0
lajkov
10
správ
Jak vysoko dát vyůstění komína do místnosti?
Vybrali jsme si konkrétni kachle Malaga N03 se zadním vyůstěním ve výšce 1362 přímo do sopouchu (nechceme mít ocelový kouřovod zvrchu kachlí aby ho nebylo vidět). Jak to ale prakticky vyřešit aby po dostavbě komína, výška sopouchu a zadního vyůstění kachlí sedeli?
Jak ste řešili nosnost podlahy pod kachlemi a napojení podlahy na plávajíci podlahu?
Děkuji za vaše rady.
Odpovědět
1
lajkov
@mtsr výšku sopouchu znáte, tak jde jen o správné rozměření výšek. Tato kamna váží podle dokumentace cca 250kg. V tomto případě nemusíte řešit nosnost podlahy. Případně pro jistotu použijte pevnější EPS.
0
lajkov
@zubr487, kamna + akumulačky cc. 320kg. Budu to řešit pevnějším EPS, díky.
Přívod vzduchu chci řešit z chodníku. No viděl jsem na fóru, že kůli teplote vzduchu je to lepší ze sklepa?
1
lajkov
@mtsr Já mám kamna s váhou 370kg. Proto jsem se na to ptal krbaře a taky malinko počítal. Klasický EPS100 má nosnost 10t/m2 pro stlačení o 10%. Pro stlačení 2% to jsou 2t. Klidně se na to můžete vykašlat a případně pro klid duše tam dát EPS150 nebo EPS200. Hlavně si pohlídejte při kladení EPS, aby ležel celoplošně na desce. Ono je jednodušší naskládat EPS rovnou na základovou desku. Jenže nerovnosti např. od spojů hydroizolace EPS zvednou a ten si časem sedne.
Pokud nasáváte chladný vzduch, tak ho krb musí ohřát a tím mírně klesá i výkon krbu. Já mám nasávání ze sklepa, protože krb zajistí větrání sklepa. Momentálně ale mám nasávání z interiéru a skoro uvažuji o tom, že to tak nechám. Zase malinko výpočtů. Krby těchto výkonů spotřebují cca 20m3/h vzduchu. Běžný OP dejme tomu 130m3 potřebuje větrat min 40m3/h. Při nasávání z interiéru tedy krb pomůže s větráním. Přitom tím, že nasává teplý vzduch předává i vyšší výkon a v podstatě funguje jako rekuperace.
sponzor fóra
1
lajkov
@mstr @zubr487 nasávání z interiéru teoreticky pomáhá nucenému větrání, potud souhlas. Praktický pokles výkonu při nasátí studeného vzduchu zvenku je neměřitelný, ostatně, při největších mrazech bude rozdíl venkovní a vnitřní teploty maximálně 40°C, to je pro dřevo které v krbu hoří při teplotě 400°C a více, kosmetický rozdíl, navíc vzduch zvenku bude v mrazech obsahovat mnohem méně vody než interiérový.
Při otevřeném prostupu krb-interiér může za nevhodných tlakových podmínek - rychlá změna venkovního tlaku a studený, nebo chladnoucí krb, dojít k protlačení spalin zpět do interiéru. Sice vás to asi neotráví, ale může to dobře začadit třeba při přikládání do uhlíků nebo při roztápění. Dále pokud máte výkonnou digestoř s odtahem ven, taky se může s krbem přetahovat o tlak a to je hodně nepříjemné.
Rovnotlaká rekuperace ja založená na těsnosti interiéru, ta si se spotřebičem odebírajícím vzduch z místnosti rozumět nebude, přetlakovou budete obtížně seřizovat.
Externí přívod vzduchu má ale dvě nevýhody na které musíte myslet při stavbě. Zaprvé je celý přívod v podstatě venkovní prostor, tedy musíte ho tepelně izolovat a to řádně, protože během topení tam je významné proudění zpravidla silně podchlazeného vzduchu.
Zadruhé, pokud budete chtít nasadit nějaké řízení, třeba Timpex, myslete na to že někde musí být umístěna regulační klapka se servopohonem a ta bude chtít elektriku a komunikaci s centrální jednotkou. Pokud celé potrubí zalejete do základové desky, je to přinejmenším komplikace.
1
lajkov
@obludak Víceméně souhlasím. Obvykle nebo často je u moderních domů rekuperace a cirkulační digestoř. To je i můj případ. Rekuperace by měla pracovat s mírným přetlakem, takže uvedené problémy nehrozí. Klapku na přívodu je samozřejmě vhodné použít vždy, protože díky komínovému efektu se zbytečně vychlazuje celá trasa. Pří sání z interiéru je samozřejmě klapka nutná. Vhodných regulací je řada. Timex patří mezi dost drahé regulace. V pohodě stačí regulace Hs Flamingo (Tatarek)
1
lajkov
Já bych řekl , že předehřátý vzduch má obrovský vliv . Topím na chaloupce často z velice nízkých teplot a to i když mám vysušené dřevo kdy takzvaně to zapálíte sirkou , tak se tomu opravdu moc nechce.
Předehřátý vzduch se často využívá i u druhotného spalování (morso cb , jotulky cb i ty americké plecháče). Tam se často předehřívá vzduch pod deflektor a vyhořívají tak dřevoplyny. Ono jsem se koukal , že často tyto kamna mají CPV , ale ten sekundár jde mimo a bere vzduch z interiéru . Primár často přivřete na škvíru a je nasáváno dost toho vzduchu z interiéru.
Nahřívá se ale i primár . Třeba u těchto litináku
https://www.youtube.com/watch?v=ZPa2a...
jsou boky dvojité a je tam předehříván primár co jde z boku do topeniště . Klapky to má nahoře na plotně . Má to dvě roviny . První , že se hodně předehřívá vzduch a v topeništi je vysoká teplota . Mužete tak stáhnout vzduch a kamna stejně dost žhaví. Druhá rovina je že když je zadní a boční stěna dvojitá , tak má o dost nižší teplotu (menší výkon) . Paradoxně tak mužete mít větší kamna . Video je sice ruské , ale krásně je vidět na konci jak to měří termokamerou a jaké teploty mají boky , plotna , čelo i zadní díl. Kamna jsem dohledal že vyrábí chorvati.
sponzor fóra
0
lajkov
Obávám se že pozitiva a negativa odděleného topného vzduchu nelze stanovit absolutně. Každá stavba bude mít mírně jiné poměry tlakové, teplotní, jiné nároky na objem a rychlost výměny vzduchu. Na portálech typu TZB se o tom vášnivě diskutuje a stejně si nakonec každý musí najít svoji cestu.
Jediné na čem se shodli, v každém topidle se uživatel musí naučit topit, tedy vědět kdy a kolik přiložit a jak regulovat přívod vzduchu, externího nebo předehřátého.
1
1
Nenašli jste co jste hledali?