Dobrý den, prosím zdejší znalce stavebního práva o názor. Novostavba RD stojí na základové desce, jejíž jedna strana po celé své délce nesplňuje povinnou odstupovou vzdálenost 2m od sousedova pozemku. Konkrétně o 10cm po celé délce. Původním záměrem bylo schovat základy do, dejme tomu, valu ze zeminy a osázet vegetací, tzn. "dostat pod zem". Ve snaze ušetřit finance mě ale napadlo nechat stěnu základů přiznanou a jen ji onítnout do marmolitu nebo něčeho podobného, a stavebnínu úřadu při kolaudaci argumentovat nemožností zcela přesného zaměření odtupové vzdálenosti od sousedova pozemku, kde i po digitalizaci katastrálních map zůstává tolerance 14cm (na každou stranu) v zaměření. Než se vypravím na úřad ke konzultaci, chci se raději ještě poradit zde, jestli v mé úvaze není nějaká zrada? Jen doufám, že jsem to popsal nějak srozumitelně - zkrátka základy, co jsou částečně nad zemí (v nejvyšším bodě cca 110cm) nesplňují povinnou 2m odstupovou vzdálenost o 10cm a já to chci uhrát na neexistenci a nemožnost zcela přesného zaměření a ze zákona dané tolerance 14cm. Má to smysl? Díky, Honza
@jenda1977
Ano, to je pravda, ale ve stavebním zákoně a vyhlášky týkající se požadavků na umístění staveb toleranci nemají, takže vaše logika a argument 357 na SÚ rozhodně neprojde 🙂 Jinak přesnost měření v obvyklé III.tř. je +-14cm tedy i 28cm...takže jeden geodet "něco" a druhý geodet třeba "něco" co je už v pořádku 😉
Díky všem za reakce. Konzultoval jsem to dnes se stavitelem a vymysleli jsme ještě úplně jiné řešení (stavebně-technické), takže do polemiky s úřadem nepůjdu.
edison101: díky za radu, pane kníže. Já teď řeším reálný stav věci, který je i kvůli mé blbosti takový, jaký je, a ne, co jsem měl nebo neměl udělat s prvním kopnutím do země. A jestli vždy děláte vše jen správně, tak klobouček....