Zdravím,
Nemáte někdo zkušenost s jednotkou aktivní rekuperace Compact od Nilanu?
Líbí se mi pro málo zastavěného místa. Když k tomu přidám 9kw kotel, mám vše v jednom: elektrokotel, rekuperaci a na léto klimu (chlazení). V létě při chlazení ohřívá z teplého odsávaného vzduchu TUV. A nemusím vymýšlet jednotlivé komponenty od různých dodavatelů. Na netu jsem čet zatím jen dobré ohlasy.
Dík
A proč neuvažujete VP18 K EK9? Je levnější a má elektrokotel integrován.
@josephporta@davidiii Jaké máte problémy? Zvažuji také jednotku od NILANu, tak by mne to zajímalo. Děkuji.
@davidiii Můžete to nějak rozvést. S čím přesně máte problémy.
Jste zatím jediný, který je proti tomu. Psal jsem si asi s deseti lidma co to mají a jsou náramně spokojení :-|
@awakened Ani nevím, musím se podívat v čem je rozdíl 8-)
@awakened Zdravím,
tak jsem se zeptal přímo do Nilanu na rozdíl jednotek.
Odpověď:
1) Rozdíly mezi jednotkou VP18K EK9 a Compact K+EK9:
Pravděpodobně jste měl na mysli jednotku Compact K+EK9, abychom porovnávali jednotky zajišťující shodné funkce (větrání s rekuperací, ohřev TUV, chlazení a vytápění elektrokotlem).
A) Jednotka řady Compact= kombinace pasivní a aktivní rekuperace.
Hlavní rozdíl je ten, že jednotky řady Compact obsahují pasivní i aktivní rekuperaci.
Venkovní vzduch nejprve prochází pasivní rekuperací. Ta odebere část energie, kterou pasivní rekuperace odebrat zvládne.
Poté vzduch putuje do části s aktivní rekuperací, tam je zbytek energie "doždímán".
V případě venkovních teplot okolo 0°C a méně je v jednotce instalován by- pass, který zajistí přívod venkovního vzduchu přímo do aktivní části rekuperace. U pasivních jednotek je totiž,
bez ohledu na výrobce, problém se zamrznutím výměníku a následném vypnutím jednotky.
Naopak, kdy nejsou takové rozdíly mezi venkovním klimatem a požadavkem uvnitř RD, prochází vzduch přes pasivní i aktivní část rekuperace (aktivní část ale není v chodu, konkrétně kompresor není sepnut). V chodu jsou tedy jen ventilátory. Za předpokladu, že není potřeba ohřát TUV.
Zde se jedná o úsporu.
B) Jednotky řady Compact mají certifikaci PHPP, ale pro Vás jako uživatele je zbytečná.
C) Náhrada elektrokotle za tepelné čerpadlo:
Jednotky řady Compact lze i po čase doplnit elektrokotlem o výkonu 9 kW nebo tepelným čerpadlem o výkonu 6, 9, 14 kW a více. Oba zdroje vytápění určené pro teplovodní vytápění.
D) Náklady v rámci větrání, ohřevu TUV a chlazení:
Roční spotřeba el. energie v rámci větrání s rekuperací tepla, ohřevu TUV a chlazení jsou u jednotky:
- VP18 K EK9= 2 500 kWh (nutno ještě připočítat náklady na vytápění)
- Compact K (WT)+ EK9= 1 800- 2 200 kWh (nutno ještě připočítat náklady na vytápění)
Pokud tuto sazbu přepočteme sazbou za el. energii, která se pohybuje okolo 3 Kč/ 1 kWh, dostaneme u jednotky řady VP18 roční náklady 7 500 Kč
a u jednotky řady Compact až 5 700- 6 000 Kč.
V přepočtu se jedná o roční úsporu zhruba 1 500- 1 800 Kč ročně.
E) Výpočty pro dotační program NZÚ:
Výpočtově díky kombinaci pasivní+ aktivní rekuperace vychází pro získání dotací jednotka Compact K+EK9.
2) Údržba jednotky a VZT rozvodů:
U jednotky řady VP18 a Compact K jsou 2 možnosti výměny filtrů:
- A) nastřihání filtrační prachové tkaniny G4 do rámečku- 1 m2 v ceně 294 Kč bez DPH
- B) výměna celých filtračních kazet (jednodušší, ale dražší způsob):
- filtrační prachová kazeta G4 v ceně 285 (290) Kč/ ks
- filtrační pylová kazeta F7 v ceně 390 (395) Kč/ ks
Kazety F7 se používají jen na sání čerstvého vzduchu a jen v době alergií.
Filtry doporučujeme měnit po čtvrt roce, ale záleží na lokalitě.
Na tomto odkazu je když tak přehled nabízených filtrů: http://www.nilan.cz/prislusenstvi-cen...
Dále je nutné u jednotek s ohřevem TUV měnit ochrannou anodu. Jedná se o tyč integrovanou v zásobníku z magnezia, který chrání zásobník před korozí.
Tato tyč postupně ubývá a četnost výměn záleží na agresivitě vody v daném území. Ze zkušeností se ochranné anody vyměňují po 2- 3 letech.
Provádí naší technici v rámci dobrovolných servisních prohlídek nebo může kontrolovat běžný instalatér.
Co se týče čištění VZT potrubí, provádíme dobrovolné servisní prohlídky zařízení, technici jsou vybaveni kamerou a mohou prověřit větve VZT potrubí.
Zatím jsme se nesetkali s tím, že by se VZT potrubí muselo čistit. Situaci bych srovnal s potokem. Pokud v potoce proudí voda, neobjevují se řasy apod.
Stane- li se z proudící vody voda stojatá, již se mohou řasy objevit.
Podobné je to se systémem VZT. Pokud v potrubí proudí vzduch, neusazují se nečistoty a nejsou problémy s hygienou. Samozřejmě to neznamená, že nemůžete systém na čas vypnout.
Regulace má k dispozici týdenní program a chod je možné individuálně upravit dle potřeb. V našem vzorovém domě také jednotku ve večerních hodinách vypínáme.
Aby nastaly nějaké problémy s nečistotou, systém by musel být odstaven na 3 a více měsíců.
Osobně je Nilan v tuto chvíli pro mne asi první volbou. Ovšem vzhledem k tomu, že nemáme ještě žádnou pořádnou koncepci vytápění/ohřevu TUV a kombinace s RJ, hledám někoho, kdo by mi systém navrhl tak, aby dával smysl, jednotlivé komponenty se logicky doplňovaly a vše nebylo ekonomickým nesmyslem. Nevíte o někom? :)
@josephporta
Ještě uvažuji, že Compact budu napájet fotovoltaikou.
Odpověď z Nilanu:
Napájení jednotek řady VP18 a Compact je výhodné a v současné době hojně využívané.
Před jednotku se instaluje wattrouter, který bude v případě přebytku energie napájet celou jednotku. Tím se i 3 x zvýší využití FVE oproti přímému napájení jen přídavné spirály v nádrži.
Při vypnuté kompresoru má jednotka příkon 120 W (maximální vzduchový výkon používaný jen pro nárazové provětrání).
Pokud je zapotřebí přihřívat/ přichlazovat vzduchem nebo ohřívat TUV, jednotka větrá a má sepnutý kompresor, příkon zařízení je 700 W.
Poté ještě může být sepnuta přídavná el. patrona v nádrži při vyšších odběrech TUV (návštěvy apod)., příkon el. patrony je 1 500 W.
Maximální příkon zařízení je tedy 700+ 1500= 2 200 W.