Odpověď na příspěvek od synura_p:
Zdravím! Nevím, kolik lidí řešilo podobné dilema… @synura_p Šiel by som určite do podlahovky aj za vyššiu cenu. A existuje viac možností na suchú podlahu, urobte si rešerš. A čo sa týka zmeny, na konci sa dokladá zmena projektu, ale informoval by som sa na úrade radšej hneď. Máte na to dotáciu? Bude možno treba prepočítať PENB.Odpověď na příspěvek od roman_:
@synura_p Šiel by som určite do podlahovky aj za … @roman_ Dotaci nemáme. Mám právě dilema s tím, zda se jít na úřad optat, sice se samozřejmě snažíme dělat všechno, jak se má, ale zas si nechceme zbytečně vykoledovat nějaké průběžné kontroly navíc... Skoro mě víc odrazuje právě ta úřednická otázka, než jen ten cenový rozdíl. Levnější, co jsem se dívala, bývá řešení, kdy ta deska s drážkami je z polystyrenu, ale my zas potřebujeme, aby to mělo i dobré akustické vlastnosti (bude tam nějaká kročejovka, ale celkově jsme dost limitovaní výškou, takže ne bůhvíkolik moc) a ten Fermacell by měl být v tomto lepší. Máme ho tam právě v projektu i v té variantě s radiátory (samozřejmě klasická deska, ne ta s drážkama). Taky by mělo jít rovnou na tu Fermacell desku dávat krytinu, u toho polystyrenu si nejsem jistá.Odpověď na příspěvek od synura_p:
Zdravím! Nevím, kolik lidí řešilo podobné dilema… @synura_p Zkoušeli jste si spočítat plošné zatížení v případě lité podlahy s anhydridem a proti suché variantě? Ten rozdíl je minimální a únosnost to určitě neohrozí. Zato cena suchá varianty je násobně vyššíOdpověď na příspěvek od zubr487:
@synura_p Zkoušeli jste si spočítat plošné zatíž… @zubr487 Tak se vyjádřil statik. Ona taky anhydridová podlaha nebude mít tloušťku 2,5 cm, jako ta deska.Odpověď na příspěvek od zubr487:
@synura_p Zkoušeli jste si spočítat plošné zatíž… @zubr487 A taky, ten strop už teď i s tou skladbou, která je v projektu, nějaký průhyb má, tak si moc nedovedu představit, že by na to šel bez potíží nalít anhydrid, aniž by hrozilo jeho popraskání.Odpověď na příspěvek od synura_p:
@zubr487 A taky, ten strop už teď i s tou skladbo… @synura_p Ty desky tam budou dvě. Ve spodní jsou trubky a horní je pochozí. Celková síla bývá kolem 4cm. V případě anhydridu můžete použít pevnější (Thermio) a pak je celková síla taky 4cm.Odpověď na příspěvek od zubr487:
@synura_p Ty desky tam budou dvě. Ve spodní jsou … @zubr487 Ajo, díky za postřeh, už to v tom montážním návodu vidím, nechápu, že mi to předtím nedošlo... V tom případě je to asi bezpředmětné a zůstanem u těch radiátorů. Tam už by rozdíl byl nějakých skoro 90k (a to nepočítám, co by si řekl statik za vypracování a spočítání nějaké té změny do projektu), k tomu bojujeme v tom podkroví o každý centimetr...Odpověď na příspěvek od synura_p:
@zubr487 Ajo, díky za postřeh, už to v tom montáž… @synura_p trochu nerozumím. Radiátory zabírají zbytečný prostor a komplikují dispozici. Navíc si zhorsite účinnost TČ a bude složitější a tedy dražší zapojeniOdpověď na příspěvek od zubr487:
@synura_p trochu nerozumím. Radiátory zabírají zb… @zubr487 V projektu, podle kterého rekonstruujeme, máme radiátory a skladbu podlahy s 2,5 cm fermacell deskama. Podle toho máme i spočítané vytápění. Když bychom to chtěli změnit na tu suchou podlahovku, byl by tedy rozdíl nejen, že by místo normálních 2,5 cm (resp. 2×12,5 mm) Fermacell desek byla ta drážkovaná, jak jsem si myslela původně - že by se tedy výška podlahy nezměnila a zátěž stropu se zvýšila tedy jen o ty samotné trubky PT - ale bylo by to, že ještě k té pochozí desce byla navíc ta drážkovaná na podlahovku. Takže ten rozdíl se rázem začíná pohybovat kolem těch 90 k (metr drážkované desky stojí bratru 1400). Plus si něco řekne statik za vypracování té změny (a budem na to jeho vyjádření muset čekat), nějakou cenu trubek nebo rozdělovače už zanedbávám. A zátěž by tedy byla při změně taky vyšší, než jsem si představovala a navíc by nám to ubralo další centimetry světlé výšky, kterou máme tak na hraně - nemohli jsme zvyšovat dům, jak se nám chtělo, bo památkáři. To, že v podkroví v našem případě nelze realizovat litou betonovou nebo anhydridovou podlahu byla jedna z věcí, kterou jsme se dost zabývali a statik nám to tak řekl a spočítal už ve chvíli, kdy se ten projekt tvořil. Takže je vlastně možný, že by to nevyšlo ani s tou suchou podlahovkou... Takže mi to v součtu výhod a nevýhod začíná vycházet tak, že se spíš přidržíme původního projektu.Odpověď na příspěvek od synura_p:
@zubr487 V projektu, podle kterého rekonstruujeme… @synura_p tak pokud vám nevadí že radiátory zaberou pár cm místa tak to neřestem jen bych je dál radši větší než menší aby na vytápění bohaté stačila voda co půjde do PT aby jste nemuseli řešit dvě rozdílné teploty a nesnižovali jste si účinnost TCOdpověď na příspěvek od synura_p:
@zubr487 V projektu, podle kterého rekonstruujeme… @synura_p Viem, že je to netradičné riešenie, ale šlo by natiahnuť topení stropom. Ak bude nad tým kvalitná a hrubá izolácia stropu a celkovo ak bude dom dobre zateplený, tak to bude fungovať. Do toho i tak ide voda okolo 23-28 °C, takže na hlavu vám horúco nebude a podlaha by aj tak nebola pocitovo teplá. A nebude ani studená, bude mať zhruba teplotu vzduchu, pretože na podlaží dolu sa normálne topí. Má to dve výhody, je to relatívne lacné a dá sa to použiť na veľmi efektívne letné chladenie.