Ve svém okolí vidím hodně mladých páru a rodin (cca do 30 let) , kteří buď staví nebo rekonstruuji baracek, případně už v něm bydlí a jen zvelebuji a dodelavaji zahrádku a okolí. S manželem kupujeme teď na podzim dům na rekonstrukci (patrový) a přijde mi, jestli uz jsme nepřišli o ta nejlepší léta na domecku. Nejsme už starý? Mě je 37 a manželovi 32 a stěhovat se plánujeme do 2 let. Máme dvě děti 1,5 a 3 roky. Jde mi například o schody, které nám třeba za 20-25 let budou na obtíž a za 30 let už budeme přemýšlet, jestli se nenastehujeme do bytu, protože starost o dům bude už nad naše síly 🤷♀️🤔 Plánujete v barácku tzv. "dožít"? Hoďte mi se, prosím, vás názor. Díky moc!
Mě je 32, manželovi 37, děti 1,5 a 4 roky a ještě letos začneme dělat desku na náš vysněný domeček. Nepřijdeme si staří, cítíme se dobře a věk je jenom číslo. Nicméně vzhledem k tomu, že v domečku také chceme dožít, stavíme bungalov
@luj89 budou rekonstruovat patrový dům 😉
Jsou lidi,co si staví patrový RD po šedesátce. Je běžné si ve spodním patře udělat pokoj,který ve stáří bude sloužit jako ložnice.Taky je mi 36,čerstvě po operaci kolene a další mě čeká takže jsem spaní dole ocenil.Co bude za 20-50 let nikdo neví,v té době třeba budou energie tak drahé,že budete rádi v důchodu za garsonku.
@lenka.han82 Já Ti poradím jednu věc. Žij přítomností a ne, nejste staří na nový dům :-) . Nechci říkat, že se máš na budoucnost vykašlat, přemýšlet o ní je důležité, ale všeho s mírou. Do důchodu je dlouhá doba a může Tě potkat ledasco. Plánuji v domku dožít, tak jako chtějí dožít asi všichni na vesnici.
Jsi v nejlepších letech :)
@lenka.han82 Ahoj Leni, ty si pripadas "stara"? Vzdyt jsme teprve na zacatku. Podobnou otazku bych resila za 30 let, ale rozhodne ne dneska. ;-)
Jako taky si nekdy rikam, ze bysme dum a zahradu vyuzili hlavne ted, kdyz jsou deti male. Ale co, do duchodu casu dost... :-D
Věk je jen číslo a nic o nikom nevypovídá. Máme dvoje sousedy kterým je přes 60let a jsou daleko aktivnější, nový dům si užívají víc než 35ti letí vedle nás. Nejstarši pán jezdí jen na kole a denně pracuje na, zahradě, dřevo zpracovává pilkou... Schody mohou být problém v jakémkoliv věku když začne zlobit zdravotní stav.
Mě bylo 40 a manželovi 43. Máme 2 děti, 7 a 3 roky a teď jsme se přestěhovali do nového domu. Už bych si patrový dům asi nepostavila, denně ty schody vyběhnu tak min. 30x :-p :-D Jako na tvarování nohou je to asi dobrý, ale už mě to po měsíci přestává docela bavit.. Bungalov je podle mě praktičtější, docela lituju, že jsme do něho nešli, pozemek máme dost velký, tak by se vešel..
Mě 41 a manželovi 42, děti 16 a 14 a jdeme do toho. Ale budeme stavět bungalov, domu se schody jsme si užili 19 let. :-) a doufám, že staří ještě nejsme :-)
@candat mám to podobně, skoro 20 let v patrovém domě, ve 42 jsme se rozhodli stavět bungalov a lepší rozhodnutí jsme udělat nemohli😉 Rodiče stavěli v 62😂
Staveli jsme,když nám bylo 35 a 39let,a bylo to tak akorat...ted starsi o 10 let už bych do toho nešla..jedno z hlavních kriterii u nás bylo jasne:mit dům přízemní a velikostne i co do provoznich měsíčních nákladu takový dům,abychom ho byli schopni platit v jakékoliv době, i jednou do budoucna z duchodu pouze jednoho z nás,pokud by taková situace nastala
A ač stále říkám,že se z domu nikdy nehnu,tak rozumem už je mi teď pomalu jasné,že jednou příjde doba,kdy už dům a zahradu neobsáhnu a tak se zase nastěhujem do bytu..ale co bude za desítky let,to teď neřeším a nepřemýšlím nad tím,až to nastane,tak to nastane a ty spokojeně odbydlené roky do té doby v domě mi nikdy nikdo nevezme ;-)
Já necelých 32, manžel necelých 36 a stavíme dvoupatrový dům, pozemek nějak extra velký nemáme a máme tři děti. Ale trvali jsme si na jednom samostatném pokoji dole, kde teď budou mít děti hernu, zároveň to bude místnost pro hosty a na stáří si tam uděláme ložnici a děti budou v patře. Barák máme 6+kk, což též někteří odsuzují, co s tím budeme dělat, až se děti odstěhují.. Ale.. je mi skoro 32 a teď se mačkáme už 2,5 roku s dětmi u našich, abychom si ten náš vysněný barák mohli postavit :-D Takže nepředpokládám, že by se všichni tři ve dvaceti odstěhovali. Děti doma min. těch 20 let budou (nejstarší je 6 let) a i potom zde budou mít své místo a budou tu moci pohodlně přespat se svými partnery a dětmi, popř. tu i s námi bydlet, když bude potřeba a budou chtít :-)
Já 37, manžel téměř 39, děti 7 a 4. Stavíme patrový s jednou místností dole, nyní herna, později ložnice (přízemní se nevešel) a staří si na to nepřipadáme, nikdy mě tahle otázka ani nenapadla 😁
@petta33 jsem stejného názoru, barák se schodama už "nikdy", pro mne osobně je to katastrofa,se schody mám hodně velké problémy, stavět sme ho museli podle staré zástavby z konce 60 a začátku 70 let, chtěl to tak stavební úřad, museli jsme mít minimálné přízemí a obytné podkroví, a to chtěli ještě i nadzemní sklepy ale ty jsme nakonec nestavili, dnes bych stavila jedině přízemní a na jaře nás stavba malinkého domečku čeká, bude to "pojistka" do budoucna.
Babička žila ve 4tém patře bez výtahu do 91. A nikdy si na schody nestěžovala. Pokud jsou jedny schody moc už teď, tak bych se zaměřil na zvyšování kondice. Ta je pro pohodlné stáří stejně nejdůležitější.
Moc všem dekuju! Teď máme fyzičku dobrou, manžel je fitnes trenér, já chodím na jógu a s 2 detma mi pohyb nechybí. Zdravotně jsme na tom výborně, jen jsem přemýšlela, jaké to je v 70 vyjit treba 15 schodů do patra, abych mohla jít spát 😁 Ono barák totiž má schody i u vchodu - asi 8, které budu muset vyjít vždycky 😀 Jinak místnost dole na "stáří" je, pak z něj bude ložnice, teď herna pro děti a pokoj pro hosty.
Dekuju za radu žít přítomnosti, o to se snažím, ale přeci jen hypo na 30 let mě nutí se dívat i vpřed 😂 My původně bungalov chtěli, ale pozemek máme v CHKO, kde by nám ho nedovolili a navíc pozemek není stavební a územní plán obec bude tak za 5 let, což už bychom chtěli bydlet. Tak se vrhame do rekonstrukce. K tomuto domu máme citový vztah - bydleli tam kdysi manželovi prarodiče i rodice, teď se v něm 20 let nezilo, ale i když je to velká výzva, jdeme do toho 🙈😁 Prinejhorsim v 75 letech půjde do duchodaku a děti, ať si s domem udělají, co chtějí 😂
stáří čeká každého z nás a nikdo nevíme v jaké kondici nás zastihne, mám bratra, který po 30tce psychicky onemocněl, nakonec se z toho vyklubalo vzácné onemocnění hlavy, letos oslavil 44 let a už čtvrtý rok je na vozíčku, stav se rapidně zhoršuje...to jen k tomu strachu ze stáří, žijte tím co je dnes, opravte si domeček a užívejte si života dokud to jde
Leni, my stavěli s manželem 5 let svépomoci. Stěhovali jsme se, když mi bylo 41 a manželovi 48 dceři 6. Dům máme velký a práce, jak na katedrále :-) máme do patra, ale dole sprchový kout, kdybychom někdy nemohli do patra, máme přízemí dost velké na to, abychom vegetili i tam. Vůbec nás nenapadlo, že jsme staří, ba naopak znám lidí, co se stěhují mnohem později. Další věc, jsou dva druhý a myšlení lidí, jedni, co se na důchod stěhují do bytů, protože mají pocit, že mít lékaře za rohem, je výhra a tam pomalu v depresích a vzpomínkách na zahradu umírají a nebo naopak ti, co se na stáří stěhují do domku a žijí aktivně až do smrti. Lidi, kteří, žijí na domku a vesnicí celý život ani nenapadne se na stáří někde stěhovat. My chceme dokud nám síly stačí dodělat domek a zahrádku a potom jen udržovat a upřímně kdyby došlo k nějaké nenadále situaci, budeme řešit operativně :-)
@lenka.han82 Náš tchán ještě ve 74 aktivně sportoval, bohužel o rok později onemocně, bylo to rychlé, ale on by vyšel možná více schodů, než my nyní :-)
my začali stavět před 5 lety, manžel má 52 já 47. Pořád budujeme okolí domu a vše svépomocí. Rozhodla bych se znovu stejně. Prostě domek se zahrádkou byl náš sen a dočkali jsme se v pozdějším věku.
Moje babi a děda bydlí sice ve dvougeneráku s našima, ale stále ( mají lehce přes 70) obstarají vše co potřebují, vč.zahrady..Myslím, že to člověka nutí se hejbat, druhou babi z bytu už je zatěžko vůbec dostat ven, nechce se jí.. Člověk zleniví, obzvlášť když už je třeba sám. My tedy jsme ta skupina před 30tkou, v přízemním domku a právě proto jsem jej chtěla ( do budoucna) ale pokud jste ještě k tomu zapálení sportovci tak bych neměla obavy. Jistě víte jak se o své zdraví a tělo postarat aby vydrželo v dobré kondici ☺ Ano, a žít v přítomnosti je rada nad zlato..Stejně nikdo nevíme jak starého těla se dožijeme takže dělat si obavy je naprosto zbytečné.
@lenka.han82 vůbec nejste staří, spíš naopak.... my jsme si po koupi domečku vytvořili takovou dispozici, že prakticky bydlíme v přízemí, kde je byt 3 + 1. Ale zase chodím do sklepa, kde mám technickou místnost (pračku, sušičku), takže se taky našlapu ...
a pokud plánujeme v domečku dožít ? víš, jak je to s plány, kdy Bůh se směje ? ;-) pokud máte blízko občanskou vybavenost (obchod, lékaře), neměla bych obavy, až jednou, za desítky let, budete staří ... ;-)
Jeden můj velmi dobrý o 17 let starší kamarád mi říkal "Neřeš problémy, které nejsou. Až přijdou, budeš mít dost času a možností je vyřešit." A také se říká "na co myslíš, to přitahuješ", takže bych to neřešila. Ono se to vyřeší "samotížně", jako třeba naši sousedi, kteří už nezvládají 3 patra v bytovce a stěhují se k dceři :-)
Staří určitě nejste, jedna moje bývalá kolegyně začala stavět dům, když jim s manželem bylo okolo 55 let. Byl to dům poschoďový a pokud si vzpomínám, dole měli jen kuchyň a obývák, pokoje nahoře.
Na druhou stranu mým rodičům je 73 let a schodiště u nás doma už jim trochu problém dělá. Ale asi by to bylo jiné, kdyby tu bydleli a museli po schodech chodit několikrát denně.
Co se dožití týče, těžko říct. Když jsem kdysi před manželem řekla, že třeba na stáří necháme dům dětem a půjdeme bydlet někde do bytu, rozčílil se, že se tady nedřel na to, aby bydlel v bytě. Ale člověk samozřejmě nikdy neví.
Trochu z jiného soudku: náš soused si k 80tinám koupil hooodně luxusní auto, resp. dvě.. že se prý nemohl rozhodnout které :-N.. prostě žije u užívá si TEĎ 😉