Hezký den :-) Jsme na úplném začátku plánování stavby domečku. Chtěla bych se zeptat, jestli je tady mezi Vámi žena, která má stejně laxního muže jako já... Chceme malinký domeček, klidně jen velikosti bytu. Jde o to, že přítel si to zřejmě představuje tak, že se nastěhuje již do hotového, jinak si neumím vysvětlit jeho nezájem, co se týká shánění pozemku, prodeje bytu, plánování stavby a vůbec všeho. Do baráčku chce, ale nehne pro to ani prstem. Co se týče rozpočtu, vycházíme z částky, kterou budeme mít, až prodám svůj byt. Zbylá částka by se řešila menší hypotékou, kdy on se mi musí zaručit, protože já jsem druhým rokem na RD, prostě v tomhle se bez něho neobejdu... Úplně všechno ostatní bych zřejmě musela obstarávat já (za pomoci rodiny a známých), jinak bychom se nehli z místa. Je tady některá z Vás, která zvládla dotáhnout vše do zdárného konce s podobným typem chlapa, jako mám já?
měla jsem takovýho chlapa.. po několika měsících jsem ho vyexpedovala i s tou jeho laxností a leností.. ted jsem ráda, že mam chlapa kterej mákne. Když je človek na vsechno sám je to na prd :-/
Asi víš nejlíp jaký je a jestli ti pak začne nebo nezačne s něčím pomáhat, když už máte dítě. Já mít takového chlapa, tak to řeším stejně jako @alkapinka a kopnu ho do zadku, právě proto, že bych si řekla, že mi jednou nepomůže ani s dítětem a neumí se prostě postarat. Můj přítel je hodně flegmatik a před rekonstrukcí se bál některé věci dělat sám a proto toho chtěl nechat co nejvíc na řemeslnících, ale nakonec se do toho pustil a plno věcí se naučil. Řešení peněz ho taky moc nebralo, ale to bylo tím, že byt byl jeho a já se domluvila s rodiči, že nám část peněz na rekonstrukci půjčí, takže on neměl moc co řešit, ale zase to kompenzoval zájmem při vybírání všeho možného (podlahy, dveří, obkladů, světel, no skoro všeho, až mi to někdy hatilo plány :-) ). Takže já osobně být tebou si udělám seznam hlavních aktivit, sednu si s přítelem a rozdělím si povinnosti a ideálně si ještě stanovím "kontrolní den" kdy si to budeme vyhodnocovat, protože sám se ničeho asi nechopí a ty se z toho zblázníš. My jen rekonstruovali byt a nápor na nervy to byl opravdu veliký.
Nejvíc mě vytočil tím, že mi řekl "co tak najednou chci stavět", přitom stavět chci už 2 roky! V r. 2012 to bohužel nevyšlo, prostě se to z nějakého důvodu zhroutilo, tak jsem to chvíli nechala být. Za ty 2 roky akorát nadělal zbytečné dluhy. Takže já fakt už dál nechci čekat, až on něco začně dělat. Minimálně budu teda potřebovat jeho finanční pomoc, což i s dluhama naštěstí možné je.. Co se týče např. jeho aktivního vyhledávání informací na netu, tak je schopný vzít hned první nabídku, aby se tím nemusel zabývat. S oblibou říká, že nemá čas, přitom přijde z práce, lehne si na gauč a hraje si s mobilem až do večera.
Otázka není, jak vše dotáhnout do konce s podobným typem chlapa, ale proč to chceš dotahovat do konce právě s ním? Ale to už asi víš, nebo si to jen nechceš připustit...
@sagitka já z toho tvého popisu nějak cítím, že to bude spíš tvoje touha stavět dům. stavba domu je ale tak zásadní rozhodnutí, že když v tomhle oba partneři/manželé nejsou jednotí, tak je podle mně nedobré pouštět se do toho. mít dům je závazek (finanční, časový apod.) a pokud oba nebudete zajedno tak bude vždycky problém (představy o trávení volného času apod.)
@sagitka také souhlasím s příspěvkem od @ovp21 že stímto jeho přístupem bych se do domu vžádném případě nepouštěl, kdo ho bude udržovat, když nic nezařídí ? A že už teď provozuje gaučink, co bude dělat potom .... =-) byl bych opatrnej v rozhodováné, ať toho pak nelituješ.... a asi bych se poohlídl jinde....
Muj muz je laxni v zarizovani,vsechno shanim a vyrizuju ja. Ale co se vlastni prace tyce,tak to je zas na nem. Vse si delame sami za pomoci rodiny a pratel,takze manualni prace jsou na nem. Ja mam v tomhle akorat funkci uklizece a varice kafe :-)
Tak ja měla takového přítele. Barak jsem si začala dělat sama, jeho jsem potkala až když jsem měla hrubou stavbu a chtěla jsme si ho už budovali společně. Nepomohl s ničím, vše jsem zařizovala sama, on je zedník a zednickou jsem musela shánět u jiných. S ničím neporadil, vše jsem řešila sama. Byla jsem z toho opravdu zoufala a jen mi to stavbu znepříjemnilo a protáhlo o několik let. Teď už vybavuji, sice pořad na něco dochazím co mělo být udělané jinak, a on to mohl opravdu vědět a udělat tak jako mělo být a neudělal, ale s tím se už nějak smiřuji. S chlapem, který nemá o stavbu, barák, zahradu zájem bych už do ničeho nešla. Kolem baráku je neustále práce a chlap, kterému se nic nechce to nikdy dělat nebude. Dnes si sekám sama dřevo, betonuji prostě dělám vše sama nadále jen se nemusím nikoho prosit a opravdu se nervovat, že se mu nechce jít cokoliv dělat. To je má zkušenost a můj názor. Třeba někomu jinému by to nevadilo..
Nechci soudit, ale podle popisu tveho muze se divim, ze s nim jeste jsi. :-N S takovym typem chlapa bych teda do niceho nesla. Hodila bych kazdy den gaucink, hrala si do vecera s mobilem a cekala, az zarosteme vsichni mechem a kapradim. Pak by mu mozna docvaklo, ze jeho pristup k zivotu vseobecne neni to prave orechove. ;-) A mozna taky ne... :-x :-D
Nebudu to rozpitvávat,nemá o cenu,ale souhlas se všema příspěvkama výše...pokud sníš o domě,tak si ho pořiď časem sama,až ti to finanční možnosti po MD dovolí,ale tohle by byla cesta akorát tak do pekel...a myslím,že to víš dobře sama...
Ahoj, z vlastní zkušenosti - pryč od něj. Vím že se to špatně poslouchá nebo čte.Ale takový chlap se nezmění, a za to dám ruku do ohně.Nezměnilo ho dítě, nezmění ho nic.A ještě když dělá dluhy?Nebuď blázen a neuváděj sebe i své dítě do nebezpečí. Věř mi. Vím že tohle už je starší diskuze a tak jen doufám, že se Ti daří dobře, ať už jsi to vyřešila jakkoli. V případě že jste stále spolu, držím palce ať jde vše bez problémů..jednou by ses z toho mohla zbláznit.
Souhlas se všemi. Já na to přišla pozdě :-( . Manžel sice sehnal pozemek a vše okolo, ale ke stavbě nikdy nedošlo :-( . Nejdříve že mu nedají hypotéku a nemáme peníze. Tak jsem nějaký čas tak šetřila až i s pomocí našich dala dohromady docela slušnou částku. Už to vypadalo, že můžeme stavět. Ale ouha. Prý si vymýšlím, když chci stavební dozor, není nutný, je to vyhazování peněz (i když jsem to měla v rozpočtu) ... Vlastně se nezačalo stavět a už jsme se hádali. Nakonec jsme se rozešli. Dnes jsem zjistila, že jsem chtěla stavět vlastně jen já. Byl to můj sen, ne jeho. Tak jsem si splnila sen sama a sama si teď vzala hypotéku (šlo to!), dala dohromady peníze a koupila aspoň vlastní nový byt (bydleli jsme v pronájmu) , který si sama zařizuji a mám radost. Nikoho se nemusím prosit, aby něco udělal a myslím, že to mám i rychleji, než kdyby to dělal bývalý muž, který neustále říkal, že to a to nejde udělat a nebo, že chodí do práce a musí po práci odpočívat - také gaučing, všechno se odkládalo, nejlépe na nikdy. Nikdy bych nevěřila, že sama dokážu, co jsem dokázala. Myslela jsem si, že bez něj nemůžu existovat. A sama sebe jsem překvapila a dnes už bych vybírala chlapa asi v jiných vodách :-) . Jak vidím ty chlapy tady na střeše, nedá se to srovnat a jsem teď vlastně ráda, že jsme nestavěli, kdoví jak by to dopadlo. Je zvláštní, že muž byl a je velmi pracovitý v práci, ale doma tomu byl pravý opak :-( . Takže si to pořádně rozmysli. Je to na tobě. Každopádně je super když nadšení z bydlení a jeho budování sdílí oba dva a ne jen jeden !
@sagitka Každý chlap nemusí být organizátor. Ale musí být co k čemu někde jinde. U nás doma např. taky zařizuju peníze a papírování já, ale mužské element se stará o technickou stránku věci a až začneme stavět, tak prý hodlá i přiložit ruku k dílu. Takže mi momentálně vůbec nevadí, že teď zrovna kmitám já.
Jinak ale z toho tvého příspěvku mám dojem, že stavět jsi chtěla hlavně ty, nápad toho tvého to asi nebyl :-)
@slabici Ahoj, kdyby všechno záleželo na mým chlapovi, tak nemáme nikdy nic, takže ano, stavbu domu jsem navrhla já a on byl pro. Samozřejmě by němělo cenu ho do něčeho takového tlačit, bylo to rozhodnutí nás obou.
Od mého prvního příspěvku uplynulo dost času. Mám vybraný pozemek a vyjednala jsem potřebná věcná břemena s majiteli cesty. Zařídila jsem geodeta a taky řeším s projektantem nejen dům, ale i podobu točny, která musí být součástí naší příjezdové cesty. Úvěr na pozemek jsem zařídila s pomocí fin. poradce a do toho prodala byt, aby bylo z čeho stavět. Po večerech pročítám stavební weby a sháním info o zdivu, zateplovacích materiálech, možnostech zpevnění příjezdové cesty atd. atd.. On mi nepomáhá s ničím, protože podle jeho slov on tomu nerozumí. Ale už jsem si zvykla a ani mi to už nepřijde. A jak píše @druk, taky bych nevěřila, kolik toho dokážu :-)
@sagitka To by mě nebavilo. Já taky zařizovala pozemek, papíry, obvolávám firmy, ale už nemusím řešit z čeho stavět, čím topit atd. S vnitřním zařizováním taky problém nebude.
Aby si pak ten tvůj byl aspoň schopný sbalit kufr a přestěhovat si ho... Nechci do toho nikomu mluvit, každého věc, mě by ale takovýhle chlap nebavil, to není opora, o kterou se v případě nouze můžeš opřít :-(
Můj má také vlažný přístup, vše je nadlouho apod.. Ale pokud jsme něco chtěli SPOLEČNĚ šli jsme do toho spolu naplno. Dokonce můj kancelářský ítýý podle studie na netu udělal celou naší obrovskou střechu a další dost náročné práce. Z Tebe mám dojem, že muž je lenoch a když to chceš tak ok, ale zařiď si to. To není chlap do života. Jednou Ti to pravděpodobně vyčte.
No já nevím. Na vše zatím stačíš sama, ale nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat tu oporu a nebo, aby něco zařídil ohledně domu on. Já si dnes myslím, že musí být krásný, když je chlap do něčeho na baráku zapálený. Bude ho bavit vůbec ta zahrada ? Bude sekat aspoň trávu ? Nebo se bude válet místo na gauči na lehátku a ty jezdit okolo něj se sekačkou :-D . To jak píšeš, že na vše má odpověď, že on tomu nerozumí mě dostalo! Ten můj říkával, že to prostě neumí a jednou dokonce pronesl, že se nenarodil, proto aby umyl nádobí... :-( . Pro to jsem se asi narodila já :-D . Žádný učený z nebe nespadl, to že to neumí, nebo že tomu nerozumí, ještě neznamená, že se to nemůže naučit. Já také neuměla, to co umím dnes. Já bych to definovala jinak a to tak, že se prostě nechce ... :-( . Na tohle rada žádná asi není. Ty sama musíš vědět, jestli tě to tak baví a bavit nadále bude. Ale kdybys byla takto spokojená, tak sem asi žádný příspěvek nedáš. Ten můj byl sice hodný, ale opora žádná a pokud jsem po něm chtěla nějakou práci, tak ji sice udělal, ale vždy bylo zle :-(
@sagitka sice nemam laxniho muze, ale je pracovne vytizeny...takze jsem vse zarizovala sama...manželovi nosila vzdy max 3 varianty na vyber...navic jsme staveli dodavatelsky, takže jsem schanela material, organizovala chlapy, techniku atd... byl to zahul, oceneni jsem se moc nedockala, ale barak stoji :)
ja jsem take asi aktivnejsi, ale je to dano tim, ze manzel je pracovne vytizeny a ja na materske... ale jak v cem, samozrejme se radime, technicke otazky resi spise on, a ja zase spise vybiram ebo zjistuju informace, popr komunikuju s dodavateli.
I já vám vliju trochu krev do žil... jsem na tom podobně, jen nevím, zda nazvat laxností :-) můj manžel na jednu stranu barák chce, na druhou se všeho bojí, ze všeho má strach, co když nezvládne tohle, co když nezvládne tamto, co když to nezvládneme finančně. Kdybych se bála s ním, musela bych dnes už být smířená s tím, že budu do konce života bydlet na sídlišti s ne zrovna příjemnými sousedy. Ve vztahu dost často jeden bývá takový a druhý makový, je prostě fajn se vzájemně doplňovat. Pro Sagitku, my ženy zvládneme víc, než si myslíme, máme hoooodně velké rezervy, ale abychom nekřivdili mužům, i oni mají velké rezervy, jen o nich často pochybují :-) Já osobně pracuji na plný úvazek, k tomu studuji magisterský obor na denním studiu, píšu diplomku, příští rok dělám státnice, do toho obíhám úřady, banky, projektanty, stavebniny, apod., sem tam si odběhnu na pomoc ségře, která se rozvádí a rekonstruuje nový byt, nařežu jí a položím plovoucí podlahu mezi tím, co ona montuje nábytek... Když bude potřeba pomoci pokládat cihly, neodmítla, fyzičku na to snad mám :-) Od mého muže se pomoci nedočkám, možná ani uznání (přestože vím, že mě obdivuje). Na jednu stranu mu to můžu mít za zlé, na druhou stranu asi ne, je pracovně vytížen a z větší části díky jeho práci si můžeme dům finančně dovolit. Má to ovšem i své výhody, cokoli vyberu - odkýve, cokoli řeknu - souhlasí, prý hlavně že budeme šťastný :-) Kamarádka nedávno s přítelem dostavěla a to, co se dělo u nich, nepřeju zažít žádné ženě. Přítel samozřejmě všechno věděl nejlíp, všechno si prosadil, takže to nakonec dopadlo tak, že místo zeleno-hnědé koupelny mají černo-červeno-bílou, protože hnědo-zelenou přítel za žádnou cenu nechtěl :-) tak co je lepší, vytáhnout veškerý rezervy a bojovat za to, co chceme, nebo přijít k hotovýmu a dostat to, co nechceme? Já po zhodnocení všech pro a proti volím variantu A. Ničí uznání nepotřebuji, protože na samém konci budu vědět, že jsem to všechno zvládla a to pro mě bude ta největší odměna.
Ještě dodám, abych se taky netvářila jako samostatná řídící jedna a všeumělec... :-) nevím, jak to mají vaši muži, ale ten můj je spíš na tu "hrubou" práci, takže nějaký papírování, vyřizování projektů, hypoték, kalkulací, shánění dodavatelů, to jde absolutně mimo něj. Až ale budeme mít peníze od banky a dojde na samotnou výstavbu, dám ruku do ohně za to, že ho to nakopne. A jestli ne, tak hold o tu ruku přijdu :-)
@petyk88 Tak to máme úplně stejné. Svýho chlapa bych na úřad nemohla poslat, buď by se tam ztratil nebo by zařídil úplně něco jiného :D
Ale když jde o fyzickou práci, umí máknout, takže jakmile vyřídím veškerý papírovaní s úřady může se projevit on :D