Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Topení, větrání a klimatizace

Topení a ohřev vody - jaké je v dnešní době nejlepší?

Profilova fotka
Prosím mohl by mi někdo poradit, jaké je v dnešní době nejlepší topení a ohřev vody? Po pročítání různých diskuzí docházím k závěru, že nejlepší je pořídit teplovodní podlahovku a kotel na elektřinu + obyčejný bojler na vodu. Uvažovali jsme původně nad solárními panely na ohřev vody, ale zjistila jsem, že to není zase tak vhodné do našich klimatických podmínek (bydlíme na Vysočině) a navíc návratnost je cca 10-15let, což už mohu pomalu počítat s výměnou, takže žádné uspořené peníze. Dále varianta TČ opět nulová návratnost, jelikož vysoké pořizovací náklady 200-350tis, návratnost cca 20let,což už je opět za hranicí životnosti. Sám prodejce nám řekl, že je lepší koupit elektrokotel za "desítku"... Ještě jsme uvažovali nad krbovými kamny, ale jenom na efekt pro dlouhé zimní večery, je dobré udělat i rozvody tepla průduchy? Máme vlastní les, takže výhoda vlastního dřeva. Jsme ve fázi plánování domu, takže i projekt chceme udělat přesně dle vybraného typu topení. Předem děkuji za Vaše rady a poznatky.
Odpovědět
1
2
…
9
Profilova fotka
@matysce na tisic domu bude tisic systemu topeni, tam je tolik parametru ze se podle mne neda moc poradit, taky jsem si tim prosel a postupne resil rok topeni, desitky variant a nakonec jsem sel cestou maximalni jednoduchosti i s tim, ze je to trochu pracnejsi nez otocit knoflikem a hura topime zalezi na tom co stavite, z ceho, za jaky rozpocet, jake jsou TZ, zda pracujete z domova nebo ne, kolik je tam lidi, zda mate radi teplo nebo ne, ........ a tak by se dalo pokracovat jeste dlouho
Odpovědět
@matysce ono pokud budete dělat projekt podle vybraného typu topení, tak se může stát, že to pro vás konkrétně nebude nadimenzované moc dobře. Spíš jak píše geodett si rozmyslete co si představujete, jaké jsou vaše zvyky, představy, jaké očekáváte vůbec náklady. Na druhou stranu chcete-li obyčejný bojler a elektrokotel, tzn. stejně pojedete na elektřinu, tak proč zrovna teplovodní podlahovku s elektrokotlem? Proč to nevytápět rovnou klasickou podlahovkou, na elektrokotel se vykašlat a k tomu teda přihodit ten bojler? Náklady nižší, systém je to jednodušší a efektivita určitě vyšší :) když vám přestane fungovat jeden drát, tak to můžete dost dlouho neřešit je-li libo, protože podlahovka normálně jede dál. Když vám praskne teplovodní, tak kromě opravy celého systému budete muset řešit i opravu podlahy a to okamžitě. Takže reálně jediná výhoda zůstává ta, že můžete někdy v budoucnu "jednoduše" vyměnit elektrokotel za jiný druh vytápění. Jenže to "někdy v budoucnu" stejně nebude v nejbližších 5 - 10 letech, ale spíš za mnohem déle, kdy už zas budou jiné možnosti a stejně se dostanete k tomu, že budete postupně rekonstruovat, takže to stejně budete mít možnost kdyžtak předělat. Ono koneckonců pokud sázíte na to, že elektřina nebude dobrej zdroj vytápění v blízké budoucnosti, tak potom trochu postrádá smysl to vůbec projektovat na vytápění elektřinou...
Odpovědět
Profilova fotka
@geodett tak stavět chceme z 44 Heluz bez dalšího zateplení. Okna plast. Jinak jsme 4členná rodina, a do práce dojíždíme, takže většinu dne bude dům prázdný..měl by to být jenom přízemní dům o velikosti cca 9x13m. Nyní topíme tak, že v bytě máme tak 20-21 stupňů..
Odpovědět
Profilova fotka
@ookami_hime tu teplovodní podlahovku chceme právě proto, že na to jde napojit cokoliv...naší představou bylo původně vytápění plynem, topíme tak i teď v pronajatém bytě, jsem i zvyklá na něm vařit...ale právě, že nás od něho spíše odrazují..že zbytečně drahá investice...a ani dva projektanti, se kterými jsme jednali, tak nám sami vysloveně neřekli, běžte do toho a toho...všichni se nás ptají na to, co chceme my...ale my víme houby...
Odpovědět
@matysce aha, chápu... :) pokud máte přípojku na plyn, jste s ním spokojení, tak bych klidně dala teplovodní a napojila to rovnou na plyn. Ale to by chtělo si to všechno fakt dát do kupy, rozepsat a podle konkrétního modelového příkladu spočítat na kolik vás to vyjde :)
Odpovědět
@ookami_hime Tady právě nesouhlasím s tím, že elektropodlahovka je lepší než teplovodní. Moc neznám případy, vlastně vůbec, kdy někomu praskla podlahovka - rizikové jsou spoje, ale obvykle se okruhy natahují vcelku. Výhodou právě je to, že se teplá voda dá ohřívat x způsoby - TČ, soláry, elektrokotel, krb, klasický kotel na TUV či plyn, ... prostě žádné omezení ve zdroji energií. U elektropodlahovky je to omezenější a za těch ušetřených pár tisíc to nestojí, nehledě na tu poruchovost. Voda prostě cirkuluje, ale částečné přerušení natápění u elektropodlahovky by mě hodně štvalo. @matysce Byli jsme na tom podobně - v projektu TČ, soláry a doplňkový elektrokotel. Po diskuzi s topenářem jsme šli do nejlevnějšího řešení, kdy jsme z doplňkového elektrokotle v podobě elektropatrony udělali primár a TČ ani soláry neřešili. Ušetřené deseti- až statisíce. Keep it simple. Jinak souhlas s argumenty výš - spočítat projekt a pak realizovat.
Odpovědět
@lukoid vidíš to, já neznám nikoho, komu by se cokoliv stalo s normální podlahovkou. V bytě jí máme už skoro 5 let, taky žádný problém. To přerušení jsem spíš myslela z toho hlediska, že pokud se přeruší teplovodní, tak je to velký problém, pokud elektrická, tak to, že ti to tam netopí sice naštve, ale neznamená to, že musíš teď hned jít a zaplatit opravu :) Ta výhoda přehození zdroje je určitě fajn, ale investice do TČ je dost velká a když už, tak to udělám hned, elektrokotel prakticky znamená, že vytápíš tou samou elektřinou, ale s nižší efektivitou a vyšší poruchovostí, krb - pokud bude od začátku připravený, budou dobře navrhnuté rozvody a vůbec všechno bude pro to hotové, tak ano, ale pak je opět totálně postavené na hlavu to nejdřív řešit elektrokotlem, abych někdy v potenciální budoucnosti využila krb, klasický kotel na TUV do NED s podlahovkou je podle mě totální úlet podobně jako soláry (nehledě na to, že na připojení solárů nepotřebuješ teplovodní) a plyn je znovu ten samý případ jako to předchozí - když mám plyn, tak proč to neudělám rovnou na něj? Ta myšlenka, že to můžeš časem přehodit na jiný zdroj je hrozně lákavá, to vůbec nepopírám, ale to "co by kdyby" většinou končí tak, že jsou to náklady a úpravy navíc, které se většinou buď nikdy nevyužijí a nebo využijí příliš pozdě. A to ani nepočítám, že časem můžeš zjistit, že tě to řešení stejně dost omezuje, protože už budou jiné technologie, možnosti apod. a ty to buď stejně celé předěláš a pak tu počáteční investici hodíš do koše nebo zůstaneš u původního a tím pádem se připravíš o nové možnosti. A pokud někdo čeká, že to bude potřebovat přehodit do 10 let, tak tím pádem elektřině nevěří (resp. nevěří, že zůstanou výhodné tarify) a pak vůbec nemá význam zvažovat takové věci jako elektrokotel apod. Ale upřímně, fakt nevím, jaký zvolit způsob vytápění řešíme už asi rok. Mluvila jsem se spoustou lidí, pročetla MS do hluboké historie a stejně mi připadá, že na to nelze mít jednoznačný názor, protože všude jsou pro a proti. Ale uznávám, že se pocitově víc přikláním k elektrické podlahovce čistě protože s ní mám zkušenosti, je rychlá, flexibilní, velmi jednoduchá, nehrozí únik vody (na to už jsem vyloženě alergická, dávat do kupy podlahu po něčem takovém je fakt peklo). Navíc naše spotřeba elektřiny je pro mnohé lidi dosti šílená, takže na tom ve skutečnosti ještě vyděláme (díky tomu, že dostaneme snížený tarif) a pokud přijde problém s elektřinou, tak stejně budu řešit mnohem rozsáhlejší problém :-) ale to jsou ty individuální důvody...
Odpovědět
Každý si bude opět zpívat tu svou písničku, jak ušetřil, že neinvestoval do TČ nebo do plynu a pořídil si elektrokotel. Nemyslím si, že budu za 10 le měnit kompletní čerpadlo za 250 000 Kč. To jsou jen domněnky těch, co si ho na základě toho nechtějí pořídit. Dělám v elektronice a technice a to se prostě u věhlasné značky nestane. Elektrokotel má podle mě smysl u domku s menšími ztrátami. Jinak bych šel do TČ nebo do plynu. Já plyn do domku nechtěl, tak jsem šel do TČ. Kvůli menšímu pozemku do vzduch/voda a vybíral jsem spíše lepší. IVT AIR X, strejda ho má 5 let bez jediné vady a pořád vypadá jak nové a funguje parádně. Tady se nebojím. Navíc, záruka na kompresor 10 let, záruka na kompletní čerpadlo 5 let. Je otázkou, jaká bude cena elektriky v budoucnu. Od 90 let je elektrika 8x dražší. Ale když se zvýší cena elektriky, tak plyn ji bude následovat.
Odpovědět
@davex Od 90. let je také průměrná mzda 8x vyšší:) Prostě nelze uvažovat v absolutních číslech. Ohledně TČ je také otázka, jak budou výrobci příp. poruchovost za x let řešit, když vezmeš v potaz, jak se technologie vyvíjí. A o záměrných kurvítkách v elektronice tu psal ze zkušenosti snad p. Vávra, takže to tvrzení "u věhlasné značky se to nestane" bych bral s rezervou. @ookami_hime "(nehledě na to, že na připojení solárů nepotřebuješ teplovodní)" - určitě máš na mysli solární panely a ne fotovoltaické? Protože solár je postaven na vodě a její cirkulaci, netuším tedy, jak by fungovala s jinou než teplovodní podlahovkou. "Ta myšlenka, že to můžeš časem přehodit na jiný zdroj je hrozně lákavá, to vůbec nepopírám, ale to "co by kdyby" většinou končí tak, že jsou to náklady a úpravy navíc, které se většinou buď nikdy nevyužijí a nebo využijí příliš pozdě. A to ani nepočítám, že časem můžeš zjistit, že tě to řešení stejně dost omezuje, protože už budou jiné technologie, možnosti apod. a ty to buď stejně celé předěláš a pak tu počáteční investici hodíš do koše nebo zůstaneš u původního a tím pádem se připravíš o nové možnosti." A není právě proto výhodnější podlahovka teplovodní? Pokud budou nové technologie, tak jsem si jistý, že téměř každou půjde využít k ohřevu vody spíš než k vyrobení eletřiny - z tohoto pohledu prostě pořád vítězí teplovodní podlahovka. Plus nemám pocit, že by pořízení teplovodní podlahovky za 18 tis. Kč (trubky + rozdělovač) na 100 m2 stálo více než "normání" elektropodlahovka. Proti elektrické podlahovce mluví vedle omezené možnosti alternativního zdroje (kdyžtak prosím o vyjmenování alternativního zdroj energií pro el. podlahovku) na provoz i téměř přesné rozmístění topných rohoží vůči nábytku - teplovodní podlahovce nevadí, když nad topením bude skříň, postel atd., u elektrické podlahovky to není bezpečné (dle toho, co vím). Ten únik vody fakt nehrozí, pokud jsou trubky v celku. Jediné, kde se to může pokazit, je přímo u rozdělovače, tj. ve spoji. Běžný topenář zalité trubky nespojuje. Jinak tarif mám D45D, tj. 20 hodin NT, 4 hodiny VT, tj. snížená sazba.
Odpovědět
@davex s tím zvýšením to není tak horké. Jednak se společně s tím dost zvyšovay platy, takže reálně nebyla o tolik dražší a jednak dost podstatnou část tvoří umělé poplatky (daň, podpora obnovitelných zdrojů apod.), což jsou věci které se dotýkají téměř všech energií. Navíc to je právě ono, to už je 20 - 25 le5 zpátky. Pokud za dalších 20 let se něco změní a s elektřinou bude problém, tak se to vyřeší při rekonstrukci, která stejně bude potřeba. Navíc tu asi nikdo nepočítá s tím, že každých 20 let se bude kupovat nové (to už by to vůbec nemělo význam), ale ta počáteční investice něco stojí stejně jako jeho provoz, takže se taky nedá úplně jednoznačně říct, že by to byla vždy nejlepší volba. Navíc záruka dobrý, ale reálně je to další věc, která se může poškodit nebo přestat fungovat, tzn. to riziko tam stejně furt je.
Odpovědět
@ookami_hime No jasně, že rostou i platy, ale to přece neznamená, že musím platit víc za elektřinu :-)
Odpovědět
@davex Ale ty přece neplatíš víc za elektřinu. Hodnota té elektřiny je plus minus stejná, pokud se zdražila 8x podobně jako platy.
Odpovědět
Článek se načítá
@lukoid No když to vezmeš jednoduše. S elektrokotlem budu mít spotřebu elektřiny na topení 3x větší než s TČ, je to jen obrazně. Tu jde o to, že se zdražování elektřiny to jde u kotle logicky nahoru. Větší plat, zdražení elektřiny, zdražení vytápění, ne o tolik = zbyde na pivo. Elektrokotel cena 18 000 Kč TČ cena 6 000 Kč Rozdíl 12 000 Kč Elektrokotel se zdraží na 21 000 Kč TČ cena 7 000 Kč Rozdíl 14 000 Kč
Odpovědět
@matysce Samá podlahovka, která zdá se je překonaná stropním teplovodním vytápěním, které má proti podlahovce několik +. Hlavní nižší teplota topné vody a tím šetří energii a možnost použití k chlazení místo klimatizace. Určitě se zamyslet.
Odpovědět
@lukoid //určitě máš na mysli solární panely a ne fotovoltaické? Protože solár je postaven na vodě a její cirkulaci, netuším tedy, jak by fungovala s jinou než teplovodní podlahovkou.// mícháš jabka s hruškama, solární panel je solární panel. Jestli fotovoltaický nebo fototermický je věc druhá. "A není právě proto výhodnější podlahovka teplovodní? Pokud budou nové technologie, tak jsem si jistý, že téměř každou půjde využít k ohřevu vody spíš než k vyrobení eletřiny - z tohoto pohledu prostě pořád vítězí teplovodní podlahovka." Vzhledem k tomu, že zatím je vývoj takový, že všichni aktivně prosazují elektrická auta, tak pokud jde o nejbližší budoucnost, tak spíš bude snaha zdokonalovat právě výrobu elektřiny ;) další věc je, že pro takovou věc jako je podlahové topení bych si představovala lepší vodící kapalinu a snazší regulovatelnost. Něco, díky čemu by byla flexibilnější, efektivnější a mohla by se instalovat i do stropů nebo stěn, aby v případě potřeby mohla velmi efektivně nejen vytápět, ale i chladit do té míry, že by nahrazovala výkonné klimatizace. Pak mi trubky na teplovodní topení budou na dvě věci ;) "Plus nemám pocit, že by pořízení teplovodní podlahovky za 18 tis. Kč (trubky + rozdělovač) na 100 m2 stálo více než "normání" elektropodlahovka." Tak když započítáš jen část nákladů... kde máš ten samotný zdroj vytápění třeba? Kde máš dražší a nákladnější montáž? Kde máš dodatečný materiál vzhledem k tomu, že se pokud vím usazuje jinak a musí se kvůli ní zvyšovat podlaha? "teplovodní podlahovce nevadí, když nad topením bude skříň, postel atd., u elektrické podlahovky to není bezpečné (dle toho, co vím)." ano, to je nesporná výhoda, s tím souhlasím. Na druhou stranu elektrické podlahovce reálně takové věci jako postel, pohovka apod. nevadí (pokud nemáš celoplošnou, což dobře... pokud někdo po něčem takovém touží, tak budiž, ale většinou jsou tyhle věci na nožičkách), vadí celoplošně postavené věci jako třeba skříně, kuchyňská linka apod. (a i tam záleží dost na situaci). Takže ano, pokud stavíš dům s tím, že ho za 5 let budeš předělávat, tak je to jistě výhoda. Já teda fakt neplánuju na to sahat nejbližších aspoň 15 let. Nestavím na míru naprojektovaný dům na to, abych si za pár let řekla, že tady ta nika na vestavěnou skříň nebo tohle místo na kuchyň se mi nelíbí, tak to celé zbourám a dám jinam ;) navíc většina nábytku bude zavěšená nebo dostatečně vysoko na nožičkách kvůli robotickému vysavači. A za těch 15 let až mě to omrzí nebo to budu chtít obnovit, tak stejně bude rekonstrukce, takže pokud o to budu stát, můžu se rozhodnout jaké vytápění se mi v ten moment bude líbit. Koneckonců odpojit pár kabelů je ten nejmenší problém.
Odpovědět
@davex kdyby se ti zvyšovaly platy a nezvyšovala cena elektřiny, znamenalo by to, že je elektřina levnější ;)
Odpovědět
@lukoid mimochodem tohle "Ten únik vody fakt nehrozí, pokud jsou trubky v celku. Jediné, kde se to může pokazit, je přímo u rozdělovače, tj. ve spoji. Běžný topenář zalité trubky nespojuje." je slušnej nesmysl. Co znamená nehrozí? Že zrovna věříš, že se tomu nikdy nic nestane? To, že nikoho takového neznáš neznamená, že se to neděje ;) to je jako kdybys tvrdil, že vodovodní trubky jsou nesmrtelné a nehrozí, že by unikla voda. Jeden to nezažije za 20 let ani jednou, jinému to během 5 let vyteče hned několikrát...
Odpovědět
@davex rozdíl je sice 14.000 versus 12.000 ,ale to je pouze nominálně víc ... pravděpodobně se v čase zdraží plus minus podobně i ostatní položky, které člověk kupuje, i to pivo - takže si furt koupíte plus minus stejné množství piv... a tomuto velmi tajjemnému jevu se říká INFLACE :-D NAvíc elektřina nikdy nezdraží nějak skokově - je to de facto sociální komodita a žádný politik to nedovolí - myslím vidět ve zprávách plačíčí babičky a matky samoživitelky, které si nemůžou pořádně zatopit přímotopem - to by hned projeli další volby, stejně jako kdyby skokově zdražili třeba to pivo
Odpovědět
@ookami_hime "solární panel je solární panel. Jestli fotovoltaický nebo fototermický je věc druhá." Asi může být, já mám zafixováno, že solár je na vodu, moje chyba zřejmě. "Tak když započítáš jen část nákladů... kde máš ten samotný zdroj vytápění třeba? Kde máš dražší a nákladnější montáž? Kde máš dodatečný materiál vzhledem k tomu, že se pokud vím usazuje jinak a musí se kvůli ní zvyšovat podlaha?" Bojler na vodu bych potřeboval stejně, takže akumlačka funguje jak na TUV, tak na ohřev topné. Zdroj vytápění 3000 Kč (6kW elektropatrona). O nějakém nutném zvýšení podlahy nic nevím, nevímám to tedy jako zásadní navýšení financí na realizaci. Podle mě tu řešíme pakatel. Všichni rozhodně elektroauta neprosazují - je tam silná lobby, ale ten trend se stejně obrátí, protože to není ten ekologický směr, za který se to má (ještě nedávno se podobně bojovalo za nafťáky, a podívej teď). Výroba ele může být zdokonalována, nicméně energie předaná do nátopu je stále stejná, ať se bavíme o elektro či teplovodním natápění. S regulací jakékoliv podlahovky to nevidím tak zásadně - podlahovka je vesměs samoregulační, stačí ji nastavit jednou a nestarat se. Vzhledem k setrvačnosti nátopu je i nesmysl mít možnost to jakkoliv regulovat. S chlazením možná, ale správně zastíněný dům podle mě chlazení nepotřebuje, protože se nepřehřívá nakolik, aby byla nutná klima, a ať bude ochlazování koncipováno jakkoliv, vždy to bude extra energetický výdaj. Resumé: neshodneme se. Pořád je podle mě teplovodní podlahovka do budoucna vhodnější vzhledem k možnostem zdrojů ohřevu než čistě elektrické, pro tebe "normální" řešení.
Odpovědět
@ookami_hime Nesmysl v čem? Z princpu problém vodovodních trubek nevznikne nikdy samovolně v ploše, ale ve spoji, v ploše jen při mechanickém poškození (což je vliv třetí strany). Kolik znáš případů, že se to stalo? Větší selhání hrozí u toho elektrokabelu, o čemž jsi psala hned na začátku. Podle mě hodně pesimistický pohled u té vody a spíš domněnka.
Odpovědět
@lukoid "Bojler na vodu bych potřeboval stejně, takže akumlačka funguje jak na TUV, tak na ohřev topné. Zdroj vytápění 3000 Kč (6kW elektropatrona). O nějakém nutném zvýšení podlahy nic nevím, nevímám to tedy jako zásadní navýšení financí na realizaci. Podle mě tu řešíme pakatel." Myslela jsem spíš třeba to tepelné čerpadlo, které v tom v daném případě není započítáno (vytápět elektrokotlem je fakt nesmysl), materiál na el. podlahovku je navíc cca o 20 - 30% levnější + mu stačí nižší podlaha, takže méně betonu. Celkem ti to podle rozměru domu může udělat rozdíl třeba 200 - 300 tis. trochu mě teda ale zaráží, že nevíš, že to potřebuje vyšší podlahu. Myslela jsem, že u sebe máš teplovodní... "nicméně energie předaná do nátopu je stále stejná, ať se bavíme o elektro či teplovodním natápění" V tom máš naprostou pravdu, proto je to ale tak nejednoznačné u NED a pasivních, jelikož tam klíčovou roli hraje právě důraz na nižší spotřebu energie ať už je jakákoliv. To udělá největší rozdíl. A v konečném důsledku stejně platíš penězma, ne energií, takže je pro tebe důležitá cena. A v momentě kdy máš efektivní a levný zdroj energie, tak jí můžeš spotřebovat klidně 3x tolik... není to přeci voda, u které se vyplatí šetřit "každou kapku" v zájmu životního prostředí. Regulací byla myšlena mimo jiné regulace v jednotlivých místnostech. Zatím všichni s kým jsem se bavila mi řekli, že teplovodní je na regulaci náročnější než u elektrické, u které se velmi jednoduše docílí toho, že v jedné místnosti bude 25 a o kus vedle 20... "S chlazením možná, ale správně zastíněný dům podle mě chlazení nepotřebuje, protože se nepřehřívá nakolik, aby byla nutná klima, a ať bude ochlazování koncipováno jakkoliv, vždy to bude extra energetický výdaj." To chlazení jsem zmiňovala jako příklad v souvislosti s tím, že vodu nepovažuju za nejefektivnější kapalinu. Nicméně s tím stíněním je to docela zajímavé... jednoznačně souhlasím s tím, že primárním cílem by mělo být takové situování domu, aby vyžadoval energetický výdaj co nejnižší, což ale znamená nejen nejnižší chlazení, ale taky nejnižší vytápění. Z toho ti jednoduše vyplyne, že pokud dům zastíníš tak, že tam bude velmi chladno, projeví se ti to v nákladech na vytápění stejně jako příliš malé nebo žádné zastínění se ti projeví v nákladech na chlazení. Vzhledem k tomu, že teploty jsou čím dál extrémnější, je docela oříšek to nějak vychytat a když se podíváš do zemí, kde je větší rozdíl teplot naprosto běžný, tak zjistíš, že ani oni ještě nepřišli na dostatečně efektivní způsob, aby se vyhnuli aktivnímu dopomáhání. Ano, můžeš mít celý den zabarikádovaná všechna okna nebo si za půl milionu pořídit bioklimatickou pergolu, ale ani jedno z řešení není úplně fajn :) "Resumé: neshodneme se. Pořád je podle mě teplovodní podlahovka do budoucna vhodnější vzhledem k možnostem zdrojů ohřevu než čistě elektrické, pro tebe "normální" řešení." já jsem hned na začátku upřímně řekla, že fakt nevím jak s tím naložit :) důvod proč se přikláním víc k elektrice jsem psala :) ale oba systémy mají své výhody a nevýhody. Výměna do budoucna je velké plus, to ano, ale ty počítáš s tím, že se furt budou používat stejné trubky, furt se bude používat voda a furt se bude používat stejně nevhodný materiál jako je beton... což není podle mě moc reálné no :) nebo počítáš s tím, že to budeš měnit dřív, což mi připadá postavené na hlavu. "Nesmysl v čem? Z princpu problém vodovodních trubek nevznikne nikdy samovolně v ploše, ale ve spoji, v ploše jen při mechanickém poškození (což je vliv třetí strany). Kolik znáš případů, že se to stalo?" Mě trochu přijde, že si děláš srandu :-D fakt moc nevím co ti na to říct. Spoj je nejrizikovější oblast, ale trubky běžně praskají i v jiných místech a je úplně jedno jestli "sami o sobě", korozí, nedostatečnou údržbou (zapomněl jsi mimochodem zmínit, že narozdíl od el. PT vyžaduje teplovodní pravidelnou údržbu a čištění po každé topné sezóně) nebo z jakéhokoliv jiného důvodu. Případů je víc než dost, pokud žádný neznáš z okolí, doporučuju si zadat do vyhledávače únik vody teplovodní podlahovky a projít si jak ty případy, tak i vcelku detailní manuály pro topenáře ;) upřímně, ani od výrobce jsem neslyšela tak sebevědomý žblebt, že únik vody nehrozí :-D
Odpovědět
@ookami_hime Začnu tím pro tebe tzv. žblebtem - abych to měl právě ověřené, volal jsem kvůli tomu jak svému topenáři (34 let v oboru), tak i známému (přes 25 let podniká v oboru vodoinstalací). O korozi se snad nemůžeme v případě materiálu, ze kterých rozvody podlahovky jsou, bavit:) Nicméně oba mi potvrdili, že nikdy neřešili žádnou jinou závadu než povolení ve spoji či právě tu mechanickou poruchu např. vlivem tlaku v místě. Z jejich pohledu vždy za takovou závadu může vliv třetí strany, tedy vnější vliv. "Výměna do budoucna je velké plus, to ano, ale ty počítáš s tím, že se furt budou používat stejné trubky, furt se bude používat voda a furt se bude používat stejně nevhodný materiál jako je beton" Nevidím jediný důvod, proč měnit trubky při změně média. Jako že by mělo dojít třeba ke jejich rozežrání nějakou kyselinou, nebo jak? Nebo že najednou voda v nich nepůjde ohřát? Přijde mi spíš zvláštní, že ty počítáš s tím, že životnost topných kabelů je neomezená. Co se betonu týče, naopak mi vyhovuje v akumulaci a setrvačnosti. Stejně jako akumulují cihly, akumuluje betonový strop, netuším, proč bych beton nesměl použít na podlahy či jej brát jako nevhodný. Chápej, že akumulace je v mém případě velké plus, nepotřebuji (a většina lidí s podlahovkou také ne) regulovat x-krát za den ani týden ani měsíc teploty v místnostech či rychle natopit dům, když začne topná sezóna. Přijde mi, že si při té regulaci představuješ staré domy s radiátory, kde to teplo sálá, nebo kde ráno vstáváš do zimy a potřebuješ rychle zatopit. Podlaha mi jede pořád a reguluje se v podstatě sama. Výchozí regulaci jsem nastavil první sezónu tak, že jsem poladil jednotlivé okruhy. Od té doby jsem na to nesáhl - teploty v místnostech mám stále tak, jak potřebuji. Ve většině domu konstantní (22-23 °C), v ložnici chladněji (20-21 °C), v koupelně o stupeň více než ve zbytku domu (23-24 °C). Více komfortu není potřeba. "Z toho ti jednoduše vyplyne, že pokud dům zastíníš tak, že tam bude velmi chladno, projeví se ti to v nákladech na vytápění stejně jako příliš malé nebo žádné zastínění se ti projeví v nákladech na chlazení." O roletách, žaluziích, přesahu střechy atd. jsi slyšela, ne? Proč zase extrémy v podobě fixního stínění (zřejmě jsi myslela stromy, zdi atd.), kterým bych měl něco vychytávat? Po třech 4 letech ti mohu s klidným svědomím říct, že manuálně regulované stínění v podobě rolet je funkční (a ani ne celý den, jak se domníváš), jen jsem podcenil přesah střechy, který bych dnes udělal níž, aby mi slunce v létě nešlo do oken vůbec - rolety bych pak nepotřeboval. V zimě zase díky prosklení jižní strany domu dokážu přes den při jasné obloze a nízko posazenému slunci půlku domu vcelku příjemně dohřát. "Celkem ti to podle rozměru domu může udělat rozdíl třeba 200 - 300 tis." Ale no tak. Při běžném domu to možná mohou být desítky tisíc, ale toto je jeden z dalších extrémů, který uvádíš (bavíme-li se jen o vytápění, nikoliv o komplexním řešení vč. TČ aj.). "A v momentě kdy máš efektivní a levný zdroj energie, tak jí můžeš spotřebovat klidně 3x tolik... není to přeci voda, u které se vyplatí šetřit "každou kapku" v zájmu životního prostředí." Takže v případě elektrické podlahovky je elektřina levný zdroj vytápění, ale v případě teplovodní ne? Nebo jak to mám chápat? Natápím také elektřinou, jak jsem psal, tzn. v obou případech stejný zdroj. Výsledné výdaje budou v případě zdražení této komodity pro oba stejné, u mě s více možnostmi volby jiného způsobu natápění vody, u tebe s méně možnostmi volby jiného zdroje napájení jako celku (pravděpodobně však s nějakými podmínkami či energetickými regulacemi). A to je pro mě to zásadní - mít možnost bez extrémních omezení. "trochu mě teda ale zaráží, že nevíš, že to potřebuje vyšší podlahu." Tak já označení "podlaha" vnímám jako celek, tzn. všechny vrstvy, ne jen jednu z nich - teď po vysvětlení to navýšení chápu a pořád nevnínám nijak zásadně. Materiálově je to rozdíl pár tisícikorun, a to mi je při realizaci jedno. Chápu ale, že u některých staveb, zejména u rekonstrukcí to může být důvod a nutnost přejít k jinému řešení. Ukončil bych to. Přijde mi, že zacházíš do moc extrémních situací a nevidím jediný důvod, proč by takové měly nastávat tak obvykle, jak se snažíš předestřít. Nehody se stávají, chyby v realizacích také, ale to při všech možnostech, o kterých bychom mohli polemizovat donekonečna.
Odpovědět
@lukoid tvrdil jsi, že riziko nehrozí a že se to neděje. Volat můžeš v podstatě komu chceš, ale těžko můžeš tvrdit, že k tomu nedochází, když je takových případů tuna. Nehledě na to, že si sám protiřečíš. Znovu, je úplně jedno vlivem čeho k tomu dochází, prostě je to riziko. S neomezenou životností kabelu ani trochu nepočítám. Akorát náklady na jejich opravu jsou úplně někde jinde než náklady na opravu teplovodní podlahovky ;) Je tu několik hezkých diskuzí na téma vhodnosti betonu, doporučuju přečíst :) No, pokud si myslíš, že pro efektivní stínění stačí pár rolet u rozlehlého domu, tak asi máme trošku jinou představu o efektivitě. Rolety jsem zmiňovala - to je to zabarikádování. A o situaci se nedomnívám, shrnuju zkušenost cca 30 domácností včetně vlastní ;) mimochodem jaký přesah si představuješ? Máme víc než metr ve výšce cca 2,5m a absolutně to nestačí ani na východních oknech ;) "Takže v případě elektrické podlahovky je elektřina levný zdroj vytápění, ale v případě teplovodní ne? Nebo jak to mám chápat?" // Chápat to máš tak, že je sice důležité brát v úvahu jaká je reálná energetická náročnost, ale důležité jsou také finanční náklady. "Natápím také elektřinou, jak jsem psal, tzn. v obou případech stejný zdroj. Výsledné výdaje budou v případě zdražení této komodity pro oba stejné." Takže máš teplovodní + elektrokotel? No... ohledně výsledných výdajů by mě to docela zajímalo, protože až tak jednoznačné to nebude. "Ale no tak. Při běžném domu to možná mohou být desítky tisíc, ale toto je jeden z dalších extrémů, který uvádíš (bavíme-li se jen o vytápění, nikoliv o komplexním řešení vč. TČ aj.)." // Jakých zas extrémů prosím tě? Pokud chci vytápět daným typem, musím počítat všechny náklady. Nebo jak si to představuješ? Spočítáš jenom náklady za trubky a pak klientovi řekneš "heleďte, ještě musíte přihodit 300 tis., ale to vůbec neřešte"? Nebo si pořídíš teplovodní podlahovku a co? Nacvakneš jí kabelem na elektřinu? Ano, podlahou jsem myslela podlahu jako celek a vzhledem k tloušťce trubek vyžaduje větší výšku. Ale líbí se mi jak všechny náklady v tvé hlavě jsou v řádu pár tisíc. Zajímala by mě taková reálná kalkulace. Můžeš mi jí ukázat? Takhle levného dodavatele jsem totiž nenašla, docela bych ocenila takové info ;) Jasně... do extrémních situací :-D počítám reálné náklady a beru v úvahu všechna pro a proti, zatímco ty většinu nákladů zanedbáváš a tvým jediným argumentem je, že máš možnost změnit zdroj (někdy, možná) a to ještě absolutně nebereš v úvahu, že u poloviny náhradních zdrojů budeš mít hromadu jiných nákladů, takže elektřina by musela zdražit fakt hodně aby se ti to vyplatilo, což znamená, že to bude reálně dost za dlouho. Ale máš pravdu, že tohle asi fakt nemá význam, když akorát opakuješ to samé a fakt to působí tak, že sis to možná nechal nainstalovat, ale reálně o tom toho moc nevíš...
Odpovědět
@ookami_hime Když tu pěješ chválu na elektriku, napiš mi prosím tě, kolik vás žije v domě, jak je velký, v jaké části obce je situovaný, v jaké nadmořské výšce leží. Nepsala si náhodou něco o bytu? Tak pokud ano, v jakém je patře? Kolik stěn máš v kontaktu se sousedy? Jaké máš tepelné ztráty? Co se týče anhydridu nebo betonu, já budu dávat beton. Dávám na doporučení borce, co mi to bude dělat, mají s tím už dlouholeté zkušenosti a sám si to dal teď do domku. Nějaké jedna paní povídala, že beton je horší, jsou blbosti. Každý materiál má své plusy a mínusy, ani jedním člověk nic nezkazí. Pokud si někdo na beton stěžuje, nedodržel technologický postup a udělal to špatně. Já tak dávám z důvodu větší zátěže v některých místnostech (koupelna, posilovna, akvárium...).
Odpovědět
Nechci nikomu nic vnucovat,jen přidám reálnou zkušenost.Mám bungalov užitná cca 108m2.TZ jsou 3,7kW.Topení mám el.kabely(anhydrit)+klimu.Rozdíl v nákladech na kabely a vodní podlahovku byly 30t v neprospěch vodní podlahovky.Náklady na klimu byly 74t.Mám celkem tři jednotky z toho dvě multisplitu.Kabely stály 57t.TUV je bojler 160l.Celkové náklady na provoz domu byly loni 25t.Největší žrout je TUV cca 8400 ročně.Ještě mě jede od května do září tepelko a filtrace u bazénu a závlahy.Jinak standart vybavená domácnost.Mám tarif D57d se sazbou 2.1 NT a 2,2VT.Spotřeba za loňský rok byla 11.42MWh.
Odpovědět
@davex Pokud do té diskuze taky chceš vstoupit s názorem, že u vodovodního absolutně NEHROZÍ únik vody nebo že ty zvýšené náklady u jednoho jsou naprosto zanedbatelné, tak pro to moc nevidím důvod ;) Rozhodně nepěju chválu na elektřinu, jen se snažím srovnávat dva systémy o něco objektinvěji než že jeden úplně zkritizuju a u druhého polovinu věcí zamlčím. S elektrikou mám osobní zkušenost jelikož jsme jí dávali do bytu. Jednoduché, bezúdržbové, levnější, snadno regulovatelné. A u domu je ten rozdíl v nákladech ještě více patrný. Nicméně nevím jestli ti srovnání zrovna s naší situací v něčem pomůže. Cca 330 m n. m., energeticky "nejhorší" umístění v rámci domu - přízemní, kontakt se sousedem 1 stěna, přesné TZ fakt nevím, spadá to do PENB B. V zimě v obýváku rádi udržujeme 23 - 24, cca podobně v koupelně a na záchodě. Jaro - podzim se netopí v podstatě vůbec (možná pár dnů se občas lehce přitopí když jsou i v tomto období mrazy a je delší dobu zataženo), přes zimu jen velmi mírně, obývák i bez topení většinou má kolem těch 23, tzn. podle potřeby přitápíme když přijdou silnější mrazy nebo když delší dobu nesvítí slunko. Jsme 2, homeoffice, a naše celková spotřeba elektřiny je nezvykle vysoká, protože tu jsou 4 počítače, 3 téměř neustále v běhu, živíme poměrně nemalé množství zvířat, kterým po většinu dne jede tepelný zdroj a 2 - 3 světla, a prádlo nesušíme v podstatě jinak než v sušičce, která jede někdy každý den, někdy obden. Ten beton jsem zmiňovala v souvislosti budoucích technologií. On není špatný, oproti anhydridu má také své výhody, ale jako materiál pro podlahové topení ideální úplně není, takže nevylučuju, že za 20 let se k tomuto účelu bude používat něco jiného. Toť vše ;)
Odpovědět
@ookami_hime únik vody hrozí stejně tak jako porušení drátu, když se to udělá dobře. Ono ty topné kabely taky nejsou na 1000 let. Já mám na vodní podlahovku doživotní záruku, takže mě únik vody teoreticky trápit nemusí. Mám hodně kamarádu s vodní podlahovkou, levnou, střední i drahou, kteří ji už mají roky a zatím jsem neslyšel o jediném problému. Na tomto základě jsem se taky rozhodl pro vodu. Vzhledem ke ztrátám domku cca 5,4 a podlahové ploše 175 m jsem o elektrice uvažoval jen chvilku. Podle mě 95% lidí, co s vodní podlahovkou problémy má, chtěli ušetřit, použili ty nejlevnější trubky a dělali si to sami, nebo jim to firma nějakým způsobem zpackala. Logicky, pokud se vše udělá tak jak má, tak se na hadici, kde pouštíš vodu do 35°C, stá nic nemůže. Když si vezmu hadici, kterou máme roky venku na zalévání zahrady, která se pořád smotává, rozmotává, je venku v létě, v zimě ji taky neschovávám a pořád vypadá jako nová, tak se toho nebojím. A to je ta nejlevnější šunka, co jsem tehdy koupil.
Odpovědět
@davex jasně, ty topné kabely můžou mít v některých případech i nižší životnost, zvlášť když se to třeba nevychytá se zátěží apod. jenže rozdíl je v těch následkách. Opravit musíš obojí, ale opravit elektrickou je levnější a jednodušší. A vzhledem k tomu, že mám bohužel bohaté zkušenosti s vodou prosakující zespod parket, tak vím co obnáší takovou podlahu dát dohromady, zvlášť když zrovna není horké léto. Proto je to třeba pro mě velké mínus :) U plochy 174 m2 už je to o něčem jiném no, to už je vcelku velká plocha. Ale tam je otázka jestli je vůbec vhodné to tou elektřinou řešit, takže tam se spíš vyplatí teplovodní s nějakým neelektrickým zdrojem. A to pak samozřejmě má význam :) jaké máš (finanční) náklady na energie na takové ploše, jestli se můžu zeptat? :-D zahradní hadice je zrovna blbej příklad... za poslední 4 roky už máme třetí a aktuálně čeká na terase na opravu, protože jsem zapomněla vypnout kohout s vodou a roztáhla se. Všechny byly poměrně drahé, kvalitní, venku je jenom od jara do podzimu (ponaučení od první zničené) a už to upřímně beru jako spotřební zboží...
Odpovědět
@ookami_hime No a vem si, že když podlahovky začínaly, lidi do nich dávali normálně hadice na zalévání a někteří fungují dodnes :-D Já právě dělám podlahu, takže můžu říct náklady až tak za rok :)
Odpovědět
@davex aha, jasný... nevadí, tak já se zeptám za rok :-D
Odpovědět
1
2
…
9
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Systém vytápění a ohřev vody
06. 03. 2019 6
Dům po rekonstrukci bez zateplení, jaké…
07. 01. 2019 9
Jaké je nejvhodnější vytápění do tohoto…
17. 12. 2018 11
Jaké je nejlepší řešení na ohřev vody?
31. 05. 2018 8
Podlahové vytápění a ohřev vody
14. 03. 2016 10
Ohřev vody a topení (tepelné čerpadlo +…
25. 02. 2015 6
Akumulační nádrž na ohřev vody a topení
22. 01. 2014 2
Jak vyřešit topení a ohřev vody v cihlo…
04. 07. 2013 1
Jaké je lepší topení v bytě? Podlahové …
18. 12. 2011 5
Solární system na ohřev vody a topení. …
25. 05. 2011 19