Zdravím,
Řeší někdo aktuálně vytápění novostavby a nová pravidla pro výpočet energetického štítku? Jsme v projektové fázi a dnes jsme se dozvěděli, že tepelné čerpadlo a krbová vložka / kamna neprojdou a je nutné je doplnit o další technologie (rekuperace, fotovoltaika,...). Všechny varianty jsou bohužel poměrně ekonomický nesmysl.
Díky
@veronikaka musíte se podívat na lambdu tzn dif.odpor u EPS se pohybuje v rozpětí šedý-grafit. 0,031, klasika bílý od 0,034-0,039 W/(m.k). XPS má rozpětí 0,033-0,038 W/(m.k). Čím menší hodnota lambda tím je lepší. Ve vašem případě potřebujete vědět tento údaj u konkrétního kupovaného polystyrenu. Mimochodem XPS varianta se moc do podlah neprojektuje, ale spíše např. na sokly apod. Pokud nemáte v projektu šedý tzn grafit. polystyren, použijte tento. Je zhruba o 20% účinnější než jeho bílý kolega. Nezapomeňte dodržet u EPS těch 150.
Rád bych zareagoval na ty dotace v roce 2022. Máme minimální ztráty, TČ, podlahovku, sekundární krbová kamna a rekuperaci. Vloni by nebyl problém sáhnout na dotaci zelená tu nejnižší. Bohužel v nových podmínkách dotací se změnil koeficient neobnovitelné energie (informace mám od energetika, který nám počítá ztráty a měl dělat dotace) a jelikož je TČ bráno prakticky jako elektrokotel, jelikož elektřina, tak výše popsané technologie nestačí. Musela by se přidat fotovoltaika...
Vůbec už prakticky nejde o tepelné ztráty, hodnoty U a podobně. Po novu jde hlavně o použité technologie. My se s dotací rozloučili, protože FTV určitě dávat nebudeme...
Dobrý den všem, měl bych dotaz ohledně podlahového vytápění. Původně jsme ho chtěli dát všude v RD, ale projektant nám to rozmluvil s tím, že v ložnici, dětském pokoji a pracovně je lepší dát radiátory, jelikož podlahové topení má poměrně velkou "topnou setrvačnost" a nejde moc flexibilně regulovat jako radiátor a když si budeme chtít v ložnici třeba jen na chvíli zatopit, aby tam nebylo moc teplo, tak to není moc možné. Tak mě zajímá, jak to máte vy ostatní, dáváte podlahovku všude a nebo jen někde ?
@samot07
Se setrvačností problém nějak nevnímám. Radiátory si tam klidně dejte, ale hlavně tam dejte také tu podlahovku, tu případně používat nemusíte, bez ní si budete nadávat, že jste tam tu podlahovku nedal.
@samot07 Pamatuju si z jedne prednasky o podlahovem vytapeni (cca 10 let zpatky), ze by nemelo byt tam, kde se spi na postelich. Ze kdyz se topi do podlahy, jde od zeme prach, ktery ve spanku dychame (nizko, cca 60 cm nad podlahou). Vic jsem to nezkoumala, ale neprislo mi to jako nesmysl.
@puhelin
Mě by zrovna toto jako nesmysl přišlo. Radiátor přeci pracuje s vysokou teplotou, tedy teplotním rozdílem oproti okolí a tudíž dá do pohybu hodně vzduchu včetně prachu. Teplo se tedy předává převážně prouděním, kdežto u podlahového topení působí hlavně radiační složka. Teplotní rozdíl je oproti radiátoru i více jak 10x menší.
@samot07 Zapomeňte na radiátory, v první řadě když budete mít PT a radiátory musíte mít dvě teploty vody a to zdražuje systém topení. U použití TČ se ještě zdražuje provoz protože musíte mít vodu do radiátorů tak o 20-25st teplejší (nebo velké radiátory) než do PT což snižuje COP čerpadla. Že radiátory zvedají více prach je jasné každé hospodyni když pere záclony.
@martin_s No další z argumentů co uváděl, je, že třeba v té ložnici a dětských pokojích se právě skoro netopí, takže to podlahové vytápění nedává ekonomicky tolik smysl a je lepší tam dát pouze radiátor, takže nějak nevím :-/
@puhelin
Zvednutí nějaké mikročástice, byť při jen z o 3stC vyšší teploty podlahy, se vyloučit nedá ale jaké nastává tornádo z radiátorů nebo když člověk místností projde se představí lépe.
@samot07
Ty místnostmi s radiátorem myslel v patře nebo snad i v přízemí? To už by bylo hodně na pováženou od projektanta. Se mi zdá, že projektant zamrznul někde před 20 lety, kdy podlahovka ještě tak nefrčela a asi z ní šly obavy z neznáma.
Píšete o ekonomice, ale ta kombinace to spíše zdražuje a navíc v případě použití TČ i dost zdražuje provoz.
V pracovně i v dětských pokojích se topí na běžnou teplotu a příjemnější je, když není studená podlaha oproti vzduchu.
Předimenzovaný radiátor se dá použít na stejný teplotní spád jako podlahovka, ale výkon bude mizerný, že nějaké rychlé změny teploty nelze čekat.
Dokážu si představit, že bych dal k podlahovce třeba do pokoje pro hosty, kteří jezdí nečekaně, radiátor, který by pomohl k rychlejší změně teploty, ale to člověk nesmí hledět na ekonomiku.
@martin_s jo myslel je v patře. Taky jsem byl původně rozhodnut, že PT dáme všude, ale trošku mě nahlodal, ale jak si teď o tom čtu, tak ho asi dáme všude. Samozřejmě uvažujeme vytápění pomocí TČ.
@samot07 podlahovku určitě všude, bez radiátorů. Důvody už byly napsány výše. Jinak není pravda, že se nedá dobře flexibilně regulovat. Dá a velmi dobře, ale zálež, jaký způsob ovládání zvolíš.
@samot07 Hlavně nezačínejte uvažovat že budete regulovat teplotu tak že když budete mimo dům že bude teplota klesat o 2st a když budete doma tak ji budete zase zvedat. To to je nejhorší představa začínajících stavebníků. Dnešní doba tomu ještě nahrává a to ušetřit. Nic s tím ale neušetříte jen zase vyhodíte hromadu peněz za předraženou regulaci kterou vám vychválí nějaký obchodník možná že vás dostane tím že si můžete zapnout topení z druhé strany zeměkoule ale na to stačí investovat 500 Kč. Většina TČ běží s ekvitermní regulací to znamená že bude měnit teplotu vody v rozsahu asi 25-35st podle venkovní teploty a potom se jen seřídí průtok v rozvaděčích pro jednotlivé místnosti a tím to skončilo. Hromada lidí to muže tady asi potvrdit. Jakékoliv rozdíly teplot v jednotlivých místnostech požadují první řadě zavírání dveří a v dětský si nedokážu představit bez podlahového topení protože první roky dítě tráví na podlaze a v ložnici se udržuje celodenní spací teplota a je možné že dokud nemrzne není potřeba topit ale nesmí se zapomínat na větrání. A ještě jedna věc jste přesvědčený že vždy bude ložnice tam kde ji máte naplánovanou?
Tak zpět k tématu...jsem konzerva. Chtěl jsem teplou podlahu a budu mít masív dub 23 mm tlustý, ten se s podlahovým vytápěním moc nepotkava. Naštěstí jsme stihli stavební povolení zavčas. Dnes jsou požadavky vysoké. Navyšovat zateplení domů při dnešních standardech je docela zbytečné, protože pokud chcete správně žít, tak tepelná ztráta větráním je cca 4 kW. Ekonomický vycházejí opravdu nesmysly. Kombinace radiátorů a teplovodního vytápění je opravdu nesmysl. Dnes je bohužel nesvobodná jediná cesta - nízkoteplotní podlahové vytápění s tepelným čerpadlem případně v kombinaci s fototermikou nebo fotovoltaikou s rekuperací. Jako stavař jsem z toho smutný, řízené větrání přes filtry = život v inkubátoru, mimochodem nic moc pro malé děti, které by měly získat imunitu. Btw. Kdo z vás, kdo máte rekuperaci děláte pravidelnou výměnu filtrů? Kdo z vás dělá pravidelnou výměnu filtrů v klimatizaci u auta? ( Min jednou za rok)
@petrkunc132 Add filtry: takhle vypadá předfiltr G4 po třech měsících v začátku topné sezony (foceno 7.12.). Takže měnění je nutnost. O víkendu jsem si naplánoval kontrolu, to bude asi plné pylu.
Ono ani tak nejde o to co zachytí, ale spíš o to, že když se pravidelně nemění, tak se v nich začnou tvořit plísně a jiné smakulady, které se pak dostávají do toho krásně čerstvého vzduchu, který pak člověk uvnitř domu dýchá...
@petrkunc132 Pro vytápění není jediná cesta s podlahovým vytápěním. Tepelná ztráta větráním 4 kW musí být na dost velký objekt. Malé děti v domě získávají imunitu venku a ne uvnitř. Na rozumných větracích jednotkách je časovač, který řekne, kdy je nutné vyměnit filtry. Já čistím vstupní mřížku, měním předfiltr, filtr vstupní a výstupní a filtry ve ventilech v kuchyních - je to otázka 30 max minut při stříhání nových.