Máme vybudované vl. IS (kanalizace,plyn,voda a el.) v délce cca 110m pod obecní příjezdovou komunikací k našim RD. Jsme 3 vlastníci těchto IS a 1 z vlastníků nyní nesouhlasí s napojením pouze na kanalizaci dalšího stavebníka.Bez dalšího vysvětlení. Přitom dle vyjádření SMVaKu,který kanalizaci a vodu provozuje a my ostatní jim platíme vodné,stočné, tak jim stačí když s napojením souhlasí 2 vlastnícci ze 3.
Když se ovšem dotyčný další zájemce obrátil na st.odbor,bylo mu nejdř.řečeno že s podobným případem nemají zkušenosti a posléze,že oni požadují souhlas od všech spoluvlasttníků.
Co ted - hotový Kocourkov. Mohli bychom dostat všichni od nového stavebníka nemalý příspěvek na již vybudované sítě,takhle přijdeme každý o několik 10tisíc Kč; ředitel SMVaKu také zmínil že pokud není problém v kapacitě či tech.stavu,což u nás není,že Vodosprávní úřad může dát dotyčnému co nesouhlasí pokutu.
Je to vůbec možné,aby jeden tydýt takhle vyblokoval další možné zájemce na připojení na naše IS? Nemáte s tím prosím někdo zkušenosti,jak postupovat?
@catle Dobrý den, tedy pokud jsem to pochopil dobře, máte pod obecním pozemkem postaveny vlastní IS. Zajímavé, to jsem ještě neviděl, vlastně jednou na jedné stavbě viděl, ale stejně ty sítě, myslím, tomu provozovateli pozemku nepatřily. No budiž. Ale zřejmě to může být asi, nevím. Nic moc konkrétního jste nenapsala (dimenzování těch sítí atp.), a tak nevím, co Vám vadí, a proč spoluvlastník sítě odmítá, na co se vlastně ptáte. Měli byste to mít v papírech, co se může a co ne. Tady se v tu chvíli nedá nic odpovědět.
Dobrý den, ke stavebnímu řízení (územnímu) bude postačovat dvou třetinový souhlas vlastníka stavby. Posílám citaci z porady stavebních úřadů JMK z října 2017
" Metodické poznámky: prokazování vlastnického práva v případě spoluvlastnictví pozemku nebo stavby dotčené záměrem
Pozemky a stavby mohou být nejen ve výlučném vlastnictví jedné osoby, ale též ve spoluvlastnictví více osob (§ 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění; dále ObčZ). Ve smyslu soukromého práva má každý spoluvlastník právo k celé věci, nicméně toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, přičemž tento podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
Každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, tzn. na správě pozemku nebo stavby, jež jsou předmětem spoluvlastnictví, a při rozhodování o této společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.
Má-li být na pozemku či stavbě ve spoluvlastnictví více osob realizován stavební záměr či provedena změna dokončené stavby, pak takové nakládání se společnou (nemovitou) věcí nelze považovat za běžnou správu, o které rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.
V tomto případě se bude jednat o významnou záležitost, ke které je třeba dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků, neboť realizací záměru dojde nepochybně k podstatným změnám této společné věci. Jejich důsledkem může být nejen zlepšení či zhoršení stavu společné věci, tedy pozemku nebo stavby, ale může nastat též změna jejího účelu.
Jestliže je žadatel osobou od spoluvlastníků zcela odlišnou, bude jeho povinností k žádosti doložit souhlas alespoň dvoutřetinové většiny spoluvlastníků (pozn.: pro účely ÚŘ souhlas, pro SŘ : právo založené smlouvou).
Úprava vztahů mezi spoluvlastníky je věcí práva soukromého; není v pravomoci stavebního úřadu případné spory mezi spoluvlastníky posuzovat či řešit. Pokud při rozhodování o významné záležitosti týkající se společné věci nedojde mezi spoluvlastníky k dohodě, může se přehlasovaný spoluvlastník obrátit na soud v občanskoprávním řízení, a to ve lhůtách podle § 1128 odst. 3 ObčZ.
Jestliže žadatel o projednání stavebního záměru v režimu SZ doloží souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků, nicméně přehlasovaný spoluvlastník, tzn. ten z nich, který odmítl souhlas udělit, bude jako účastník v řízení podle stavebního zákona uplatňovat občanskoprávní námitku zpochybňující právo žadatele projednávaný stavební záměr uskutečnit, stavební úřad k ní přihlédne pouze tehdy, pokud tento namítající účastník doloží, že se v uvedené zákonné lhůtě obrátil na soud. V takovém případě stavební úřad uplatní postup podle § 57 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále SŘ) a vedené řízení přeruší podle § 64 odst. 1 písm. c) SŘ, neboť podaná žaloba zakládá předběžnou otázku ve vztahu k požadovanému rozhodnutí podle stavebního zákona. Pokud namítající účastník ke své námitce uvedený důkaz o podání návrhu k soudu nepřiloží, stavební úřad k námitce nepřihlédne.
Pokud má budoucí stavebník má dvoutřetinový souhlas a vyjádření správce vodovodu a kanalizace - ať podá žádost. Stavební úřad bude postupovat jak mu ukládá zákon viz text výše - pokud by si nevěděl rady s tím, že se s tím ještě nesetkal odkažte ho na tuto poradu (metodiku) ať si dá konzultaci s vlastník krajem - jsme jenom lidi a i my nemůžeme vědět všechno.