Jak daleko jste se stěhovali?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, zatím to u nás není ještě aktuální, ale během pár let asi bude. Já jsem z jižní Moravy, manžel ze středních Čech. Žijeme ve středních Čechách, ale k městu, kde žijeme, nemáme nijak velký citový vztah a spousta věcí se nám tu nelíbí. Taky bychom si rádi časem pořídili novější a menší bydlení, než máme teď. Mě to samozřejmě nejvíce táhne na Moravu a pokud možno blíž k "mé" rodině. Neříkám, že musím bydlet v rodném městě, ale tak vzdálenost 50- 80 km od našich je podle mě ideální. Jenže to se zase moc nechce manželovi. Padl už i návrh přestěhovat se na půl cesty, ale to je podle mě hloupost. Přestěhovaly jste se některé daleko od rodičů a třeba i mimo bydliště vás obou? Nemyslím tím teda třeba Německo, Anglii nebo Ameriku, tak je to většinou jasné. Šly byste bydlet do pro vás úplně neznámého města? Jak jste vybírali místo, kde budete žít? Co hrálo rozhodující roli? A co práce? Podle mě je fajn bydlet alespoň poblíž většího města, aby tam bylo více pracovních možností, ale stejně pořád nevím, jak to jednou vyřešíme. Proto bych ráda slyšela vaše názory a zkušenosti. Díky
Odpovědět
Profilova fotka
tak to hej, to je vzdy tak, teraz mi chyba spolocenske "vyzitie", potom ked budem robit to zase bude naopak, budem tuzit po klude...a to mi povedz, my mame maly dom, ale roboty je stale dost a "tesim" sa na jar, kedy zase bude prace okolo domu, chceli by sme si to troska zveladit...i ked, ja skor budem len kecat do toho, take prace prenecham chlapom :-D
Odpovědět
no mam peknu skusenost obety, a aj koli tomu sme sa s priatelom prestahovali naspat na slovensko. zila som v rime.pravdu povediac pri rime.to bol horor.vsetko na mile vzdialene..nechali sme podnajom v meste kedze bol nehorazne drahy.. ale byvat daleko od prace,daleko od zabavy,od vsetkeho potrebneho pre normalny zivot...to sa da na chvilu,,potom vam s toho zacne sibat-)) a po par rokoch sme si uvedomili ze pre normalny zivot,a kedze bude aj babetko,treba mat vsetko nablizku,aby bol cas pre rodinu. inac rodina stroskota...hodiny stravene v premavke,,vam uberaju z vasho casu ktory by ste mohli stravit inak. teraz zijeme v centre, kde mame vsetko to co potrebujeme.,les je nablizku kde mame zahradku,,kde sa v buducnosti mozem hrat s detmi, po rokoch stravenych v zahranici,som pochopila ako su tieto veci dolezire...mat na blizku nemocnicu,skolky,obchody a posty...nebyt odrezany,,,a nedochadzat na dialku,,to sa neda navzdy.
Odpovědět
Profilova fotka
to je pravda ester, ale niekedy clovek nema na vyber, dom mame na hypo v cene kde by to v BA neslo mat, mozno tak garso alebo jednoizbak ledva ledva...takze moze byt ze je clovek akoby "vohnany" do situacie ze sa ocitne na dedine, dalej od centra diania a nepomoze si...druha vec je ako sa s tym vysporiada, mne to ide tazko, zo zaciatku som mala chvile ´podme prec´, ale to sa neda len tak ked sa clovek zazmluvnil, zadlzil...preto je fajn ze mame rodinu roztrusenu po SVK a mozme za nimi chodit, tak mame zmenu... ale je pravda ze ten cas kt. clovek precestuje sa da travit aj lepsie....holt... :-|
Odpovědět
Ahojte:) My sme z BA a neplanovali sme z nej odist. Avsak nehnutelnosti su tam pre nas momentalne nekupitelne kvoli vysokej cene. Tak sme odisli do Dunajskej Stredy. Nikoho sme tam nepoznali, nikdy pred tym sme v meste neboli. A teraz sme spokojni a stastni, ze byvame v prijemnom malom mestecku a ludia su tu velmi mili. Som rada, ze mame celkom kreativny podorys bytu a netreba ho menit... Inak, v poslednej dobe snivam o byte s vyhladom na jazero, velmi ma lakaju dedinky pri Neusiedler See. A ked budeme velki a bohati, kupime si podkrovny byt v historickom centre BA... :) Pekny vecer, z
Odpovědět
Ahojky. My oba pocházíme ze Severní Moravy, vlastně jsme bydleli 10 km od sebe. Když manžel dostudoval, museli jsme se kvůli jeho práci odstěhovat 100 kilometrů daleko. Bylo mi 20, s rodinou mám dobré vztahy, nesla jsem to špatně. Mamince jsem každý den volala, často jsme tam jezdili, oni i ségry k nám. Manžel je sice jedináček, ale rodiče mu nikdy moc nechyběli. I teď ho musím přemlouvat, aby jsme tam zajeli. Ne že by je neměl rád, ale jezdíme většinou na víkend, protože to není zase tak blízko a už jsme na to pohodlní. Já jsem první roky tvrdila, že se domů vrátíme. Potom, že bych se možná chtěla vrátit, teď nevím, bylo by to těžký a brzy už bych se asi vrátit nechtěla. Žijeme tady 16 let. Pro mně to bylo ze začátku těžký. Byla jsem na mateřské, neexistovaly mateřské cetra, nebylo kde se seznámit, jen jsem čekala, kdy se manžel vrátí z práce. Pak jsem nastoupila do práce, máme kamarády, s kamarády z rodného místa už si moc nemáme co říct, děti vyrostly tady, už by jsme fakt těžko odcházeli a děti by nešly určitě. Jen jsme se za to roky přestěhovali z bytu na sidlišti do domku na okraji a teď je to fakt super. Domů se těším ode všad. Jsme tu spokojení a štastní, i když jsme přistavovali, není hotovo a zahrada vypadá jako měsíční krajina. Děti občas mrčí, že ve městě to bylo lepší, ovšem když jim připomenu, že teď sice musí jezdit do školy městskou, ale mají každý svoj poko, bazén na zahradě a sousedi je nechodí buzerovat, zase sklapnou. A holky, přesto že svoji rodinu miluju, strašně ráda je vidím, tak musím říct, že těch sto kilometrů je ideální vzdálenost. Dá se zajet i jen na otočku, když člověk potřebuje, nebo má náladu, ale nekonají se přepadovky, nikdo vám do ničeho nekecá, máte klídek. a na hlídání dětí to taky není daleko. Sice na hlídání na dvě hoďky to není, ale na víkend a na prázdniny paráda.
Odpovědět
Profilova fotka
Děkuji ještě jednou všem za názory. My jsme se s manželem, po probrání všech okolností, rozhodli dům opravdu prodat a odejít na jižní Moravu a tím pádem blíž našim. Jen je teda prodej domu na mně, v tom se manžel nechce angažovat, tak snad to zároveň s nějakou fajn realitkou dotáhneme do zdárného konce x-) ;-) . Problémem je snad jen ta práce, ale věřím, že pokud člověk chce dělat, tak dělá. Moc děkuji všem vám, co jste tu přispěly, rozhodně nám i to pomohlo se rozhodnout a probrat pro a proti ;-) .
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 letech
Profilova fotka
@consti - Ahojky, pročítala jsem si tuhle diskuzi a chtěla bych se zeptat, jak dopadlo vaše stěhování? Podařilo se, moc bych ti to přála, já sama pocházím s JV Moravy a od své rodiny bydlím 270 km autem, moje největší přání je vrátit se na Moravu , ani bych nemusela do rodné výsky , ale prostě na Moravu. Bohužel se mi tento sen pravděpodobně nikdy nesplní :-( ;-( .Rodina mi začíná scházet čímdál víc, vídáme se tak 1x do měsíce a to jen na víkend. :-(
Odpovědět
Profilova fotka
@janinka23 Ahoj ;-) . Tak nakonec je vše jinak a my zůstali tady. Nikam jsme se nepřestěhovali z toho důvodu, že pokud bychom dům prodávali, tak hodně pod cenou a navíc jsem si tu už i dost zvykla ;-) . Takže oproti původním plánům jsme zůstali žít daleko od mojí rodiny, vídáme se tak jednou za dva měsíce, ale jde to ;-) . Je pravda, že už tady mám asi víc kamarádek, jak na Moravě ;-) a když je potřeba, tak k našim dojedeme a nebo oni k nám. Horší to jednou bude s dětma, nebudu mít nikoho na hlídání poblíž, ale kdo ví, jak to jednou bude ;-) . Stěhování úplně nevylučuji, člověk nikdy neví, co se kdy stane, ale zatím jsme prostě tu a opravujeme dům a jsme tu šťastní x-). Určitě si také zvykneš, ale chce to mít fajn lidi kolem sebe x-) !!
Odpovědět
@consti ahoj :-) pročetla jsem diskuzi a docela jsi mě s tou kriminalitou v Příbrami překvapila.. :-. Máme kousek odtamtud chatu, takže jsem se tam dřív pohybovala docela často, ale je pravda, že už jsem tam dost dlouho nebyla..
Odpovědět
Profilova fotka
@terezz870 no je pravda, že poslední roky už je to lepší...I když zrovna nedávno se nám někdo dostal na zahradu a pak se pokusil otevřít takovou kůlničku a vzít si tam pravděpodobně nářadí na jinou vloupačku...druhý den totiž sousedovi někdo vykradl celý dům :-N ...Ale např. to přepadávání už tu není tak časté nebo se možná o tom tolik nemluví, nevím =-) . Každopádně jsme si tu zvykli, máme hezký velký dům, kousek do přírody i do centra, co víc si přát ;-) x-) .
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 letech
Profilova fotka
Jsme oba ze severu (Sumperk) a prestehovali jsme se do Zlina. A ackoliv nsich mame stavebni pozemek, kupujeme jeden tady na vesnici 10km od Zlina a budeme bydlet tu. Hlavni duvod: prace. Prece jen na severu je situace nic moc a krasna priroda podhuri Jeseniku ani pozemek zdarma to bohuzel nevytrhne. Nejsme zadni parmeni,takze parkrat do roka na akci do Zlina dojedeme hold busem a zpet taxikem, jinak travime cas spolecne doma nebo po vyletech,takze ani to, ze nejsme primo ve meste nam neva ;-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Článek se načítá
Diskuse pokračuje po 4 měsících
Profilova fotka
když nebudu počítat stěhování od rodičů, tak jsem se stěhovala 2x. Jednou to bylo v rámci dvou měst a měla jsem to dál od rodiny než můj, teď už manžel, ke kterému jsem se stěhovala, u když cca 30 km se dá ještě zvládnout :-) Každopádně jsem šla sama za tehdejším partnerem do města které jsem neznala. To jsem pořádně poznala až když jsem chodila s kočárkem, dřív se chodílo jen do práce, domů vyspat a nakoupit, víc člověk znát nemusel :-) Před nedávnem jsme se, už jako rodina, stěhovali na vesnici 12 km od původního bydliště. Je to vesnice, kterou jsem také předtím neznala. Ježe tam mi to přijde trochu jiné. Člověk zná jen ty své nejbližší sousedy a vic ho v podstatě nezajímá, protože nemá potřebu vystrčit nos ze zahrady. Takže bych se stěhování jina, do neznáma, nebála. Pokud je s kým, přátelé si pak člověk najde sám, nebo naopak :-) Jiank na stěhování doporučuji stěhováky. Je to takové víc v klidu a půjčují i přepravky a mají potřebný obalový materiál. U Čtvrtečky jsou dobří - http://ctvrtecka.cz/stehovani/ ;-) Ať se daří jakoliv se rozhodnete :-)
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 4 měsících
Bratr se stěhovali přes celou republiku za prací a bylo to docela náročný pro všechny, ale zvládnout se to dá a teď jsou spokojení.
Odpovědět
Profilova fotka
zajimava otazka... stehoval jsem se 5x vzdy s odstupem nekolika let nejprve 200km pak 350km, pak 100km, pak jen cca 15km a nakonec 50km
Odpovědět
Já už bydlím celkem na sedmém místě jsem si spočítala :D. S rodinou jako dítě jsme se stěhovali 3x v rámci jednoho města - Mladé Boleslavi, pak ještě jako student střední školy s rodiči počtvrté do domku 5 km od Mladé Boleslavi, do Michalovic, ale to už jsem pendlovala mezi Michalovicemi a vedlejší vesnicí Krnskem, kde jsem přespávala v domě přítelových rodičů :). Pak jsem jako student vysoké školy žila dva roky na párovce s přítelem v Liberci (cca 50 km od Boleslavi). To bylo první skutečné osamostatnění a žití v jiném městě. Ale studovalo tam s námi spousta kamarádů, téměř každý víkend jsme jezdili domů ... Pak přítel dodělal školu (je o tři roky starší, takže ji dodělal dřív než já) a sehnal dobrou práci v Hořicích v Podkrkonoší, tak jsme se stěhovali do firemního bytu do Hořic (60 km od Boleslavi). Já přestoupila do školy do Hradce Králové, takže jiná škola, jiná města, žádní známí ... Ale jsme tu tak spokojení, že jsme si koupili a zrekonstruovali vlastní byt kousíček od Hořic na trase na Hradec, a to je zatím moje poslední stěhování - a poprvé do vlastního :). A shledávám, že cca 60 km je tak akorát blízko a daleko od rodiny zároveň, jak se zrovna hodí :D ;-). Stěhování je dle nás v pohodě a nové cizí město taky, a jsme ochotní do budoucna jít za prací ještě kamkoli jinam, dokud nebudou děti (ještě žádné nemáme) školou povinné, pak už moc ne, chci aby si vytvářeli nějaké vazby s kamarády, s dětmi v první třídě už chci vědět, že tady chci žít, aby měli pocit domova a zázemí, a pokud člověk začne stavět, měl by si být podle mě taky jistý místem bydliště :). Byt se prodá nebo pronajme snáz. To, že je rodina blíž než na druhém konci republiky je super a úžasné, ale kdybysme tu nebyli spokojení a neměli šanci tu sehnat kvalitní práci, stěhujeme se bez váhání.
Odpovědět
Profilova fotka
Stěhovala jsem se hodněkrát, nejprve od našich k přítelovým rodičům, pak do vlastního nájmu, pak na čas zpět k rodičům (to bylo vše v okruhu 10 km). Pak jsme se přestěhovali do Brna, kde jsme byli oba na VŠ - to byly zlaté časy! :-) No a z Brna zmizel první manžel (dostudoval dřív) do Rakovníka a dojížděl za mnou do Brna, po roce jsme si tu našli byt k nájmu, takže jsem začala do Brna do školy dojíždět já. V nájmu jsme byli 2 roky, pak jsme koupili náš byt, naštěstí jen přes ulici. Další stěhování bylo 2 roky na to, kdy jsme se vrhli na celkovou rekonstrukci bytu - na konci června pryč a v druhé půlce srpna zpátky :-D No a teď v únoru jsme byt prodali a stěhovali se opět do nájmu na dobu stavby, během následujícího týdne nás čeká velké stěhování do domečku, což je odsud cca 13 km. Tam už hodlám zůstat :-)
Odpovědět
V 7. Třídě to byla moje 7 škola ;-) nejvíce jsme se stěhovali v mojí 3 třídě to jsme během jednoho školního roku vystridila 3 školy ;-) vždy ve vzdálenosti cca 20-50km :-) mamka nás po Moravě pěkně posmykala. Jinak celkem jsem se stěhovala 13x ;-) Ted naposledy z Moravy k Praze takže cca 350km do podnájmu ve městě kde stavíme. No a v dubnu pak půjdeme do domečku. Snad to už bude poslední stěhování :-)
Odpovědět
My se teď naposledy naštěstí stěhovali o pár ulici vedle, ale tenkrát jsem se stěhovala do Prahy za školou, ale v tý době jsem byla ráda. Nevím, jestli bych už teď chtěla nějaký velký stěhovaní, jsem už tady na všechno zvyklá.:))
Odpovědět
přestěhovala jsem se 120 km od rodiny a tady jsem zakotvila je to tak akorát, když se rodiny chtějí vidět, i tak akorát, aby měly soukromí :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Tak podle mě je docela výhoda, když má pak člověk děti a rodiče ochotné pohlídat, bydlet poblíž. Sama zatím děti nemám a bohužel místo, kde se usadit je téma č. 1..přítel má už dítě ve střídavce, tak nemůže nikam jinam, bydlí teď 15 km dál než dřív a už to je problém, ale v místě bydliště dítěte nic volného není a lidi taky nic moc, takže upřímně závidím lidem, co řeší, kde budou bydlet a nemají tohle omezení, se kterým nejde dělat vůbec nic..Ale jasný, co tu řešíme v práci, tak každej má tisíc požadavků na místo, kde se usadit a ani jeden z nás neví, kde to bude:D A je jedno jestli s dětma nebo bez dětí, každej řeší něco jinýho a je to zrovna dost důležitá věc, v podstatě na celej život rozhodnutí. Jinak k těm 30 km - 30 km po Praze asi jedete dvě hodiny, ale když bydlíte v menším městě, a dojíždíte do většího, po dálnici, je to jak nic, slabá půlhodinky a z toho půlka je už zas motání přes město. Dojížděla jsem takhle rok a půl a pohoda, teď bydlíme ve městě, kde oba pracujeme, ale ani jednomu se nelíbí a zatím nic vhodnýho jinde taky není..ale tuším, že přítel je taky tak trochu línej a celkem mu vyhovuje, že když syna nemá, tak nemusí nikde dojíždět a spěchat:D
Odpovědět
Profilova fotka
@bayt dokud nejsou děti, pak to má i svoje nevýhody. Máme rodiče cca 180 km, jako je to super, že máme soukromí a nikdo nám nekecá do výchovy a prostě nemusíme řešit takové ty klasické problémy s tchánovci... Ale někdy by se fakt šiklo mít možnost na 2-3 hodinky dát malého na hlídání babičce (např. teď při stěhování je to někdy dost peklíčko, mít malého furt za zadkem). Jsme zvyklí si poradit, ale občas to chybí.
Odpovědět
Profilova fotka
Je pravda, že dnes už je ze mě taky maminka a s hlídáním je to nic moc. Ale vše se dá nějak udělat, naši za námi jezdí často, syn je už také dost velký, takže není problém přijet na Moravu třeba i vlakem...takže za nás spokojenost ;-) . Samozřejmě by se nám občas hodilo hlídání, ale zvykli jsme si a když to už opravdu hoří, tak naši pomůžou i přes tu vzdálenost. ;-)
Odpovědět
@zmrz_lina no naši pořád ještě pracují, tak by to stejně na všední dny nešlo :) ale dovedu si představit akutní případy a to by tady mohli být už za hodinu a kousek autem :)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?