Ahoj, chtěla bych se Vás zeptat. Zrovna jsme s manželem dostavěli. Bohužel místo budoucnosti zalité štestím je všechno špatně. a tak se ptám - je tu nějaká žena, která zůstala na dům sama? Jak to zvládáte? Peněžně i údržbou? Je to vůbec reálné? A další otázkou je, jaké bylo vypořádání s manželem? Když dům je psaný na mé jméno před svatbou, a kolaudovat jsme měli až za měsíc - tím pádem by to ještě nemělo být SJM a on na dům nemá nárok, ne?
Jsem z toho velmi vystresovaná (půjdu za právníkem a finanční poradkyní až někdy za 14dní - dřív nemají čas), tak mě zajímají reálné osudy a příběhy.. a co mohu čekat.
Děkuji
@joy_ Ani se mi do toho nechce vstupovat, ale nedá mi to... Proboha, ty si vážně myslíš, že dotyčná neřeší štěstí a zájmy svého dítěte? Možná právě proto se tady na MS ptá na praktickou stránku věci pro to, že by ráda zajistila sobě a dítěti hezkou budoucnost. Třeba pro to, aby se ujistila, uklidnila, nechala si poradit... jak postupovat dál, aby to bylo co nejmenší zlo pro jejich budoucnost, a né pro to, aby ji tady někdo setřel a strašil. To by šla na nějaký maminkovský fórum. :-D
@samadoma2 Držím pěsti ať vše dobře dopadne a věř, že v ženské se v nouzi dokáže probudit obrovská síla. Co bude dál se stejně budeš muset rozhodnout sama, v tomhle ti nikdo neporadí, jen ty se znáš nejlíp a víš na co máš.
@xdagmar ne opravdu si to ,podle toho co psala, nemyslím, že řeší prioritně štěstí a zdraví svého dítěte. z psané to vyznívá,že řeší prioritně boj s mužem o dům. nějak jsme v textu nic o prioritě být v klidu a míru , jako toho nejlepšího pro dítě nic nenašla.
Dnešní doba je dost prdlá v tom, že příčiny všeho se hledají tam, kde nejsou a ještě se k tomu dělají sáhodlouhý výzkumy. No a pak se tím docela dobře žví spousta lidí, co se snaží přesvědčit ty zoufalý, že jim nejlíp bude s nějakou nejlépe dlouhodobou terapií.
To, jakou povahu bude mít dítě a jak moc bude nemocné opravdu neovlivní to, jestli před jeho narozením tatík doma ječí nebo ne ;-)
@samadoma2 Tyhle rádoby rady si raději vůbec neber k srdci, protože přesně z tohohle by tě nejspíš klepla pepka, kdybys to měla začít nějak prožívat...
Tak otázka je, jestli máš případně kam jít jinam bydlet, jestli ti rodina nějak finančně vypomůže, atd. Protože rada - prodat dům a jít do bytu je sice jednoduchá, ale ten byt asi nemáš z čeho koupit a pronájem bytu kolikrát někde vyjde dráž, než splátka hypotéky...
Zažila jsem něco podobného.Dodělaný dům,vše zaplaceno,10 letý syn a dcera 6 měsíců.Manžel si našel mou kamarádku.Dům jsem musela opustit,byl tchýně a že jsme ho zrekonstruovali - musela bych se soudit s ní.Byla jsem psychicky na dně,ale nejdůležitější byli děti😀 Dostala jsem městský byt a pomalu si lizala rány osudu.Našel se nejlepší chlap pod sluncem už 8 let je hodným tátou a máme ještě dvouletou dceru.Vím že ti na domě záleží,ale znám co to je soudit se o každou korunu.Bývalý neplatí nic kromě alimentů.Nezajimá ho lyžák,soustředění,výlety,lekaři nic.... Nejdůležitější jsi ty a miminko, když budeš v práci a na domě nebudeš mít čas poznat někoho kdo si vás zaslouží.To jsou mé zkušenosti, nejsou pěkné. Jo a po letech v bytě, se budeme všichni v létě stěhovat do našeho krásného nového domu.Držím moc palce,vše špatné je pro něco dobré ( také jsem tomu nevěřila).
@joy_ Já jí fandím, nemyslím si, že by neřešila dítě, naopak řeší právě to dítě, protože co si budeme povídat, zurčitě pro jeho vývoj bude lepší být v domě se zahradou, než na sídlišti v paneláku. A velmi ji obdivuju za to, že řeší i praktickou stránku, to spousta žen neumí, sedí v koutě, fňukají jaké jsou chudinky a přemýšlí jaké sociální dávky dostanou.
A pro zakladatelku @samadoma2: jestli na to budeš mít sílu a čas, nic chlapovi nedaruj, stejně se budete soudit! Pokud může manipulovat s příjmy rychle pohrabej v šuplících a sežeň si důkazy o jeho příjmech. Není to chamtivost, je to investice do budoucnosti tvého dítěte, co z něj nevyrazíš teď, tak už nikdy. A na výživné na sebe máš taky nárok, to dítě jste dělali spolu, má za něj stejnou zodpovědnost jako ty. A ty to budeš kdo se o něj minimálně první roky života budeš starat většinu času, ne on, takže ti za to náleží odměna....a když ti nechce dát nic jiného (čas, lásku, podporu, pomoc), tak holt bude muset dát peníze. Základ je dobrý právník a nedej se, nenech se "umlátit" výhružkami.
Drž se, posílám hodně sil.
fíha, tolik komentářů jsem ani nečekala! Všem Vám moc děkuji, hlavně maminám, které si to prožili.
Samozřejmě, že mimčo je pro mě naprostá alfa a omega a už teď pro něj udělám maximum. A ano řeším, tady dům - bohužel jak již tu někdo zmínil, je to moje srdcovka, muj vysněný, vymazlený domeček na který jsem čekala 10let.. a Ano když by to nebylo finančně možné, bohužel ho prodám.. Jen zjištuji, jeslti je vůbec reálné a jeslti někdo nezažil to samé a zvládl to. Jsem opravdu silná, takže toho vydržim hodně.
Manžel na mě naštěstí nekřičí, vlastně u nás je vákuum - jen se potkáváme, nemluvíme spolu a manžel si myslí, že je vlastně všechno v pořádku a že spolu zůstáváme - i když jsem ho ubezpečila, že jeho chování už bylo natolik přes čáru, že už se to odpustit nedá (není to žádné zkratkovité jednání -spíše následky za poslední rok)..
Postupuji tedy kroky s právničkou a finanční poradkyní..proto tento dotaz.
Snažím se být v klidu a nestresovat se, ale je to těžké, když víte, že budete mít malé, budete prakticky bez příjmů, a "nemáte kde bydlet".. to je právě to co mě tíží, a snad tím malému neublížím, ale bohužel nedokážu to dostat z hlavy..
Naštěstí mám plnou podporu mé rodiny, chce mi pomoci jak mamka, tak tatka - vcera jsme vymysleli dokonce celkem zajímavý plán, že by otec půlku domu odkoupil jako investici, a já až budu finančně zase schopná, bych mu to splácela.. nechci se toho domu vzdát, už teď má hodnotu větší, než na kterou je vázán hypotékou.. A vím, že cena domu poroste..
Také vím, že je zde krásné prostředí, (někdy) budeme mít zahradu..a pro mimčo jsou tu nejlepší podmínky..
Nikdy jsem nebyla mstivá, ani žádná mrcha.. vždy jsem se rozkrájela pro ostatní, i teď jsem přemýšlela jak to udělat, abych manželovi moc "neuškodila" že nechci být klasická mrcha která ho "oškube"..ale za to co dělal, a jak se ke mě choval.. a jak se k tomu teď staví... si prostě aspoň jednou v životě chci vybudovat svoje štestí a svůj život... |-|
@samadoma2 Píšeš, že spolu žijete 10 let a že jdete od sebe kvůli chování v posledním roce, netahám z tebe detaily, jen zvaž, jestli těhotenství nemá velký vliv na tvoje rozhodnutí....aby sis pak něco nevyčítala.
@bamak s manželem jsme 6 let, z toho rok manželé .. nechtěla jsme to tu pitvat, ale evidentně pokaždý bude někdo zkoumat jeslti nemám rozhozené hormony.. bohužel nemám, je to opravdu závažný problém. A musím podotknout, že jsem tolerovala tolik, že žádná jiná by si tolik kálet na hlavu nenechala.. a tak dlouho...ale když si člověk myslí že už je vše ok, že je svět zalit sluncem, a zjistí že to je jen další hnusná lež.. tak to už je prostě přes čáru..
Tolerantní jsem, ale nejsem blbá kráva, která celý život zavírat oči, a věřit lžím co mu ten druhý neustále podsouvá...
Není to útok na nikoho, ani nějaká má podrážděná reakce, ale potřebuji spíš poradit, jeslti se dá a nebo nedá existovat v single stavu s děckem a hypotékou a né jestli budu mít retardované dítě a mám zůstat pěkně hezky u manžela.. měla jsme dost času si to rozmyslet a ujasnit... ;-)
@samadoma2 To nemělo být rýpání nebo zkoumání "hormonů". Jen konstatování, že v těhotenství může člověk vidět věci trochu jinak, než když těhotný není-tak to prostě je, napsala jsem upřímně a bez přibarvování předchozí příspěvky, píšu upřímně i teď (i když se ti to nelíbí). A rovnou jsem napsala, že do toho nevidím a ani nechci, je to tvoje soukromá věc.....přečti si moje příspěvky ani jedno z toho co píšeš v závěru jsem ti neradila.
@samadoma2 singl s dítětem se zůstat dá a ty vypadáš, že se z toho nezhroutiš:-) Záleží ale na platu, na tom, jestli ti občas může pomoct rodina s hlídáním, jak moc ti vyjdou vstříc s pracovní dobou po návratu do prace... Toho běhání kolem dítěte je dost, každý je jiný, někdo si k tomu nechce přibrat ještě starost o dům někomu to nevadí. Mam singl péči za sebou a přiznávám, že jsem občas byla ráda, že mám byt, kde max. uklidím, nechtěla bych si pridelavat další práci s domem. I finančně je to náročnější
@samadoma2 Řešíš, zda finančně utáhneš dům, ale ještě je otázka, zda budeš mít na vyplacení manžela. Předpokládám, že za těch let jste toho do domu nainvestovali docela dost.
@slabici plat mám pěkný, a sama, i sama s dítětem dům utáhnu (když budu chodit do práce).. horší je to z prací, mám šílenou pracovní dobu. Na druhou stranu je fakt, že co máme v práci maminy, vyšli jim v 80% vstříc a mají lepší pracovní dobu, což by se zase projevilo ale na mém platu ..
@jancip dům stojí teprve rok, co se do něj nainvestovalo byli pouze mé peníze z úspory, pak kompletní hypotéka, a vybavení je moje, ještě s před doby, než jsme se poznali. takže za společného jmění manželů, už se tu toho moc neudělalo (finančně). Vyplacení by mělo být minimální, na žádné faktuře nefiguruje, a naopak jedinou věc co platil on, byla na černo a není na to faktura..Podle informací co jsem hledala na netu, by jeho renta měla být v minimálních částkách..
@samadoma2 Faktury nerozhodují. Prostě co bylo placeno za manželství, spadá to společného jmění. Ty naopak musíš prokázat, že ty úspory jsi měla před manželstvím, aby platby z toho do společného jmění nespadly. Úroky z hypotéky případně nějaké splátky jste taky platili za manželství a nezáleží, že je to jen na Tebe, prostě to bylo placeno ze společného....ono to není tak jednoduché....Záleží, jak moc bude v tomto muž trvat na svém.
@samadoma2 A ještě musím napsat, že stavba a těhotenství (případně péče o malé dítě) je dost velký zápřah každé samo o sobě a tato kombinace může být někdy vražedná a to se do vztahu samozřejmě promítne. Takže ono to může být všechno při dobré vůle obou nakonec ještě úplně jinak.
Pěkný plat je plus, ale s miminkem a malým dítětem nezvládneš chodit do prace. U nás taky hodně jede home office, ale přesto každá máma dělá tak na 1/3 úvazku. Tak si spočítej, kolik je to peněz. A tahle situace nebude na pár měsíců, ale na několik let. Minimálně do doby, než mu bude 10let,nebudeš moct jet v práci na 100%. Bude to prostě hodně náročný
Som sama, vdova s 3 rocnou dcerou. Rodina nula bodov. Bud dam malu o 7 do skolky, vyzdvihnem o 17 30 uplne vycerpana, plus este treba mat niekoho kto s nou bude v case ked bude chora, alebo praca z domu. V tomto smere sa mi vobec nedari. Mala je v skolke a ja doma a riesim si veci momentalne ale napriek VS a skusenostiam nikto nejavi zaujem ma zamestnat. Keby mame hypoteku tak sme na kolenach a svoje dieta ani nepoznam...Ale ked sa zamyslim co robit ked bude mat dva mesiace prazdniny fakt neviem..drzim palce..co tak prenajom domu? to riesim momentalne, ze by mi to pomohlo na prve roky..
@malzenka
Nie, nie je to vtip.
Nikde nie je napisane, ze to dieta tam musi travit cely den od rana do vecera. Ale pravdepodobne si myslim, ze by to zadavatelke temy mohlo pomoct, aby vedela sklbit rodinny zivot t.j. starostlivost o dieta s pracou - za predpokladu, ze sa nechce zbavit domu, na ktory ma 100% hypoteku.
s mužem se znáte 6 let, rok jste manželé, píšete, že rok se chová tak strašně, že ho chcete opustit i těhotná, ale přitom jste v tom roce,kdy se choval strašně si s ním pořídila dítě, tzn. že jste měla sex s někým,kdo se choval tak strašně,že od něj odcházíte i když jste těhotná, ...takže o promyšleném přístupu k vlastnímu životu to není, o zodpovědném plánovaném rodičovstí také ne, stejně tak jako nezodpovědně odcházet ze vztahu, kdy ten druhý ani neví, že je něco tak špatně,že přijde o ženu s dítětem, jak píšete, že váš muž se rozvádět nechce ...takže je to o totální nekomunikaci, neřešení problémů...místo hledání právníků, finančních poradců a psaní na diskuzní forum o bydlení, mělo dávno dojít k vyhledání psychologa a odborníka na rodinné vztahy, pak by totiž šlo prioritně o štěstí a zdraví nenarozeného dítěte a ne o barák a vyřízením si "účtů" mezi manželi...píšete, že vám dá jedině alimenty a to až po soudu,ale pak píšete, že on se rozvádět nechce a asi ani nechápe proč ...a tak závažnou věc, jako vzít dítěti otce, dostat vás s dítětem do krizové situace s bydlením a vším řešíte na diskuzním foru o bydlení??? místo chodit k odborníkovi a snažit se zachránit vztah, nebo se domluvit jak to bude nejlepší pro dítě..ne pro vás, vy ted nejste ta nejdůležitější
@samadoma2 sama jsem to nezažila ale máš mojí podporu, pokud zůstanete v domě sami, máš nárok na různé příspěvky od státu, třeba na dítě, na bydlení apod, i kdyby to mělo být pár stovek měsíčně určitě bych o ně zažádala, odváděla si státu daně a teď potřebuješ pomoci, tak se neboj ;-)
@joy_ Možná máte pravdu, možná nemáte, na to toho všichni víme málo, ale myslím si, že řešení vztahu se tazatelka neptala. Možná jste ale vy svým příspěvkem o sobě řekla víc, než by vám bylo milé, třeba tím častým opakováním, jak je dítě důležitejší než matka.
@viados to jste si vytvořil domněnku ale. nikde nepíšu že je dítě důležitější než matka,ale že je důležitější než spor o barák a vyřizování si "účtů" mezi partnery. že v tuto chvíli není nejdůležitější touha po domě skoro za každou cenu a rozvod s manželem, že nejdůležitější jsou potřeby dítěte- oba rodiče, láska, klid a mír, pocit bezpečí...paní se neptá na řešení vztahu a to je důvod, proč o tom píšu, jako o prioritě.protože to by priorita být měla, ne právníci, poradci s penezi,ale poradci se vztahem... pro mě by bylo štastné zdravé dítě priorita nad všechno, já ho sem přivádím, z mého rozhodnutí, já za to nesu odpovědnost a tím to už není jen o mě a mých potřebách....a už k tomu nemám co víc sdělit
@joy_ Ve spoustě věcech souhlasím, ale bohužel teď musím napsat. Souhlasím, že nejdůležitější je, aby dítě mělo oba rodiče, lásku, klid a mír, ale je možné, že kdyby spolu s manželem zůstali, tak by dítě mělo sice oba rodiče, lásku, ale klid a mír třeba vůbec ne.
Nechtěla bych, aby si dítě pamatovalo z dětství jen to, že se doma rodiče hádali. To se na něm může podepsat mnohem víc, než když jdou rodiče od sebe. A pak může opravdu zažít milující rodiče, klid i mír, ale každý pod jinou střechou.
Navíc paní psychologa třeba ani nepotřebuje, má to určitě v sobě vyřešené a na dítě se moc těší. S manželem také nechce být a netrpí jeho "odchodem" a proč zachraňovat něco, o co už nemá zájem a ví, že nechce už takhle žít .........tak nevím, proč by to mělo na dítěti zanechat něco negativního. Naopak mu chce dát krásný domov, který si vlastně ona sama vybudovala ;-)
tak jsem si to celé pročetla :-)...Pokud máš zázemí (i finanční) v rodičích, tak bych to asi zkusila s barákem. Jak už tu někdo psal, pronájem bytu často vyjde dráž než hypo, takže prodej by toho zas až tolik vlastně nevyřešil. A že pár let nebude zahrada...no a co, nějaká tráva tam vyroste a aspoň si prcek bude moct hrát kde bude chtít, bez rizika, že zničí nějaký okrasný záhon :-) Pokud je dům v lokalitě, kdy by se dal pronajmout, tak by se o tom dalo taky uvažovat, aby se tím překlenuly roky bez příjmu (případně třeba nabízet krátkodobé pronájmy třeba jen pokoje nebo i celého domu přes airb n' b a pod. to pokud je dobrá/zajímavá lokalita může vynést víc než klasický pronájem a přitom v domě můžeš dál bydlet, když ho zrovna nepronajímáš), přijde mi to lepší než ho prodávat.
Co Ti nakonec právník poradil? Já bohužel mého ex vyplácela z poloviny ceny rekonstrukce provedené během manželství ( i když to kompletně šlo z mých peněz - plat +úspory). Ale je fakt, že jsem si řekla, že raději než se tahat roky po soudech, tak mu dám, co si řekne, ať už to mám za sebou, že roky života mají větší hodnotu než peníze.
Sousedku mých rodičů nechal manžel s dvojčaty (jedním těžce postiženým s nutnosti 24/7 péče, takže o nějakém vracení do práce nemůže ani uvažovat) na nedodělaném baráku a s pomocí rodičů (nutno dodat že i jeho rodičů, kteří se za syna stydí) to zvládla.
Nevim jakou máš odbornost, ale spousta "brigád" jde dělat z domu - překlady, popisky zboží pro e-shopy, copywriting, on-line doučování, prodej rukodělností na fleru... (na plné uživení to většinou není, ale aby člověk měl pár tisícovek navíc a nemusel dávat batole do jesliček to není špatné.) Možná ty finance nejsou tak neřešitelné.
Přeju pevné nervy a hodně dobrých lidí okolo :-)