Zdravím, se sousedem máme společnou zahradu. Jsme pouze 2 byty v jednom domě. Jak můžeme postupovat pokud chceme zahradu rozdělit na půl, když soused nebude souhlasit? Děkuji.
Můžete se obrátit na soud se žádostí o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud je povinen Vám vyhovět, sousedův souhlas nehraje roli - upravuje to nový občanský zákoník (§ 1140 NOZ a násl.). Každý byste tak dostal ideální 1/2 a tu byste si mohli oplotit a užívat samostatně.
@korodujicividle 1/2 pozemku byste dostali do výlučného vlastnictví, abych to upřesnila.
Citace zákona zní:
§ 1140
(1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
(2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
§ 1143
Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
@korodujicividle myslíte že to platí o všech pozemcích? mám ve spoluvlastnictví pozemky , ostatní vlastníci prodali své podíly zemědělskému družstvu, já jediná ne a ani jsem s ním neuzavřela smlouvu a napsali jim,že si nepřeju,ab yna mém vlastnictví hospodařili a pobírali na něj dotace.oni mi napsali,že ten můj díl nelze nijak vymezit, ohraničit a hospodaří si na něm dál, proti mé vůli,bez smlouvy se mnou.chci to prodat zájemcům ,kteří tam chtějí hospodařit jinak než konvenčně,ale nevím jak se domoct svého vlastnictví.že by to ted řešil nový zákon, b ybylo skvělé,ale asi se to týká jen pozemků k bydlení
@joy_ Ostatní vlastníci "pronajali" nikoli prodali své podíly, že ano? :-) Zákon se vztahuje na jakékoli podílové spoluvlastnictví. Otázkou zůstává, zda by některý ze spoluvlastníků nenamítl jako argument § 1140 odst. 2 NOZ, dle nějž nesmí spoluvlastník žádat o vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Pakliže by například spoluvlastníci měli nějaký prospěch z Nájemní smlouvy s "JZD", což zřejmě i nějaký (nepatrný) mít budou (nájemné, desátky ze sklizně apod.), může soud k tomu přihlédnout ve Váš neprospěch. Standardně se ale soudci snaží vyhovět vypořádání (jelikož nikdo nemůže být držen ve spoluvlastnictví proti své vůli), takže předpokládám, že by z daného pole byla geometrickým plánem vymezena část adekvátní Vašemu podílu, na níž byste mohla hospodařit či ji prodat. Záleží ovšem rovněž na tom, na jak dlouho byla s družstvem uzavřena nájemní smlouva - viděla jsem i smlouvy na 15 let. Jako podílový vlastník na pozemku, např. vlastníte 1/10, tak ze zákona není určeno, jaká 1/10 je vaše, proto ten pojem "ideální", de facto můžete využívat vše a rovněž tak všichni spoluvlastníci, proto s Vámi tak družstvo "vypeklo".
V bytových jednotkách například lze vymezit 1/2 bytu, a to tak, že si smluvní strany smlouvou určí, kdo bude využívat kuchyň, kdo ložnici, s tímže sociální místnosti využívají společně. Takto lze smlouvu i zapsat do katastru.
Ve Vašem případě bych se skutečně obrátila na soud, rovněž by se mi nelíbilo, aby někdo využíval můj podíl, když bych jej mohla využívat či zhodnotit. U soudu můžete rovněž argumentovat tím, že pozemek se vysiluje a vy chcete, aby stál ladem a ne aby se na něm pěstovala kukuřice či řepka olejka - obě tyto plodiny půdu značně "odživují", tj .znehodnocují. Vašemu požadavku by soud s největší pravděpodobností vyhověl.
všichni spoluvlastníci své podíly prodali tomu družstvu za směšné peníze,asi před 7 roky, jedině já ne.podíl jsem zdědila a odmítla s družstvem uzavřít smlouvu, zkoušeli mi tvrdit, že na mě přešla smlouva po otci, což byl nesmysl.vyzvala jsme je ,aby na mém podílu nehospodařili, oni mi napsali,že nelze určit která část je moje, chtěla jsme tedy at ode mě můj podíl odkoupí za částku pro mě adekvátní,nebo at si to zařídí jak chtějí,ale že operují na cizím pozemku proti vůli vlastníka, na to už nereagují vůbec, pobírají na to i dotace a já jen platím dan z nemovitosti , což je absurdní.posílali mi nějaké nájemné,ale to jim posílám zpátky s tím,že se nimi žádnou nájemní smlouvu nemám,bylo by skvělé kdyby mi nějaký nový zákon pomohl.ten majetek rodině ukradli komunisti, pak nám sice byl "vrácený" ale nelze s ním nijak vlastnicky nakládat, dál ho "vlastní" družstvo ,tedy potomek toho družstva,které nám ho kdysi ukradlo, no absurditán:) je to docela daleko,takže se mi s nimi těžko komunikuje , děkuju moc za tu info o tom zákoně, dám to právníkovi, už jih mám fakt dost, mám v místě zájemce , který hledá půdu pro hospodaření a já nehodlám na mých pozemcích nechat pěstovat to družstvo řepku.
@joy_ Aha, takže vy máte pozemek v podílovém spoluvlastnictvím se zemědělským družstvem (ZD),
což nemění nic na věci a ze zákona máte právo, aby se pozemek, resp. díl vám náležející oddělil.
Rozhodně bych navrhovala zkusit to nejprve cestou dohody, tj. družstvu argumentujte § 1140 NOZ, s tím že v případě, že se nedohodnou, budete celou záležitost nucena řešit soudně, s tím že soudní výlohy půjdou k jejich tíži (pozor, zde záleží na soudci, komu budou náklady přičteny, zřejmě si každý budete hradit své výlohy sám, ale je vhodné tím alespoň pohrozit a především pak soudci předložit návrh dohody a výzvy, které jste ZD zasílala, aby bylo zřejmé, že jste se chtěla dohodnout mimosoudně a požadovat úhradu nákladů po protistraně, která mařila smírčí řešení).
Jen pro doplnění:
Stále častěji dochází ke dražbám spoluvlastnických podílů, které se nám obyčejným lidem zdají neprodejné. Například, kdo by z nás chtěl získat 1/6 bytové jednotky v dražbě? Ovšem najdou se tací, kteří tyto podíly skupují ve velkém. Tzv. překupníci. Jdou pouze po těchto podílech, které v dražbě získají za pár drobných. Jakmile spoluvlastnický podíl na základě dražby nabydou, tak osloví ostatní spoluvlastníky (to jsou ti, kteří jsou bez exekucí a dluhů, zatímco jejich příbuzný svůj podíl "prohrál" v automatech), a navrhnou jim, že jejich podíly odkoupí (samozřejmě za velmi podhodnocenou cenu). Oni buď na to přistoupí nebo odmítnou a pak se rozjede soudní mašinérie, kdy soudce dá za pravdu vydražiteli, který nemůže být ze zákona nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, a soudce buď navrhne, aby ho ti lidé vyplatili nebo je vyplatí on či se nemovitost musí prodat celá a každý ze spoluvlastníků je následně vyplacen, tozn. že překupník se vždy domůže svého zisku.
@korodujicividle a jak je to v případě, kdy ZD posílá nájemné, které ale pronajímatel vrací zpět? Nebude naopak ZD správně argumentovat tím, že má snahu o smírčí dohodu a proto tedy nebude hradit náklady řízení? Co kdyžptechazi je ve smlouvě věta, že v případě změny vlastnictví přechází práva a povinnosti na nového vlastnika? U smluv na nájem zemědělské půdy je to obvyklá věta
Ano, @slabici, máte pravdu. Pokud byla mezi předchozím vlastníkem a ZD uzavřena řádně nájemní smlouva (dnes tzv. Smlouva o pachtu), tak opravdu přechází práva a povinnosti z ní uzavřené na nového vlastníka. Pročítám si teď příspěvek paní @joy_ a opravdu zmiňuje, že družstvo tvrdí, že jakási listina mezi otcem a ZD uzavřena byla (to jsem přehlédla, omlouvám se), ale i tato smlouva by měla být vypověditelná. Bude záležet, zda byla uzavřena na dobu určitou/neurčitou. Pakliže byla na dobu určitou, lze předpokládat, že nebylo sjednáno automatické prodlužování a smlouva byla již ukončena (proto ten nátlak družstva na uzavření nové NS či dodatku); lze se důvodně domnívat, že nájem zasílá ZD právě z důvodu, že v případě, že jej paní joy převezme, bude mezi nimi pokračovat dohoda o nájmu v rámci ústního ujednání. Pokud byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, tak by dle starého OZ šla dle ust. § 677 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. vypovědět v jednoroční lhůtě. Pokud by NS podléhala novému obč. zákoníku, tak rovněž v případě sjednání na dobu určitou platí dle § 2347 12ti měsíční výpověďní doba (je to z důvodu toho, že je nutné, aby byla setba včas sklizena a aby zemědělec již na jaře "nezasel", jak říkávall pak Komárek :-). Má se za to, že pachtovní rok spadá do období1. října tohoto roku až 30. září následujícího roku.
Jinak dle NOZ platí, že zemřel-li pachtýř, tj. pronajímatel, má právo dědic vypovědět pacht v tříměsíční výpověďní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel. Tozn., že existovala-li nějaká smlouva, mohla jej paní joy vypovědět do šesti měsíců ode dne, kdy tatínek zemřel.
Z důvodu právní opatrnosti bych doporučila - ať už existující či neexistující smlouvu - vypovědět - nejlépe by bylo nechat si ji předložit (pakliže existuje) a zajít s ní za advokátem. Rady po internetu jsou vždy jen všeobecné a nelze je obecně vztahovat na všechny případy, jelikož vždy okolnosti každého případu jsou odlišné.
@korodujicividle pravděpodobně si byli vědomi, že stará smlouva s otcem je neplatná,protože mi poslali novou smlouvu na mé jméno, tu jsme odmítla podepsat a napsala jim,že s nimi nikdy žádnou neuzavřu,protože si nepřeju,aby na mých pozemcích podnikali, tím myslím jsem dala jasně najevo svojí vůli.navíc tím,že nepřijímám od nich žádné peníze a napsala jsme jim,že mi je nemají posílat, protože jsou na mých pozemcích neoprávněně, taky dávám jasně najevo svojí vůli.jen zatím nebyl žádný zákon, který by mi pomohl je donutit vyčlenit nějakým způsobem můj podíl ze spoluvlastnictví,abych s ním mohla svobodně nakládat, byl to jakýsi fiktivní počet hektarů nijak neohraničený, takže mi tvrdili, že nemůžu docílit,aby na nich nepodnikali.smlouva mezi mnou a jimi nikdy nebyla uzavřena, budou muset vrátit všechny dotace, to jediné je asi přiměje se se mnou muset dohodnout.napíšu jim ve znění toho nového zákona a pokud se dál nebude nic dít, dám to k soudu, děkuju moc, moc jste mi pomohla, já bych asi o tom zákoně se nijak nedozvěděla