Dobrý den všem,
má prosím někdo z vás zkušenosti s teplovodním vytápěním ve stropě? Jaké zpětně vidíte výhody/nevýhody? Co a jak byste řešili dnes stejně/jinak? Jak Vás to vyšlo cenově? Začínáme řešit projekt a tato varianta mě láká. Hlavním důvodem je jednoduché využití i pro chlazení v letních měsících a teoreticky podobný komfort jako u podlahovky. Prosím jen o příspěvky lidí s reálnou zkušeností s tímto (teoretiků je všude v diskuzích spousta :-)).
Předem díky moc za všechny reakce.
Lukáš.
Ještě v rámci teorie bych opravil doog, stropní vytápění je nejefektivnější z prostého důvodu, trubky leží přímo na SDK podhledu tak, že nejsou zabetonovány, strop má větší účinnou plochu, není zastavěn nábytkem, do stropu lze instalovat vyšší výkon než do podlahy a tímto lze dosáhnout lepší tepelné pohody pří nižší teplotě prostředí a z toho plynoucí úspory. Co se týká povrchové teploty podlahy tak ta může být 23°C. V příštím týdnu budu mít konkrétní údaje rozložení teplot to jako objektivní argument.
Dneska jsem byla kouknout do Dennertu na to jejich ukázkové topení, má ho jejich zaměstnanec ve svém rodinném baráku. Příjemný to je! Měl tam teda na můj vkus docela přetopeno (já jsem chladnomilný člověk), valilo mu to naplno, ale ani tak se rozhodně nekonalo žádné nepříjemné sálání na hlavu, prostě tam jen bylo teplo. Když je stejně přetopeno klasickými radiátory, je to tedy pocitově daleko nepříjemnější. Měřil mi infrateploměrem teploty povrchů, co si pamatuju, bylo to zhruba následovně - strop 26, podlaha 24, stěny (včetně obvodových) 23.
@travas samozřejmě, výrobců a systémů je mraky. Já tu rozhodně nelobbuju za Dennert, jen jsem si to u nich byla osahat - předpokládám, že "teplo shora" bude pocitově podobný bez ohledu na výrobce, pokud půjde o systém podobných parametrů. Mimochodem měl tam v přízemí topení ve stropních panelech a v podkroví ten jejich systém pod sádroš, nezaznamenala jsem žádný zásadní pocitový rozdíl.
@llama Konečně příspěvek, který (celkem logicky) ctí fyzikální zákony. Z uvedených teplot lze i odvodit sílu tepelné izolace obvodových stěn i podlahy. V podlaze izolace zbytečně moc, na obvodových stěnách naopak málo a vznikají tak enormní ztráty.
Reálné chování různých typů vytápění lze zobrazit v modelu na stránce http://kondenzace.kvalitne.cz/podlaho... Zjistíte, že požadavek na tepelnou vodivost nášlapné vrstvy je přeceňován a že ani laminátové povrchy nejsou závažný problém. Pokud někdo zmiňoval problém vyšších teplot, pak nezapomeňte, že slunce opřené do podlahy pod otevřeným oknem generuje s přehledem 500W/m2 a namáhání podlahovým topením tak dosahuje pouhých 5 - 10% proti osvícení sluncem.
Topení radiátory je v podstatě také stropní vytápění. Horký vzduch z radiátoru se rozlije po stropě a ochladí se o něj. Strop pak sálá obdobně jako stropní vytápění. O strop ochlazený vzduch již významnou energii nepřenáší.
Kdyby v Dennertu topili v podlaze na 26°C a u stropu měli 24°C (náklady by byly v podstatě stejné) měla byste pocit o stupeń až dva vyšší. Ve skutečnosti byste pak topila o stupeň - dva méně s celoročními náklady o 9% - 18% nižšími.
@josef_vavra no nevím, ty teploty byly úplně stejné na obvodových i na vnitřních stěnách. Takže s tloušťkou izolace to evidentně nesouvisí. Spíš jde o to, že na stěny dopadá sálání pod úhlem, kdežto na podlahu kolmo, takže podlaha se logicky vyhřeje o trochu víc. Fyzika ;-)
Laminátová podlaha je jedna věc, ale 2,5 cm tlustý dubový masiv a na něm ještě silný koberec je věc úplně jiná - pokud se téhle představy nevzdám, tak to už není s podlahovkou moc slučitelné.
@llama Ona ta fyzika zas tak jednoduchá není.
Příčka byla shodou okolností chlazená místností za ní. Obecně bývá příčka geometrickým průměrem stropu a podlahy. Osálání je dobře popsáno zde https://vetrani.tzb-info.cz/teorie-a-... a intuitivně vysvětleno na reálném měření zde http://kondenzace.kvalitne.cz/podlaho... Co je mi platné, že u stropu mám 32°C, když podlaha má 16°C a celkově mi je zima. Samozřejmě je to dynamické měření. V ustáleném stavu jsou u všech stropních vytápění teplotní spády úměrné odvozené konstantě cca 13W/(m2K) a skutečné teplotní rozdíly jsou do tří stupňů. Což ostatně potvrzuje i měření u Dennertu.
Po nastudování výpočetních vztahů zjistíte, že člověk je osálán podlahou téměř z 50% a na stěny a strop zbývá ta druhá polovina vlivu. Proto je topení, ale i chlazení podlahou tak výhodné.
Nadhodila jste zajímavou myšlenku, že se dubového masivu nevzdáte. Zkusil jsem tedy porovnat podlahové vytápění "znevýhodněné" dubovým masivem a stropní vytápění. Podlahové topení si ve vlastnostech díky dubovému masivu pohorší o nějakých 5%. Ale stačí dát místo 10 cm podlahového polystyrenu 15 cm a jste na 3045W. Tedy lepší, než 10 cm s keramikou.
Prostě vše je velmi dobře řešitelné k plné spokojenosti investora.
@josef_vavra příčka byla shodou okolností chlazená místností za ní? Zajímavá teorie. Skutečnost je ovšem taková, že místnost za ní byla předsíň a kuchyně, obě vytápěné tímtéž topením na tutéž teplotu. Samozřejmě netvrdím, že teploty byly v danou chvíli v ustáleném stavu.
V tom výpočtovém excelu se mi bohužel nepodařilo zorientovat, abych si to spočítala sama (hlavně proto, že kdykoliv nad tím začnu bádat, tak po mně začne lézt dítě a ječením vyžadovat pozornost :-D ). Navíc plánujeme hodně odlišný dům, než pro jaký jste to spočítal - dvoupodlažní pasivní (a nepodařilo se mi vymyslet, jak upravit zadání pro dvě podlaží). Ale z Vašeho příkladu mi vyplývá, že rozdíl ve spotřebě je minimální. Navíc jak už jsem psala, podlahovka má pro mě jednu obrovskou psychologickou nevýhodu: pokud se v ní něco podělá, tak je potřeba rozbourat podlahu a pak dělat novou, což je výrazně náročnější a nákladnější, než ze stropu sundat sádroš.
Nevím, proč uvažujete teplotu stropu 32 a podlahy 16. To by samozřejmě bylo velmi nekomfortní. Ale jak už jsem psala, bavíme se o vytápění pasivního domu, tedy k takovým obrovským teplotním rozdílům by nemělo nikdy dojít, pokud nenastane výpadek proudu trvající týden a víc.
@llama Budu vděčný za popis prvotních nepochopení a návod samozřejmě upravím. Dům logicky počítejte podle svých materiálů (vyplňují se žlutá pole) a po patrech. Tedy v případě přízemí je ideální strop se ztrátou 0 (D7), v případě podkroví je naopak ideální podlaha realizovatelná např. jedním metrem polystyrenu (K7). Vždy vycházím z řady reálných měření a v matematických vztazích je vše zahrnuto.
Realitu nechápou ani odborníci. Uvádějí teplotní spády ve svých materiálech konstantní, přitom evidentně závisí na vyzářených výkonech.
Strop 32°C a podlaha 16°C je reálné měření po zatopení krbem. Tedy z principu stropní vytápění pracující na stejném principu, jako http://kondenzace.kvalitne.cz/#11
V listu odkazovaného excelu s názvem nabeh stropu je sestaven dynamický model stropního vytápění. Fyzikální zákony až překvapivě souhlasí.
Co se týče rozkopávání podlah, vždy je to jen o šlendriánství zhotovitele. Správně udělaná podlahovka vydrží výkon 240 W/m2 (víc jsem nezkoušel) a pokud na ni svítí slunce, dokáže přijímat až 500W/m2. Poruchovost se současnými materiály je nulová.
Když jsem stavěl dům, zatopil jsem do podlahového topení ještě před položením betonu. Teplotně - výkonové vztahy byly podobné, jako s finální podlahou. Tím chci říct, že nejlepší stropní topení mohou být volně natahané trubky zakryté sádrokartonem a přenos tepla zajistí vysoká emisivita. Když nad trubky položíte odraznou folii, máte výsledek zaručený a možná za zlomkovou cenu proti "profi" řešení. Pokud chcete, můžu takové stropní topení v podobě trubky položené na sádroši zakryté odraznou folií změřit. Bude to velmi zajímavý výsledek a možná nejekonomičtější topení vůbec. Děkuji za zpětnou vazbu.
@josef_vavra měření po zatopení krbem samozřejmě beru, ale jde o to, že jste zatopil ve vychladlém domě. Pasivní dům nikdy tak nevychladne, ztráty jsou malé a vytápí se na stabilní teplotu, takže teplota podlahy 16° prostě nemůže nastat (vyjma zmíněného týdenního výpadku elektřiny).
Ano, jsem si vědomá toho, že ta představa závady v podlahovce je nejspíš jen moje paranoia. Co naplat, prostě to tak mám... ;-)
Na ten excel ještě pořádně mrknu zítra, až si chlap vezme dítě ven a já budu mít chvíli klidu.
Jestli máte možnost změřit takovéto stropní topení, budu moc ráda, děkuju!
Pokud by na toto tema jeste nekdo narazil - my v dome s teplovodnim topenim uz par let spokojene zijeme. Nejake postrehy a par amatersky zmerenych dat jsem popsal tady: https://forum.tzb-info.cz/137602-stro...
@jirkavejrazka A já jen potvrzuji, že máte důvod být spokojeni. Výsledek odpovídá fyzikálním zákonům. Tehdy, když se dalo na TZB ještě diskutovat, jste byl skvělým zdrojem právě pro potvrzení souvislostí.
@jakuda ahoj, chci se takhle s odstupem zeptat, jak stropní topení hodnotíš. Předpokládám, že už snad bydlíte, tak bys mohl mít nějaké zkušenosti a postřehy z provozu :-)
A ještě by mě zajímalo, jak je u stropního vytápění řešené osvětlení - pokud chce člověk světla zabudovaná do podhledu, nebije se to tam vzájemně? Myslím to hlavně z hlediska chlazení LEDek.
Díky!
@llama Ahoj, ano už bydlíme a zatím jsou mé zkušenosti se stropním topením veskrze pozitivní. Zrovna včera jsem tam měl na kontrolu termokameru a bylo krásně vidět, jak ten hliník krásně vede teplo, takže skutečně netopí jen ty hadice, ale topí to v celé ploše stropu. V domě je příjemně teplo, je možné chodit bez problémů bosky (máme dřevěné podlahy) a celkem rychle to reáguje. Často vzpomínaný argument proti je topení u stropu a studené podlahy. Tak jsme to včera tou termokamerou zkontrolovali a rozdíl byl půl stupně.
Co se týče osvětlení, máme led bodovky a problém s nimi není. Jelikož jsme věděli kde mají být umístěné, tak jsme kolem nich vynechali prostor asi 30 cm a funguje to.
@travas no, slunce sice ohřeje zemi, to je jasné, ale taky s docela nemalým zpožděním, takže stav horko na hlavu / chladno - sotva teplo na nohy je poměrně běžný, což je přesně to čeho se spousta lidí snaží v domě vyvarovat. A třeba v přechodném období jaro/podzim/chladnější období léta zrovna v případě dlažby je takové teplo úplně k ničemu, pocitová zima bude v té místnosti stejně i když to budete přetápět (což většinou ani nechcete když venku je chladněji, ne mráz a vy potřebujete jen aby vám neumrzly nohy). Z pohledu toho jak to vnímá člověk je navíc skutečně vhodnější mít v teple hlavně nohy, nikoliv hlavu.
@jakuda můžu se přidat s dotazem, když už to máte zabydlené? :-) Jak vám vychází teplota u dlažby (koupelny, předsíň apod.)? To dřevo je většinou příjemně teplé i když se vůbec netopí, to je jeho obrovská výhoda, ale drží se stejná teplota na chození boso i u té dlažby?
@ookami_hime V domě nikde nemáme situaci, kde bychom měli stropní topení a dlažbu. Do koupelny i do zádveří jsme dávali elektrické topné rohože. Nicméně na wc není ani rohož ani stropní topení (teplo se tam dostává pouze cirkulací vzduchu (je tam odsávání rekuperace) a ani tam není dlažba studená, takže nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat. Teplotní rozdíl jsem ale neměřil.
My mame stropni topeni a dlazbu v koupelnach a na WC. Pocitove je pochopitelne o trochu studenejsi nez vedlejsi PVC, ale vsichni v rodine to zvladame naboso a ani nikdo z cetnych navstev si nestezoval, ze by jim tam byla zima od nohou.
"A třeba v přechodném období jaro/podzim/chladnější období léta zrovna v případě dlažby je takové teplo úplně k ničemu, pocitová zima bude v té místnosti stejně i když to budete přetápět". Nebude. Ale to se takhle po Internetu tezko vysvetli. To se proste musi zazit.
@jakuda Ahoj, resime s manzelem system vytapeni/chlazeni do noveho domecku a chtela bych se zeptat, jestli mas vsude to stropni vytapeni anebo mas nekde treba podlahovku? Mimo koupelny a predsine zvazujeme, jestli neni potreba davat podlahovku jeste napr. kolem oken (trojskla), ktera jsou az k podlaze, ackoliv rekuperaci budeme mit...
@zuzkka88 Stropní mám všude kromě koupelen, zádveří, technické a skladu. V koupelnách mám elektrické topné rohože hned pod dlažbou, v zádveří mám ještě vytápěnou stěnu na kabáty. V TM vytápění nemám.
@zuzkka88 My mame podlahovku jen v predsini a pod schody, vsude jinde (vcetne koupelen) jen stropni.
Take mame okna trojskla az k podlaze - v jednom pokoji 6 metru (podlaha drevo), ve druhem cca 3 metry okolo rohu (podlaha vinyl). U toho dreveneho nas presvedcovali, at tam dame kousek podlahovky, ale nedali jsme. Ani po peti letech to neni problem. Podlaha je tesne vedle okna o neco chladnejsi, ale neni to zadna tragedie. Kdyztak muzu ukazat i nejake fotky.
Samozrejme je nutne vetrani, aby se v chladnejsim rohu u zeme nevyskytovala plisen. Ale s rekuperaci by to nemel byt problem.
Urcite ta podlahovka okolo oken neuskodi. Ale podle mych domacich zkusenosti neni nutna (samozrejme je potreba ohlidat tepelne mosty)
Dobrý den, chtěl bych se znovu zeptat na vaše zkušenosti se stropním vytápěním s odstupem času. Jsem ve fázi hrubé stavby a topenáři mě zkouší udolat k tomuto způsobu, konkrétně k teplovodnímu přes tepelné čerpadlo. Já osobně nejsem o tomhle způsobu úplně přesvědčen, ale asi bych se mu úplně nebránil. Ale potřeboval bych to vidět naživo a nebo se podělit o poznatky s někým, kdo už to má nějakou dobu nainstalované, aby mě to přesvědčilo.