Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Topení, větrání a klimatizace

Krb s výměníkem, co je vše potřeba?

Dobrý den, na kolik nás vyšel krb s výměníkem+ všechno okolo co je potřeba, kdyby byl nákej rozpis materiálu to by bylo super a musi být nákej záložní zdroj nebo něco?
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
@melin6 otazka je velmi obecna. krbove vlozky se delaji v ruznych vykonech, obezdeni krbu pak muze byt opet s rozptylem 500% urcite potrebujes: 1. krbovou vlozku 2. akumulacni nadrz 3. bud cerpadlo se zaloznim zdrojem nebo samospadni zapojeni s akumulacni nadrzi 4. ochranu vlozky - elektronickou klapku/vychlazovaci smycku 5. regulaci pro kotel 6. smesovace na zapojeni topnych okruhu, serva a ostatni bizuterie. ceny litaji u vseho . krbova vlozka muze byt za 15 ale treba za 70tis. Aku nadrz muzes poridit jednoduchou za 18tis, nebo Regulus Lyra za 100tis+ cerpadla - od 3 do 10 tis regulace - autonomni pouze pro kotel ci sdruzena i s moznosti ekvitermy - 6-30 tis. topenarska cast pak tezko rict bez projektu... osobne bych se do toho nepoustel, pokud to nema byt hlavni zdroj vytapeni - a na to krb neni zrovna uplne vhodny. jestli to je jen doplnkove topeni, dejte klasicky teplovzdusny krb mozna s akumulacnimi prstenci a rozvodem vzduchu do jinych mistnosti (je li to patrovy dum)
Odpovědět
@jumpmans já přemýšlím nak krbem s výměníkem a solar a nebo plynovej kondenzační se solárium a nebo tepelko, podlahovka bude na všechny verze takže jde spíš jenom o pořízení těch věcí, tepelko je za 150k,plynovej kotel 60k a ten krb netuším no prave
Odpovědět
Profilova fotka
@melin6 no, ke krbu pripocitej jeste komin.... pokud mas vsude podlahovku, tak nejlepsi varianta bude asi tepelko. krb i plynovy kotel jsou z principu lepsi na vysokoteplotni ttopna telesa - radiatory. taky k cene kotle pripocitej plynovou pripojku - nevim jestli to mas v tech 60 tisicich pokud bys chtel krb a solary, musis pocitat s drazsi nadrzi a samotne solary te vyjdou min na kilo. (aby to melo na pritapeni smysl). Navic na solary se snad da zadat o dotaci az kdyz je doplnujes do zkolaudovaneho domu- myslim ze tan titul jep ouze na rekonstrukci
Odpovědět
Na solar jsem Zapoměl ten je za 55 000kc,je to jen na léto
Odpovědět
Profilova fotka
Teď to napíšu asi hodně amatersky, moc se v tom nevyznám, ale... budeme topit plynem, bude teplovodní podlahovka a také jsme chtěli krb s výměníkem napojený na podlahovku. Jak krbař, tak topenář nás od toho zrazovali. Prý jsou náklady hodně vysoké ( bylo to něco přes 200 tis.) a často se stává, že jsou s tím problémy, že to mezi sebou nekomunikuje jak by mělo... nakonec bereme krb s akumulačními prstenci, my ani nechceme teplovzdušné rozvody po domě, hodně se v tom usazuje nepořádek a pak to člověk dýchá, takže rozvody od krbu budou jen do garáže a technické, krb pak vytopí obývák s kk + chodbu...
Odpovědět
@qeszi laická otázka,pak to funguje jak,zatopis v krbu,to vytopi ten společný prostor a plyn ten zbytek?Zatím jsme to plánovali stejně jak vy, nevíš kolik cca úspora pokud to bude dle té druhé varianty?
Odpovědět
Profilova fotka
@majak78 Přesně by Ti to musel říct odborník, ale předpokládám, že po zatopení v krbu vypne termostat, tím přestane topit plyn v obytné části a tím, že tam budou akumulační prstence, ty se nahřejí a vydrží topit ještě dlouho po vyhasnutí krbu. Jak jsem psala, budou ještě vývody do garáže a technické, protože to teplo musí jít někam pryč, ten prostor by byl jinak přetopený ;-) Nám to vysvětloval krbař, ale přiznám se, že já vybírala krbovou vložku a tohle šlo trochu kolem mě, tyhle věci nechávám na muži. Jinak úspora je pro nás cca 130 tis. ;-) Teď bychom se měli dostat na částku cca 95 - 100 tis., máme krbovou vložku Höxter.
Odpovědět
@melin6 Před 4 lety jsem řešila stejný problém. Kromě toho plynu, vytápění máme elektřinou. Nakonec mi to dva různí odborníci rozmluvuli. Za prvé krbař - čím víc hejblátek a dalších souvisejících systému, tím větší pravděpodobnost, že se něco podělá. Cena raketově rostla a převýšila všechny ostatní alternativy. Za druhé - Topenář - vodní podlahovka by vyšla na 62 tis. bez ohřevu vody a bez čidel. Ohřev vody byl v setu s těma solarama. Sice vyjde levněji ale následné hejblátka pro propojení s krbem cenu navýší tak, že jsme úplně v jiných dimenzích. Pokud nepůjde elektřina netopím vůbec. Chtěla jsem krb jako záložní zdroj, když nepůjde elektřina. Nakonec máme litinovou krbovou vložku s nízkým výkonem 2-5 kW od Befu a i to je až až. Dřevostavba 117 m2 (přízemní - v podkroví jsou jen pracovny). Do patra máme proveden jeden průduch do místnosti nad obývákem (žádný ventilátor nepotřebujem tudíž vše funguje bez elektřiny), krásně vytopíme přízemí a otevřenýma dveřma vytopím přes schodiště chodbu v podkroví. Podlahovka el.odporové kabely - teplotní čidla při zatopení v krbu podlahovku vypnou. Jedinou věc kterou jsem si pořídila byly solary. Od jara do podzimu mi nahřívají teplou vodu, takže vodu elektrikou nahřívám jen v zimních měsících. V technické mám jednu 300 l nádrž, 2 exp.nádoby a ovladač k solarům na stěně. Krbovou vložku mám litinovou od Befu za 43 tis., obezdění a zapojení krbařem mě stálo 27 tis.). Komín jsme si dělali sami schiedel - 29 tis (kombinace tuhá paliva a plyn bude stát více). Solary vč.300 l nádrže a všeho co k tomu patří co se týče ohřevu teplé vody vč.nádrže 56 tis., podlahovka 73 tis. + podlahová čidla a digitální centrální termostat a práce elektrikáře - 35 tis. Údržba za 4 roky 0,- (na jaře si necháme vyčistit komín, to by se mělo dělat jednou ročně). Žádný prach nemáme - to spíš v obýváku když se přikládá, nahoře je to v pohodě.
Odpovědět
@melin6 ...jo a jinak naprosto souhlasím s "jumpmans" přesně takto nám to vysvětlily taky.
Odpovědět
Profilova fotka
@jumpmans Můžu se zeptat proč krb není zrovna vhodný jako hlavní zdroj vytápění?
Odpovědět
Profilova fotka
@karl32 1. Casova narocnost - proste musis topit, chysrat palivo a kdyz se vracis z prace za tmy tak tohle je posledni vec kterou chces kazdy den delat. 2. Spina 3. Nemoznost regulace 4. Vetsina krbovych vlozek s vymenikem ma velky vykon vyzareni do prostoru takze kdyby si chtel clovek natopit nejakou vetsi akumulacni nadrz aby mu vydrzela topit treba den ci dva tak se v mistnosti s krbem uvari. Zejmena v dnesnich superzateplenych domech. 5. Jak uz jsem psal - nevhodny pro podlahovku, z principu je pro vysokoteplotni telesa 6. Teplovodni krb musi mit celkem slozitou ochranu a bez elektriny stejne vetsinou nejde 7. U teplovzdusneho je slozitejsi rozvod vzduvhu do mistnosti, u modernich utesnenych domu se to bude prat se vzduchotechnikou. Muj nazor je ze krb jako hlavni zdroj tepla patril na hrady ve stredoveku, kdy byli lidi zvykli na 15stupnu. My mame interierovy kotel na drevo, kterej topi primarne do vody a ven zari jen 1.5kW, prikladat staci priblizne jednou za 2-3 hodiny, je zabudovany do zdi obyvaku s priklada se z technicke mistnosti, mam hodn drahou regulaci a komplikovsne zapojeni, takze to funguje, ale po trech letech muzu zodpovedne rict ze to na primarni topeni posledni rok a pul nepouzivame a jedem bezobsluznou elektriku protoze se ze zabacy stala rehole. Ted topime tak 1-2x tydne pro poteseni. U
Odpovědět
Profilova fotka
@melin6 finska pec bez vymeniku, bez jakychkoliv regulaci, bez radiatoru a mate po starostech - teda pokud chcete topit drevem
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@geodett jo, to je jina liga. Do te bych ted sel. Ty nase kamna jsou na hrane. Ale obyc krb urcite ne
Odpovědět
@jumpmans S tou pecí jste na tom uplně stejně jak s kamny. Musíte stejně dělat třísky , zatápět každý den atd. Nemožnost regulace . Známý má kachláky a jak říkal , párkrát už se mu stalo , že neodhadl počasí , více přiložil a musel větrat okny . Stejně to vyvětrat nešlo , stále to hodiny zářilo a bylo přetopeno.
Odpovědět
Profilova fotka
@jumpmans @jendad tak jiste zatapet se v tom musi, regulovat je to problem, ale vyvetrat v zime lze teplo celkem bez problemu (uznavam ze v super zateplenem dome to bude horsi, ale do pasivu staci elektrokotel a je to) porad je to pro ty co tim drevem topit chteji o tom zadna, jen je to o dost jednodussi a pohodlnejsi nez klasicky krb - a trisky nejsou potreba, kostka pepa mezi polena a uz to jede :-)
Odpovědět
@geodett a v čem je lepší ta finska pec oproti krbu nebo kamnum?
Odpovědět
Tak po přečtení jsem opět na vážkách :-D . Měl jsem v plánu stejnou kombinaci jako zakladatel tématu, hlavní zdroj vytápění plyn + podlahové topení + krbová vložka se zadním plněním z TM a k tomu výměník popřípadě akumulační nádrž. napojená na podlahovku. Bungalov 240m2 ( 180m2 obytná ), zdroj dřeva za práci ve vlastním lese. Teď jsem opět váhám zda do toho jít, myslím výměník, akumulační nádrž a různé hejbátka jak už tady bylo řečeno. Má někdo zkušenosti s šířením tepla pomocí vzduchotechniky v bungalovu?
Odpovědět
@milanor u tvoji podlahový plochy bych šel spíš do podlahovky s tepelkem, ale záleží jaký máš tepelný ztráty a vzduchotechnika je dobrá ale spíš bych nechal jenom tu podlahovku a k tomu kdyztak jenom krb nebo kamna v obýváku na přitápění bez akumulace
Odpovědět
Nemám postaveno, zatím projektová část, tepelné ztráty zatím nemám spočítané, do projektu jsem zatím nechal zapsat zdroj tepla viz.můj příspěvek. Bohužel jak se zvyšuje složitost systému tím se rapidně navyšuje i finální cena. Přípojka, kondenzační kotel, komín, revize, krbová vložka s výměníkem, akumulační nádrž, boiler na UV, solár panel na UV, k tomu nevyzpytatelná cena komodity plynu jako takového. Tak si člověk říká jestli by nebylo lepší a snad i nákladově stejné a technicky daleko jednodušší pořídit TČ vzduch>voda ( tady mi ale vadí ten hluk ) nebo země> voda s kolektory v zemi. K tomu klasickou krbovou vložku s rohovým prosklením a zadním plněním a prstencovými akumulačními prstenci aby se to teplo aspoň trochu akumulovalo. K tomu klasický boiler s patronou a jedním panelem na střeše na ohřev UV. Tento systém by byl asi daleko jednodušši na všemožné poruchy hýbátek kterých by bylo v původním systému určitě dost.
Odpovědět
Zeme/voda je tak o 50 000kc dražší a ten hluk u vzduch/voda není tak strašný jak se všude říká, to dělají jenom levný tepelka a vzduch voda je jednodušší na opravu, když se něco posezmre v zemi tak kopes, nehledě na to kolik to zabere zahrady
Odpovědět
Profilova fotka
no zrovna soused ma celkem pry dobre cerpadlo a rachot to dela hodne neprijemnej. jeste ze to ma od nas smerem na druhou stranu a neni tam nic, od ceho by se ten hluk odrazel zpatky k nam.
Odpovědět
Co jsem tak vyčetl tak hluk je způsobován především špatným ukotvením na základovou desku nebo špatnými silentbloky které mají minimalizovat vibrace. Hluk způsobují víceméně ty vibrace než otáčející se komponenty uvnitř. Navíc od pár lidí co to mají slyším, že hluk se šíří spíše směrem do baráku než o něj. Dobré bydlení dělají i dobří sousedé, to znamená že by si to nerad pohnojil hned na začátku i když už se pár let známe :-D To s těmi kolektory je pravda, pozemek 1100m2 není až takový luxus, do toho zákl. deska 20x14,5m příjezdová cesta, chodníky, bazén, toho místa kde by se mi chtělo po dodělání toho všeho kopat moc asi nebude :-|
Odpovědět
Profilova fotka
@melin6 je to princip kachlovych kamen (cely nazev je finska protiprouda pec, protoze kour je nucen vnitrnimi tahy jit dolu), zatopis a neprikladas, pak to hreje dle venkovni teploty 12-48 hodin, pak zatopis znova, takze to spotrebuje ve finale pomerne malo dreva, efektivita spalovani je znacne vysoka, nepotrebuje to zadnou elektroniku, pokud nemas verzi s vymenikem nejaky vypadky proudu tomu nevadi akumulacni schopnost je pomerne znacna ja mam velkou verzi pece a cela vaha se blizi 4 tunam
Odpovědět
Profilova fotka
@geodett a cenove se to pohybuje jak?
Odpovědět
Profilova fotka
@jakuda trochu levneji nez kachlaky, ty jsem mel naceneny skoro na 280, tuto pec ve velke variante mam za 165, mala verze je tak 60-70t, zalezi na tom co si clovek navymysli za povrchove upravy
Odpovědět
A máte náky fotky když vám to dělali?
Odpovědět
@milanor Tady máš 2 cenový nabídky jedna na vzduch/voda a druhý země/vzduch
Odpovědět
@melin6 > díky za ceníky. Nicméně při tomto minimálním rozdílu bych asi neváhal a šel do kolektorů pod zem. Nicméně nechápu že vzduch voda je za celkem dost velké peníze, znám lidi co mají vzduch voda cca.5let, v roce 2012 pořizovací cena nějakých 170tis.Kč a žijí spokojeně po celou tu dobu. Takže kolik může být cena obdobné sestavy dnes? 140tis.kč? Kde jsou tedy potom takové rozdíly za cena je pomalu jednou taková? Mám to chápat že se to něco jako Mercedes vs. Kia? Že za značku se prostě platí? M.
Odpovědět
@milanor přesně tak a tohle je takovej mercedes mezi tepelnými cerpadli
Odpovědět
@melin6 A vyplatí se dnes vlastně za značku tepelného čerpadla připlácet? Není to už stejné jako u automobilů že výše pořizovací ceny nutně neznamená výši kvality?
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?