Dobrý den,
můj problém sice není ohledně stavby RD ale ohledně stavby zemědělské stavby - haly. Obec mi dala nesouhlasné stanovisko k územnímu rozhodnutí kvůli tomu, že v blízkosti je vodoteč a že musí být 6-8 metrů od břehové hrany přístup k toku. Zároveň jsem podal i žádost o stanovisko na povodí. A povodí v tomto ohledu nemá žádný problém s umístěním stavby. Jak dále pokračovat. Kdo má větší "právo" rozhodnout co bude stát u toku, obec nebo povodí?
@kambacz Máme vedle pozemku potok, stavíme teda RD, ne zemědělskou stavbu. Vůbec jsme obec o stanovisko nežádali, oni k potoku nemají žádná práva. Vlastníkem je stát a právo nakládat mají Lesy, takže jsme žádali Lesy a ty neměly žádný problém. Máme barák 4 m od potoka a v pohodě, kdybychom chtěli plot, můžeme ho mít i na hranici s potokem. Kdo je u vás vlastník? A kdo má právo nakládat? Ten by měl i rozhodovat, ne?
Děkuji za komentář, vlastníkem je stát a správce je tedy povodí Moravy. Já si taky myslím, že ten kdo je vlastníkem, má právo rozhodovat. Plus v územním plánu v textové části je napsáno jak jsem psal výše, že podél vodních toků je potřeba držet to pásmo a že je to naznačeno ve výkresu XY územního plánu. Ve výkresu XY nikde není ani zmínka o nějakém ochranném pásmu tohoto potoka. Jak se jde tedy tomu bránit? Napsal nějaký oficiální odvolání na to jejich stanovisko s odůvodněním proč oni nemají pravdu? Nebo to prostě jen přehlídnout a brát v potaz stanovisko Povodí Moravy jakožto správce sousedního toku?
Jaké nesouhlasné stanovisko dala obec? Ta se k tomu nemá co vyjadřovat, s výjimkou existence sítí, které jsou ve správě obce. Jedině obecní úřad obce s rozšířenou působností (tzv. ORP) vydává závazné stanovisko orgánu územního plánování.
Pokud je to vodní tok, který má správce (většinou Lesy ČR a nebo povodí), pak se vyjadřuje správce toku, pokud je to nějaký malý neevidovaný vodní tok, pak se vyjadřuje životní prostředí nebo CHKO (pokud jste v CHKO).
Nelze ale podat odvolání proti závaznému stanovisku a to z toho důvodu, že to není rozhodnutí. SÚ by měl vydat rozhodnutí - buď územko vydat a bylo by to OK a nebo zamítnout a pak by ses mohl odvolat proti rozhodnutí SÚ a namítat protiprávnost stanoviska obce: že není vlastníkem pozemku ani správcem toku....
Stále přemýšlím, o jakém stanovisku píšeš. Napadá mne jedině zamítnutí na základě nesouladu s ÚP. To by odpovídalo situaci, že povodí souhlasí a obec ne.
Podával jsem na obecní úřad Žádost o vyjádření k územnímu rozhodnutí a ohlášení stavby/stavebnímu povolení. Tak na tohle obec dávala stanovisko. Je pravda že podle textové části ÚP tam je jakýsi nesoulad s územním plánem, ale textová část odkazuje na grafickou část a tam to není znázornění (asi chyba při tvorbě ÚP) - jak jsem psal hned nahoře. Jedná se o evidovaný vodní tok - relativně malí ale je ve správě povodí. Takže co navrhujete? Nebrát tady to stanovisko obce v potaz a brát vyjádření správce toku jako to hlavní? A nebo to vše posunout dál ať SÚ rozhodne?
S největší pravděpodobností nejde o stanovisko ale jen vyjádření obce, obec má v územním řízení roli účastníka řízení, takže prakticky stejné právo jako jakýkoliv soused. Něco jiného je pokud žádáte o připojení k obecní komunikaci či o vyjádření k sítím ve správě obce.
Jelikož děláte územní řízení a ne územní souhlas, o tom zda obec je v právu či nikoliv rozhodne stavební úřad v územním řízení. Samozřejmě kladné vyjádření obce je dobré, ale i se záporným se dá pracovat.