příspěvku od Spektrumm.
Ten rybník se nijak nejmenuje, nikdo ho nespravuje, nemá žádné omezení na AŽ na to, že je to rybník, vedený jako umělá vodní plocha. :D Vzhledem k parcelám, které bychom měli dvě - jedna je stavební, druhá je vodní plocha. Dohromady ca 5200m2.
Takže po dnešku snad budu vědět více a napíšu tady :)
Děkuji Vám moc, je to konečně pozemek, za který stojí bojovat...