Dobry den.
Jaky je rozdil mezi podkrovim a plnohodnotnym patrem dle regulativ? Stavebni urad povoluje prizemni dum s ob. podkrovim a upresnit definice ob. podkrovi neni schopny :(
Dekuji
Řekla bych, že rozdíl je ve tvaru stropu/podhledu. Podkroví je omezené krovem, kdežto patro má strop bez snížení krovu. Takže pokud by dům měl třeba vazníkovou střechu, která by byla až nad stropem 2NP, pak by dům měl plnohodnotné patro. Podkroví je definované v normě ČSN 73 4301.
Myslím tím zděnou stavbu. Standartní nadezdívka se dělá kolem 1m. No a co kdyby byla nadezdívka 2,1m, tak jak píše salikas? Samozřejmě by nebyl skon střechy 45°, ale jenom třeba 18°. Nebral by to stavební úřad jako plnohodnotné patro? Regulativa totiž povolují pouze jedno nadzemní podlaží +podkroví.
Děkuju salikas. Chtěli sme se vyhnout střešním oknům a budníky bych taky nechtěl. Asi zkusím nadezdívku 2m a budu se odvolávat na to, že nikde není podkroví definovaný (co do rozměrů ).
Ahoj, jenom doplnění k tématu. Určitě se na SU nenechte od vyšších nadezdívek odradit, takové domy jsou hezké a proč prostor účelně nevyužít :-) Osobně považuji za ideál čistou výšku u stěny okolo 170-190 cm, aby si tam normální člověk víceméně v klidu stoupl.
Jinak MMR ve své definici z roku 2013 podkroví definuje takto: "Podkroví je ohraničený vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím nalézající se převážně v prostoru pod šikmou střechou (střecha s min. sklonem 10° tj. cca 17,6%) a určený k účelovému využití." Celá definice zde:
https://www.mmr.cz/getmedia/6d281120-...
To že si vedoucí na SU pletou nenosný izolační SDK podhled s kcí střechy je jejich problém,stejně tak je jejich problém, že jim vadí "modernější" domy a o podkroví mají své dogmatické představy. Pokud dodržíte sklon přes 10° tak prostor nad posledním NP je prostě podkroví. Tečka. Výška nadezdívky není v žádné normě definována. A kdyby se do toho začal tahat podhled, tak podkroví nemá prakticky nikdo :-)
Normálně si podejte žádost o povolení / ohlášku - případné nepovolení musí SU o něco opřít a věřte mi, že o žádné odvolačky na kraj a dál, popř. soudní spor s městem úředníci SU nestojí - pak už jde o jejich místa. Prostě to zkouší a většina laiků se nechá odradit / vystrašit. Chce to být trochu připraven, popř. by to měl mít dohledané Váš projektant.
Nicméně, výše uvedené neplatí, pokud je vaše parcela v územním plánu zatížena dalšímu regulativy jako např. výška okapové hrany, výška hřebene, rozmezí sklonu (často např. 35°-45°) a typ střechy. Tím se musíte řídit a je možné, že vyšší nadezdívka nepůjde udělat. A ano, už jsem v regulativech viděl i konkrétní max. výšku nadezdívky do 1,3m.
Dobrý den,
chceme v takové vesniččce postavit, ale na tamním stavebním úřadě je..., no taková zásadová paní a říkala nám co vše můžeme a co ne, například, že nemůžeme mít tmavou střechu, že musíme mít jedině sedlovou střechu atd., ale dle toho co nám napsala v mejlu (viz níže) můžeme prakticky cokoliv že?
Jediné, z čeho mám strach je ta věta o tom, že stavby nesmí převýšit okolní stavby, dá se tohle nějak obejít, chtěli by jsme barák s vyšším podkrovím, ale výškově budeme výš než ostatní..., jde to nějak obejít???
Děkuji
Jirka
Dobrý den,
Obec Běrunice má schválený územní plán a je účinný od 16.3.2010
Obec Běrunice , část Běruničky má veřejný vodovní řad, STL plynovod, nemá splaškovou kanalizaci a v těchto místech není ani dešťová.
Pozemek parc.č. 3 zbořeniště v k.ú. Běruničky se nachází v zastavěném území , v ploše přestavby.
Pozemek parc.č. 9 ost.pl. se nachází v ploše veřejné zeleně – ZV a tato plocha musí být veřejně přístupná ( nejde tedy ani oplotit a nejde na ni stavět)
Pozemek parc.č. 11 ost.pl. v k.ú. Běruničky se nachází v zastavěném území , v ploše přestavby. Ale je tam spoluvlastník Česká Republika a to ½ .
Pozemek parc.č. 3 zbořeniště se nachází v ploše SV2 – plocha přestavby – území pro bydlení – smíšené venkovské
S parametry pro 1-2 pozemky pro stavbu RD o min. velikosti 800m2 a o max. zastavěné ploše 250m2, podlažnost - 1 NP + podkroví
Územní plán požaduje
- z hlediska zachování krajinného rázu při výstavbě RD zachovat typické architektonické a hmotové uspořádání stávající venkovské zástavby - nemělo by dojít k jeho porušení.
- nové stavby a změny staveb v zastavěném území nesmí převýšit nejvyšší přilehlé objekty,mezi které patří všechny obytné stavby určující charakter místa
- pro stavby pro bydlení v rozvojových lokalitách je přípustné bydlení v izolovaných RD, které budou měřítkem, formou i materiály přizpůsobeny poměrům v lokalitě.Preferovány budou střechy sedlové. Objekty budou max. jednopodlažní s obytným podkrovím.
Prostorová regulace :
- Objekty budou max. jednopodlažní s obytným podkrovím.
- Koeficient zastavění pozemků včetně zpevněných ploch – max. 40%
Laicky řečeno – pro dané místo je typický rodinný dům tzv. Polabského typu – tedy tvaru podlouhlý obdélník. Zástavba RD může být do tvaru „L“ i „T“ . Typické pro danou oblast byly stodoly jak navazující na RD , nebo na ně kolmé. Tyto stodoly pak mohou být vyšší než vlastní RD. Také RD může mít nestejnou výšku hřebene ( např. část domu jednopodlažní a část s obytným podkrovím).
Umístění domu je pak vhodné osobně konzultovat na stavebním úřadě ( možno i s případným projektantem). Stavební úřad určuje stavební čáru i orientaci hřebene.
Pokud se tedy rozhodnete a půjdete do toho, zcela určitě je nutná osobní konzultace na stavebním úřadě ( možno i s případným projektantem).