Připomínky rodiny a známých při stavbě, jak jste reagovali?

Zdravim vsechny. Urcite se vetsina z vas pri stavbe domu setkala s otazkama a kritizovanim vseho, co se stavby tyce. A proc podlahove topeni a proc ne patrovy, apod. Jak jste reagovali? Jak rict slusne, ze to je nas dum a my si to udelane podle toho, jak uvazime za vhodne :) nekteri jsou v pohode, snazi se poradit, ale nekteri vylozene rypou a cekaji, co vsechno se nepovede...
Odpovědět
1
2
Profilova fotka
@nevesta172 oznámili jsme jim to až když dům stál :-D Máme dřevostavbu, takže bylo za měsíc hotovo, se nestačili ani nadechnout :-D Jinak na otázku a proč ? Protože se mi to tak líbí a budu v tom bydlet já a né ty a pak platím si to sám ;-) Tedy pokud vám něco nepřidali....
Odpovědět
jj, taky to slýcháme, hlavně od tchána,to je expert - proc tady je vchod a ne jinde, proc z boku garaz a ne zepředu, proc tyhle cihly a ne jiné. hlavne cekal, ze to nedáme ani pod strechu a my dali, tak od te doby se zklidnil trochu.Jinak rikame, ze to je nas dům podle našeho vkusu, my tam budem bydlet a nikdo jiny, tak my rozhodujem jak to bude. Navíc to nikdo z nich nefinancuje, tak je to nase věc :-N
Odpovědět
My už bydlíme 5 let, ale od mého otce kritiku slýchám pořád. Řeknu mu, že tam bydlím já a ne on a taky že mi je jedno, jak si to on udělá u nich doma. Jenže příště přijde a zase rýpe. Takže jedním uchem tam, druhým ven. Jiná rada není.
Odpovědět
Profilova fotka
U nás je to podobné. Mamka vždy nahodí nešťastný pohľad "ako ste mohli kúpiť takú ruinu" a melodramaticky rieši, ako sa tu udrieme a či to mám zapotrebí :) Myslí to dobre, ale človeka to pekne zdeptá.
Odpovědět
Profilova fotka
Neřešit a povznést se nad to :-D Jinak to fakt nejde. Já už si z toho dělám legraci.
Odpovědět
Takze vsude to je asi stejne :) to me trosku uklidnilo. Jsem si rikala, ze me takove kecy nerozhodi, ale pak je to cloveku lito. Hezke staveni a bydleni vsem preji ...
Odpovědět
Profilova fotka
Moja maminka, keď som jej nadšená posielala odkaz na baráček, ktorý sme kúpili, tak mi na neho nepovedala ani slovo, ale obratom mi poslala odkaz na omnoho krajší domek, že ten sa jej teda páči viac. Áno, aj mne sa páčil, ale bol o tri milióny drahší :) Človek si musí neustále opakovať, že to nemyslí zle :D
Odpovědět
Profilova fotka
Moje mamča je v tomhle mistr a nedokážu si představit, že by ji v tom někdo předčil. :-) Začalo to koupí pozemku, kdy mi obden volala, že tamhle a tamhle mají tamten pozemek, že mi vyhlídla dům na rekonstrukci, ať tento pozemek prodáme. Tohle mi volala, i když jsme už stavěli a měli podepsanou hypotéku. V průběhu toho to zase bylo o typu domu - proč tenhle, proč musíme mít zvýšené patro, ať ho uděláme nižší - argumenty, jako že zvýšeným patrem se zvýší užitná hodnota domu, neobstály. Opět to byly telefonáty na tohle téma v týdnu min. 2x, spíš víckrát. Pak ať zase uděláme jiná okna, že nemá ráda podélná - no a co, my jo. Když se plánovalo, tak řikala, ať zvětšíme společenský prostor, když jsme podepsali hypotéku, tak byly hovory, proč jsme dům udělali tak velký, že to bude drahý a že nějaká známá postavila bungalov za polovinu (ano, dělali ho sami a je poloviční než náš dům). Pak začal interiér, máme vizualizace, a tak nastaly hovory ohledně toho, proč budeme mít bílé skříňky a ne celé ve dřevu. Takže obden volala, jestli jsem si to nerozmyslela, že to bude studený a dřevo by bylo lepší, atd. Koupelny nemají být došeda, fasáda má být celá bordová, okna hnědá (šedá jsou přece studená), no prostě pořád něco. Už jsem z toho byla zoufalá, protože ono to vysvětlovat pořád dokola a obden, bylo opravdu nesnesitelný. A hlavně, beru názor, který se řekne i třeba třikrát, protože každý ho má samozřejmě jiný, ale na každý téma byly hovory minimálně 20x. Takže pak už jsem byla opravdu hodně naštvaná, pohádali jsme se a od tý doby je celkem klid. Někdy to prostě nejde jen vypouštět z hlavy. :-)
Odpovědět
To vypadá, že se maminka dost nudí, nejspíš by jí prospěla nějaká aktivita. Zaplať pánbůh takové rodiče nemám, nikdy mi do stavby nekecali (kromě řečí, kdy to bude hotové a kdy se budu stěhovat, ale stačilo říct nevím nebo že zatím ne a byl klid.) Tatínek by byl i ochotný pomáhat, ale nechtěli jsme obtěžovat. Teď mě čeká další stavba, rodiče zatím nic nevědí, ani typ domu, projekt, ani lokalitu a s oznamováním zatím nebudu spěchat :), aby se pořád neptali, kdy to bude hotové.
Odpovědět
To je něco těžkého být slušný? Snad odpovím jednoduše - protože jsme chtěli bez schodů a pod. Nač k tomu dodávat - však v tom budeme bydlet my a ne vy a platíme to my. To už je slovní agrese. A snad se mohou i rodiče pozeptat, co vás vedlo k tomu, že jste zvolili zrovna tento typ? Jsou prostě zvědaví a není všechno rýpání propána.
Odpovědět
Profilova fotka
no do nás kde kdo valí že mít vchod do koupelny z obýváku je špatně a hrůza kvuli návštěvám(našemu životnímu stylu to nevadí a wc s umývátkem a zrcadlem je z chodby)... rozhodli jsme se pro koupi spontánně a ještě jsme nezačali prodávat náš starý byt a každý nás stresoval že byt se bude prodávat půl roku i rok, že to není jednoduchý a že to nestihneme prodat a ať si to rozmyslíme, takto to jelo při každém telefonátu a setkání (byt jsme prodali 5.den od uveřejnění v inzerci a peníze měli za měsíc).... Teď je aktuální že nezvládneme platit hypotéku... To je prostě ta bubu výchova a přístup k životu. Pak nemají být tak rozmohlé deprese a úzkosti
Odpovědět
tak já bych mohla napsat román,u nás to teda už po dvou letech gradovalo,na tatku kdy jsem mu za cely život neřekla ani popel,jsem musela vyhodit ze stavby,jinak už jsem byla alergická když jsem sotva někam vlezla a hned otázky,co děláte,co máte co nemáte,co budet dělat dál,máte peníze???
Odpovědět
Článek se načítá
@xsona není tvoje maminka i moje :-D????ale moje má navíc ještě teda to že na stavbě nebyla ani jednou,všechno měla z druhy ruky pak si něco přetočila řekal švagrový a švagrová to zpětně referovala nám a občas z toho lezly pěkný bludy
Odpovědět
@inkajanakova No pozeptat se rodiče mohou, ale když otec při každé návštěvě už u dveří říká, že tam chybí stříška u vchodu a při vstupu do obýváku pokaždý říká, že okno mělo být ještě větší a trvá to pět let, tak už je slovní asertivita na místě. Těch poznámek je plno. Třeba i k tomu, co kam zasadím na zahradě. Pořád se mu něco nelíbí. Asi nevíte, co to je.
Odpovědět
Ale dopadlo to přesně tak jak jsem řikala,až se přestěhujete budete mit klid-jediná asi nevýhoda je že stavba našeho domu nás celkem rozdělila,mi k nim nejezdime oni k nám taky ne
Odpovědět
ROdiče se prostě často jenom šíleně strachují, že uděláme něco špatně a budeme mít kvůli tomu špatný život. Sami dospěli v době, kdy nic nebylo jednoduché a dostupné, peněz bylo málo, materiálu ještě méně, když se něco pokazilo, nebylo snadné a dostupné to opravit. Je to v nich zakořeněné, my dospíváme v úplně jiné době, kdy je všeho dostatek, věci jsou až nehorázně levné (a nekvalitní), pořizujeme si věci na mnohem kratší dobu a počítáme předem s brzkou výměnou... Moc nás mrzelo, když jsme přišli s myšlenkou na stavbu domu, že nás manželovi rodiče nedokázali psychicky podpořit a povzbudit a naopak začali stresivat, jestli to všechno zvládneme splatit, jestli nenarazíme na podvodníky, jestli tohle jestli támhleto... Snažili se nám rozmlouvat "nadstandardní zbytečnosti", protože se prostě báli, že rozpočet neutáhneme, sami vydělávají mnohem méně než my, takže si to ani nedokázali představit. Ale musí se to brát tak, že ty jejich obavy a připomínky asi prostě vycházejí z jiné životní zkušenosti, jen dřív se prostě tolik nenosil respekt k dětem a jejich rozhodnutím, lidé byli zvyklí, že děti bez výhrad poslouchají, že rodiče jsou ti moudřejší a jiný názor rovná se urážka... Naráží se na to při výchově dětí i při stavbě, zkrátka ve všem. Není to jednoduché a chce to hodně trpělivosti a asertivity. Na všechno odpovídat s úsměvem "nám to tak vyhovuje" a myslet si o tom svoje, pokud dochází k přkročení hranic slušnosti (rodiče na vás křičí, jsou sprostí, agresivní), je potřeba jemně vymezit hranice (prosím, mluv se mnou slušně) po stoosmdesáté je to bavit přestane, uvidíte...
Odpovědět
Profilova fotka
@ratatooy :-D Máš podobnou, jo. :-D Tak to moje tam teda aspoň byla na okouknutí. Teda samozřejmě nezapomněla naléhat na to, abysme jedno okno vybourali a dali tam francouzský (a to je 3,7 metrů dlouhý, takže staticky by to byla fakt radost, když už byl i hořejšek vyzděný :-)). Zato manželovo rodiče ze stejné vesnice, kde stavíme, tam byli snad opravdu jednou. :-)
Odpovědět
@dracula Vím. Proč jsi dala ty rajčata tam? - Protože loni byly tamhle a letos jsem je chtěla dát jinam. Nebylo by lepší dát lednice sem? Ne nebylo, protože bych je obouchávala židlemi. (moje maminka, která nám pořád strašně chybí). A na druhou stranu - už dva roky k nám chodí dcera a taky pokaždé říká, že jsme měli dát větší okna do pokoje a do ložnice. A pokaždé jí klidně a mile odpovím, že nám to takhle stačí. Podle mého ona má zase okna zbytečně obří, taky to někdy nahodím, a ona mi odpoví, že by chtěla ještě větší. A je to. prostě normální hovor.
Odpovědět
Jo a nikdy jsem neslyšela, že by se dřív bralo jiný názor rovná se urážka. Tohle je asi věc v každé rodině jiná. U nás a mezi našimi přáteli a známými to bylo normální. Dokonce jsem i zažila rodinu - byli to klienti - kteří si vzali týden na rozmyšlenou, jaký bude obklad bazénu. Přišli pak se čtyřmi návrhy, za každého člena jeden, a všechny byly brány v potaz. A nikdy tito zákazníci nepřijeli bez dětí s tím, že dům bude sloužit i jim, tak mají stejné právo si říci, co a jak by si přáli. velmi milí a inteligentní lidé. Ale pravdu máš v tom, že my jako rodiče se strachujeme o vás děti - abyste hypo utáhli, abyste dobře bydleli, aby to byl ten nejlepší dům. No a snažíme se radit podle sebe a našich zkušeností, ne zle.
Odpovědět
Profilova fotka
@inkajanakova ono hrozne záleží na tom, ako sa to podá. Moja mamka je generál, ona sa nepýta, nekonzultuje, ona oznamuje. "Dúfam že budeš mať v kúpelni podlahové kúrenie!" (nie nebudem, ale prikyvujem že áno, pretože inak by som to počúvala furt dokolečka a prečo nie a daj si ho tam, a bude to lepšie bla bla bla) "Nad inými ako posuvnými dverami v obývačke do záhrady dúfam ani neuvažuješ!" (ešte sme nad tým vobec neuvažovali, riešime odpady a elektriku, ale samozrejme mami, určite budú posuvné). A keď sa jej niečo nepáči, tak to opakuje dookola ako verklík. 100x jej to človek zdovodní, ale ona to proste prejde a furt si ide svoju lajnu. Ono človek ju má rád a rád si nechá poradiť, mamka má vkus, ale rétorika, akou to podáva, vyvoláva len nechuť. Ja som na to za celý život zvyknutá, ale chudák manžel má dosť.
Odpovědět
@xsona no jo,nám zas všichni řikali at francouzský zazdíme na normalni okno :-D nedali jsme se a jsme rádi.Manželovo rodiče jsou super,ti sem chodili taky pomáhat nebo kouknout ale nikdy ani nepípli,vždycky pochválili a šli dál
Odpovědět
@inkajanakova a nebo se to předává z generace na generaci tak jak je to naučili jejich rodičea zaplať pánbůh že já to chápu a vyvaruju se stejných chyb jako generace přede mnou,ikdyž se to uplně taky nedá,občas ze ě slyším mluvit svoji mamku tak se jen otřepu řeknu si fuj a radši to přejduhorší je pak třeba slyšet když se dvěma dětma lítáš jak pako aby jsi řemeslnikum nachystala svačiny,uvařila oběd nosila kafe,pití a kde co a z třetí strany se dozvíš že jsem nebyla schopná za celou stavbu ani uvařit
Odpovědět
Ono jsou pripominky a pripominky. Muj tatka nam treba par veci poradil a nektere jsme opravdu ocenili a predelali. Zkusenosti bereme. Ale pokud nekdo vylozene rype a ceka az se neco nepovede, aby to hned pri prvni prilezitosti vytahl, tak to teda nee :)
Odpovědět
Ja bych mohl vypravet romany, sice jen prestavujem ale hadky jsou na dennim poradku. Tohle se vyhazovat nebude, mame tudiz kopu kramu na dvore. Stara okna se nevyhodi bude z toho sklenik. Proc zasekavame stoupacky do zdi tolik bordelu. Proc nam fasadu bude delat firma zbytecne vyhozené penize. Nekonecny pribeh.
Odpovědět
@mika251 Tady asi funguje fakt jenom jedno - to, co děláš. Kývnu a udělám si po svém a je. @ratatooy Ano máš pravdu. Taky občas ze sebe slyším mluvit maminku. Ale víš co? Nakonec i moje dcera uznala, ale bohužel až po několika letech bydlení v novém domku, že v pár věcech jsem pravdu měla. A mně je jenom líto, že jsme se jak oni, tak i my tolik nadřeli a oni do stavby vrazili tolik peněz, a už se bude předělávat. Ale je pravda, že tím si musí projít každý mládí. Jak říká má dcera, každý si chce natlouct sám. Jo, a řemeslníkům, pokud to tedy nejsou rodinní příslušníci nebo kamarádi, kteří dělají zadarmo, bych tedy kafe nevařila, natož něco jiného. Však je platíte, ne? Své kadeřnici taky vaříš oběd? To bych se na to hezky vykašlala. @foxm Tak krámy navez rodičům na dvorek a máš pokoj, příště už je tatínek hájit nebude.
Odpovědět
@inkajanakova no jo jenže tady se to na vesnici drží pořád že se řemeslníkum vaří,a kdyby jsem se na to vyprdla,vařila by misto mě tchýně a to jsme zase nemohla nechat všechno jen na ni.Jako předělávek se stejně člověk nevyhne protože to vidí až když bydlí co by udělal jinak,mi jsme teda zatim na nic nepřišli
Odpovědět
Profilova fotka
Já vám nevím. Rozumím situacím, když někdo jiný si neodbytně jede a vnucuje svůj názor ("Tak to prostě musíš mít, jinak jsi úplně pitomý"), ale že se mě kamarádi nebo rodina ptají, proč něco máme tak a ne jinak, mi nijak nevadí. Za prvé jsou zvědaví. Nebo se setkali s něčím jiným a chtějí vědět, proč zrovna tak. Anebo můj děda - ten byl prostě zvyklý na něco jiného, neví, jak to chodí dnes. A já nemám problém sednout, vysvětlit, proč zrovna tak to máme. Buď to vezme nebo si bude max. bručet, že po jeho by to bylo lepší, ale že je to naše. A že se podobných otázek sejde více, no co - více lidí, více dotazů. Stejně tak mi nevadí dotazy, jak to s námi vypadá nebo kdy plánujeme stěhování. Jsem naopak ráda, že se kamarádi a kolegové zajímají, jak to je. A spousta kamarádů se i přes nějakou tu vzdálenost zastavila a pomohla nám - odseknout jim, že těch otázek mám plné kecky; to bych si moc kamarádů neudržela.
Odpovědět
@ratatooy Tak tady už to vymizelo a zaplatpánbůh za to. Nevařili jsme nikomu, leda když bylo opravdu zima, tak jsem se optala, jestli nechtějí třeba čaj - a to na mě koukali jako na cvoka s tím, že si dají na vsi v hospodě. fakt jsem si myslela, že tohle se dělá leda brigádníkům kamarádům a rodině, to jo, to jsem taky vařila. Ale platit a ještě živit? No to by mě mohlo @kimimarki Ano přesně takhle to taky beru. Jistě něco jiného je, když někdo pořád chodí a nutí - udělej to tak a tak, páč jinák to nejde , ale na běžné slušné otázky si myslím patří i slušná odpověd a slušné vysvětlení, pokud je o ně zájem.
Odpovědět
Profilova fotka
je to podobne jako vetsina co zde pisete - po koupi mne bylo receno ze jsem zivouci dukaz toho ze i ta nejvetsi silenost ma sveho kupce - proc je to tak daleko a na samote - prece to nebude delat takhle :-) ale zatim se nikdo neodvazil vzit monterky a prijet na brigadu, takze jsem tech rad celkem usetren
Odpovědět
@inkajanakova Myslím, že pokud byste znala mého otce, již byste ho vynesla v zubech. On má rejpací povahu. Nejde jen o události kolem stavby. Je to typ člověka, co pořád rýpe. Třeba v neděli jsme k němu přijeli na kole jen na skok a podávala jsem mu tašku, aby si ji ode mě vzal. On mi řekl, ať slezu z kola a dám tašku do domu. Tak jsem řekla, že nemám v danou chvíli kam kolo opřít a hned mi řekl, že kolo bez stojánku je špatný kolo na prd. Hned je útočný. Takhle to je u nás pořád. Neumí se normálně bavit. Co věta, to kritika. To člověk musí zažít. Nemá žádné přátele, bohužel. Všechny proti sobě svým přístupem poštval. Je to komplikovaná osobnost. Takže v jeho případě jsem opravdu asertivní. S ním normální rozhovor trvající pět minut nelze. Jen rýpe. Ale je to můj otec a neustále se snažím s ním udržet nějaký kontakt. Většinou on mě vyhledá jen, když něco potřebuje. Jinak ho nezajímám a vše dělám špatně. To byste musela fakt zažít. Takže já opravdu asertivně odpovídám a odcházím. Moje mamka je zcela jiná a i ostatní příbuzní.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?