Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Rozpočet

Stavba cihlového domu na klíč do 2 500 000 Kč, je to reálné?

micky221 micky221

Autor diskuze

07.01.2016

Ahoj, myslite, ze se dá za tuto cenu postavit patrový dům se sedlovou střechou? Užitná plocha obou pater dohromady je 130m2. Vytapet chceme elektrokotlem s teplovodni podlahovkou po celem dome + krbem s vymenikem napojenym na podlahovku. Stavba z cihel Heluz s mineralni vatou+termo omitka, aby přes cihly nevznikaly tepelne mosty... Přiznám se, mám z toho hlavu jakou houpací kůň. Co se týká interiéru, nepotřebujeme žádný luxus, nechceme jen šetřit na zateplení a způsobu vytápění domu... Budu rád za jakékoliv názory. Původně jsme chtěli vytápět elektrokabely, jenže chceme co nejvíc využívat krb a tak je potřeba nějaká soustava vytápění kvůli výměníku, proto jsme se rozhodli nakonec pro elektro-teplovodní. Budeme bydlet s mým otcem a ten může udržovat stále jořící krb.Díky

Odpovědět

jumpmans jumpmans

07.01.2016

@micky221 zrovna krb s vodnim vymenikem ti topny system dost prodrazi. Budes k nemu potrebovat i akumulacni nadrz, coz je dalsi investice navic. navic pokud budete mit krb na trvaly provoz tak pocitejte s pomerne velkou prasnosti a neporadkem. Mame zadni prikladani a vidim, jak to vypada v kotelne. Pro denni topeni v obyvaku si to dost nedovedu predstavit... Co se tyka ceny, castecnou svepomoci by to mozna slo. Na klic jsem skepticky.

Odpovědět

requied requied

07.01.2016

- 2,5mil na klíč bych pro tak malý dům viděl celkem reálně (v základní variantě). - nechcete šetřit na zateplení a proto se vydáte nejdražší možnou cestou (hyper-super cihla s vatou + termo omítka). Volte slabší (30cm) cihlu + 20cm EPS. Výsledný sendvič bude mít lepší parametry než ta samotná cihla a cena bude úplně jinde. - elektrokotel + krb je celkem rozumná varianta. - udržování ohně v krbu se nechá řešit akumulační nádrží, takže není pak potřeba aby to hořelo nonstop. Nahřejete n nádrž a z ní pak teplo dle potřeby odebíráte. - kdo bude připravovat dřevo na topení? máte dostatek prostoru na jeho skladování?

Odpovědět

mitote mitote

07.01.2016

v zakladu by takovy dum na klic nejspise sel, pokud mate idealni teren (ne v kopci) a pokud ozelite teplovodni krb a zvolite jinou skladbu sten... jinak si myslim, ze sanci nemate.... mame jen o neco malo vetsi dum a budem radi kdyz to do 2,5mil SVEPOMOCI a DODAVATELSKY dame... nemame teplovodni krb, ale jen obycejny krb je 100tis. Cihly mame Porotherm 25 + 20cm polys

Odpovědět

bamak bamak

07.01.2016

@micky221 Cihly 2v1 +termoomítka je nejdražší varianta a nemá žádné zásadní výhody (teda mimo toho, že se vám v domě neusadí datlovití ptáci-cituji z materiálů jedné z firem, která tyto cihly vyrábí). A Heluz dělá 2v1 s vatou? Pokud se bojíte tepelných mostů dejte cihlu a vatu přes ni, omítku normální a máte vyřešeno a ušetřeno.

Odpovědět

ondra_cha ondra_cha

07.01.2016

Ahoj, no tak postavit by se to možná za ty peníze dalo, ale přes rozpočty zas takový odborník nejsem. Spíš píši kvůli jiné věci. Dobře jste udělali, že jste zvolili podlahovku teplovodní. Elektrokabely jsou fajn, je to asi i levnější, ale je to jen na jedno "palivo". Teplou vodu, ať už topnou nebo užitkovou, můžete ohřát libovolným zdrojem energie. Ten elektrokotel dobře, ten stále hořící krb mi tam nějak nesedí. Předpokládám, že bude někde v obýváku nebo tak nějak, že? Víš, co topení tím obnáší, topil jsi někdy tuhými palivy v obytné místnosti? A ještě, předpokládám, že dřevem, dřevo není stáložárné palivo, tím se nedá topit nonstop. Respektive dá, ale krb (při topení dřevem) se musí aspoň jednou za hodinu obsluhovat, aby to mělo smysl, to někdo v noci každou hodinu krb obslouží? Denodenně každou hodinu, k tomu nanosit dřevo, vynést popel, bordel kolem toho... Nebo to nechat přes noc zdechnout a na druhý den znova zatápět. Topil jsem ve starém domku, kde jsem bydlel, sporákem na tuhá paliva v kuchyni (sloužil k vytápění a vaření), to byla taková nouzovka, jiná možnost topení nebyla. Nakonec jsem tam provizorně bydlel jedenáct let. A tak dobře vím, o čem to je. Rozdíl je ovšem v tom, že Ty máš možnost ještě topit elektrikou, a tak nebudeš asi muset přijít v zimě do baráku po pár dnech nepřítomnosti, když by tam bylo třeba 10stupňů. Pak jsem zprovoznil novou chalupu, a nějaké krbovky nebo co na ten způsob do obýváku (komín tam je a sopouch je připravený), jsem prohlásil "jen přes moji mrtvolu". Ano, mám tu kamna na tuhá paliva, ovšem stáložárky na uhlí, ty ale jsou jen doplňkovým zdrojem tepla, mohu si zatopit, kdy chci nebo netopit jimi vůbec, jenže mám suterén a jakýsi rozvod teplovzduchu, tedy do obýváku nic nenosím. A obsloužím kamna a můžu mít od nich na šest osm hodin pokoj. Ráno proroštuji, dosypu uhlí a jede se dál. Další věc je dokázat kombinovaný systém vytápění regulovat. Ono totiž topidlo na tuhá paliva hřeje pořád stejně, má-li optimálně spalovat, musí jet pořád na plný výkon (něco půjde do vody, že), ale nějaká možnost regulace výkonu víceméně není. Toť jen můj názor na věc, to neboj se, nejsi sám, diskusí na téma krb a podobně je plný internet, až se divím tomu, proč to lidé chtějí (jestli na to má vliv reklama nebo to znají a nikomu to nevadí nebo to neznají, líbí se jim to, a vůbec netuší, do čeho jdou, zatopí si párkrát, poznají, a nakonec to třeba ani moc nepoužívají = vyhozené peníze), protože jsem to v jiné podobě mnoho zim zažil a jiná možnost topení jsem tenkrát neměl. To dnešní blbnutí s krby mi připadá jako cesta sto let nazpátek. To například v technické kotlík na uhlí, to už je o něčem. Krby a tak, to je, myslím, spíš taková vlna, v každém domku, co jsme zatím stavěli, zákazník krb nebo něco takového v obýváku chtěl. Já bych to nechtěl ani zadarmo, ani kdyby mi za to někdo sto tisíc dal.

Odpovědět

sathine sathine

07.01.2016

@micky221 My jsme si taky mysleli, že heluz dělá cihly s minerální vatou, ale není to pravda. Zatím nabízejí pouze s polystyrénem uvnitř a na vývoji cihly s vatou stále pracují (prý by to ale mělo v dohledné době být...). Jen tak pro info.

Odpovědět

slabici slabici

07.01.2016

Tak já si naopak myslím, že takový dům se vším tím vybavením se NA KLÍČ postavit nedá. My stavíme na klíč, máme to za 2,5 mil., sice to není v základu (ale nevymýšlíme si výměník aj.), ale je menší a není patrový

Odpovědět

jonnyj jonnyj

07.01.2016

Ahoj, my stavěli opravdu svépomocí a máme barák téměř hotov (dodělávám koupelnu a brousí se sádroš) a jsme v tom za 2mio. Není tedy plot+fasáda a úprava zahrady. Patrový RD se sedlovkou. půdorys 10*12 (nějaké foto v profilu). Vytápění plyn+radiátor. Krb na estetiku. Okna 3skla. Cihla porotherm 40eko+. Myslím tedy, že když se do toho pustíte sami, tak to půjde!! Hodně věcí se teď dá dělat solo.

Odpovědět

jonnyj jonnyj

07.01.2016

@requied Vím, že se malá cihla + zateplení EPS teď dost dělá, ale přijde mi opravdu škoda postavit barák z pálených termocihel a pak to celé zavřít do šprcky :( A zateplení vatou je zas někde cenově jinde.

Odpovědět

requied requied

07.01.2016

@jonnyj klidně to můžete zateplit vatou a udělat konstrukci difuzně otevřenou. Nicméně stejně musíte splnit nároky na "neprůvzdušnost" konstrukce, bez které Vám nevyjde požadovaná tepelná ztráta a tak je úplně jedno jestli venku bude eps nebo vata. U jednovrstvé skladby budete neustále bojovat s tepelnými mosty (překlady, věnec, spáry, špalety, atd...) a to všechno elegantně vyřeší slabá cihla + silná izolace.

Odpovědět

micky221 micky221

Autor diskuze

07.01.2016

Dekuju za nazory a vezmu si je k srdci. Co se krbu tyka, prikladani bude ze zadni strany, kde bude mala mistnost, aby bylo misto na vymenik. Takze, abych upresnil, krb chceme vyuzivat co nejvice, ale pres noc nechame vyhasnout a proto budeme mit prave elektrokotel, aby jsme mohli udrzovat stalou teplotu v dome, takze tak. Co se tyka cihel, zitra zavolam architektovi a navrhnu mu, jestli by to slo v projektu predelat na heluz 30cm + 20 cm polystyren, snad to nebude moc slozite a nebude muset predelavat cely projekt. Moc diky za rady

Odpovědět

kofejn kofejn

07.01.2016

Když už zvažujete změnu zdiva, tak se (s ohledem na cenu) podívejte na betonové skořepinové tvárnice. Při stejné zastavěné ploše můžete přidat izolaci, nebo zvětšit užitnou plochu. http://www.best.info/nas-sortiment/zd... http://www.be-tong.cz/

Odpovědět

Článek se načítá

luckydaisy luckydaisy

07.01.2016

@kofejn s bestem jsme stavěli my ;-) :-) @micky221

Odpovědět

petraxname petraxname

07.01.2016

@micky221 proč nechceš rovnou stavět z 24 cm cihly, pokud ti to staticky vyjde? Na to plácni 20 cm polystyrenu, dobrá okna a když zatopíš v krbu, tak se ti kotel přes den téměř nesepne.

Odpovědět

mitote mitote

07.01.2016

@micky221 no tak krbova vlozka se zednim prikladanim taky neni zadna levna sranda...

Odpovědět

jonnyj jonnyj

08.01.2016

@requied Na to aby byla neprostupná kostrukce stačí plně fasáda - tím myslím penetrace malta (ideálně lehčená tepelně izolační) a konečná úprava. Překlady jsou izolované uprostřed (tedy nosnik izolant a zase nosník). To samé i věnec. takhle to je v postupech výstavby dle dodavatele.

Odpovědět

micky221 micky221

Autor diskuze

08.01.2016

Betonove tvarnice, to se mi nelibi. Jen predstava, ze budu nekdy chtit zabit hrebik a budu na to potrebovat kango se mi nelibi. Oboustranna krbova vlozka je o dost drazsi, to ano, ale na necem musi clovek priplatit, pokud chce trosku dum podle svych predstav, navic nakonec usetrim na fasade :-).

Odpovědět

requied requied

08.01.2016

@jonnyj ja vim že fasáda dům utěsni a právě proto je jedno jestli tam bude eps nebo ne. Je to každého věc (a peníze) jakou skladbu zvolí, ale klidně volte dražší variantu s horšími parametry...

Odpovědět

jonnyj jonnyj

08.01.2016

@requied Přeci vzhledem k vlastnostem nemůžete srovnávat ESP a maltu? EPS je zcela nepropustná! Nebo jste někdy viděl EPS co propouští vodní páru?? EPS je prostě polystyren!

Odpovědět

jonnyj jonnyj

08.01.2016

@micky221 A co mít automatický kotel na tuhá paliva? Plus Krb jen na okrasu a občasné topení? S tím, že pro kotel by musela být ideálně samostatná místnost s přístupem z venku.. Taková kotelna přilepená na barák. Vše by se dalo do jednoho komínu, takže by to možná nebylo až tam marné. A s přidáním i akumulační nádrže myslím ok. Ale je to vyloženě jen momentální nápad.

Odpovědět

requied requied

08.01.2016

@jonnyj takže chcete snad říct že se Vám dům udusí, když chudinku obalíte do eps? Stěnou projde maximálně 2-3% vlhkosti a zbytek musí jít okny nebo jiným větracím systémem takže eps tomu nijak neublíží. Srovnávat eps s omítkou vůbec nemusím a díky jejich vlastnostem má mnohem větší smysl dát peníze za tepelnou izolaci, než je vyhodit za speciální termo omítku, která jen trochu potlačí vady stavby a nic jiného nepřinese.

Odpovědět

jonnyj jonnyj

08.01.2016

@requied O co méně projde stěnou o to více se musí větrat. A přikládám článek - hlavně poslední odstavec je zajímavý.. DÝCHÁNÍ DOMU Dům není živý organismus, proto dýchat nepotřebuje. Potřebuje však větrat. To je nejjednodušší a účinný způsob, jak se zbavit vlhkosti, která nutně vzniká pobytem lidí uvnitř. Vodní páru vydechují lidé i rostliny, vzniká při vaření, sušení prádla a mnoha jinými způsoby. Vlhkost, podobně jako teplo, uniká vždy tam, kde je jí méně – v zimě tedy zevnitř ven. Studený zimní vzduch totiž obsahuje méně vlhkosti než teplý vzduch v bytě. Vlhkost se snaží pronikat i stěnami domu. Jak se jí to daří, závisí na materiálech. Některé materiály vlhkost nepropouští vůbec (mají velmi vysoký difuzní odpor) – sklo, kovy, většina plastů aj. Porézní materiály, jako cihly, dřevo, beton aj. vlhkost propouštějí snáze. Tyto materiály mohou také určitý objem vlhkosti bez problémů absorbovat a později ji opět uvolnit do interiéru. To vyrovnává klima v místnosti a přispívá k lepší pohodě obyvatel. Proniká-li však vodní pára do konstrukce ve větším množství, může uvnitř dojít k její kondenzaci. Nadměrná vlhkost v konstrukci domu je vždy potenciálním zdrojem problémů. Při promrznutí trhá zdivo, urychluje korozi ocelových prvků, podporuje hnilobu dřevěných konstrukcí a plísně na vnitřních omítkách. Obecně snižuje trvanlivost domu. U starších cihelných domů se vlhkost ve stěnách během zimy hromadí a během léta opět vytěká do vnitřního i vnějšího prostoru. Čím je zeď silnější, tím více vlhkosti je schopna bez problémů pojmout. Zateplení může být pro toto „dýchání“ překážkou. Proto je nutné, aby projekt zateplení vždy zhodnotil i riziko kondenzace, možnost vypařování vody z konstrukce a navrhl takové řešení, kdy vlhkost nebude nebezpečná. Nejjednodušší zásadou (i když ne jedinou možnou) je navrhovat skladbu konstrukce tak, aby difuzní odpor materiálů směrem zevnitř ven klesal. To znamená, že vlhkost se do konstrukce bude z interiéru špatně dostávat, ale pokud nějaké množství pronikne, snadno pak už unikne do exteriéru.

Odpovědět

requied requied

08.01.2016

@jonnyj O co méně projde stěnou... takže když se má větrat 25m3/h/os, tak u difuzně otevřené konstrukce to bude jen 24,2m3 :D Ano, je potřeba sílu izolace volit s rozumem. Není možné dát na 45cm cihlu 5 cm eps, v takovém případě se opravdu vlhkost srazí na rozhraní zdivo/izolace a bude to dělat problémy. Jenže... pokud se použije slabší zdivo a silnější izolace (30cihla + 20izolace) je bilance vodních par v konstrukci naprosto odlišná a rosný bod vznikne až v tepelné izolaci, takže žádná vlhkost se nemá kde srazit a tím zapříčinit vlhnutí konstrukce. Souhlasím s článkem v tom, že nejlepší je udělat konstrukci difuzně otevřenou a tím předejít problémům způsobených chybnou prací. Takže pokud budu chtít zachovat difuzně otevřenou skladbu, tak se použije 30cm cihla + 20cm minerální vata + silikonová omítka... a stále tato varianta bude lepší a levnější než silné hyper-super zdivo

Odpovědět

jonnyj jonnyj

08.01.2016

@requied No procentuálně to je trochu jinak než uvádíte viz článek s výpočtem (níže) Rosný bod je jasná věc a o zateplování 1-6cm EPS tady nemluvím ( i když je to taky docela běžné). S řešením 30+20+stěrka+sil souhlasím bohužel je tohle řádově dražší než řešení širší cihla+malta+sil. S tím, že při zateplení je také zapotřebí extra dbát na detaily, aby nevznikaly mosty. Je velký skok jestli někde bude 30 cihla + 20 vata a někde jen 30 cihla. Ještě jeden článek popisující problematiku.. Tentokrát i s výpočtem. Difúze vodní páry obvodovou stěnou Vodní pára se samovolně šíří difuzními pochody z míst o vyšším částečném tlaku vodní páry do míst s nižším částečným tlakem. Pro všechny samovolné děje v přírodě je typické, že vždy směřují k vyrovnávání tlaků, koncentrací a teplot. V běžných tuzemských podmínkách se pára šíří difúzí přes obvodovou stěnu z teplejšího vnitřku budovy ven do chladnějšího venkovního prostředí Součinitel difúze vodní páry δ (s) Vodní pára má postupuje difúzí z vnitřku domu ven a stěna jí to umožňnuje tím víc, čím je vyšší její součinitel difúze vodní páry. Tento součinitel je analogický součiniteli tepelné vodivosti z úloh o vedení tepla; analogické výpočtům toků tepla je i logika a postup výpočtu difúzních toků, což ukazuje, že difúze a vedení tepla mají stejný fyzikální princip. Uvažujme zimní podmínky, které stavaře nejvíc zajímají. Venku je 0 °C a prší se sněhem, je 100% relativní vlhkost, tzn. část. tlak páry 611 Pa. Doma je 20 °C a 50 % relativní vlhkosti, což odpovídá část. tlaku vodní páry 50 % z 2337, tzn. 1169 Pa. Počítejme množství vodní páry m v kg, která za čas t v s "prodifunduje" v důsledku rozdílu částečných tlaků vodní páry Δp = 1169–611 = 558 Pa obvodovou stěnou o ploše A m2 a tloušťce d metrů. To popisuje definiční rovnice, resp. z ní odvozená rovnice vyjadřující množství difúzního toku vodní páry v jednotce plochy stěny, v nichž je δ součinitel difúze vodní páry, jehož fyzikální rozměr je s = kg/(s·m·Pa). Součinitel difúze je materiálová vlastnost. Součinitelé difúze pro některé materiály jsou (zdroj Rochla Milan, Stavební tabulky, SNTL 1987): vzduch 0 °C: δ = 0,178·10-9 s beton: δ = 0,013·10-9 s pórobeton: δ = 0,063·10-9 s cihlové zdivo: δ = 0,031·10-9 s omítka vápenná: δ = 0,033·10-9 s malta cementová s pískem: δ = 0,010·10-9 s pěnový polystyren: δ = 0,0028·10-9 s skelná vlna: δ = 0,125·10-9 s kamenná vlna: δ = 0,179·10-9 s dřevo: δ = 0,090·10-9 s PVC: δ = 0,0005·10-9 s linoleum: δ = 0,00004·10-9 s pryž: δ = 0,00004·10-9 s polyethylen: δ = 0,000002·10-9 s epoxidový lak: δ = 0,000083·10-9 s chlorkaučukový lak: δ = 0,000003·10-9 s Dosazení součinitelů difúze a dalších veličin do předcházejících vztahů přenecháme čtenáři. Pro krátké časy t vyjdou velmi malá čísla. Dosadíme-li ale delší čas, např. pro 10 dní je t = 864 000 s (to reperezentuje možný případ, že mrazy mohou trvat i několik dní) tak už může být množství kondenzátu nepříjemné. Součinitel difúze vodní páry v praxi používá k obecnému vyjádření difúzní propustnosti stavebních materiálů pro vodní páru. V případě konstrukcí spíše volíme následující veličiny, které popisují difúzní vlastností konstrukcí: Difúzní odpor Rd (m/s) Vyjadřuje míru, s jakou konstrukce brání difúznímu prostupu vodní páry. Vypočítá se jako podíl tloušťky materiálu a jeho součinitele difúze vodní páry δ: Například pěnový polystyrén tloušťky 100 mm má Rd = 0,1/0,0028·10–9 = 3,57·1010 m/s. Nebo z jiného soudku − PE (polyethylenová) fólie tloušťky 30 mikrometrů má Rd = 0,00003/0,000002·10–9 = 1,5·1010 m/s. Poznamenejme, že odpory jednotlivých vrstev ve vícevrstvých konstrukcích se sčítají − např. stěna složená z vnitřní omítky (2 cm) + cihlového zdiva (30 cm) + pěnové polystyrénové izolace (10 cm) + venkovné omítky (0,5 cm) má celkový difúzní odpor rovný Rd = 0,061·109 + 9,68·109 + 35,71·109 + 0,15·109 = 46,15·109 m/s. Faktor difúzního odporu μ (-) Tato bezrozměrná veličina vyjadřuje, kolikrát lépe propouští vodní páru nehybná vrstva vzduchu, než stejná tloušťka daného materiálu. Např. pro pórobeton (viz tabulka součinitelů difúze nahoře) je μ = 0,179/0,063 = 2,8. Čtyřicet cm silná vrstva pórobetonu propouští tedy vodní páru difuzí cca 3× hůře, než stejná vrstva vzduchu. Ekvivalentní difúzní tloušťka Sd (m) Vyjadřuje, kolik m vzduchové vrstvy by svými difúzními vlastnostmi nahradilo danou vrstvu. Používá se ke stanovení difúzních vlastností fólií. Jednoduchou úvahou, kterou si po kratším soustředění udělá čtenář sám, zjistíme, že platí: Pro PE vrstvu s Rd = 15·109 m/s (viz příklad u definice difúzního odporu výše) je ekvivalentní difúzní tloušťka Sd = 2,67 m. Kondenzace vodní páry ve stěně Vodní pára se nemůže koncentrovat ve vzduchu libovolně, ale jen do výše částečného tlaku syté vodní páry, který silně, tzn. exponenciálně klesá s termodynamickou teplotou. Vodní pára, která difuzí přitéká do míst, kde bylo dosaženo tlaku syté páry, kondenzuje. Nejvyšší riziko koncenzace je v zimě za mrazů, kdy obvodová stěna přenáší velký teplotní rozdíl mezi vnitřkem domu a venkovním prostředím a kdy je uvnitř vysoký částečný tlak vodní páry a venku velmi nízký. Případná kondenzace, která se vesměs hromadí v izolacích nebo v izolačním zdivu, je pak vždy nevítaná. Lze tolerovat jen malá množství kondenzátu, která se na jaře a v létě bezpečně odpaří. Obrana spočívá ve dvou technických opatření: a) Pomocí paro- a vzduchotěsné fólie umístěné na interiérové straně zabránit tomu, aby do ochlazovaných obvodových stěn pronikala difúzí či prouděním vzduchu vodní pára. To je řešení většiny dřevostaveb v ČR. b) Difúzné otevřené, tj. "dýchající" konstukce navrhovat tak, aby k případné kondenzaci docházelo jen v extrémních podmínkách (mrazech) a v jen ve velmi malé míře. To je případ např. cihlových, ale i jiných staveb. Zvládnout možnou kondenzaci ve stěně na bezpečné úrovni vyžaduje odborný návrh a provedení.

Odpovědět

mitote mitote

08.01.2016

@micky221 na fasade mozna usetris ale pokud se bavime o dome do 2,5mil NA KLIC tak opravdu v hrubem standartu, tzn ze i obycejny krb je nadstandart, o teplovodnim se zadnim prikladanimani nemluvim, nehlede na to ze na fasade neusetris, pouze ji budes mit standartni. Vim jak clovek nerad slysi ze to za ty prachy nepostavi a jak si mysli ze je to normalni standart, ale standart se kterym to postavis o jakym se bavime jsou obklady, dlazby a poodlahy do 400kc za metr, nejobycejnejsi sanita, atd atd atd a krb a dalsi veci uz jsou nadstandart, zvlast v te dimenzi v jake to mas namysleno. Schvalne posli projekt domu nejkolika firmam a sam uvidis. Nas dum vychazi na klic na cca 5mil a nemma teplovodni krb ani specialni zdivo ani specialni omitku

Odpovědět

kofejn kofejn

08.01.2016

Nějak se mi to nezdá. Moc těm výpočtům nerozumím, ale přijde mi divný difuzní odpory takhle sečíst a nevzít v potaz rozdělení teplot v konstrukci. Podle mě by se to mělo počítat zvlášť pro každou část sendviče. Takže by to asi chtělo vzít omitku s cihlou zvlášt (budou mít podobný difuzní odpor a teplota na cihle za polystyrenem bude jiná) a pak vlhkost co se protlačí cihlou vzít jako start pro difuzi polystyrenem . Když si do téhle kalkulačky http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-v... dáte uvažované materiály, tak vidíte průběhy teplot na jednotlivých částech sendviče.

Odpovědět

fujit fujit

08.01.2016

@jonnyj http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky... Starší článek, ale velice dobře popsáno jak se bude chovat zdivo bez zateplení a různou tloušťkou zateplení. Každý musí zvážit, kterým směrem se ubere. Zda tenkou stěnu a pořádně zateplit nebo rovnou tlustou stěnu a nezateplovat. Dle mého je, ale pak největší blbost udělat silnou stěnu a později až zjistím nějaký problém to dodatečně zateplovat. Jeden místní projektant má ve zvyku projektovat cihlovzduch 44 a zaplácnout to 10 polystyrenem. Pak si nechejte projektovat dům odborníkem.

Odpovědět

petraxname petraxname

08.01.2016

@fujit pro toho projektanta je pohodlnější naprojektovat 44 cm zeď a když je přes ní vidět, tak to olepit polystyrenem, zaplatí to investor, ne? :-) dům jsme stavěli před čtyřmi lety a co práce mi dalo přesvědčit muže a projektanta, že 24 cm zeď + 20 cm polystyren je dobrá volba.