Dobré dopoledne všem.
Posílali jsme záměr vč. umístění stavby (FOTO2) na územně plánovací odbor města a po měsíci čekání přišlo zamítavé stanovisko. Vadí jim (dotčenému sousedovi ne, ale městu ano) výška valbové střechy nad garáží, zapuštené do půdorysu domu, která je <3,5 m od hranice pozemku (FOTO1 regulativ - udává max 3,5 m výšky hřebene), .
Soused zleva (FOTO3) má plochou garáž na hranici našeho pozemku (směrem k našemu obýváku a terase), proto jsme chtěli dům také co nejvíce doprava (soused zprava má stav.čáru asi 20 metrů daleko, stínit nebudeme) a jediná možnost, při zachování projektu je dle města změna na plochou střechu.
Tzn. buď upravit garáž a řešit napojení na zbytek nebo upravit konstrukci celé střechy domu (pultová / plochá?). Ocenil bych jakoukoliv radu, z pohledu zkušených, jak elegantně vyřešit s co nejmenším odporem - ať už konstrukce / design / případně právně nebo "po česku"...
Děkuji
je to jednoduché, projít regulativy, a pokud v regulativech není pro buzeraci SÚ opora, odvolat se, samozřejmě pohrozit následně žalobou o náhradu škody
@skunkos odbor ÚP a SÚ jsou v jedné budově jednoho úřadu a mám informaci, že ctí svá rozhodnutí. Že v regulativu omezení výšky hřebene je, je fakt, který jsem první fotkou ze studie území doložil (nebo mám hledat jinde? nevím).
Na něj se komise ÚP odvolává. Já jako totální laik nevím, nakolik se řeší zde "skutková podstata" nebo jakou volnost v regulativech lze připustit nad rámec stavebního zákona a jiných předpisů. Proto se jako hloupý ptám na možné cesty.
Logika říká, že když to nevadí sousedovi (který má stavební čáru dost daleko), tak by to nemuselo vadit ani městu, stále bude zachován "rozptýlený charakter" a "nebudu nikomu stínit". Ale
@puhelin Pokud někdo fundovaný a nezávislý řekne. Regulativ má pravdu, obec je v právu, jste blb a opravte si projekt, jsem ochotný to akceptovat. Ale raději bych nějakou radu, jak dosáhnout svého. Nevím, jakou máte zkušenost odvoláním u KÚ, že by rozporoval regulativy dané městem nebo jejich výklad, jestli tam je objektivní šance něčeho dosáhnout v tomto případě.
@mxm1919 Jsou parametry, ktere do uzemniho planu uz nekolik let nepatri a nejsou vymahatelne. Minimalne se o tom muzete poradit s uzemnim planovanim krajskeho uradu, jake mate sance.
Dvě zásadní otázky:
1. Kde jsou ty regulativy, které uvádíte? V územním plánu, regulačním plánu, zástavbové studii?
2. O co jste požádali ÚP a co jste dostali? O územně plánovací informaci, o závazné stanovisko orgánu ÚP nebo jen o vyjádření?
Pokud je garáž součástí domu, tak se nejedná o doplňkovou stavbu k hlavnímu objektu, ale normálně o rodinný dům. Pokud vám to zamítli, tak to nebylo na základě té věty z první fotky.
Ta regulace, kterou jste sem vložil je pro doplňkovou stavbu = pokud by na pozemku už stál kolaudovaný dům a garáž byla stavěna jako volně stojící nebo například dodatečně k domu, platily Je to tak @milanq ?
Pokud je v lokalitě územní studie, podívejte se na regulativa na bydlení (nebo podle ÚP na příslušnou plochu = bydlení/smíšená/...?).
Pokud má obec regulační plán, máte nejspíš smůlu a neprorazíte ani na kraji. Pokud je to pouze v územním plánu a obec regulační plán nemá, jsou tyto regulace již nějaký čas nezákonné a tam by jste měl uspět.
@edcbubu
Aby to nebyla doplňková stavba ke stavbě hlavní, musela by ta garáž být přístavbou RD. Takže by musela splnit zákonem stanovenou definici, tj. muselo by se jednat o půdorysné rozšíření RD a musela by být s RD provozně propojena. Což znamená, že nestačí pouhé "přilepení" na RD.
@milanq ten pudorys je od pána z prvního příspěvku (je tam přiloženo 5 obrázků, 3. je situační výkres souseda, ostatní jsou situacka+pohled+pudorys jejich domu). Podle odpovědí mi přišlo, že jste jej neviděli a neotevřeli všechny jeho fotky...
@milanq omlouvám se za zpoždění, byl jsem mimo signál. Díky za vaši reakci.
Ad 1, regulační plán pokud vím město nemá, v územním plánu jsem nenašel takové podmínky, pouze v územní studii jsou vypsané požadavky na stavbu domu a doplňových staveb.
Ad 2, žádali jsme komisi územního plánování o vyjádření (ke studii stavby), ta doporučuje Radě města schválení záměru, za podmínky provedení ploché střechy na garáži-která je součástí hmoty domu, viz foto v úvodním příspěvku (Další stupně projektové dokumentace budou předloženy Radě města).
@edcbubu stavit se bude najednou, jedna hmota, plán byl i jedna střecha. V podstatě chápu vyjádření komise UP (nyní doplněno v odpovědi pro milanq), že není zamítavé, nicméně s podmínkou změny střechy, nic jiného nerozporovali.
Ty podmínky v UP nejsou, RP není, je to součástí územní studie (zpracoval v r.2015 městský architekt, podle mě to není právně závazný dokument, pletu se?)
@petros4 je to pouze v územní studii, popsáno jako “2 - Podmínky pro vymezení a využití veřejných prostranství a stavebních parcel”, což není ani přímá součást UP, nebo se pletu?
@milanq jen doplním druhý váš komentář, kde edcbubu správně uvedl a já taky nechapu v tomto vyjádření komise UP, proč se odvolává na výšku doplňkové stavby, když je ta garáž provozně i půdorysem součástí domu.
Mám pocit, že na nás jen zkouší nějaký nátlak a proto se snažím z toho nějak rozumně vyjít a dosáhnout toho, co jsme chtěli.
@mxm1919
Hledím na ten guláš, co jste napsal, a přemýšlím, jak to co nejlépe vysvětlit.
Takže:
1. Územní studie není právně závazná. i když je řádně schválená a vložená do evidence územně plánovací činnosti. Je však neopominutelým podkladem pro stavební úřad při umístěni stavby a pokud stavební úřad rozhodne v rozporu s územní studií, musí to řádně zdůvodnit.
2. Pokud je ta garáž součástí RD, není to žádná doplňková stavba, takže regulativy na doplňkové stavby se na ni nevztahují.
3. Komise města a rada města jsou orgány města. Tyto orgány nemají žádné zákonem stanovené právo rozhodovat o umístění a povolení stavby. Tuto působnost má výhradně stavební úřad jako orgán státní správy v přenesené působnosti. Ten rozhodne o umístění stavby, a to mj. na základě závazného stanoviska orgánu územního plánování. Tímto orgánem je úřad územního plánování, který bývá součástí některého z odborů města, popř. je to samostatný odbor. Nikdy to NENÍ a nemůže být žádná komise města, natož rada města, to by bylo protizákonné. A za svoji opravdu mnohaletou praxi jsem se s takovýmto postupem ještě nesetkal.
4. Pokud to toho procesu nějak vstupuje město, tak to může dělat jen jako účastník řízení. Je tedy v totožném postavení jako např. Vaši sousedi. Takže může vůči Vaší stavbě např. podat ke stavebnímu úřadu námitky, ale to je všechno, nemá pravomoc stavbu zamítnout. To může jen stavební úřad.
Je mně jasné, že můžete říct, že stavební úřad stejně půjde městu na ruku. Zvlášť pokud jsou všichni na stejné radnici. Ano, máte pravdu, dost často to tak bývá. Ale vždy stavebníkům radím, ať se nevzdávají a odvolají se. A v naprosté většině případů to pak ten ovlivněný stavební úřad prohrává. Ale je to všechno na úkor času a nedobrého vztahu s radnicí, to je fakt.
5. Takže je opravdu podivný Váš postup, že žádáte nějakou komisi, když máte žádat úřad územního plánování. Natož že ta komise to dává radě města ke schválení. Co ta rada schvaluje? Maximálně to, že Vám město dá záporné vyjádření pro stavební úřad. Na nic víc nemá nárok. A stavební úřad to nemusí respektovat.
Tak, snad je to moje povídání trochu srozumitelné. Když tak se ještě ozvěte. Pokud to nechcete rozebírat tady, tak písněte na můj mail. A držím palce, ta byrokracie je někdy fakt šílená.