Volba vytápění do pasivního domu

Dobrý den, plánujeme stavbu pasivního rodinného domu s cca 120m2 zastavěné plochy (100m2 obytné) a hledáme vhodný způsob vytápění. Tepelné ztráty očekávám do 4kw. Nejvíce se mi líbí varianta tepelného čerpadla. Původně jsem počítal s "levnější" variantou vzduch-voda za komplet cenu do 150 000 Kč. Při konzultaci s člověkem, co se čerpadly zabývá jsem byl spíše přesvědčován jít cestou kvalitnějšího čerpadla, a především čerpadla typu země-voda. Tam kompletní cena vychází na cca 250 000 Kč (prý dobrá cena..?). Ty levnější značky jsou prý poruchové. Když se připočte podlahovka, tak jsem na ceně cca 320 000... Další variantou je elektrická podlahovka + fotovoltaika. Třetí možnost je plynový kondenzační kotel, ale plynu bych se spíše radši vyhnul. Co byste zvolili vy? Máte případně nějaký jiný tip? Uvítám i komentáře od lidí, co pasivní dům mají. Žádný doplňkový zdroj vytápění nebude žádný. Dále by mě zajímalo, zda je reálné se dostat na vyšší dotaci (B2) při použití tepelného čerpadla bez fotovoltaiky... Díky. 🙂
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
Máme rekuperaci Nilan compact, FVE, elektrický podlahový topení a kamna. Ztráty tuším 3,5kW
Odpovědět
@xhex Mohu se zeptat, jak jste s touto kombinací spokojeni? Jaká byla pořizovací cena a jaké jsou náklady na provoz?
Odpovědět
@rades89 napíšu jen svůj názor. Pasivní dům by měl být udělaný tak, aby po celý rok poskytoval uvnitř optimální klima bez ohledu na venkovní počasí a k "dotažení" do tohoto stavu potřeboval minimum dodatečně přidané energie z nějakého zdroje. Proto se volí optimální orientace, zastínění prudkého slunce a maximalizace slunečních zisků v zimě. V případě pasivního domu by dodaná energie zvenčí (elektřina, dřevo, plyn?) měla být skutečně minimální. Proto mi přijde jako zcela zcestné dávat za zdroj vytápění v takovém domě (100 m2!) stovky tisíc. To je prosím pěkně blábol. Jinak tepelným čerpadlům fandím. Z jiného soudku - s malými ztrátami souvisí nízkoteplotní zdroj vytápění. Máme doma i v zimě příjemně, ale zdá se mi, že člověk, jako tvor je stavěný spíš na sálavé zdroje tepla o vyšší teplotě. Alespoň my. A 23 - 24°C doma působí na člověka jinak v zimě a jinak v létě. Jde i o vlhkost vzduchu například. Zkrátka osvědčilo se nám mít doma nějaký doplňkový zdroj vytápění. Ať už "kamna" nebo přímotop. Člověk přijde po práci domu, nebo z procházky po venku v zimě a doma se neohřeje, byť má vše těch 24°C. Jsou třeba teplé ponožky, horký čaj, doplňkový zdroj - např. přímotop. Na rozehřátí a "rozmrznutí"... Takové máme zkušenosti. Z opačného konce bych doporučil zvážit minimálně přípravu na chlazení, když ne realizaci. Papír snese vše, ale reálně se může ukázat, že by se doma hodilo v létě trochu snížit teplotu. Zvlášť, pokud by se měly vrátit vlny veder z předcházejících let.
Odpovědět
Profilova fotka
@rades89 Mám pasivní dřevostavbu, TZ 3.5Kw. Rekuperace Zhender, teplovodní vytápění, plynový kotel a pro dekoraci krbovou vložku 🙂 Za mě má být systém vytápění co nejjednodušší, nejvariablinější a nejlevnější. Já jsem na pozemku měl přípojku plynu. Plynu se nebojím a kotel byl za hubičku. Až nebude plyn a elektřina bude levnější jak rohlíky tak vyměním zdroj ohřevu vody a pojedu dál. Dotace B2: napište dotaz přímo na SŽFP Náklady na vytápění: kromě TZ to bude asi závislet i na výměře vytápěné plochy
Odpovědět
@rades89 dům 100m2 a TZ 4kW je dneska běžná novostavba to asi nevyjde jako pasiv. K těm variantám 1) TČ vzduch-voda asi bych volil tuto variantu + případně pasivní rekuperaci (rekuperace je i podmínka dotace). 2) TČ voda-voda to je již o penězích. Pokud máte možnosti a schopnosti udělat si kolektor svépomocí a použijete levnější TČ můžete se dostat na srovnatelnou cenu jako vzduch_voda (podívejte se na čerpadla eltex). V tomto případě jsou nejnižší provozní náklady jak na topení, ohřev TUV tak i na chlazení. Zároveň se nechá očekávat nejdelší životnost. Toto řešení je provozně a funkčně nejlepší. Pro dotaci je opět nutná rekuperace 3) plyn. Měli by jste počítat i s možností chlazení, takže je prakticky nutné připočítat i klimatizaci. Provozní náklady ale vychází hůř než varianty 1 a 2 4) elektrické topení + aktivní klimatizace+FVE - nejdražší řešení, osobně se mi líbí nejméně.
Odpovědět
@honzik75 to mohu potvrdit, taky mám rád sálavé teplo krbu a po zimní procházce je to skutečně velice příjemné. Podlahové topení je jako vlak, než změní teplotu, trvá to dlouho.
Odpovědět
Profilova fotka
@rades89 spokojený jsme moc, pořizovací cena cca 400 tisíc (rekuperace je aktivní). Plus rozvody rekuperace, ale to nemůžu teď dohledat cenu. Na provozní náklady se budu muset zeptat manžela, to už jde mimo mě. A k tý poruchovosti - soused má rekuperaci Jablotron a už má třetí jednotku za 2 roky. Plyn jsme nechtěli a podlahovku nám doporučili elektrickou kvůli setrvačnosti, máme okna se solárními zisky a když by do nich náhodou zasvítilo, tak bysme se uvařili. Proto jsme i další zdroje volili elektrický a ne třeba TČ země-voda.
Odpovědět
Profilova fotka
Pro pasivní dům o velikosti 100m2 budou TZ kolem 2kW. V tom případě jakákoliv podlahovka je nesmysl. Doporučuji kombinovanou rekuperaci aktiv/pasiv pro funkčnost a jedno TČ vzduch/vzduch do hlavní místnosti pro topení (chlazení nebude u pasivního domu potřeba). Pro splnění dotace bude asi ještě potřebný luftbojler, který je výhodnější a při split řešení i funkčnější než zařízení typu compact. Problémem ale je, že dům je příliš malý na dvě patra a bungalow zase má špatný poměr plochy k objemu a bude dost problematické jít do B2. Jak už někdo výše doporučil radím pořídit i nějaký přímotop.
Odpovědět
@radim2015 taky bych ty TZ tak viděl. Ono obecně je problém ten, že při takových TZ jsou náklady na provoz malé. A jakákoli návratnost čehokoli s pořizovací cenou 250 - 400 tis. je z říše pohádek. Zvláště s ohledem na omezenou životnost tech. zařízení. Nemluvím o dotacích, ty to vše pokřiví. Hodně bych to připodobnil nákupu auta. Ano auto mi třeba umožní jezdit do lépe placené práce, ale když by se udělala nějaká reálná kalkulace, tak to opravdu většinou moc návratné není. A auto za 200 tis. a za 600 tis. může udělat stejnou službu. Ale je to o komfortu, Egu? Nejlépe by z toho vyšla el. podlahovka. Sám ji mám. Jsou tam ovšem 3 obrovské ALE: už lehce nezměníte zdroj, musíte mít dobrou smlouvu a nebát se měnit často dodavatele podle ceny. Třetí je čistě technická, že i když výrobci tvrdí opak, tak "elektrika v podlaze" se velice obtížně ideálně reguluje. Zde vodní podlahovka vítězí. FVE: vyplatí se o ní uvažovat v případě dobrého projektu, dobré realizační firmy a hlavně v případě DOTACÍ. Existuje spousta matlalů, co se prohlašují za experty na FVE. Pak se uživatel diví. Dále je třeba se připravit, že můžete být velmi rozčarován z reálného provozu (problematika případných baterií pro ukládání, specifické zlodějské měření po fázích v ČR, rizika instalace a provozu na domě). Je to velmi specifické a je třeba vědět do čeho jdu. A hlavně je třeba vědět, že výroba FVE se s potřebou topení většinou absolutně míjí. Takže FVE má význam třeba pro ohřev TV a pokrytí nějaké spotřeby v domě přes den.
Odpovědět
@honzik75 co se týká FVE s baterkami, tak doporučuji spočítat si: cena baterie/(kapacita baterie x maximální počet cyklů) výsledkem je cena energie z baterek. Nedostanete se s cenou pod cca 6Kč/kWh. Tak k čemu to je? Pak to např. znamená pořídit si i elektrické auto, aby šlo smysluplně využít energii z FVE. Celé je to jen na hraní pro zelené fandy a především výhodný kšeft pro energetické společnosti. Jakoukoli návratnost navíc zásadně snižuje zlodějský způsob měření odběru. Navíc si řada lidí neuvědomuje, že po skončení životnosti to musí zaplatit bez dotací (nebo vyhodit)
Odpovědět
@radim2015 jak jste přišel na to, že u pasivního domu není potřeba chlazení ? To je právě naopak. Stačí větší sešlost lidí a musíte chladit. Každý člověk topí v průměru 100W a pokud si k tomu paní domu upeče kuře, tak se tam upečete i Vy.
Odpovědět
Vidím, že se tu rozvinula pěkná diskuze s pro mne zajímavými informacemi, díky. 🙂 V mém případě bych rád využíval co nejméně technologií, na straně druhé do toho všeho vstupují dotace, které s výběrem mohou zamíchat... El. podlahovka se mi celkem líbí a sama o sobě cenově vychází nejlépe, nicméně je nutné počítat i s klimou a FVE a cena je pak už někde jinde. U TČ se mi líbí komplexnost - jedna bedna topí, chladí i ohřívá TUV. Zatím jsem pořád přikloněn k této možnosti, nicméně 250 000 mi přijde drahé, i když prodejce tvrdí opak. Zkusím ještě nastudovat a porovnat možnosti. U plynu se zase musí počítat s přípojkou, komínem, kondenzačním kotlem + klima pro chlazení. Takže se ve výsledku také příliš neušetří. Navíc sám bych se plynu spíše vyhnul. Aktivní rekuperace + klima může cenově vycházet dobře, nicméně si nedovedu představit, že topím "foukajícím" vzduchem. Ta představa se mi příliš nelíbí (můj subjektivní pocit). Vynechal jsem nějakou možnost? 🙂 Úplně nechci všechno přepočítávat na návratnost, to bych rovnou mohl zůstat v bytě a nestavěl bych dům. 🙂 Rád bych však našel optimální poměr cena/výkon/pohodlí.
Odpovědět
Článek se načítá
@rades89 dotace jsou pro příjemce super, jen to zaplatíme my všichni a firmy si to pěkně namastí, když je to z dotací, že? Křivý to trh, technologie a pomalu i fyzikální zákony. Jen je třeba vždy mít na paměti, že k dotacím patří nějaká omezující smlouva a až zařízení za 10-15 let odejde, tak mít rozmyšleno co pak.
Odpovědět
@honzik75 to vůbec nerozporuji a sám příznivce dotací nejsem. Já ji nevymyslel. Nicméně, když už tu ta dotace je, tak proč ji nevyužít...
Odpovědět
@rades89 Nevím zda jste si toho všiml, ale ta aktivní rekuperace zdánlivě umí vše. Umí topit, chladit, větrat i ohřívat TUV ale většinu toto umí blbě, protože má omezený výkon. Navíc jen cena stroje je vysoce nad 250tKč. To není levná varianta.
Odpovědět
Profilova fotka
@rades89 máme pasiv, dvě patra (cca 126m2), vodní podlahovka a TČ země-voda s kolektorem. TČ 185.000,- se vším všudy, podlahovka 76.000,- k tomu rekuperace (pasivní) 121.000,-. Máme B.2 i bez FVE nebo doplňkového zrdoje. Jasně někdo řekne, že přehnaná investice ale nám to zkrátka sedí. Podlahovku sem chtěla - přímotopy se mi nelíbí a nechtěla jsem kompakt (vše v jednom) takže nám vyšlo toto a jsme spokojení 🙂
Odpovědět
@lucka_dc Mohu se zeptat, jakou máte značku TČ? 🙂
Odpovědět
Profilova fotka
@rades89 Acond, Pasiv G4
Odpovědět
@lucka_dc tato varianta si mi líbí daleko víc, než různé aktivní rekuperační stroje vše v jednom a ještě s FVE. Navíc slušná cena. Díky malému TZ stačí i minimální kolektor. Mohu se zeptat na cenu kolektoru? ta určitě bude tazatele taky zajímat.
Odpovědět
@zubr487 Mě stál metr hadice 60Kč bez DPH. Máme 350m. Pokládku jsme si dělali sami, takže + bagr (= cca 1,5 dne).
Odpovědět
@sasynkamil to potvrzujete co jsem psal. Pokud máte kámoše s bagrem, dostanete se na cenu vzduch-voda, ale životnost a COP je podstatně vyšší. Navíc minimální zabraný prostor a žádný hluk
Odpovědět
@rades89 ještě malé upozornění. Počítáte i cenu PT, jenže nejvyšší část ceny tvoří izolace a beton, které musíte dělat ve všech variantách. Rozdíl mezi elektrickým, teplovodním topením nebo žádným topením v podstatě určuje jen cena topné vrstvy. Cena teplovodních trubek + rozdělovač + elektrokotel a proti tomu cena elektrických topných kabelů, termostatů, elektrických rozvodů a jističů vychází srovnatelně a možná je levnější teplovodní varianta.
Odpovědět
Jen bych dodal, že my nemáme pasiv, ztráty máme 5,5 Kw a 150m2 obytné plochy, patrový dům. Cihlu 44, bez zateplení. TČ IVT, zemní kolektor a náklady na teplo a teplou vodu do 10 tisíc ročně za 4 člennou rodinu. Topíme na 22,5. Žádný jiný zdroj nemáme. Ale já osobně bych u pasivu taky nešel do TČ. Nevím jak je to s dotacemi, ale 1. varianta o které bych silně uvažoval - jít cestou nejnižší investice a udělat přípravu na FVE. Teď se masivně investuje do baterií, elektro-mobility atd. Sám mám vyvedenou 150 el. trubku z technické na půdu. Takže ušetřené peníze můžete za 5-10 let využít na nákup FVE a stát se nezávislým na ČEZu a za 10-15 let si pořídit čistě el. auto.
Odpovědět
@sasynkamil já jsem k FVE u nás velmi skeptický (byť ji sám na domě mám). Vzhledem k prolobovanému zlodějskému měření po fázích u nás (v ČR) se to nevyplatí. Cena baterií je naprosto mimo. Navíc se v reálu může dít, že si ty baterky dobíjíte přes den i ze sítě a platíte si to. To jsou prostě absurdity. Bohužel u nás není (zatím) vůle cokoli změnit, takže dál bude distributor drobné majitele FVE okrádat pouhým "česky specifickým" naprogramováním elektroměru. Také se proslýchalo, že se legislativně zavede virtuální baterie. Co pošlete přes den jako přetok ven, tak si budeme moci vzít zpět v jinou dobu. Dopadlo to opět klasicky - po našem. Ale mimo jakoukoli legislativu a česká specifika stojí realita a fyzika. Takže vždy bude největší výroba v létě přes den, kdy nikdo nepotřebuje topit. Kdy je většina lidí v práci a nemá doma spotřebu a má sebou svůj nový ekologický elektrický vůz a až dojede domu bude ho chtít nabít, ale slunce už bude unavené a bude zapadat za obzor.
Odpovědět
Profilova fotka
@zubr487 12.500,- za materiál kolektoru - položíme si ho sami. Přítel je bagrista takže to vykope sám, tedy připočítávám jen náklady na bagr a naftu
Odpovědět
@honzik75 na druhou stranu já kalkuluji s tím že v budoucnu až dostavíme budu alespoň pár dní v týdnu pracovat z domova takže přebytky přes den využiji třeba na dobíjení auta na další 2-3 dny kdy budu potřebovat jezdit - takže úplně bych FVE nezavrhoval ale rozhodně souhlas že teď je to boj s větrnými mlýny + jak se pořád traduje že ceny baterií se budou znižovat...nějak si toho nejsem vědom poslední 2-3 roky.
Odpovědět
@honzik75 Ano bohužel. Já osobně mám víru v ty baterky - celý svět (celý automobilový průmysl prostě potřebuje novou generaci baterek), takže věřím, že vývoj v tomto bude jako u klasické TV - dlouho nic a pak zrychlení vývoje. A zrovna toto, čeští byrokrati (kteří mají příjem z úplatku) neovlivní.
Odpovědět
@sasynkamil v současnosti je to tak, že jen příprava (natažená trubka na střechu) nestačí pro splnění podmínek PENB. Takže se vracíme na začátek. Co přidáte, aby jste dostali PENB a zajistili i letní chlazení. Uděláte komplet FVE, klimatizaci ? Co se týká FVE, tak je to především obří tunel našich politiků. Zakladní podmínkou pro smysluplné využití jsou levnější baterky s delší životností. Zatím je to tak, že jen za uložení energie zaplatíte víc, než kolik stojí elektřina v nejdražším tarifu D02d. Takže to jsou jen reklamní bláboly o tom jak máte elektřinu zdarma. Pokud to koupíte za normální cenu, jsou to vyhozené peníze. Jedině na dotace, ale co po skončení životnosti. Nabíjení auta je taky zdánlivě výhodná cesta, jenže se podívejte na cenu nabíječek, které umí pracovat s proměnným příkonem. Neustále je to tak, že firmy i díky dotacím tlačí ceny na hranici návratnosti. Navíc většina lidí potřebuje jezdit ve dne a dobíjet v noci. Tak si pořídíte dvě auta ? Tím se vracím k tomu TČ voda-voda. Na minimálně 15 let máte provozní náklady nižší, než v případě elektrického topení a TUV+FVE a to bez dohadování a neustáleho plánování kdy co budete dělat. Je dobré si přečíst diskuze na toto téma třeba na TZB nebo mypower.
Odpovědět
Profilova fotka
@zubr487 Chlazení jsem ještě nevyužil, i když u nás bylo i více než 10 lidí, ale to je možná dáno prostorem a akumulací. Cena aktivní rekuperace je taky někde jinde než vysoce nad 250 000. Já například za aktivní/pasivní jednotku dal 110 000, čistě aktivní je o dost levnější. Topit umí přívodní vzduch na 50° a chladit ho na 5°. Ty teploty ale samozřejmě nedokážou s akumulací domu moc pohnout, to by musela běžet nonstop - používám v přechodném období jako jediný zdroj tepla.
Odpovědět
@radim2015 aktivní bez ohřevu TUV ano, ale já reagoval na zmínku o Nilan compact. To je i s ohřevem TUV, kde jen za mašinku dáte cca 200tKč
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?