Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Topení, větrání a klimatizace

Z čeho děláte obestavbu krbové vložky?

Zajímalo by mě, z čeho děláte obestavbu krbové vložky. Díky za odpovědi. :-)
Odpovědět
1
2
budeme dělat z ytongu.
Odpovědět
Profilova fotka
My máme ze Silca desek :-)
Odpovědět
Byli jsme ve firmě,která se specializuje jen na krby a už opravdu dlouho...a tam nám doporučili klasickou cihlu,máme jich doma fakt haldu,takže není co řešit....A naopak co nám řekli,že je krajně nevhodné je Ytong.
Odpovědět
Profilova fotka
my ji máme z ytongu a sopouch ze sádroše.máme to už 5rokem a že by ytong nebyl nějak vhodný se mi nezdá,nepraská a žádnou neplechu nám nedělá. Každá firma řekne něco jiného,každý chce prodat.
Odpovědět
Z našeho okolí má skoro každý krb obezděný ytongem v kombinaci se sádrokartonem a bez problémů. ;-) Existují různé možnosti: ytong, cihly, Liapor, Brulapor, Promasil, Silca, Isoboard, Superisol... My máme krbovou vložku usazenou na cihlách a obezděnou ytongem, přední část je z nehořlavého sádrokartonu. Ytong se nedoporučuje kvůli případné prašnosti, ale my máme krbovou vložku zaizolovanou speciální skelnou vatou, která byla součástí balení krbové vložky s výměníkem, hliníkovou folií a omítkou - zevnitř jsme ytong omítli, takže u nás prašnost nehrozí, my navíc potřebujeme hlavně teplo z vložky do vody a sklem do prostoru...někdo je rád, že mu hřejí zdi krbu, což my naopak nepotřebujeme. 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, nejsem sice krbař, ale o problematice krbů toho vím celkem dost (pracuji jako vyšetřovatel příčin požárů u hasičů). Doma (v bytě, který jsem již prodal) jsem měl také krbovou vložku. Výstavbu jsem si dělal sám v době, kdy jsem o nějakých normách neměl ani potuchy a taky to tak dopadlo. Musel jsem obezdění zbourat a postavit znovu i s novými bezpečnostními prvky. První výstavba proběhla z Ytongu a po cca roce používání se na stěně nad vložkou ukázala prasklina, která zpočátku byla vidět jen při zatopení, ale později tato prasklina kazila estetický dojem. Proto jsem obezdění zboural a udělal z Brulaporu a byla spokojenost. K sádrokartonu používanému ke stavbě krbu se stavím tak trochu rozpačitě. Není totiž protipožární, ale se zvýšenou požární odolností. Takže pokud použít, tak za mě jedině odizolovaný vhodným materiálem. Citace z www.grenaisol.cz - "I v případě použití tzv. protipožárního sádrokartonu na stěně za krbovou vložkou musí být tento tepelně odizolován vhodným tepelně izolačním materiálem („protipožární“ sádrokarton dokáže odolávat delší čas ohni, než dojde k prostupu ohně přes desku, není však přizpůsoben tomu, aby byl často a dlouhodobě vystavován teplotám kolem 300°C, což je standartní teplota v teplovzdušné komoře). Papír (vrchní vrstva sádrokartonové desky) se začne odlupovat a hrozí rozpadnutí konstrukce". Citace z normy ČSN 73 4230 - "Stěny přiléhající ke krbu musí být nehořlavé. Tepelná izolace stěny musí být taková, aby její povrchová teplota v místě krbu nepřekročila teplotu +50 °C. Mezi tepelnou izolací a stěnou má být větraná vzduchová mezera". Nechci nikoho strašit, ale už jsem viděl několik výsledků po neodborné montáži a to se ve vložce topilo třeba 5 let bez problémů. Hlavně tepelnou izolaci doporučuji nepodcenit ve dřevostavbách a řemeslníky si opravdu pohlídat. Dlouhodobé tepelné namáhání dřeva je cestou do průšvihu ;-). V našem novém domečku (dřevostavbě) budeme krbovou vložku mít také, ale jak říkám, řemeslníky si opravdu pohlídám 8-). Jako příloha jsou obrázky s popiskem, které mohou někomu usnadnit výstavbu. Ještě je velký rozdíl mezi krbem a uzavřenou krbovou vložkou, což je také důležité. Takže přeji všem příjemné bydlení i s krásným topením v krbu - krbové vložce. Tomáš
Odpovědět
Profilova fotka
Dobrý den, protože právě zpracovávám pro portál KAMNARI.CZ článek o krbech z Ytongu, narazil jsem i na Vaší diskusi. Ytong je v použití, o kterém je tu řeč, materiál jasně odporující normě ČSN 73 4230 Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm. Konkrétně v článku 7 je přímo řečeno, že pro teplovzdušnou komoru (tj. dutinu nad krbovou vložkou) je nepřípustné použití "lehčených stavebních hmot, např. porobetonu, porocementu apod." Stejně tak sádrokarton je zcela nevhodný jak z hlediska nutné stability konstrukce topidla, tak samozřejmě i z hlediska protipožární bezpečnosti. To, že je sádrokarton "protipožární" znamená, že odolá požáru o 20 minut déle než normální a poté se také rozpadne. Je třeba si uvědomit, že to, že krb z Ytongu funguje a dodnes nepraskl, nevypovídá absolutně o tom, zda je vše v pořádku. Praktickými zkouškami rakouského svazu kamnářů (obdoba českého Cechu kamnářů ČR) bylo prokázáno, že v otevřeném teplovzdušném provozu (což se týká jistě všech zde zmiňovaných krbů) dochází k samosprašnosti Ytongu, tj. materiál postupem času ubývá. A ubývá tak, že se částice uvolňují v podobě prachu, který následně s teplým vzduchem odchází do interiéru a uživatelé jej vdechují. Dále je třeba říct, že Ytong je materiál s trvalým obsahem vody a pokud je opakovaně vystavován vyšším teplotám a tím své přirozené (a nutné) vlhkosti zbavován, ztrácí deklarované parametry. Samotný výrobce Ytongu, společnost Xella, na dotaz soudního znalce v oboru individuálních topidel vydal v r. 2007 stanovisko (bude přílohou článku), kde jasně vyjadřuje souhlas s výše uvedeným ustanovením normy a říká, že Ytong není pro stavbu teplovzdušné komory krbu vhodný. Je to bohužel taková typická česká vlastnost, nerespektovat pravidla a hledat okliky a nesmyslné úspory tam, kde to není třeba. Na trhu je TOLIK materiálů, které jsou pro tyto aplikace přímo určené a jejich cena není v žádném případě nijak mimo realitu, a přitom se stále najde mnoho firem i samostavitelů, kteří si brblají pod fousy, že ti odborníci, kteří mají desetiletí praxe a potřebné vzdělání si jen vymýšlejí, aby "obyčejným lidem" vytahali peníze z kapes.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
My to stavíme z Porfixu (levnější Ytong) - myslím že zde není problém. Musí se však dovnitř nalepit tepelně izolační desky Promasil nebo Kalsil apod. Potom zde odpadá problém, který popisuje jan_term. plasterhlinsko.cz
Odpovědět
Profilova fotka
máme silca desky
Odpovědět
Nepochopim jak si nekdo muze obezdit ytongem....jedine materialy k tomu urcene. Silca, SUPER-ISOL, Grenaisol, Promasil. Ale kdo chce kam, .....
Odpovědět
Není vložka jako vložka. Když máte teplovodní, tak nevyzařuje žádné teplo. Když v naší krbové vložce zatopím, v ohništi je přes 300°C, vodu dodává 85°C a zvenku se o ni můžete opřít holou rukou, protože má povrchovou teplotu o něco vyšší, než je teplota v místnosti. Jediná věc, která vyzařuje teplo, je kouřovod s povrchovou teplotou přes 200°C.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 měsících
•
Tak já si myslím, že když už někdo použije izolační desky Promasil nebo Kalsil, tak nemusí mít k tomu porfix nebo ytong...izolační desky jsou jako téměř finální úprava a na ně lze udělat štuk nebo obklad ne??
Odpovědět
Článek se načítá
Ano, na izolační desky lze udělat štuk nebo obklad. Obklad je prý lepší lepit na tmel, že prý lépe drží.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 11 měsících
•
@marselina dobrý den, vyzdílání kolem krbových vložek a nebo tam kde se předpokládá vysoká teplota se nedoporučuje z ytongu neboli pěnosilikátových cihel z toho důvodu že se z nich uvolňuje silice která není nijak cítit ani vidět, ale je zdraví velice škodlivá.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 letech
•
Profilova fotka
@slukas Souhlasím. Ytong není nejlepší materiál, navíc se vlivem tepla drolí. Radši bych použil již zmíněný materiál. Na co dalšího si dávat pozor při budování obestavby si můžete přičíst třeba tady: http://www.hledejsmudlo.cz/jak-se-sta... nebo zkusit "zagooglit" jinde... :)
Odpovědět
@tomikno Kdyby to šlo, dej pro ty samostavitele obestaveb krbů, pár fotek spálenišť, kde příčinou bylo právě topeniště.
Odpovědět
K tomu všemu jen dodám, že náš stavební úřad požaduje ke kolaudaci prohlášení oprávněné osoby, která obestavbu krbové vložky prováděla. To si myslím, že mluví za vše.
Odpovědět
Profilova fotka
@radar64 Víc toho u sebe nemám. Jsou to fotky ne přímo ukazující následky, ale spíš příčinu vzniku požáru. První dvě fotografie: Krbová vložka instalována v blízkosti vnitřní dělící konstrukce (dřevěný rám, sádrokartonové záklopy, tepelná izolace, parotěsná fólie) bez tepelněizolační vrstvy před touto hořlavou stavební konstrukcí. Došlo k "přetopení" krbové vložky a prostupem sálavého tepla skrze výše uvedenou stěnu k požáru dřevěného rámu dělící konstrukce. Dle majitele, v krbové vložce topil pět let... Další fotografie: absence izolačního prostoru nad teplovzdušnou komorou. Strop dřevěné podbití, rákos, omítka. Akumulací tepla došlo k narušení omítky a odhalení dřevěného záklopu. Sálavé teplo zapálilo tuto hořlavou stavební konstrukci z měkkého dřeva. Zde je navíc použit kouřovod, který ke krbové vložce nepatří. Dle odborné literatury při dlouhodobém tepelném namáhání měkkého dřeva je dostačující teplota 80 °C a dojde k jeho samovznícení. Teplota vznícení měkkého dřeva (nikoli dlouhodobé namáhání) je 230 - 300 °C, což je v teplovzdušné komoře při mírném přetopení vložky standardní teplota. Snad stačí k drobnému "postrašení" ;-).
+ 2
Odpovědět
Perfektní, třeba to někoho poučí......
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Mohl by někdo napsat z čeho nejlíp obestavět krbovou vložku v dřevostavbě.Děkuji.
Odpovědět
@uhrin Tam určitě z plných cihel , šamotek nebo z kamene. takové materiály mají dost akumulace.
Odpovědět
@uhrin Krb v dřevostavbě si především zaslouží pořádný projekt od kvalifikovaného a zodpovědného kamnáře. Jeho funkce a bezpečnost není jen o materiálu obestavby, ale taky o správném nadimenzování dle tepelné ztráty, výběru správného topeniště, jeho regulovatelnosti, použitých izolacích atd. atd.
Odpovědět
Profilova fotka
Zdravím. Máme novostavbu a nechali jsme si postavit krb. Jako úplní laici jsme poptali firmu a ta nám krb dodala. Pro akumulaci jsme dokoupili ke krbu akumulační sadu co doporučoval výrobce. Je to ale jen pár (asi šamotových) kroužků kolem roury u komínu viz foto. Mám dva dotazy 1.Co kdybych místo těch bílých asi silicových desek by se použili k obestavbě plné šamotoví cihly? To by pak do sebe pěkné to teplo nakumulovali a hřál by krb ze všech stran. Nyní sálá jen teplo přes sklo ven a horním výdechem nad kbem. 2 . Máme mnoho šamotových cihel. Co kdybych obestavěl stěnu uvnitř krbu kolem vložky a těch desek? Aby jste to lépe pochopili natrkal jsem tam pár šmotek a vyfotil jak to myslím. Je to něco proti něčemu? Děkuji za odpověˇď
Odpovědět
@golfino Pokud máte hromady šamotek tak jste vyhrál :-) Normálně to postavte znova ze šamotek , to je nejlepší . Mezi vložkou a obestavbou musí být mezera takzvaně na pěst , aby vložka měla chlazení . Nejen proto , aby se vložka teplem nepřetápěla , ale když to uzavřete , tak se spaliny nebudou tolik ochlazovat , a budete mít vysokou teplotu spalin (nízkou učinnost) a protopíte hromady dřeva a teplo uteče komínem. Krb by tedy měl mít dole nasávací a nahoře vydávací otvory. Myslím , že se počítá minimálně na 1kw výkonu cca 50cm2 otvoru . Rozhodně větší otvor neuškodí
Odpovědět
Profilova fotka
Jo kdybych to věděl tak bych to obezdil. Je to těžko. Vybrali jsme si asi špatnou firmu. Ani né špatnou oni to udělali dobře jen prostě neporadili nebo neřekli že by to šlo i jinak. Na to jsme přišli až teď zapochodu. A předělávat po roce krb který stál 80 000kč se mi nechce. Neříkám že se do toho za pár let nepustím ale nyní mi je toho líto :-| . Výrobce k té naší krbové vložce vyrábí jak ten horní akumulační prstenec tak i boční. Viz https://www.romotop.cz/prislusenstvi-... Ten by byl taky přilepený na vložku uplně jen ho tam už nedám tím otvorem v krbu :-( Když bych tedy vyskládal ty šamoty vedle krbové vložky jak je na fotce co jsem posílal v příspěvku výše zabarykádoval bych v uvozovkách polovinu té vložky. A mezi krbovou vložkou a těmi šamoty je 1cm mezera možná 2. Nasávacího otvoru by se to nijak nedotklo a ten by zůstal stále stejný. Mohu to tak nechat a docílit tak aspoň nějaké akumulace?
Odpovědět
@golfino Já osobně bych to v žádném případě nedělal . Vložka je nějak konstruovaná , krbaři to podle návodu postavily a funguje to . S vaší upravou by chybělo chlazení a možná by jste to přetápěl . Litinové díly se mohou zkroutit , u plechu sváry popraskat , ztratíte vzduchotěsnost a regulovatelnost . Já mám litinové sálavé kamna a vím když dám ruku cca 5 až 10cm od kamen , jaký to dá žár a to bude odrážet se uvnitř krbu do vložky. Sám jak píšete je problém něco u vložky měnit . Já jsem proto okolo krbovek postavil cca tunu cihel a takzvaně než jsem přišel na to jaké krbovky chci , tak mě to dlouho trvalo . Ted už mám čtvrté a doufám že na celý život (přehánim) . U krbovek mám na rouře spalinový teploměr a naprosto přesně vím jak topím a jak se topeniště chová . Krb ale nemá tuto možnost (možná elektronické čidlo ?) Che - che . Jinak jsem se koukl na ty akumulační díly a pěkně si mastí kapsu . Cca 46kg - to je 10 cihel šamotek a chcou za to necelé tři tisíce . To je byznys :-)
Odpovědět
Profilova fotka
A to je právě to. Jaký je rozdíl mezi jejich akumulační sadou a tím že tam dám na sebe těch 10 cihel?
Odpovědět
@golfino .. rozdíl je v tom, že tím tu vložku zničíš a v lepším případě nevyhoříš, to je ten rozdíl.. ..který už je napsaný výše, ale asi ho nevidíš..
Odpovědět
Lidi lidi... ja fakt žasnu čeho jsou lidé pri stavbách, nebo obestavbách krbů schopni. A řeknu to takhle : na obestavbu krbu jsou vyráběny materialy. A pouštět se do stavby krbu sám, neznalý a neodborný člověk především ve dřevostavbě, je zhovadilost a nezodpovědnost. Nejen že by jste neměli dostat revizi připojení spotřebiče na komin, ale nemáte ani záruku, a uz vůbec v případě průseru se s vámi žádná pojistovna bavit nebude.... je to oheň v domě, to Vám stoji za to ušetřit pár desitek tisíc ???
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?