Ahoj.
Mám 2 děti 4+6 let, splacený byt (3+kk) v širším centru Prahy a stavební pozemek na Mělníku. Byt i sousedi jsou v průměru, jsme tu celkem spokojeni a v případě nouze tu zvládneme i dětskou pubertu. Žena i já máme práci 10 minut od baráku. Byt prodávat nechceme.
Máme začít stavět dům?
Měli bychom daleko vyšší komfort bydlení, čerstvý vzduch a klidnější bydlení a děti výběh. Jenže by to znamenalo: Hypotéku 2mio, 2 roky útrap se stavěním (i když to bude na klíč. tak člověk pořád musí řešit) a pak každodenní dojíždění do Prahy, strach o ztrátu zaměstnání (protože je nutnost splácet hypotéku).
Co byste dělali vy?
1) Stavět hned, ať si děti užijí mládí na zahradě? To by znamenalo, že čas, který mám dnes na děti budu trávit řešením stavby a vyděláváním dalších peněz, strachem o zaměstnání a dojížděním
2) Stavět až nás v bytě začne něco tlačit (sousedi, hluk, okolí…)? Ocení děti barák, až budou starší? Nebudou raději v Praze, kde mají možnosti?
3) Stavět, až budou peníze? Viz. druhý bod
4) Stavět, až přijde krize?Poptávka po domech je velká, řemeslníků je málo a to má vliv na cenu i kvalitu, které dnes nejsou příznivé. Není nakonec lepší počkat, až přijde krize?
ps. Ano, finální rozhodnutí je na mě, jen by mě zajímaly další názory.
A co kdyby vám tu hypotéku pokrýval nájem z bytu? Pak by nemusela z té hypo být taková obava? Zda se stavbou případně čekat, netuším, obávám se že ty ceny práce a materiálu dolů moc nepůjdou :-(
Za mě je nejlepší první varianta. Samozřejmě ale každý na to má jiný názor. Ikdyž je pravda, že děti jsou šťastné kdekoliv, hlavní je, že se cítí dobře a jsou s rodiči a je jedno jestli je to byt a nebo dům.
Já jsem do 6 let žila s rodiči u babičky v bytě a ano, bylo mi dobře. Ale ještě lépe mi bylo v domě. Nyní žiji v bytě a těším se do domečku protože byt je pro mě za trest.
Pokud chcete stavět, tak je asi fajn mít nějaké rezervy, právě kdyby náhodou.. 🙂
Kdybych to byla já, tak stavím dům.
Kdybych ale byla Vámi, tak ne, protože z toho jak to píšete je vidět, že se Vám stavět nechce. A právě to přesvědčení a chuť do toho Vám pomůže až budete řešit problémy a nepohodlí se stavbou spojené 🙂
K bodu 2: pod tlakem rozhodně stavět nezačínejte, budete na všechno spěchat a budete z toho mít akorát stresy.
@jajinka121 S pronájmem počítáme a čekám, že to pokryje část hypotéky. Ale barák sežere spoustu peněz i po stavbě - (pozemek, plot, zahradní domek na nářadí, ... v dalších letech to budou další statisíce)
@marta_kovar Souhlas! Děti chtějí být s rodinou a ne v baráku. Nechci jim dát barák, ve kterém nebudu.
@norah32 Odhalila jste mě :o) Stavět se mi moc nechce - hlavně kvůli té nejistotě z budoucnosti. Pokud bych na to měl peníze, tak bych do toho ale šel hned. Ad bod 2: Dobrá připomínka, chápu.
@defik No ale furt si stojím za tím, že za mě tedy by jsem volila dům. Ale jak je vidět, tak vás péče o dům asi nebere. Takže být vámi, zůstanu v bytě. 🙂
A co si pořídít chatu na víkendy na tom pozemku? Měli byste komfort Prahy a současně čerstvý vzduch a výběh pro děti. Stavět dům na trvalé bydlení můžete vždycky...ale na to je třeba do toho opravdu naplno jít, těšit se, jinak se může stát, že z toho budete nakonec nešťastní.
@torpen Jsem už starej dědek, kterej dělal většinu věcí v životě polovičatě a nakonec jsem často litoval. Jestli stavět, tak naplno od začátku :o) Tzn. barák a ne chalupu.
Nicméně chápu to, tohle řešení by v řadě případů dávalo smysl.
@marta_kovar Jo, možná se bojím zbytečně. Prostě když bude nejhůř, tak celej ten barák prodám, třeba i se ztrátou a vrátím se s nějakýma penězma zpět do bytu.
souhlasim s @norah32 . Byt to ja, stavim, ale na vasem miste asi ne. Pokud jste spokojeni s loalitou a typem bydleni, tedy ze jste v byte, pak bych tam zustala. Stavba vam zabere spoustu casu a nervu a penez, ktere muzete vyuzit jinak. A i ted cas na dojizdeni muzete venovat detem..
Ja jsem z Prahy utekla, stavime ted dum na vesnici a jsme spokojeni 🙂. Ale kazdy jsme jini.
Ještě mě napadá jako alternativa (nevím nakolik proveditelná z cenového hlediska, museli byste si dát práci s hledáním), kdy byste prodali pozemek i byt a šli do lepšího v Praze, třeba nějaké řadovky nebo bytu se zahrádkou.
Sepište si na papír plusy a mínusy stavět/nestavět, i to může hodně napovědět.
Co Vás láká na Mělníku? Máte tam nějaké rodinné vazby, přátelé, realizaci koníčků, blízké sociální zázemí? Je to tam vhodné i pro bydlení na stáří? Splňuje pozemek vaše představy o ideálním pozemku? Máte dobré sousedy?
@torpen Mělník je město s kompletní obslužností, není to vesnice, máme solidní pozemek a možnost mít bydlení úplně nové - tzn. z velké části bezstarostné. Přitom jsme stále blízko Praze, takže práce a lékaři v Praze nejsou problém. Se ženou jsme introverti a návštěvy máme jednou za rok. Celkově nás na Prahu váže jen moje práce, která tu ale za pár měsíců nemusí být...
@luj89
Já nepsal, že jsme spokojení :o) Nic nás dnes netrápí a pokud se nezmění vnější vlivy, tak to tak ještě 20 let vydržíme. Ale hitparáda to naše bydlení také není. A protože máme možnost si polepšit (barák), tak to zvažujeme.
@defik jsem z Mělníka,ze Slovan. Máš pravdu v on, že je tu vše. Pokud budete někde na okraji, zvaž,jestli tam budou mít děti kamarády. Aby se nestalo, že v okolí budou jen důchodci nebo mladé rodinky,co budou zalezlé jen na svém. Za kulturou a vyžitím pro děti jezdíme do Prahy. Tady je docela mrtví, poslední roky. Jdi o víkendu po poledni po náměstí, všude zavřeno,nikde ani noha.
Do Prahy jezdíme do práce, ranní špička je luxus. V zimě dojezd místo 20 minut třeba 2x tolik. Stačí náledí,bouračka, tradiční opravy a je to. Platí jak pro auta,tak bus. Nemáme tu dětskou pohotovost, musíš do Prahy.
Ale zas, máš tu okolo přírodu: lesy,louky, Kokořín. Nemusíš se ( až na některá místa) bát vypustit děti ven. Nabídka kroužků také v DDM docela široká.
Co si pronajmout na léto třeba mobilheim a zkusit si pár týdnů " na zkoušku"?
@benjik Jéé, tak to bychom byli skoro sousedi (nevím jak se to tam u nás jmenuje, ale tuším, že Skuhrov) :o)
Do Prahy 20 minut? Ani autem jsem to nedal pod 35 minut... Počítám s tím, že v horším případě to bude 45-55 minut. Souhlasí?
Dětská pohotovost... okej, no tak to by holt byla naše stará dobrá Bulovka v Praze.
Na Mělníku je Lidl a tuším Tesco, takže za nás ideál.
Jaká místa na Mělníku nejsou bezpečná? Já tam byl 2x v životě a to jsem jen projížděl :o)
Polovičaté řešení - Mobilhaim/chatička apod. už řešit nechci. Raději postavit něco na 100% a pak to prodat - než řešit něco dočasného.
@defik Nevím, jestli k domu lze spravedlivě použít označení "bydlení z velké části bezstarostné" - je pravda v tom, že pokud se dům podaří postavit tak, aby byly všechny nedostatky vyřešené, tak do konstrukce nebudete muset víc jak 15 let sáhnout, ale práce spojená s vlastním provozem domu se podle mě s bytem nedá příliš srovnávat. Jen úklid vyšší podlahové plochy zabere hodně času, a to trvale. Dále pak zahrada. Sezónní práce vás oberou o spoustu času i při založení tzv. bezúdržbové zahrady. Odklízení sněhu, sekání trávy, zástřih porostu...kolem domu máte práci pořád.
Je třeba zvážit, zda i toto vás bude jako rodinu těšit.
@torpen JJ, toho se nebojím. Nebojím se ani drobných domácích prací. Jen nechci řešit stavění baráku - instalace, elektrika, stavební materiály, a to všechno najednou... Když to na mě půjde jedno po druhém, tak to budu zvládat. Stejně tak i údržba pozemku je něco, na co se vlastně i trošku těším :o)
já myslím, že základ pro změnu bydliště je velká chuť a to mi z Vašeho příspěvku nepřijde, že by to byl hnací motor u vás. Že to chcete pro děti na "hezčí" dětství. Než ale postavíte, tak staršímu bude 9 let, znamená to tedy i změnu školy a kamarádů. A taky Vašich kamarádů, hlídání, rodičovské výpomoci...
A pro střední školu - tedy v 16ti letech (což uteče jak voda) je zase Praha vhodnější z hlediska výběru. Takže myslím, že dům pro děti pro pobyt na čerstvém vzduchu není ten pravý důvod.
Pokud bych měla dostatek financí, volila bych bydlení ve městě a víkendovou chalupu. Však i na tom Mělníku si můžete postavit domek 100 m2, kam pojedete ve chvílích volna a třebas vám zůstane na důchod 🙂
@luckavra Staršímu bude 7, max 7,5 let. Změna školy a kamarádů to jo, to je problém.
Střední škola: Asi máte pravdu. Jen si říkám, jestli se rozhodovat podle něčeho takhle vzdáleného.
Necetla jsem celou diskuzi, pouze uvod.
Za mne osobne neni dum nutnost. Situace je dnes takova, ze baracek je cenove temer stejny jako byt na lepsich mistech v Praze. Ale pokud jste v Praze a v byte spokojeni, tak nevidim duvod, pokud si nejste jisti, jit do domu. Osobne si myslim, ze pokud by to to vam nebo detem vadilo, resite to mnohem drive. Moznosti jsou ruzne. Muzete bydlet v Praze, mit pozemek v Melniku na investici (ceny porad stoupaji). Nebo si ho nechat a pozdeji az se deti osamostatni si tam neco vystavet a deti a vnoucata budou mozna stastne jezdit na vikendy za Prahu, pronajmout byt v Praze a pod. Jinak Melnik je ok, je tam Albert, Tesco a Kaufland, kulturni nabidka take ok. Vikendy jsou horsi, to je tam docela zabite, ale o vikendu muzete podnikat (cyklo)vylety do prirody a do okoli. Co se tyce dojazdnosti, zalezi, kde v Praze pracujete (ono i projit Prahu hodne zabere). Navic jezdi z Melnika autobusy, takze auto neni nutnosti, ale uz to 10 minut od baraku rozhodne nebude. A nebo pockat jeste par let, nez se udela obchvat z Melnika do Prahy. Take zavisi, zda jste z bytu a jste zvykli na bytove bydleni a nebo mate vztah i k pracem v a kolem domu. Je to jiny zivot.
1)Docela dulezity bod jak pro tebe, tak i pro rodinu. Bude to tak mit i tvoje partnerka?Take bude resit dojizdeni?Co jeji prace?Co krouzky pro deti?Travite radeji cas spolu a s rodinou a nebo mate i vlastni zajmy, na ktere potrebujete cas?
Clovek pak uz bydli v dome a resi prave dodelavky "z domu", co je nejjednodussi. Za mne nejvice z toho, co popisujes zabira samotne dojizdeni. Je to opravdu znat, ta hodina-dve denne, kdyz mas rodinu a deti, opravdu chybi. Na druhou stranu dum je dum.
2)Tuto moznost mas porad. Deti budou mit vice mista. Na druhou stranu se stehovat za 5 let, kdyz detem bude 9 a 11 a budou mit ve skole sve kamarady a znat ucitele, krouzky, svoje zazemi bude pro ne mozna i tezsi.
3)Penize byly a budou. Muzes postavit, na co se citis a na co mate. Nebo si vzit hypoteku, ostuda to neni, ma to takto kazdy treti a momentalne si nemyslim, ze je to spatne i na trhu prace.
4) Na krizi bych nespolehala. Remeselniky bych neresila. Kvalitni nemaji cas, nekvalitni maji casu nazbyt, ale ty nechces. Spise si vem overenou firmu a postav vse, at uz dale resit nemusis. Tim, ze nejsi tlaceny, muzes vse rozmyslet, nezavisle pochodit par firem, podivat se na domy, co se ti bude libit a pak se rozhodnout a muzes bydlet docela rychle.
Asi jsem moc nepomohla, co?🙂 Jednoznacnou odpoved nemam, jen jsem chtela napsat, ze bydlet v byte je take v poradku (i kdyz je trend predevsim domy). My jsme bydleli v Praze, ale v pronajatem byte, nemeli jsme deti a zavazky, takze rozhodnuti jit za Prahu a do domu, nebylo az tak tezke. Mame spise "byt" se zahradou a nelituji. Ale vim, ze bych zpatky do bytu uz nechtela (a to jsem bytovni dite). Tak drzim palce
@defik ne,nesla bych do toho ani nahodou...mate pred sebou krasne obdobi deti,ty nejhezci roky jejich...barak,stavba,zahrada,to vse, kdyz uplne pominu finance obnasi spoustu casu..casu,ktery clovek musi nekde vzit ci obetovat z neceho jineho..budte radi,ze mate "vyresene"bydleni bez zavazku a mate cas se venovat detem a travit cas s nima a ne poskakovat kolem baraku a zahrady...barak oceni opravdu jen male deti,jak uz mate skolkove a skolou povinne,uz maji spoustu konicku,aktivit a zajmu a ty uz nebudou travit volne odpoledne na zahrade..k tomu pro ne zmeny ve skole,stehovani,atd...tohle obdobi tak rychle utece,mate za chvili doma pubertaky a ti vam barak fakt neoceni ;-)
My dojizdime 10let,autem 35-40 min.do Prahy do prace (za optimalnich podminek),za cenu prace od 5 hod rano,jinak bychom zivot stravili poskakovanim v kolonach v tech beznych rannich a odpolednich casech by to bylo uplne nerealny a i tak toho mam uprimne receno plny zuby a znova už bych do toho nešla...
@linee
1) Žena mě žene do stěhování :o) Čas trávíme jen s dětmi, jinak jsme asociálové :o) V tomhle směru je Mělník ideální 🙂
2) Souhlas. Zatím mi to vychází tak, že jestli někdy, tak teď.
3) Já se těch peněz možná zbytečně moc bojím... Je to nějakých 10k měsíčně a to není nic, co by se nějak nedalo sehnat...
4) To je asi taky fakt. Krize může přijít v jiné podobě a bydlení se ani nedotkne.
Ale jo, pomohla. :o) Každý názor mi pomáhá utřídit ten můj.
Teďka jsem na 75% rozhodnutý pro stavění hned - nějakého menšího 4+kk. Když to nebude vyhovovat, tak se poženeme zpátky do Prahy.
@gigi2 Ufff, zrovna jsem psal, že jsem na 75% rozhodnutý pro stavění a pak přijdeš ty :o) Díky moc za názor, tohle jsem potřeboval.
Upřímně, tohle je něco, čeho se hodně bojím. Že se zkrátka ženeme do pasti a ani o tom nevíme.
A co třeba fakt, že po práci se vyvalíš na verandu a máš klid. To ti to nevynahradí? :o)
@defik jasne,ze to bydleni ma spoustu plusu a hezkych chvil :-) ,i to posezeni na terase,ale zase ja si jen tak moc nesednu no..holt zenska postizena zahradou, :-) :-D jen si sednu,uz nekde neco vidim,co by bylo potreba udelat ;-) ,ale jak starnu,tak uz i v tom se lepsim a uz i chvilema sedim:-) ;-)
Vzdyt muzete stavet casem,az vam deti odrostou, treba jen dum pro vas dva s manzelkou a detem zustane byt ci detem do startu zustane pozemek,to je vzdy hodnota..
A uz vubec bych nesla do niceho,co by nebylo spolecnym snem partneru ci manzelu,jak to chce jen jeden ci je jeden do neceho tlacen,nekonciva to dobre,driv ci pozdeji se to projevi...
@defik Co je dobré pro jednoho, může být pro druhého vyslovené zlo. Každý máme jiný životní styl a tak si myslím, že to, co napsala @gigi nemusí platit obecně. Souhlasím s těmi kolonami směrem ku Praze, to může být problém. To ostatní je ale věcí životního stylu. Verze gigi mi přijde jako pohled z hlediska extrovertů a to vy, jak bylo řečeno výše, nejste...
To vyvalení na verandu po práci si s domem a dvěma malými dětmi tak nějak úplně neumím představit 😄 Nicméně i tohle je relativní...🙂
Zkuste o tom ještě chvíli přemýšlet. Toto je věc, která by se asi neměla uspěchat. Na druhou stranu, když pak nebudete spokojení, tak dům prodáte a vrátíte se zpět do bytu. My to máme dost podobně. V Praze jsme byli roky spokojení, ale s narozením druhého dítěte se můj pohled na bydlení celkem razantně změnil a začala jsem uvažovat o domě. Větší byt v Praze (takový, aby se mi opravdu líbil) je v dnešní době utopie a někam na sídliště do paneláku se nám nechtělo. Takže jsme začali uvažovat o domě. Ale dali jsme tomu čas. Nebylo to ukvapené rozhodnutí. Dnes se ale hrozně moc do domu těším, na jaře snad začneme stavět. Ale třeba manžel to moc neřeší a radši by zůstal v Praze...ale zase chápe, že v 2+kk už opravdu déle zůstat nemůžeme. Pokud ale zjistíme, že to nejde a že to bylo opravdu zlé rozhodnutí, tak nevidím až takový problém dům prodat a vrátit se zpátky do Prahy. Pro mě osobně by byla asi nejhorší varianta si jednoho dne vyčítat, že jsme to mohli zkusit a nezkusili a "promarnili" život v bytě.
Naše děti budou mít v době stěhování 9 a 4 a nemyslím si, že by ten čas, kdy si budou dům a zahradu užívat, propásli. Starší dcera je nadšená, když je u babiček a může jim na zahradě pomáhat, baví jí to a syna už to začíná bavit také. Navíc bazén, trampolína, houpačka atd. v bytě nikdy nebude. Dá se samozřejmě jít na hřiště, na koupaliště apod., ale to musím jít s nimi (přiznám se, že už mi všechny ty dětská hřiště lezou neskutečně krkem), je to pro mě ztracený čas. Takto by si mohli hrát venku na zahradě a já si dělat svoji práci a zpovzdálí je sledovat. Také bych chtěla, aby děti zažily normální dětství, mohly se na vesnici samy pohybovat, jít si hrát k sousedům (to jde v Praze zase dost omezeně).
A chata pro nás nepřipadala také v úvahu. jednak by to nevyřešilo větší bydlení a pak nejsme typ lidí, co se každý víkend sbalí a jedou někam, kde nebudou mít to své pohodlí.
A ještě poslední věc. Jak moc se Vám Váš pozemek líbí? Pro mě je třeba pozemek (lokalita) na domě to nejdůležitější. Kdyby se mi náš pozemek nelíbil, koupili bychom třeba něco jen abychom koupili, tak bych se na stavbu a vše okolo netěšila. Takže pro mě byl výběr pozemku naprosto zásadní. Možná se Vám nechce do domu, protože se netěšíte do toho místa (i když podle mnohých to může být super místo). Podle mě se ale do pozemku musíte zamilovat.
Přidám jen svou zkušenost ohledně stěhování do domu s dětmi. Když jsme se stěhovali, měly děti 7,5 a 5 let. Jedno ve škole druhé ve školce. Určitě si oba zahradu užili a užívají doteď, mají tam trampolínu, houpačky a bazén a tráví tam půl léta 🙂 Na vašem místě bych stavěla buď hned, nebo až budou děti z domu.
Syn byl v době stěhování na začátku druhé třídy a změna školy pro něj nebyla úplně snadná (je hodně introvertní), naopak dcera, která nastupovala do první třídy už v nové lokalitě, byla naprosto v pohodě, i když tam nikoho ze školky neměla. Ta škola je sama o sobě tak nová, že začínají všichni tak nějak na stejné pozici. Nedovedu si ale představit, že bych se měla stěhovat teď, když je jim 12 a 15, mají tu vazby a třeba dcera nechce ani na gympl, aby neopustila spolužáky. Navíc čím jsou starší, tím víc oceňují nabídku města, na výlet do přírody nebo na kolo už je musím hodně nutit.
Nevím, jak jste na tom v bytě, ale nemít naše děti oddělené pokoje, tak se zblázním a oni se navzájem sežerou, v tomhle je dům super.
A do práce dojíždím cca 40 minut ráno a hodinu zpět, jezdím MHD a pro mě je to docela příjemný relax, kdy můžu vypnout. Ale ztráta času je to velká, o tom žádná. Zvažte i to, jestli budete stíhat vyzvedávání dětí třeba z družiny, dopravu do kroužků, nebo jestli je vše v dochozí vzdálenosti a pustili byste je samotné.
Jste prakticky ve stejné situaci jako my. Také máme byt 3kk skoro v centru Prahy, také chceme stavět, ale teda blíž v Praze. Akorát máme dvouletého syna.
Za mě má všechno svoje výhody a nevýhody, je jasné, že život za Mělníkem bude pro celou rodinu o dost jiný než život v Praze. To tu asi nemá cenu podrobně řešit.
Osobně bych asi nejvíc řešila to dojíždění. Práce někde blíž nehrozí? Víte jak to je, silnice jsou navíc často zacpané.... a upřímně si myslím, že to absolutně nejdůležitější v životě je čas strávený s dětmi. To je sice pěkné, že budou mít zahradu, ale vsadím se, že by to každé dítě vyměnilo za to, aby byli rodiče víc doma. Takže je otázka, o kolik se to prostě prodlouží, jaké jsou vyhlídky do budoucna...
Jinak si nemyslím, že s barákem je o tolik víc práce. Záleží, jak si to kdo udělá. Například my máme v bytě komín, máme vlastní kotel, řeší se i rekonstrukce baráku jako celku. Je tu spousta nepraktických věcí, která se vlivem prostoru nedala udělat jinak (nebo šlo o naši nevědomost) a které bych měla v baráku jinak - víc prakticky, lépe na údržbu. Kupříkladu jsme předtím bydleli v bytě 1+1 a opravdu upřímně říkám, že s tím bylo víc úklidu než teď v našem 3kk. A jsem přesvědčená o tom, že v baráku bude ještě snadnější úklid. No a zahrada je na vás....nemusíte mít velký pozemek, nemusíte mít trávník, který se má sekat a zalévat. Dnes jsou velkým trendem bezúdržbové a ekologické zahrady....
Jinak ještě s tou zahradou..jako s nechodícím miminkem bych zahradu určitě ocenila, nebavilo mě furt se harcovat s dekou do parku. Ale teď už syn chodí a řádí a stejně by ho to asi nebavilo jen na zahradě. Chodíme na hřiště, na kroužky, plavat, do lesa a to se asi dá dělat s většíma dětma celkem stejně v bytě jako v baráku. Takže si nemyslím, že dětem zahrada chybí, spíš si myslím, že ta zahrada je pohodlnější pro nás dospělé 🙂