Řeším finální podobu rekuperace a někdo mě tlačí a někdo naopak odrazuje od entalpického výměníku. Finální rozhodnutí je na mě, ale zajímal by mě názor ostatních. Jak to vidíte vy?
Entalpika se dá doplnit na většinu jednotek i dodatečně.
My budeme mít rekuperaci bez entalpie s tím, že v TM počítám s místem, kam se případně časem doplní, nejlépe až začnou výrobci zvlhčovače napojovat na klasický vodovod. Problém současných výměníků vidím v tom, že pokud je v domě sucho, tak další vlhkost stejně nevyčaruje...
@edcbubu To mi přijde jako rozumný názor. Jen se přiznám, nic o rekuperacích nevím a tak nevím, kam se potom ten výměník instaluje? Nad tu reku, vedle ní, nebo kde? 🙂
@robertpok Přídavný zvlhčovač (bacha na cenu 🙂 ) : https://www.martinek-rekuperace.cz/br...
Já zvolil rekuperačku od Systemair s rotačním rekuperátorem, který může (a nemusí) sloužit ke zpětnému přenosu vlhkosti. Je to regenenrační výměník. Zpětný přenos vlhkosti se řeší otáčkami rekuperátoru a tím míru kondenzace vlhkosti na lamelách. Výhodou je, že se dá v nějakých mezích řídit vlhkost přívodního vzduchu, Mezi regenerační výměníky patří ještě "klapací" výměníky, kde se používá klasický kovový protiproudý výměník. Z teplého vlhkého vzduchu na lamelách zkondenzuje vlhkost, klapky překlapnou, z odtahu se stane přívod a rosa z lamel se zase odpaří do přívodu. Tohle používá Jablotron, Wafe a možná i někdo další.
Druhým typem jsou protiproudé membránové výměníky, kde vždycky přestupuje vlhkost ze vzduchu s vyšší vlhkostí do vzduchu s nižší vlhkostí. Tyto výměníky lze dát místo klasického protiproudého výměníku a dělá se to tak, že na léto se dává klasika, na zimu membránový.
Nevím jak technika pokročila, ale když jsem to hledal, membránový výměník měl výrazně nižší životnost. Ideální membránová výměník z hlediska přenosu tepla a vlhkosti je vlastně papírový výměník. S životností je to horší 🙂
@robertpok nemáme a nikdy jsem necítil potřebu. Máme suchou novostavbu a problém s nízkou vlhkostí nikdy nebyl. Prakticky každá rekuperační jednotka jde nastavit a provozovat tak, aby k problémům s nízkou vlhkostí prakticky nedocházelo. Myslím tím opravdu jen větrací jednotku pro účel větrání, nikoli fyzikální nesmysly, kde větráním ohřívám vodu v bojleru. Pokud větrám víc, než je třeba, tak si domov samozřejmě zbytečně převětrávám a vyrábím si tak uměle problém s nízkou vlhkostí. Navíc jsem přesvědčen, že s tím jak budeme šetřit ještě víc, tak se sníženou teplotou doma v topném období trochu vzroste i relativní vlhkost.
Já osobně jako mnohem větší nekomfort a problém vnímám vysokou vlhkost v létě. S kterou bez klimy neudělám nic.
Pro mě by byl entalpický výměník dobrý právě na léto, aby z venkovního vzduchu dostal co nejvíce vlhkosti. V létě jdu občas dost přes 60% a musím zapínat chlazení/odvlhčování, i když teplota uvnitř je např. na 23°.
V zimě bych ho nechtěl z důvodu vracení špinavého vzduchu/jeho příměsí zpět do domu.
@radim2015 aha, já měl za to, že rekuperace ze vzduchu bere vlhost už sama o sobě a že na to výměník nepotřebuju. A celé špatně a je to tak, že v zimě venku není dostatečná vlhkost a v létě je? Fakt se nechytám, pomooooc 🙂
@robertpok Relativní vlhkost se mění s teplotou. Absolutní vlhkost v g H2O na objem zůstává do té doby, než dojde ke kondenzaci (snížení) nebo odpařování (zvýšení). Takže v zimě je venku malá absolutní vlhkost a v létě zase velká. Při změně teploty na vnitřní, která je v zimě i v létě téměř stejná, dojde ke změně relativní vlhkosti. Doporučená vnitřní vlhkost je 50% +-10.
@robertpok rekuperace nebere vlhkost. Vlhkost klesá v důsledku větrání a je jedno, zda větráte okny nebo rekuperací. Podstatné je uvědomit si rozdíl mezi absolutní a relativní vlhkostí viz co píše @radim2015
Nemáme rekuperaci. V zimě máme pod 40%, všechno je nabité statikou, hlavně gauč. Koupil jsem zvlhčovač vzduchu, nějaký lepší za 3000 a je to o ničem. Příští zimu to asi budeme muset nějak řešit, fakt je to nekomfortní - tím nemyslím jen ty kopance, když na cokoliv sáhnu, ale i vzduchu.