Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volné diskuse

Jaká byla reakce rodiny na vaše stěhování či stavbu domu?

Chtěla bych se zeptat jakým způsobem jste oznamovali rodičům a rodinným příslušníkům, že jste se rozhodli si postavit dům nebo že se odstěhujete a jaká byla jejich reakce ? Protože ještě studuji bydlíme s přítelem u mé mámy v dvougeneračním domě a protože tam bydlí máma sama, tak všichni počítají, že tam budeme bydlet na pořád. Jenom že mi tam v žádném případě bydlet nechcete a tohle bydlení bereme jako provizorní dočasné. Po ukončení studia bychom si chtěli postavit dům a trošku se obávám reakce na tuto zprávu (když všichni počítají že tam budeme bydlet a starat se o to) a vyčítaní sourozenců, že necháváme mámu samotnou v tak velkém domě. Tak by mě zajímalo jestli někdo byl v podobné situaci a jak to probíhalo nebo všeobecné jaké byli reakce na oznámení plánu stavět nebo se stěhovat od rodičů. Děkuji moc za zkušenosti :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, my bydlíme taky v 2-generačním domku, ještě si ho můj manžel před 15 lety i sám postavil a nastěhoval do dolního patra svoji mámu a právě to je důvod, proč musíme pryč, jelikož nám dělá ze života peklo, tak se od nás čeká, že z manželova vlastního baráčku co nejdřív utečeme..... i tchýně se ptá, kdy už vypadnem... a každý kolem je zvědavý, kdo se bude pak starat o tento dům, ja doufala, že tím tchýni vytrestáme když bude na všechno sama , ale jak znám manžela, až skončí práci - sekání zahrady na novým, půjde se vždy postarat o domek a zahradu na starým... :-) my to máme díky zlým vztahům s odstěhováním lehčí, moc ti nepomůžu ....
Odpovědět
@martinaaah moje mamka vždy počítala, že pokud tam nebudeme v horním patře rovnou bydlet, tak že mi ho minimálně odkáže. Když jsem jí řekla, že tam s nima bydlet nebudeme, a že by ho měla radši odkázat bráchovi, asi se jí to moc nelíbilo. Začali jsme makat na našem domku a trvalo rok a půl, než se tam vůbec za náma přijela podívat. DFěláme si vše sami, takže je to už dva a půl roku, a stále nám předhazuje, proč ještě nebydlíme. Myslím, že kvůli tomu jsou mezi námi nevyřčené spory, ale s tím, že tam bydlet nebudeme, se prostě musí smířit. Takže nedejte se, nenechte se ovlivňovat, vydírat, zpočátku to možná bude bolet, ale bude vám líp.
Odpovědět
Profilova fotka
@martinaaah My jsme moc pochopeni nebyli ani z jedné strany. Bydlíme v dvougeneračním domě u mé mámy (vždycky se bralo tak nějak automaticky, že tady budeme bydlet na pořád) a ta má představu, že vše budeme financovat a ona bude ta, která bude rozkazovat a neustále se ohánět tím, že o na je majitelem domu. A manžela rodiče nechápou, proč chceme jít do svého a co nám vlastně chybí.
Odpovědět
Profilova fotka
@martinaaah taky jsme bydleli u rodičů přítelkyně, celé patro sme mohli mít pro sebe, ale vidina soukromí byla jasná ;-) Dlouho sme jim naznačovali, že půjdem jinam ( k Boleslavi) kde máme práci byť tam nikoho neznáme, vůbec nám nevěřili, hlavně tchán měl narážky kam bychom chodili, že tu máme teplo jídlo.... a že na to stejně nemáme peníze a že stavět sami stejně nebudem atd loni v červnu sme koupily pozemek a začali vyřizovat povolení, to sme měli na vánoce, kdy sme se mu snažili říct že to sou poslední společné vánoce a on se tomu jen smál a měl pořád tu svoji písničku, tchyni to její dcera tak nějak naznačovala a ona pochopila. Letos v dubne jsem začal dělat základ a v červnu nám začli stavět dům, v té době mu to také tchýně oznámila, moc tomu steně nevěřil ! jednoho zářijového dne sme se zbalili a odjeli do nového domečku, oni zůstali sami .... a až teď mezi svátky se přijeli podívat. Sice se mu to líbilo, ale zase měl připomínky zda to utáhnem, jestli se to vytopí ( máme dřevostavbu) jestli to je dobře udělané atd... odjeli a máme jako předtím svatej KLID ;-) a hlavně je to naše a můžem si dělat co chcem. Naši rodiče byly v pohodě těm sem to oznámil hned, že budu kupovat pozemek a ještě me podpořily ;-) A myslím, že sou rádi, že sme něco dokázali. Rada na závěr ? Chce to i maličkostmi jim přiopomínat, že si hledáte svoje bydlení a to co nejčastěji, tchánovcům to trvalo přes půl roku než to pochopili že snimi nebudem. Nepobrali ani když domů přišel projekt domu :-D
Odpovědět
Bože, tyhle dvougenerační domy, co se dříve hodně stavěly, to je neštěstí. Většinou bydlení dvou (nebo dokonce tří) generací pod jednou střechou nedělá dobrotu.(čest výjimkám). Proto, pokud to možnosti dovolí, každý do svého. Rodičům vysvětlit, že chcete mít něco svého, kde si budete dělat věci podle sebe a pokud u nich náhodou zatím bydlíte, hned na začátku zdůraznnit, že je to jen dočasné. Když je každý ve svém a rodiny se jen navštěvují, tak se k sobě i lépe chovají (jako k návštěvě) a je také daleko méně příležitosti k hádkám a nedorozuměním. Můj bývalý kolega postavil vlastníma rukama obrovský dvougenerační dům, kde měl syn připravený luxusní byt 4+1 a dopadlo to tak, že radši bydlí s přítelkyní a 1 dítětem v garzonce, jen aby byli sami. A táta je na infarkt :-( :-D
Odpovědět
@martinaaah Ahojky, moc vám držím palce - je to váš život a mamka a všichni to budou muset pochopit. Já jsem měla špatné svědomí, že si dovoluji chtít si vybrat bydlení podle svého:-) To samozřejmě není na místě:-) A bydlení více generací fakt nedělá dobrotu. Vysvětli mamce, že na vašich vztazích se vůbec nic nezmění (naopak možná to bude lepší). Pak jsou ale taky případy, jako třeba moje babička, kteří jakmile nemůžou poroučet a není po jejich, tak je oheň na střeše. Tak snad není tvoje mamka tenhle případ, protože pak by to byly hádky i kdybyste tam bydleli, ale i kdybyste se odstěhovali (to by byly zas výčitky)
Odpovědět
@aneri53 A nejlepší jsou ty kecy, vždyť jsme to "dělali","stavěli" pro tebe a pak si tam člověk nemůže ani "prdnout" :-|
Odpovědět
Tak já doufám, že to bude v pohodě, už jenom kvůli tomu, že moje máma taky se chtěla odstěhovat ale protože její rodiče právě dokončili dvougenerační barák, který stavěli pro své děti, tak ji to přišlo blbé a zůstala bydlet u nich a celý život toho lituje a sní o malém domečku. Soužití dvou generací bylo jak popisujete, vše muselo být po dědovi, ikdyž to patřilo mámě, rodiče se kvůli tomu rozvedli (byli tam ale i jiné důvody), hádky a já jsem vlastnímu dědovi (s kterým jsem bydlela) říkala dobrý den. Takže z téhle dětské zkušenosti jsem proti bydlení s rodiči a vždy tvrdila že já tady bydlet nebudu, tak nevím proč si teď všichni myslí že bydlet tady budu. Navíc moje máma je celkem v pohodě, sice řekne svůj názor a nesouhlasí s našimi názory ale když se pro ty naše rozhodneme, tak je bere a nedělá nějaké velké naschvály a nerozkazuje. Spíš obavu z reakce má můj přítel, tak mi to začalo vrtat hlavou a začala se toho, taktéž obávat. @seny83 jejda tak to vám nezávidím a právě této situace bychom se chtěli vyhnout a za v času odejít :-) Přejí vám aby se to urovnalo nebo aby jste si našli nějaké jiné lepší bydlení a byli tam spokojeni @jirinapezl Toho se také obavám aby přítelovi rodiče (ikdyž jsou v pohodě) nám to nerozmlouvali a nepřemluvili přítele abychom tam zůstali, když to máme "zadarmo" a nenasekali si zbytečně dluhy stavbou domu a přítel na své rodiče hodně dá (už nám rozmluvili jeden náš plán). @Petrsv1000 @aneri53 Zase nechceme říkat, že tam bydlet nebudeme, protože je to zatím jenom plán a sen a ještě minimálně rok si budeme počkat a za ten rok se plány mohou změnit, může se cokoliv stát a my budeme rádi, že budeme moct bydlet s rodiči a ne "pod mostem", takže si zase nechceme zavřít zadní vrátka. Ale zase nikdy jsem neřekla, že tady chceme bydlet, ba naopak všichni ví, že já tady bydlet nechci a že nesnáším tuto vesnici ale stejně všichni počítají že tu bydlet budeme. Takže v poslední době, když se o něco takového řeší, tak má odpověď je neutrální: "nevim", "uvidime", "záleží jak to bude po škole" atd.
Odpovědět
@martinaaah A co tak, aby máma,která sní o malém baráčku, dům prodala a nechala si postavit něco malého.? To by ji přece nikdo nemohl zazlívat :-)
Odpovědět
@candat to už mamka nechce, protože zde bydli odmalička a má k tomu vztah (je to "památka" na rodiče atd) a na stará kolena se nebude stěhovat
Odpovědět
Profilova fotka
tuto diskuzi jsem chtěla začít i já :(..... tak moje situace je tato: Tchán( nevlastní) nám chce dát pozemek....ale dneska mi moji rodiče řekli přesně toto: " Já ti říkám že tohle Vás zničí ( stavba domu), protože Dan(manžel) se zase dá do kupy se svýma kamarádíčkama a zase budou kalby jako kdysy za mlada ( musím přiznat že toho se i já trošku bojím :-(..)....a stejně nic neumí udělat :( ..zato Olda ( švagr) je tak šikovný že si vše udělal sám..zdi, podhledy, maloval, obkládal,... takže se cítím jak naprostá kráva, která nic neumí a můj mažel by byl vlastně alkoholik a lempl... :-( :-( .... ...máme byt 3+1 hypotéku na 1,25mil ( 5let- splaceno 250tis.), dvojčata, auto, prostě normální domov - dle mě.... když jsem to řekla manželovi...přestal se mnou komunikovat- prostě se nasral ...je mi do pláče a vůbec nevím co teď mám říci, či udělat....zdát se všeho nebo se zvednout a jít dále?? Prosím o Vaše názory
Odpovědět
@martinaaah Taky jsem bydlela v dvougeneračním domě a rodiče počítali, že tam buď já nebo bratr zůstaneme. Od začátku jsme oba říkali, že bysme se raději postavili na své vlastní nohy a bydleli samostatně, takže když to pak přišlo, nebyli tak překvapeni.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@martinaaah já osobně bych si o tom na férovku promluvila s mámou. My naší mámu připravujeme na stěhování už nějakou dobu a ona už s tím počítá.
Odpovědět
Profilova fotka
@lenca.levandulka promiň, ale co má stavba domu společného s kamarádama a kalbama? My když jsme začali stavět, tak na kamarády a kalby fakt čas nebyl. A jestli tvůj manžel je vhodný na stavbu domu, tak to bys snad nejlíp měla vědět ty a ne rodiče, protože s ním žiješ ty. Nejlepší bude to nechat vyšumět a pak si s manželem v klidu promluvit o tom, jaké vlastně máte představy. :-)
Odpovědět
@lenca.levandulka taky v tom trochu tapu... V prve rade by mel tvuj manzel rict, zda se na stavbu svepomoci citi nebo ne... Ja take, ikdyz jsem zrucny a učenlivý, tak jsem spoustu prací, které se stavbou souvisí, nikdy nedělal. Ale troufám si na to, dokonce se na to těším. Samozrejme vim, ze ne vsechno si dokazu udelat sam, ale to asi skoro nikdo. A on se ted s kamaradama neschazi? Ja myslim, ze to musite predevsim vedet vy, jestli je manzel dostatecne vyzraly chlap, ktery dokaze jasne stanovit priority a ty dodrzovat. Myslim, ze odfrknout si musi obcas kazdy a nekdy to nedopadne uplne dobre :-) , ale pokud je to jednou za cas, je to tolerovatelne. Nikdo nejsme stroj. Navic je taky na zvazeni, jestli ti jeho kamaradi naopak nemohou byt napomocni pri stavbe...znas to...jeden je elektrikar, druhy obkladac...atd. A že se při stavbě pije? to je prece normální...já uz dva roky setrim slivovicu, protoze dobre vim, ze je to vynikajici platidlo a ze se na stavbe taky neco vypije. Nediv se, ze se manzel urazil, asi bych se taky nastval, ze o mne ma nekdo takove chabé mínění. Podle meho mu to vubec nemelas rikat. Ted mu rekni, ze at si rika, kdo chce, co chce, ze se vaseho snu stejne vzdat neminis, ze mu duverujes, ze to zvladnete. Prece nejste takovi slabosi, aby vam nekdo diktoval, jestli si máte sve predstavy o zivote plnit nebo ne. A závěrem...mi to trochu smrdi tim, ze se spis rodice obavaji, ze by se v tom museli taky angazovat a moc se jim do toho nechce...ale treba se mylim.
Odpovědět
@lenca.levandulka Pokud měl manžel v minulosti problém s alkoholem, což tak nějak z dotazu vypadá a vyřešilo se tak, že jste ho upíchli do místa, kde je pod dozorem a bojíte se, že mimo hlídanou zónu zase začne, tak to se mi zdá hodně divné. Přece když chci pít, tak piju a dokážu si to nějak zařídit, když nechci pít, tak změním život a odstřihnu se od party. V tom případě by bylo nejlepší začít stavět někde mimo kamarády, začít nový život úplně jinde, ale alkohol je všude :-). Držím palce.
Odpovědět
Profilova fotka
@leg nejde o stavbu ale o žití ..stavbu neřeším ....to je rok život je třeba 30a více let
Odpovědět
Profilova fotka
@wel no problémy...to ani né já nebyla zvyklá klalit co týden ..tak mi to asi přišlo divné :) ale je fakt že v ten moment když jsem to psala byla jsem vytočená...prostě jsem blbá :( Vím že je šikovný a taky si hodně věcí udělá sám a když ne, tak mu pomůže kamarád..tohle už vím..potřebovala jsem se z toho asi jen vyspat a vidět a přečíst si něco co už vím :-S
Odpovědět
Profilova fotka
No tak k tomuto tématu se musím chtě nechtě také přidat...s rodiči bydlíme v dvougeneračním domě v horním patře, dole bydlí babička. Jelikož jsem ještě svobodná, bydlím pořád u rodičů s bráchou,ale s přítelem si druhým rokem stavíme domek (s pomocí a pdoporou rodičů z obou stran). můj mladší brácha, taktéž svobodný, nyní všechny překvapil a koupil si pozemek na stavbu domku, čímž asi všem vyrazil dech,ale vůbec se mu nedivím, ba naopak ho asi podporuju. Při představě, že by měl bydlet s manželkou dole s babičkou, nebo naopak se naši měli odstěhovat dole za bábi a nechat jim horní patro, mně mrazí představa vystavit ať už bráchu nebo rodiče takovému peklu, že by dole s bábinou museli sdílet donácnost! Když vím, jak s námi hlavně s rodiči celý život zametá, to, že nemáme žádné soukromý, že je neomalená, chodí bez klepání a to peklo, co dělá..naši jí po smrti dědečka všechno vyřizují, chodí na nákupy a ona jen vyhrožuje, jak je to její dům, že nás všechny vystěhuje atd..sama se při tom ani nevY.....JE TO OPRAVDU VELKÝ, DVOUGENRAČNÍ DOMEK se sklepem, ale i tak opravdu bráchovi všešchna čest, že se rozhodl koupit si vlastní i když od něho každý čeká, že bude doma. A každý se vyptává,ač jim do toho vůbec nic není, kdo že jako teda doma bude? jednoduše,až tam naši zůstanou jednou sami, bu´d se bude obývat jen horní polovina domku nebo taťka říkal, že by to prodali a postavili si malinký svůj. Ai by to bylo nejlepší řešení,ale když si to předtsvím, všechny ty vzpomínky na 25 let života stráveného v něm,je mně do breku, jsem asi hodně velká cíťa :-) ale je to tak..
Odpovědět
Profilova fotka
Tohle dvougenerační bydlení je fakt hrozný zlo... Ve svym okolí znám snad jedinej případ, kdy to aspoň částečně funguje a stejně to chce obrovský sebezapření z obou stran. Se svým (toho času) přítelem jsme bydleli 3 roky v obrovském bytě jeho rodičů. Bylo to doslova peklo na zemi - myslím, že pro obě strany (i když já se zabývala jenom tím, jak moc to vadí mně :oD). Po rozhodnutí "svatba a dítě" jsme se rozhodli i odstěhovat se do vlastního podnájmu. Oheň na střeše (strašný!!) ze strany hlavně tchýně a histerické scény na téma "nemáte ani vlastní hrnce a pánve a tady máte všechno zadarmo" skoro nebrali konců a skoro přesvědčili mého přítele, aby jsme u nich opravdu zůstali (brrr, peklo), protože mimo jiné postavili obrovský dům za Prahou (děláme to pro tebe...) a byla představa jakéhosi společného ježdění na barák na víkendy a společného trávení času přes týden v Praze... MAZEC!!! No, nakonec jsem si já dubová palice postavila hlavu, odstěhovali jsme se a máme svatej klid! Krom všeho ostatního se krásně vyčistili vztahy a řekla bych, že teďka docela fungujeme... V součastný době budeme stavět domeček kousíček za Prahou (na druhou stranu než maj dům oni) a opravdu vidím pochopení a pomoc z jejich strany, za což jsem velmi vděčná. To peklo co jsem měla s tchýní sice nikdy úplně nezapomenu, ale odloučení dělá divi a ty vztahy se celkem srovnali a je to lepší...
Odpovědět
Profilova fotka
přidám taky svůj příběh. . . s manželem a synem bydlíme u mojí mámy v dvougeneračním domě. dole v přízemí bydlí babička, vlastně si tady žijeme, všichni dohromady, bez problémů a celkem v pohodě. Asi před čtyřmi lety jsme taky přišli s nápadem postavit si ten svůj sen ( bohužel kvůli úřadům už taky 3,5 roku na něj čekáme ) letos už 'to' konečně vypukne a musím říct, že moje máma se zachovala úplně super, nejen, že nám nic nevymlouvala, ale dokonce nás v tom i podporuje ( a to si je vědoma, že jednou až babička nebude, tak tu bude sama ) ale co musím dodat je to, že budeme stavět asi 200 m od ní a že by jsme ji nikdy nenechali na práci na tomto domě samotou, a to ona ví. s týchní se nestýkáme z jiných důvodů, proto to jde mimo ni. nebojte se to rodičům říct, každý může překvapit!!!!!
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 1 roce
•
Ahoj . Jak dopadlo stěhování a reakce maminky? Dům stavíte? Když se stěhovala má přítelkyně od rodičů, brali to jako přirozený vývoj, ale stejně to obrečeli. Stěhovali jsme se v zimě, když sněžilo :-( Všechno jsme balili do takovéto folie http://www.ekobal.cz/obalovy-material... aby zůstalo vše v suchu. Rok na to jsme se stěhovali zpět do domu jejich rodičů, to oplakali znova :-)
Odpovědět
Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.
Profilova fotka
@michal_n bože to je ale trapná reklama :-x :-D
Odpovědět
1
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?