Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Volné diskuse

Jak dlouho Vám trvalo to nadšení z nového bydlení?

Zobraz úvodní příspěvek

nxt10 nxt10

Autor diskuze

07.01.2015

Určitě se taky někomu stalo, že po nastěhování do domu/bytu, kvůli kterému se třeba na zbytek života zadlužil hypotékou a plánoval jak tam šťastně stráví celý život, po nějaké době došlo, že to není bydlení, kde by chtěl opravdu žít navěky věků. Jak dlouho Vám trvalo to nadšení z nového bydlení? Přišla tahle fáze, že byste se nejradši hned odstěhovali pryč, kdyby to šlo? Nebo jste přesvědčení, že jste udělali to nejlepší, co jste mohli? Je tu někdo, kdo si touhle fází prošel a bylo to jen dočasné rozčarování? Možná smutek z "opuštění rodného hnízda". Přešlo Vás to a jste nakonec šťastní v místě, kde žijete? A naopak, je tu ten, koho to trápilo víc a víc, až to nakonec vzdal a odešel jinam? A třeba i v případě, že partner byl naopak na tom místě spokojený a chtěl zůstat a byl to nakonec i důvod rozchodu? Jak dlouho Vám to rozhodnutí odejít trvalo? Jaké komplikace to přineslo - se zdlouhavým prodejem apod? Co bylo pro Vás to zásadní - sousedi, okolí... kvůli čemu jste se odstěhovali? Jste zpětně za to rozhodnutí rádi? Snad s těmito myšlenkami nejsem sama :)

Odpovědět

roozenka roozenka

09.01.2015

@pokyska ja teda souhlasim jak s tebou v necem, tak i s @maitland protoze presne, penize za podnajem sice davame nekomu jinemu, ale preci mame za to bydleni, nejsme nicim tizeni a je to jednodussi se prestehovat jinam. Kdezto hypoteka, ze si platime ,,vlastni,, to moc pravda neni, protoze to platime bance, ktera nam na to pujcila a kdyz to splacet bance nebudeme, tak nam ten dum/byt sebere, nebo necim, cim rucime, vetsinou teda tim bydlenim, na ktery nam banka pujcila. Takze v s podstate nemame jistotu 20/30 let, jestli to vubec nekdy bude nase. Ja jsem si prosla jak bydlenim v podnajmu, na ktere jsme teda meli stesti, jelikoz to byl podnajem na byt od druzstva nikoli majitele jako osoby, najem naprosto paradni, takze to, co bych normalne vlozila do benzinu za mesic, jsem dala na najem, pak jsem zacala resit hypoteku a psala @wel tohle by byl naprosto ,,nejidealnejsi,, priklad toho, jak neprijit k financi sebevrazde, samozrejme, kdo to takhle ma. Minimum lidi... :-(

Odpovědět

pokyska pokyska

09.01.2015

@roozenka všechno má svoje pro a proti... jako v tom co píšeš ohledně hypotéky, samozřejmě člověk nikdy neví co se stane, ale na to se nemůžu ohlížet, to bych nikdy nic neměla. pokud bych se dostala do situace kdy bych věděla že dlouhodobě nebudu moct splácet, rozhodně to budu ihned řešit a nenechám to jako spousta lidí dojít do té doby, kdy mi byt zabaví. Samozřejmě je to jednodušší když člověk hypotéku nemá. ale i podnájem má svoje stinné stránky. kdyby dnes ještě pořádně fungovali nájemní byty obecní či státní, lidi by tohle nemuseli řešit, klidně bych do takového bytu šla protože tam je nájemné znatelně nižší, ale k takovému bytu se dneska už člověk dostane stěží.

Odpovědět

yaryn yaryn

09.01.2015

@nxt10 tak to s tou kadibudkou bylo jednak zavzpomínání na bezstarostné dětství, ale jednak i na to jak naši rodiče a prarodiče měli těžší život, který je stmelil, posílil a nebyli tak rozhýčkaní jako my a to je prostě fakt. Taky si dnes neumím představit život bez koupelny s teplou vodou, bez WC se splachovadlem, a pozor, dokonce ani bez myčky!! Píšeš, že i kamarádi přijedou občas na grilovačku, ale moc ne, protože musí autem a nemohou se napít. Malá rada ze života.... ti kamarádi, kteří za to stojí, ti za vámi přijedou, budou s vámi a nějak si to zařídí, na ten zbytek se vykašlete, život kamarády přináší a odnáší. Když jsem stavěl bytovku a měli jsme si možnost přivézt sebou někoho, pyšnil jsem se, neboť jsem měl min.10 úžasných kámošů, kteří jistě rádi se mnou půjdou míchat maltu a vytrhnou mi tím trn z paty. Jaké zklamání a procitnutí z reality následovalo, ti asi popisovat nemusím. Prostě ti, co za to stojí vás podrží, o ty nepřijdete. Taky píšeš, že přítel tam chce být, je tam štastný, on má své argumenty pro, ty zase argumenty proti. Pokud by jsi ho přesvědčila a vy se odstěhovali, pozor na to, mohl by ti to jednou vyčítat. Mysli na budoucnost, jaký život to naskýtá, jaké prostředí je tam pro děti..dnes je město v mnohých ohledech nebezpečnější. Je to prostě složité, vezmi papír, udělej dvě kolonky, jedna pro, druhá proti a vypisuj a snaž se při tom myslet spíše na pocity toho druhého než na sebe, protože je krásné milovat, ale krásnější je být milován...snad jsem ti trochu pomohl...měj se a držím palce.

Odpovědět

roozenka roozenka

09.01.2015

@pokyska To mas pravdu, co clovek, to jiny pristup a je fakt, ze hodne lidi se vlastni bud blbosti nebo nevedomosti pripravi o bydleni. Driv se podporovaly mlade rodiny s detma, ale taky bydlely treba dve generace v jednom byte o 1+1, ale to uz jsme asi mimo tema. :-) No a zakladatelce preji, aby nasla klid, ja jsem ho nasla, ikdyz to ma sve pro a proti.

Odpovědět

nxt10 nxt10

Autor diskuze

11.01.2015

@yaryn To bez debat měli naši rodiče ten život a bydlení těžší a přesto byli šťastní. Obdivuju je, že to všechno zvládli, ale vůbec jim to nezávidím, užívám si všech těch vymožeností a sem za ně vážně ráda :) Díky za postřehy :) Vypsané pro a proti mám už na dva listy :) Určitě přítele nechci do ničeho nutit, vím, že by se mi to vymstilo. Ale teď jak na něj přenáším tu svou blbou náladu, tak jsme z toho nešťastní oba, i když každej jinak. Nechci se v ničem unáhlit, třeba jsem teď tak pesimistická kvůli zimě a na jaře zase uvidím na tom domě to všechno hezký, co všechno předčí :)

Odpovědět

druk druk

23.01.2015

@pokyska @maitland Já si myslím, že peníze za pronájem jsou vyhozené oknem není žádné klišé, ale holý fakt :-) Dvacet let budeš bydlet v pronájmu a dávat panu Vopičkovi 8 tis. za pronájem. Po dvaceti letech umřeš a nic... A nebo dvacet let budeš splácet hypotéku a budeš mít byt a pak umřeš a tvoje dítě zdědí po tobě byt. Sice zaplatíš více za úroky, ale furt se to vyplatí více, než je dávat panu Vopičkovi :-D

Odpovědět

martaveg martaveg

23.01.2015

@druk Souhlasim v dlouhodobem horizontu, ale pokud clovek nema v planu v jednom miste zapustit koreny nebo si tim neni jisty, pripadne pocita s tim, ze pujde klidne za praci do jineho mesta, tak pak je koupe bytu na hypoteku naopak nevyhodna.. my s manzelem muzeme mozna zpetne litovat, ze jsme 8 let sypali "panu Vopickovi", ale celou dobu jsme v podstate pocitali s tim, ze se budeme casem stehovat z Moravy zpatky do Cech, abychom byli bliz rodinam, navic tehdy bychom dostali hypo tak na 1+1 a vyslo by nas to pri tehdejsich sazbach draz nez podnajem, ve chvili kdy bychom se toho bytu chteli zbavit po nejakych 3-5 letech, tak bychom v celkovem souctu byli spis v minusu.. neda se v tomhle vubec zobecnovat, i podnajem muze byt vyhodna a vhodna forma bydleni..

Odpovědět

maitland maitland

23.01.2015

@druk Na to,jestli je hypotéka výhodnější ,než pronájem by bylo zapotřebí vědět,jak se bude vyvíjet inflace,cena nemovitostí v budoucnu a to nikdo neví.Pokud klesne cena nemovitostí dejme tomu o 10-20%,vy budete pořád splácet stejně a nedejbože pokud budete chtít dům prodat,splačete nad výdělkem,protože ho za stejnou cenu neprodáte.To ale není to hlavní,co se mi na hypo nelíbí.Hlavní důvod je ten,že si prostě nechci naplánovat život na třicet let dopředu

Odpovědět

anetka1701 anetka1701

23.01.2015

Ahoj. prakticky celé dětství jsem bydlela v cihlové bytovce v nádherné lokalitě v Praze. Ten byt jsem milovala a byla jsem tam opravdu šťastná. S příchodem dospělosti nastal čas vyletět z hnízda a já vystřídala za několik let 5 "domovů". Jednalo se o 4 různé bytovky a pak poslední, rodinný dům, který patří mojí tchýni a tchánovi. Je to nádherný, luxusní dům s bazénem v obýváku, krásnou, terasovitou, pečlivě udržovanou zahradou a veškerým luxusem, který si jen člověk může představit. Přesto jsem v něm nebyl šťastná a spokojená, dům mně prostě ubíjel a já jsem dělala vše proto, abych byla co nejvíc pryč (tchýně s tchánem v tomto nehráli vůbec žádnou roli, byl to prostě jen vztah k tomu domu a prostředí). Původně jsme zde chtěli zůstat napořád, ale já po pár měsících zjistila, že "ani smykem" a začli jsme si hledat vlastní bydlení. Díky poměrně solidní zkušenosti jsme přesně věděli, kde chceme bydlet a co od našeho bydlení očekáváme - proto jsme hledali docela rozsáhlou škálu nemovitostí, od bytu po dům se zahradou, které by ale splňovali všechny naše požadavky. Hledali jsme rok, za tu dobu jsme objeli cca. 30 nemovitostí a až do té poslední jsme se s mužem zamilovali. Shodou okolností je to 150 let starý dům, byl určený k totální rekonstrukci, kterou jsme od jara do podzimu zvládli a nyní bydlíme. Upřímně dům miluju, nevadí mi vůbec žádné nepohodlí, žádné výdaje... Jsem tu šťastná a neměnila bych ani za nic - a to jsem již předtím v domě bydlela, ale ten konkrétní mi prostě vůbec nesedl... Co tím chci říct? Myslím že nejde o bydlení byt vs. dům, ale i o konkrétní dům, jeho uspořádání, okolí a prostě o celý celek dohromady... Nebyla by třeba možnost, nebo nějaký nápad, jak dům vylepšit a přizpůsobit, aby jsi v něm byla šťastná? Protože zcela upřímně, mně kdyby můj manžel řekl, že v domě už bydlet nechce a chce jít například zpátky do Prahy, tak bych asi reálně uvažovala o přehodnocení celého vztahu, protože poté, co jsem si prošla X bydlením a viděla jsem desítky domů a bytů (a tisíce inzerátů), tak prostě vím, že já sama za sebe bych lepší a víc vyhovující bydlení nesehnala...

Odpovědět

druk druk

23.01.2015

@martaveg no to samozrejme ano pokud to nechces nastalo tak ano. Ja bydlela v pronajmu deset let a dala do toho dost penez a energie. Rodinu tam zalozila a spokojene zila... A jednoho dne mi rekli ze musim pryc. Mela jsem tam vazby nepocitala jsem s tim jako nekdo ze pujde dal a odsteguje se to je jiny pripad samozrejme. Tak jsem do dvou mesicu musela opustit svuj domov a rekla si uz nikdy vice...

Odpovědět

druk druk

23.01.2015

@maitland ja to ale ani tak neberu z hlediska nejake inflace a procent. Spis pro ten pocit ze te mikdo nevyrazi. Pokud asi jsi mladej a jeste nevis kde se usadis pak hypo je opravdu zbytecna. K inflaci si ovsem pripocti naklady za pripadne vyhozeni z bytu z strany pana Vopicky. To jsou stehovavi a dalsi dopredu zaplacene prnajmu plus neco realitce :-D :-) . Nikdy jsem hypoteku nechtela a deset let zila v pronajmu a ted slusne receno nemam nic akorat jsme do bytu panu Vopickovi nacpali penize. Ja bych anictak neresila inflaci a many spise o ten pocit jistoty. Hlavne kdyz pak clovek kouka na sve deti aby jim :-) po nas neco zustalo :-)

Odpovědět

wel wel

24.01.2015

Tady je článek, který tohle téma řeší http://bydleni.idnes.cz/osobni-vlastn... Záleží vždy na lokalitě, když budu chtít bydlet v centru Prahy v pěkném bytě, tak si ho nikdy na hypo nepořídím, protože tolik peněz nemám, budu mít ale na nájem. Pak tedy si mohu splnit sen tak, že si byt pronajmu, ideálně ale v nějakém činžáku s jedním majitelem, který dává trvalé pobyty a vede to jako skutečný činžovní dům, nikoliv do bytu, odkud vás vykopnou. To je také obrovský rozdíl. Mám kamarády, kteří mají činžák a tak to běžně dělají. V tomto případě to doporučuji. Problémem je hypotéka, kterou přeplatíte o 100%. Pokud někdo takový opravdu bude, ještě je to málo let a nikdo se k tomu zatím nedopracoval, tak pak čas ukáže. Když seženu bydlení levnější než hypo a peníze ušetřené za hypo si budu ukládat, tak to vyjde dobře. Ale to by nemohly být hypotéky tak levné, jako nyní :-)

Odpovědět

Článek se načítá

davescz davescz

24.01.2015

@wel Za současných podmínek snad už žádná hypotéka, kteroy by člověk přeplatil o 100% není, ne ?

Odpovědět

gigi2 gigi2

24.01.2015

Po mně teda zdědí kluk akorát tak prdlajs v tomto směru...jednak až on bude ve věku,že by mu to bylo co platný,tak já tu ještě další desítky let hodlám být a pak pochybuju,že by časem byl desítky let starej dům,co v tu dobu bude už dávno po rekonstrukci,aby byl vůbec ještě obyvatelný nějaké takové hodnoty,aby sloužil tak třeba vnoučatům,až dospějí...a vůbec,kdyby náhodou byl ještě dům i v té době pohromadě a já při smyslech,tak ho prodám,dobelhám se do letadla a za utržený peníze si tam v té zemi,kam bych odletěla pronajmu malej pokojík u moře,ve kterém se už jednou nevzbudím... ;-)

Odpovědět

druk druk

24.01.2015

@gigi2 nejakou hodnotu mit urcite bude neboj ale zalezi taky na lokalite kde ho mate. A i vnoucata by nepohrdla urcite nejaka koruna do zacatku se jim bude hodit. Ale je fakt ze kdyz se ostehujes k mori tak s tebou nebudou mit zadne starosti :-D Uz te vidim jak se belhajici svraskatela babka sluni v cizine a uziva si pohledu mladych muzu misto toho aby sve posledni chvilky travila v kruhu u svych nejblizsich :-D

Odpovědět

gigi2 gigi2

25.01.2015

@druk tak určitě se jako každý rodič budu snažit své potomstvo alespoň do začátků částečně zabezpečit,podpořit a pracuju na tom celých teď už skoro 19let,co potomstvo máme,ale určitě ne tímto způsobem....jsou i jiné,a z našeho pohledu a z dlouhodobého hlediska reálnější či stabilnější možnosti..a to jak na to ,a jestli vůbec naváže pak následná generace mých vnoučat,to už je pak starost jejich rodičů zase, jakej jim zase oni zanechaj odkaz,zda vůbec v tom našem odkaze budou pokračovat..to už opravdu není moje starost...na druhou stranu,že máme s manželem v plánu strávit to naše "stáří" někde řekněme ve vyrovnanějším klimatu,tak to je taky fakt..on pro mě byl,je a doufám,že i vždy bude můj nejbližší,takže i v tomto tam budu mít splněno..tak pak na té pláži si budu do poslední chvíle jednou užívat pohledu na něj,pro mě to bude můj mladej,krásnej muž vždy..;-)a pak už rozhodně nebudu koukat po jiných :-D Celkově jsem ten příspěvek myslela spíše tak,že když jako babička třeba naspořím jednou vnoučatům na vzdělání,tak si myslím,že jim dám do začátků určitě více,než by jim zbylo z po mě 50let starého domu... :-)

Odpovědět

vrajmantak vrajmantak

07.02.2015

kazde bývanie má + aj - treba najsť dobre stranky aj tie najprogresívnejsie riešenia po rokoch nevyhovuju a teraz čo? znova kolotoč

Odpovědět

javasek javasek

16.02.2015

Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.

alikc alikc

16.02.2015

@yaryn Je to sice trochu mimo téma, ale nedá mi to na tvůj příspěvek nereagovat. Máš naprostou pravdu; lidé jsou zhýčkaní. Na chalupě, když se chceme koupat, musíme v tom brutaru zatopit taky. A pochopitelně to neděláme každý den. Myslete si o mě třeba že jsem čuně, mě je to jedno. Teplou vodu tam nemáme, když ji chceme, ohřejeme si ji v průtokovém ohřívači. Záchod nám až do nedávna fungoval tak, že dole pod mísou byl prostě kýbl a ten se jednou za týden vynesl. Smrad neskutečný, hlavně před deštěm, ale taky to šlo. Teď máme separační toaletu, ale pořád, přesto, že je to v domě, je tam zima a větrací okýnko, které se zavírá jen když prší, jinak je tam síťka. Je to sice jen chalupa, ale kdysi se tam tak bydlelo, a taky to šlo. Mě osobně by toto všechno ani nevadilo, ale jsou tam jiné věci, kvůli kterým se tam bez rekonstrukce trvale bydlet nedá. Jenže dnes každý potřebuje všelijaké vymoženosti, a lidé neví co by samou rozežraností ještě chtěli. Jak říkáš, je třeba se zamyslet nad tím, co je důležité a co už je zbytečný luxus. Tím nechci říct, že musíme žít jak ve středověku. PS: Toto je čistě reakce na výše uvedený příspěvek, nesnažím se jakkoli kárat tazatelku.

Odpovědět

texetka texetka

17.02.2015

My hledali bydlení dlouho. Měli jsme představu - baráček kousek od města . Jenže jsme narazili na realitu - pozemky nehorázně drahé, baráky polorozpadlé s nutností nasypat do rekonstrukce alespoň milion aby se v něm dalo bydlet . Do paneláku se nám nechtělo, vyrostli jsme v něm a - nikdy víc . Chvíli jsme bydleli v centru města - krásný byt, veliký, cihla - ale ta lokalita a bez výtahu , plus sousedi ... Nakonec jsme po roce hledání našli novostavby v místě kam jsem jezdívali v létě plavat na rybník a na výlety . Byt se zahrádkou. První 2 roky byly bez potíží - neměli jsme sousedy z jedné strany . Pak se nastěhovali a začalo to - jejich pes řve kdykoliv odejdou z bytu, mají kočky, které běhají po venku, takže lezou i k nám , navíc jsou poměrně hluční ... Přemýšlíme o tom, že byt prodáme a najdeme si jiné bydlení - ideálně ten baráček :-D . Jenže když koukáme na nabídku, je to stejná bída jako před lety :-/

Odpovědět

slabici slabici

17.02.2015

Samostatně stojící dům byl, je a vždycky bude nepoměrně dražší než byt. A proč? No právě kvůli sousedům. A cena se pak bude odvíjet podle toho, jak moc je to z ruky, dům někde v horní dolní, s dojezdem do města, školek a k doktorům jedině autem bude samozřejmě mnohem levnější, než dům uprostřed všeho dění se obrovskou zahradou. Holt každý si musí projít nějakým typem bydlení, aby pochopil, co pro něj je a co není důležité.. jestli klid anebo peníze ;-)

Odpovědět

•

Diskuse pokračuje po 3 letech

•

adjanni adjanni

25.05.2018

Vzpomínky na kadibudku byla hrůza pro mne u babičky, smrad, bzučící mouchy v kadibudce, hrůza, nenáviděla jsem to. Jinak prázdniny u baráku byly super, já z města jsem to milovala. Ale bydlení na baráku musí člověk přijmout jako životní styl, skoro vše investovat do baráku, čas, peníze je pro mne oběť. Zeleninu si dnes objednám přes farmáře a mám ji čerstvou a bez práce a ten čas mi nikdo nevrátí, co můžu investovat do koníčků, dovolených a podobně. A přesně klid na baráku vám nezaručí nikdo, stačí jedni hluční nebo problémoví sousedé a je po klidu. A ten luxus, když bydlím na náměstí v cihlovém domě v památkové zóně s balkonem, pozoruji život pod sebou a mám vše úplně v dosahu, od nemocnice, obchodů, práce. pro mne je to luxus. Byt v osobním vlastnictví, pronajímáme dva prostory, takže náklady naprosto minimální. Vše opraveno, od balkonu, oken, elektriky, instalačních věcí, odpadu, internet zdarma, protože nemáme kde vrážet peníze díky pronájmům, pro mne nejideálnější stav. A hlavně od podzimu mi vesnice přijdou strašně prázdné, smutné, vylidněné, měla bych z toho depky.