Dobrý den, je tady, prosím, někdo z oboru, kdo rozumí dobře krovům? Máme navržený vaznicový krov sedlové střechy. Projektant nám navrhl tak, jak je uvedeno na obrázcích, tesař je proti a chce přidat dřevěné sloupky pod vaznice v pokojích tak, aby byly maximální rozestupy sloupků cca 4 až 4,3 m. Statiku máme spočítanou a vychází to, ale dle tesaře se vaznice na délce 5,1 m budou časem prohýbat a tak za 5-7 let to bude dost vidět. Nechceme moc sloupky v pokojích, ale zas než aby se nám krov pak nějak blbě hnul, to tam budu mít raději sloupky. Původně byl ještě návrh kovových vaznic, ale tomu bychom se rádi vyhnuli, už kvůli tepelným mostům.
Mám na domu rozteče cca 5m a vaznice 210/280. Taky původně byly ocelové, ale tesař se podíval so svých materiálů a řekl náhradní rozměr pro dřevo. Pokud nechcete více sloupků, tak to lze řešit buď zvětšením průřezu vaznic nebo jejich lokálním zesílením. Mimochodem, přidané sloupky je taky potřeba někam opřít, aby mohly nějaké zatížení přenášet.
Zkuste zesílení zkonzultovat s tesařem, na statiku to vliv mít nebude (budete na straně bezpečnosti). Ty vaznice bude muset beztak někde napojit. Určitě to uděla nád jedním ze sloupků.
@lysakpav tesař řekl, že takovou vzdálenost nezvládne žádná vaznice, ani silnější než ta naše navržená 220/260...s úpravou skladby stropu pod sloupky samozřejmě počítáme....s tím napojením nevím, jak to myslíte, jaký to má vliv? je jasné, že vaznice 16m nebude vcelku
Jestli to udelate jinak, nez jak spocital statik, v pripade problemu nepocitejte s tim, ze za to nekdo prijme zodpovednost. Statik rekne, ze jste to udelali v rozporu s jeho vypoctem a tesar rekne, ze to bylo vase rozhodnuti...
Co na to vas dozor? Chce on prijmout zodpovednost za odklon od statickeho vypoctu? Neni to legrace, proto ten statik posudek delal...
@puhelin v případě potřeby nového statického výpočtu ho samozřejmě necháme udělat....předpokládám ale, že při přidání dvou až tří sloupků nic přepočítávat potřeba nebude a bude to spíše statice k dobru....kdybychom chtěli ubírat, tak je to něco jiného
U nás nejdelší vzdálenost je 660 cm u vaznice 18 x 30 cm, na jiném místě je ta rozteč 6 metrů a jinde jsou od sebe sloupky třeba 185 cm podle toho, jak to staticky vyšlo.
@lysakpav no, my máme toho tesaře ověřeného, postavil nám už několik krovů na stodolách apod., táta s tím spolupracuje už 20 let, takže mu docela věřím...chtěla bych vědět, jestli má nějaký další odborník podobný názor jako on nebo máme věřit projektantovi, který nemá tolik praxe....jedna věc je postavit takto krov na svém domě a třeba si za pár let drbat hlavu, že to byla chyba a druhá věc postavit x krovů za život a vidět, co který za čas udělal nebo neudělal...nemyslím, že vyměnit zkušeného tesaře je dobrá volba jen proto, že se mu nelíbí, co nám projektant nakreslil :-)
@teron 660 už je ale opravdu hodně...nemáte pod tím ani žádné příčky? mně tesař řekl, že staticky to vyjde, střecha nám určitě nespadne, ale bude to na ní prostě za několik let vidět, že to není ideálně postaveno
@ptjj Ne, je to od vnější nosné zdi ke sloupku, jinak je to právě šířka místnosti. Ale ta vaznice je obrovská, má těch 30 cm na výšku, nedovedu si moc představit, že by se prohnula. Právě to takhle navrhnul statik. Ale zase pak jsou místa, kde se sloupek ne úplně hodil, takže nám bude čučet v koupelně. Ale chtěl ho tam, udělat jsme ho tam museli.
@teron to jsme měli od původního projektanta navrženo taky, ale nechceme ho tam....tak nám to dozor/projektant nakreslil takto a nechal znovu spočítat statiku, jak říkám, staticky to vyjde, ale to dřevo se podle něj prostě hne, my máme na výšku vaznici 26, ale tesař řekl, že ani větší nepomůže, že prostě dle jeho slov "nezná klacek, který by vynesl takovou délku bez toho, aniž by to za pár let bylo znát".......já to beru z pohledu laika, když v lese padne strom a opře se o dva body takto vzdálené, taky se prohne, byť by je široký třeba 40, 50...možná se mýlím, nevím
@ptjj to je nova infotmace, ze tesare znate. Zkusebost s tim primo nemam, nak se bude strecha chovat za par let. Proberte s nim to podlozeni a uvidite.
@ptjj Zdravím, píšu svoji reálnou zkušenost. V originál projektu byla vrcholová vaznice ocelová. Já ji nechal přepočítat na dřevěnou. Vaznice je rozdělená, jedna celá sedí na nosné vnitřní příčce a je 140/180, ta druhá je podepřená pouze na krajích, má 180/260 a je dlouhá 5m a ve své délce nebyla podeprená. Byl jsem ujistěň, že se neprohne.
Krov je klasika, krokevni, betonová taška. A ejhle, druhy rok se vaznice prohla o 3 cm a bylo to už vidět při pohledu zvenku, ze vzniká lavor.
Takže já, který, když mi někdo řekne, ze na to stačí dva šrouby, tak dám čtyři 😀, jsem to tak nemohl nechat. Jelikož po průběžných opravách projektu pod tuto vaznici také vyšla nosná příčka jsem ho podepřel. Musel jsem vzít 12 tunový hever a pomalu s citem několik dni zvedal, až jsem ho srovnal a udelal pod nej betonovou patku.
Takže Vaše obavy jsou oprávněné
@specnaz84 kvh moc neprida, bsh jo. (Vrstvene lepene z lamel). Navic bych tipnul ze kvh v tomhle prurezu ani nevyrobi - muselo by zo byt v susarne tak pul roku. To by nikdo nezaplatil.
My mame stropni tramy i vrcholovou vaznici z bsh - lepeno z 5cm lamel
Na ten dub bych nespolehal (myslikze nemq o moc vyssi modul pruznosti oproti smrku). Ale rozhodne bych z nej ty vaznice delat nechtel, resp do toho sroubovat/pribijet cokoliv. Pokud tesar tvrdi, ze se to pohne a nechce moc hledat jine reseni, musite pridat sloupky a vyztuzit strop.
@lysakpav
1) viz tabulka (i s rezervou má pevnost trochu jinde)
2) u mě tesaři měli motorové pily a jednu malou na preciznejší řezy a vrtačku se speciální převodovkou pro hlubší otvory do tvrdšího dřeva, kdyby bylo potřeba
Takže Váš příspěvek je prakticky jen proto, že byla potřeba se vyjádřit
@specnaz84 no vidite. Jenom si si dovolim tvrdit, ze vase tabulka ja zde naprosto k nicemu. Uvadite mez pevnosti dreva (odolnost proti trvalemu poskozeni) v tlaku. Zde ude pusobot ohyb a smyk a to dub vychazi v mezi pevnosti cca 1.5x lepe jak smrk. Jenze ja mluvil o modulu pruznosti, coz je jina vec. Zde je dub o kousek lepsi ale neni to zadna slava.
Koho by to zajimalo, tak celkem ctive popsane je to napr zde https://www.drevostavitel.cz/clanek/m...
Vy mate vaznice z dubu? Ja vyjadril svuj nazor, ze bych do toho razit hrebiky nechtel.
@ptjj je potřeba vycházet z toho, že dřevo se již nad 3 metry bez podpěry začíná prohýbat a to i vlastní váhou. nechci tady chytračit, ale navyšování průřezu hranolu (jeho zesílení) má také své meze. samozřejmě, že u uvedené vzdálenosti je to pronesení minimální, ale každým metrem navíc zátěž narůstá. vaznici se dá ulevit zdvojenými kleštinami a pásky (jako u šibenice). pevnost dřeva také ovlivňuje jeho kvalita. jinak se bude chovat smrkový hranol ze zimní těžby, který je samostatně řezaný ze zdravého netočivého kmene než smrkový hranol o stejném průřezu z letní těžby, nejlépe z kůrovcové kalamity, který je zapařený, točitý a z jednoho kmene byly nařezány hranoly dva, takže jádro stromu je na kraji každého ze dvou hranolů (dnes běžná praxe na pilách). ideální pevnost bude mít hranol, který není "moc ořezaný" = z 60 cm průměru kmene, což je bomba, nebude mít hranol 20 x 20 cm takovou pevnost jako stejný hranol z 30 cm průměru. pravidlo je jednoduché. je lépe zvolit menší průřez hranolu a podepřít jej, než tuto podpěru nahrazovat větším průřezem. jsem sice laik, ale se dřevem pracuji denně, takže můj příspěvek berte jako praktickou zkušenost.
@ptjj ano, to je pravda, ale i kvalitní dřevo je potřeba podepřít, aby se vám neprohlo. každopádně souhlasím s vaším tesařem. ono by to nespadlo, ale časem se to prohne. my máme 5 sloupů a 1 aretační šroub v interiéru. všechny jsou přiznané a vypadá to perfektně. váš problém by vyřešila kulatina, která proti hranolu snese dlouhé přemostění, ale to už je jiný level...