@bchannu taky to nechápu. tazatel asi svěřil obestavbu zedníkovi, jinak by se na takovou věc neptal zde. v "lepším" případě tam bude ytong, v horším případě červený sádroš, což už se také odehrálo na jedné nejmenované stavbě... u nás v okolí už na to lidi pomalu přichází, protože pochopili, že v případě správné realizace zvýší účinnost. kovář má kut železo,zedník má stavit zdi a kamna a kamnář má stavit vrtulníky. ach jo. přitom cena za práci kamnáře a zedníka je úplně stejná.
@bchannu Ano přesně tak,zadní stěna je Ytongova příčka tak na tu a myslel jsem si, ze by se z těch desek udělala i ta celní a bocni stěny .Nekdo mi říká- použij Superizol, někdo zas chválí Vermikulit,jinej říká Grenaisol, tak nevím.Videl jsem i ze příčku někdo izoloval Cetris deskou a to nevím zda je úplně v pořádku.Jen jsem o tom chtel něco vědět.
@skochovi pokud můžeš, nech to udělat odborníka. budeš maximálně spokojený, protože to bude efektivní. můžeš to poznat i na spotřebě dřeva a životnosti topidla. dnes existuje mnoho "vychytávek", o kterých laici vůbec neví, takže o ně příjdeš a je to škoda.
@skochovi no pokud vím, tak se to má ještě takto - jsou izolační desky a potom jsou i akumulační desky. Vy tedy na 100% víte, že budete mít izolační desky?
To bych si pak představoval, že budete mít krbovou vložku s výměníkem do nádrže ?
Druhou variantu, když mám akumulační desky, tak mám krb jen teplovzduch a chci využít nahřátí akumulační obestavby, aby mi mi teplo kolem krbu vydrželo déle ..
V podstatě se ptám a zároveň i odpovídám. Nejsem odborník.
ono jde skloubit i obě dvě věci najednou = výměník s akumulační obestavbou. pokud to bude dobře navržené, bude to topit částečně i sálavě = nebude se přehřívat prostor kolem vložky = teplo se dostane dál a bude se uvolňovat pouze potřebné množství na požadovanou plochu, takže je to i úspornější řešení z hlediska spálení množství dřeva (a to se nebavím o kvalitním spalování dřeva za vysokých teplot, což při škrcení (dehtování) nejde). hodně lidí řeší, aby nekoupili moc silnou vložku, aby kolem kamen jak se říká nezdechli. přitom všechny tyto problémy řeší akumulační obestavba s vhodně navrženou vložkou, popřípadě tahovým systémem.
taky nejsem odborník, ale máme doma kachláky, tak jsem s kamnářem při stavbě dlouhé hodiny o těchto věcech diskutoval, takže jsem pochopil, co všechno je dnes možné dělat.
na těchto věcech se nevyplatí šetřit. jakákoliv úspora jednoduše řečeno znamená fakt, že spálíte víc dřeva. jinými slovy, co ušetříte na kamnech, prodrbete ve dřevu - a ještě mnohem víc.
důležité je taky nevěřit řečem o účinnosti vložky. to je zavádějící, ale prodejce vám to neřekne. oni tu účinnost mají spočítanou spíš z hlediska ekonomického než praktického, ale to už vám nikdo nepoví. účinnost navyší např. akumulační prstence. jak říkají kamnáři, pokud je za vložkou hned komín, nikdy to nemůže mít vysokou účinnost...
@skochovi Ahoj, mrkni ke mě, mám tam fotky dělal jsem obestavbu krbu z těchto desek. Kupoval jsem je v Polsku v Castoramě, jelikož to tam je levnější, ale název nevím. Jestli zde nějací chytrolíni dělají obestavbu z Ytongu, tak to jsou naprostí idioti. Rádců je tu hodně :-)
@tomas80
Tak zrovna utrácet za speciální materiály je dobré si rozmyslet . Vše záleží od toho kolik budete spalovat dřeva . Pokud spálíte metr dřeva za zimu , tak se tyto často hodně drahé investice v životě nemužou vyplatit . Tam bych řekl , že se to vyplatí aspon od 8 až 10 metru dřeva za rok . Pak se třeba efektivita zlepší i o deset i dvacet procent . Ale i tak krb je spíše relaxační věc. Třeba na jedné recenzi psal pán , že zrušil krb a pořídily malé jotule f 602 . Jak psal uspora byla hodně velká . Zde jde v tomto případě o předání tepla (menší teplota do komína - lépe se ochlazují spaliny) . Krb je vlastně zazděn v další místnustce (obestavbě) co brání předávání tepla . Hlavní složkou předání tepla tedy je u krbu sálavé záření přes sklo .
Izolaci od zdi muže udělat uplně jednoduše odvětrávanou mezerou a krb udělat z akumulačních materiálu (cihly , šamot , čedič atd.)
@skochovi No jo no... Jenže problém právě je, že se to nedá jednoduše všechno postihnout jednou internetovou diskusí.
Superisol je průmyslová izolace, která v interiéru nemá co dělat. Pro vaší aplikaci je určen např. Promasil nebo Silca. Grenaisol je totéž co vermikulit (resp. je vyroben z vermikulitu) a je hygieničtější, ale také hůře izolující variantou výše uvedených kalciumsilikátů.
To, jak a čím přesně izolovat přilehlé konstrukce závisí na materiálu stěny (zde Ytong), požadavku výsledné teploty konstrukce a na typu topidla - stručně řečeno tedy na projektu topidla. Jinak to bude u krbu teplovzdušného, teplovodního (resp. kombinovaného), sálavého, sálavého s akumulací, s hypokaustním rozvodem...
V každém případě bych bral obestavbu z prosté izolace jako technologii přežitou tak 15 let. Na trhu je mraky možností, jak vyhovět hygienicky, esteticky a technicky lépe.
@skochovi To se ale vážně nedá zestručnit tak, aby to člověk postihl jedním článkem a přitom se nedopouštěl zavádějících nepřesností. Kamnařina se učí v tříletém učebním oboru, pracuje se i na středoškolské kvalifikaci s maturitou a např. cechovní kamnáři mají systém celoživotního vzdělávání, bez kterého nemají šanci udržet povědomí o materiálech a stavebních postupech aktuální. Není to žádná jaderná fyzika, ale bez jistého objemu znalostí a ještě více praktických zkušeností se prostě neobejdete.
Jak jsem už psal, je prostě jednodušší a produktivnější, najít si sympatického kamnáře, který Vás tím během jedné schůzky provede a budete mít jasno, jestli mu svěřit svoje pohodlí a zdraví nebo ne.
tomas80: "ach jo. přitom cena za práci kamnáře a zedníka je úplně stejná."
No to těžko když kamnář si bere 40.000 za robotu a zednik mi vyzdí celé patro za 50.000 a to jsou ještě na to dva, tak každý po 25.000. !
Kategoricky nesluhlasím !!!!
@michelin111 Není stejná a ani by neměla být. Kvalifikace odborných řemeslnných prací je prostě vyšší a tedy dražší. Jinak ale upřesním, že cena práce kamnáře např. teplovzdušném na krbu není zdaleka zmíněných 40, ale spíše 20-25 tis. Kč...