Ahoj, zajimal by mne vas nazor nebo zkusenost. Bydlite, nebo znate nekoho, kdo bydli v domku o trech patrech? Nadava hodne? :-D
Libi se nam domek,hodne vazne o nem uvazujeme, ale je dost maly. Jsou sice v kazdem patre dva velke pokoje, bohuzel chybi koupelna, ktera by se musela udelat zmensenim jednoho z pokoju nahore. Tim padem bysme meli 3+1 a do budoucna by to asi nestacilo, mame dve deti a urcite bych pro ne chtela samostatne pokoje. Ale pozdeji, za 7 - 10 let treba. No a jedina sance je jit jeste o parto vys, na pudu. Kazdy mne od toho zrazuje, ze tri patra jsou uz moc, ale ja si myslim ze by to mohlo jit, kluci uz budou samostatni a urcite budou radeji ve tretim patre, nez se mackat v jednom pokoji.
Diky za kazdy nazor
no popravde, kamoska ma na tri patra, obyvak a kuchyn maji v prostredim patre a dcera jejich pekne skuhra kdyz vzdy neco zapomene nahore :-D ja osobne bych do toho nesla, to abys pak rozvedla domovni telefon a mohla z prizemi do toho tretiho patra volat, jinak by ses ubehala. Ale chapu vase potreby. Nevim no, zalezi jak moc jsi sportovne zalozena nbo jak moc velky pecival u telky ;-)
my máme tři podlaží- je to starý dvojdům, takže se nedalo nic moc jiného dělat a ve druhém patře jsme bydleli asi 23 let, nemůžu říct, že by to nešlo , ale přesně -pořád něco člověk zapomněl,nahoru dolů, jezevčíka nosit sem tam, představa, že bych tam měla chodit ještě ve stáří mně dost děsila. Jen jsme asi v jiné situaci, také máme v každém patře dva pokoje a předsíň a koupelnu a dvě spodní patra jsme postupně pronajímali, aby si dům vydělal na opravy. Te´d jsme se přestěhovali do přízemí , jsme tady skoro rok a moc si to užívám-hlavně jsme si přistavěli jednu místnost, tak nám to plně dostačuje. Máme jedno dítě, tak to v těch dvou místnostech nahoře šlo přežít - byli jsme mladí a prostě si nestěžuju, ale fakt ty tři podlaží nejsou nic moc. Teď když nemusím, tak tam ani nejdu ;-)
když si představím, ale to co máte v plánu vy, tak to není asi úplně špatné,jen dětské pokoje nahoře by asi šly- to bych si docela u nás dovedla představit- vůbec bych tam nechodila :))) a neviděla bych ten binec, který by tam měli- to by byla pohoda v rodině :)))
Osobně s tím zkušenost nemám, ale moje nejlepší kamarádka to tak doma jako dítě měla.Má o dva roky staršího bráchu a měli jenom malý společný pokojík.Takže nakonec z části půdy vznikl pokoj+pidi koupelna.Strašně moc jsem jí to záviděla ;-) a ona si nikdy nestěžovala, že musí chodit do tolika schodů.Já jsem měla společný pokoj se sestrou a i když jsme spolu vycházely bezvadně a ani jsme nemívaly takové ty typické sourozenecké šarvátky, tak přišla doba, kdy jsme každá snila o vlastním pokojíčku.
Myslím, že klukům v pubertě se bude líbit, že mají jedno patro pro sebe (ideálně i s wc a aspoň se sprchou), a až si začnou vodit holky, tak vlastní pokoj je nedocenitelný :-D Já bych se toho nebála 8-)