Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Volné diskuse

Život po dostavbě domu

petricak111 petricak111

Autor diskuze

15.03.2020

Zdravím, zajímal by mě váš názor na to, jak se vám změnil život po dostavbě a nastěhování se do vašeho vysněného domu? Je váš život opravdu lepší a cítíte se šťastnější? Nebo se sen mnoha lidí (mít vlastní dům) hodně přeceňuje? Děkuji za vaše zkušenosti

Odpovědět

2 3

lisakstavitel lisakstavitel

15.03.2020

Jeden z nejlepších pocitů je po nastěhování, vychlazené pivko na terase se sluníčkem svítícím do xichtu. Nebo když vyjdeš ráno na zmrzlou zahradu... Za mě to stojí za to 😉

Odpovědět

marta_kovar marta_kovar

15.03.2020

Ano, rozhodně šťastnější jsem a radši se vracím domů protože je to můj domov a je přesně podle mě. V bytě jsem se cítila zvláštně a možná už jen kvůli tomu, že vypadal šíleně. Hrozně ráda jsem měla i tu fázi vymýšlení kdy si člověk v hlavě tvoří svůj vysněný domov. Ikdyž pár chyb by člověk našel ale i tak se tady cítíme skvěle. Ale stěhování byla část stavby kdy jsme byli na rozchod a před psychickým zhroucením. Ale to je všude asi stejné. 😀

Odpovědět

barakara barakara

15.03.2020

U nás to tak opravdu bylo a stále je. Bydlíme půl roku a celá naše rodina je víc v pohodě. Je to naše, sami jsme si dům navrhli, děti mají vlastní pokojicky, my krásnou ložnici....predtim jsme bydleli v krásném ale malém bytě a potom u rodičů a to byl “jejich” dům. Takže teď jsme šťastnější.

Odpovědět

mam2016 mam2016

15.03.2020

My jsme sice nestavěli, "jen" koupili a rekonstruovali, ale jsme nadšení. A to i přesto, že spousta věcí ještě není dodelanych, dost lidí by si asi řeklo, že je to hrůza😁 ten klid, možnost vypustit děti na zahradu a taky třeba zapnout pračku po desáté večer... K nezaplacení

Odpovědět

petta33 petta33

15.03.2020

Mít svůj vlastní dům byl můj celoživotní sen a cíl. Že bych ale teď byla šťastnější, když jsem toho docílila, to nejsem.. Záleží hodně na tom, kde to je a s kým tam jsi

Odpovědět

geodett geodett

15.03.2020

@petricak111 tak spravny barak neni vlastne nikdy hotov 🙂, ale urcite se mne po stehovani ulevilo ze jsem se prestal zabyvat sousedskymi problemy co byly v byte

Odpovědět

hadeline hadeline

16.03.2020

Asi to bude znít hloupě, ale vzdycky, když jdu po našem dřevěném schodišti, tak děkuju, za náš dům. Zvlášť v této debilni době je to fakt výhra. Bydlet v domě a ne v bytě.

Odpovědět

tinka2011 tinka2011

16.03.2020

Tak za mě rozhodně ano cítím se nejšťastněji. Pocházím z domu x let jsme bydleli s manželem v bytě. Byt sice pěkný prostorný,ale... Tohle byl můj celoživotní sen mít domeček,zahradu a dělat si co "chceš"A co je nejvíc, když vidíš svoje děti jak si to užívají i my s manželem samozřejmě,ale děti jsou nejvíc :-D

Odpovědět

myfairlady myfairlady

16.03.2020

já teda vnesu trochu realističtějšího ducha... celý život jsem skutečně toužila po tom žít v domku. Ještě nedávno jsme to zvažovali a pak se rozhodli pro byt v centru. jsem spíše introvert, tedy člověk, kterému ta samota nevadí, a stejně jsem teď po čase ráda, že jsem do domku obehnaného plotem na předměstí nešla. Bylo to tak - domek "mám", po rodičích, starší, ale prostorný a udržovaný a má kolem sebe opravdu velikou zahradu, za ní ještě sad. Krásné. Milovala jsem to tam celé dětství, trávila tam volno. Ale tím, že jsem introvert, stačila mi na celé léto jen zahrada. S dětmi ze vsi jsem kontakty udržovat nechtěla, styděla jsem se. Později jsme tam chvíli žili s bývalým přítelem. Měli jsme si tam časem postavit vlastní dům. Ale spolužití tam nám vydrželo asi celkově půl roku. A přestože jsem se nehádali a rozchod byl pak, když přišel, kvůli práci a "zčista jasna", nevnímám tu dobu, kdy jsme tam žili, jako moc šťastnou. Vzpomínám si na neustálé ježďění nakupovat "do města", dělat zásoby. Pamatuju si na občasné potíže se sousedy, na fakt, že kamarádi z města k nám měli daleko a jít do hospody znamenalo buď oba nebo nikdo a jeden nesměl pít, případn pro mě příel musel dojet, ať jsem byla kdekoliv. Měla jsem pocit, že mám "opušťák". Veškerou energii a zájem jsem vkládala do zahrady. Dodneška když tam přijedeme, občas chodím na některá místa, která jsem "obopávala" a je to takoá trochu depresivní předstva, když si zpětně uvědomím, o jaké "blbosti" jsem se snažila - například jsem strávila několik týdnů snahou vykopat jeden pařez... jenže sama nevím, proč mě tyhle vzpomínky tak vadí. Dnes tam jezdíme jen na léto a na víkendy. Je to příjemná změna, člověk se z města dostane do klidu a létě tam jsem 2 měsíce v kuse a musím říct, že mi to stačí až až... Další věc je, že tam strávím strašně moc času úklidem a starostmi o provoz domu a okolí, al to je prostě asi normální a u novostavby by tenhle problém asi nebyl...Jenže když se nám v bytě rozbijí dveře od garáže, zavoláme správci. V bytě se nerozbíjí téměř nic, ale na domě, kde je studna, sem tam ano. Teď kupujeme byt a jsem šťastná, našli jsme skvělé místo a byt je velký, s balkonem a já si užívám čistě jen to zařizování a šetření. Kdybychom měli stavět celý dům a řešit všechno, čemu nerozumím, asi by mi praskla hlava. Takhle si vymýšlím čistě nábytek, dá se to zvládnout a bude to krásný. A jsem ráda, že kontakt s lidmi budu mít v okolí, v městě, v bytě... Strašně ráda chodím na procházky a když mohu být za 20 minut v parku, na Vyšehradě, v Technickém muzeu, ve Veletržním paláci, na Letné, na Královském letohrádku, Divoké Šárce...těch možností procházek s dětmi je prostě neskutečně a kdybych měla být u procházek omezená na jednu vesnici, jedno předměstí a jednu stejnou cestu na běhání/sport/vycházky s dětmi, za pár let bych se hrozně nudila. Ale já jsem takový ten typ, že vesnická hospůdka neee, SDH bože můj, jen to ne a vesnické zábavy, kdy se všichni v sále znají se všemi, to už vůbec ne. Do hasičáků bych chodit nechtěla a fotbal se mi hnusí, nejsem vesnický a družný typ. Zas, na druhou stranu, když se člověk nedruží tam, zůstane zcela bez lidí. Já chci být sama, ale mezi lidmi. To se dá třeba v městské kavárně při posezení nebo ve městě na hřišti, kde člověk může být takovým tím klidným pozorovatelem městského šumu.... a to potřebuju. V létě jsem u nás na domku ráda, ale žít natrvalo bych tam nechtěla - a to jsem si od dětství nepřála nic jiného... Jen jsem měla možnost si to v dospělosti vyzkoušet. Je možné, že na stáří to bude fajn, až už třeba rytmu města nebudu stačit. Ale např. argument kvůli dětme neuznávám, ve městě je víc možností kam chodit, kde si hrát, dát piknik a co provádět. Ale od školní docházky je to pak spíš ke škodě (to tedy neplatí v případě, že je v místě domku škola. U nás to tak není. moc nevím, jaké výhody má dům pro někoho, kdo má možnost vyjet si na víkendy na chatu, co by mu velký prostorný byt s terasou nemohl také dát... chápu to u lidí, co z duše potřebují pobyt v přírodě a nemají mžnost chaty ani chalupy. Jenže vídávám spoustu domů s malými zahrádkami, deset metrů čtverečních, ve výsledku ne většími než balkon nebo terasa, takže nevím. je také už hodně bytů s předzahrádkami, což mi přijde značka ideál. Možná jsou drahé a je jich málo, takže lidé pak volí bydlení ve svém, ale za městem. Ale mě by ta hrozba izolace (a to jsem introvert!) stála za to, prostě si připlatit a jít do bytu. (my předzahrádku nakonec nemáme, protože, jak jsem už psala, víkendovou zahradu máme a realizujeme se tam) Ale balkon velký a přijde mi to super, lepší než dům někde v háji, obehnaný vysokou zdí... No, rozepsala jsem se, ale ono je snadné říct je to super, bydlíme dva rok v novém a jsem šťastná... ještě jsem chtěla říct, že v té vesnici jsme dvě takhle mladé holky. Já v té vesnici trávila hodně času a přesto jsem se odstěhovala do města, ta kamarádka žila ve městě a po letech je toona, kdo se tam stěhuje a staví si domek, ne já. Ale ona je typicky vesnický typ - družná, trošku drbna, takže se učastní masopustů a jinch akcí, nevadí ji řešit sousedské věci, dokonce už je tam ve sboru dobrovolných hasičů, což já za celých dvact let neudělala, příčí se mi tahle kultura. Takže taky záleží jaké jsi nátury. Já zas nechápu jak ona mohla odejít z tak úžasně kulturně nadupaného města jako je Praha. Já když vidím ten potenciál..kulturní, historický... Ale já jsem typ co miluje cestování, líbila se mi Paříž, Antverpy...a ta Praha mi ten duch města taky dává... a jí zase, jak se pamatuju, Praha štvala. S nikým si tam nepokecala, nikoho nezdrbla, výstavy a kultura ji nebavily... Fakt to chce kouknout se do sebe, jaký jsem typ. Na druhou stranu, pokud je domeček jediný životní sen, který jako žena máš, a nic dalšího v životě neočekáváš, nechceš a cestování nehrozí, tak bych asi do domku šla. Jen pozor, aby sis jako já tohle jen "nemyslela" - chce to každý, je to super, ale mě to ku podivu nenalnilo ta skrytá očekávání, chtěla jsem taky žít, já nejsem hospodyňkový typ, nejsem žena, které stačí naklizeno, navařeno, a večer ordinace v růžové zahradě, sem tam nové nehtíky a nic víc. Tak jestli taky nejsi tenhle typ, tak pozor na to...

Odpovědět

ladypet ladypet

16.03.2020

Myslím si, že hodně záleží na tom, z jakých podmínek se do domu jde. My se budeme stěhovat z 3+1, kde žijeme tři generace už 2 roky, takže my opravdu šťastný jak blecha budeme!!! 😄

Odpovědět

dita_a_ivan dita_a_ivan

16.03.2020

@myfairlady Výborně napsáno!!! Mám a vnímám to úplně stejně ! Při volbě typu bydlení je třeba vycházet z vlastních potřeb, dosavadního stylu životu - a zda tedy ten dosavadní styl vyhovuje x nevyhovuje - a pak se dle toho rozhodnout. Žádný dům sám o sobě vnitřní klid a štěstí neudělá, když člověk jde proti vlastní přirozenosti. A že mít barák je "in"? No a co? Tuhle úvahu jsme udělali na úplném začátku, když jsme přemýšleli o změně. Byt jsme měli velký (4+1/90m2, balkon), ve slušné čtvrti, ale dům (a hlavně tedy kousek vlastní zahrady) jsme chtěli. Ale rozhodně ne za cenu změny našeho života a nutnosti se jakkoliv omezovat - my ani děti (vč. nutnosti dojíždění atd.). Žijeme ve městě a ve městě jsme chtěli zůstat. A odpověď na úvodní otázku @petricak111 : ano, jsme teď moc spokojeni a šťastni :)

Odpovědět

ladypet ladypet

16.03.2020

@dita_a_ivan @myfairlady Ještě je tu ale druhá varianta domu ve městě 🙂 To, co jste popisovaly, bych spíš nazvala město vs. vesnice 🙂

Odpovědět

Článek se načítá

honzik75 honzik75

16.03.2020

@dita_a_ivan pro mě bude vždy velice těžké pochopit Vaše myšlení a touhy po domě. Nemyslím to vůbec zle, ale nikdy jsem nebydlel v bytě (kromě kolejí) a proto jsem nikdy netoužil po domečku. Přestěhovali jsme se do nového domu, protože ten starý byl vlhký, před nutnou rekonstrukcí a dispozičně zoufalý. Přestěhovali jsme se z místa, kde se denně na všem ukládal černý prach z dopravy. Nedělám si iluze o našich plicích... Přestěhovali jsme se za město, kde je malé zatížení dopravou a v noci jsou vidět na nebi hvězdy. Po každé, když se vracím z města domů, spadne ze mě veškerý stres, shon a sajrajt z města. Ano dům, i nový, vyžaduje neustálou práci a údržbu. Moji kamarádi z městských bytů, nad tím kroutí hlavou. Nechápou to, jak je to možné.

Odpovědět

atilius atilius

16.03.2020

Ono je to vlastně hrozně jednoduché. Když víte do čeho jdete, jste srozumněni se všemi výhodami a nevýhodami, když do toho jdete společně celá rodina a všichni s tím souhlasí, pak se vám život změní v pozitivním slova smyslu. Pokud něco z toho splněné není, může (ale nemusí) se z toho stát noční můra. Dům není pro každého. Byt není pro každého. Znám už pár lidí, co je přestalo bavit dojíždění, starání se o dům, práce na zahradě je nebavila, měli to jen jako společenský status. Prodali a bydlí šťastně v bytě ve městě. A pak znám spoustu lidí, co jsou v domě šťastní a do bytu by se už vůbec vrátit nechtěli.

Odpovědět

dita_a_ivan dita_a_ivan

16.03.2020

@ladypet jaká druhá varianta domu ve městě ?

Odpovědět

ladypet ladypet

16.03.2020

@dita_a_ivan No že dům nestojí na vesnici, ale přímo ve městě , kde pak člověk nemusí řešit dojíždění atd 🙂 Okolnosti zůstávají stejné jako při bydlení v bytě.

Odpovědět

dita_a_ivan dita_a_ivan

16.03.2020

@ladypet no o tom jsem právě psala.. že to jsme chtěli a tak to i máme;-)

Odpovědět

ladypet ladypet

16.03.2020

@dita_a_ivan Ano, to je super 🙂 Jen jsem chtěla podotknout , že se diskuze ubrala spíš směrem mít dům na vesnici nebo ve městě? To je vše 😉

Odpovědět

myfairlady myfairlady

16.03.2020

@ladypet to by byl pro mě osobně pochopitelně ideál, ale cenově nedostupné. A ano, je pravda, že jsem to rozebírala spíš z hlediska město/vesnice. Protože mít dům někde v centru u tramvaje, si podle mě nemůže dovolit moc zdaeka nikdo. A ten, kdo ho má, už toto dilema neřeší. Takže s touhle veličinu jsem vubec neuvažovala, protože to je pro mě komfort a myslím, že nní nikdo kdo by litoval, že má ve městě dům a ne byt. Ale lidí, co si postavili za městem domek a pak v něm byli osamocení a neš´tastní, pár znám... a bla jsem to i já (bez té stavby)

Odpovědět

dita_a_ivan dita_a_ivan

16.03.2020

@ladypet úvodní dotaz byl na "pocit osobního štěstí".. svým příspěvkem jsem chtěla sdělit, že pro mne je důležitější lokalita a její genius loci než dům jako takový. Sebeúžasnější dům sám o sobě nikoho šťastným neudělá.

Odpovědět

davex davex

16.03.2020

@dita_a_ivan Pro někoho je Genius loci kokrhající kohout než cinkající tramvaj 🙂

Odpovědět

myfairlady myfairlady

16.03.2020

jinak já tím, že jsem si mohla zkusit žít obě varinty, ves vs město tak mě nad bydlením na vesnici dost překvapilo, že jsem časem měla sklon dost řešit "blbosti", nebo jak to říct. Člověk jako by měl na vsi víc času, ale věnoval to daleko méně podstatným věcem. Řešila jsem věci jako že ptáci nám lítají na rakytník a jak je vyplašit. Že se nám v kumbálku uhnízdily vlaštovky a kadí dolů na zem a kolem hnízda je to znečišťěné. Že k nám chodí na zahradu cizí kočky a v noci se tu perou, mňoukají a ničí nám na trávník... prostě místo abych si jen venku šla dát kafe, řešila jsem půl dně něco takového a zpětně mi to přijde jako hrozná ztráta času.. Ale nevím zda se dá tomu vyhnout, protože t prostě k domku patří... Na druhou stranu na vsi v domku člověk neskutečně ušetří - kafe si dá domácí a na terase a ne v kavárně, nechodí denně kolem obchodů s lákadly. Když už jednou jede nakoupit, většinou má seznam. Jinak pokud bych však mla možnost mít domek ve mstě, neváhal bych ani vteřinu, tam vidím skutečně JEN výhody 🙂 (pokud teda domek nestojí někde u magistrály🙂

Odpovědět

myfairlady myfairlady

16.03.2020

@davex pro mě vždy bude víc genius loci ten kohout, nepochybně. A i romantičtější. To ale pořád ještě neznamená, že je to pro můj život dobré. Je to stejné jako se vším krásným a romantickým - chceme to proto, že to potřebujeme a nebo pro ten pocit, že máme něco krásného? Romantické šaty, které nás škrtí, překrásné lodičky, které nás tlačí.... jde o to aby si každý člověk našel rovnováho v tom, co ho skutečně dělá šťastným a co jsou ty okolní "kulisy", které třeba mohou být sebehezčí, ale pořád jsou to jen kulisy..." Například já na náš domek přes zimu skoro nejezdím. V létě je zahrada super, ale v zimě je to naprosto na nic a dum zazimováváme, nejezdíme tam. Bylo by tam pusto a smutno, ve městě si dám cestou z práce svařák, kouknu do obchodů, na světýlka.... To je taky dobré zvážit - zda ten kokrhající kohout který je romantický, b nás nakonec v pět ráno nebudil a co bychom dělali na terase když bude zima na to kafe, například co mi ta lokalita dá období listopad- březen. A tak...

Odpovědět

skunkos skunkos

16.03.2020

@myfairlady Na vesnici víc času? To teda nevím. Naopak. Na bytě moje starosti končily tím, že jsem utáhl kapající baterii pročistil protékající WC, leháro, spousta času. Na novostavbě je furt něco, stavba skleníku, zahradního domku, sekání trávy, stavba stání na auto, sklep, chodníček kolem domu, sázení stromku, založení záhonku. Místo řešení kokotin je třeba udělat dalších 15 věcí. To co píšete vy, to je čistě projev toho co si já představuju pod pojmem "rozmazlenej měšťák", a tím nemyslím osobně vás. Jen můj názor. Jinak bydleli jsme v bytě (5 let) a teď v domě. ROZHODNĚ lepší dům. Ve všech směrech, akorát víc práce, zatím zvládáme bez větších potíží. Ale dokáži si představit, že jsou lidé, které dům zklame. I my jsme se museli "zabydlet" a přijít tomu trošku na chuť.

Odpovědět

sevcikom sevcikom

16.03.2020

@skunkos Moc hezky napsané, vše má své PRO a PROTI. Ale ta volnost je k nezaplacení. Chceš jít běhat, nemusíš do fitness, můžeš na zahradu, práce člověka posiluje - fyzicky i psychicky. Já to prostě MILUJU !!!

Odpovědět

dita_a_ivan dita_a_ivan

16.03.2020

@honzik75 "pro mě bude vždy velice těžké pochopit Vaše myšlení a touhy po domě. Nemyslím to vůbec zle, ale nikdy jsem nebydlel v bytě (kromě kolejí) a proto jsem nikdy netoužil po domečku." Ráda bych reagovala, ale vlastně nevím na co :-N Asi je pochopitelné, že každý se chce posouvat - a bydlení vnímám jako jednu ze základních potřeb - a zda to je posun coby "lepší byt" či "jiný/nový dům" je právě otázkou životního stylu a priorit. My nechtěli z města, tak jsme šli cestou rekonstrukce starého domu .. i když si mnozí ťukali na hlavu;-) A abych zakladateli neodbíhala od tématu: ano, dům (vs. srovnání mnoha let v bytě) nás dělá mnohem šťastnější, chytli jsme s ním novou mízu a nabíjí nás elánem do budování "něčeho svého" :)

Odpovědět

stefi1997 stefi1997

16.03.2020

Tak ten pocit asi nikdy nepoznám? Byly jsme s manželkou krůček od nastěhování. Manželka jela zamnou na domeček, podívat se na kuchyň, kterou nám zrovna montovali a už nedojela. A tak se z velký radosti z vlastního bydlení stal jen obrovský smutek a prázdno.

Odpovědět

sonaxoxo sonaxoxo

16.03.2020

Za sebe rikam,ze po dostaveni domu a nastehovani,jsem byla nestastna 😬 ..vzdycky jsem chtela domek,byt je pro me naproste zlo.Duvod,proc jsem nebyla ale happy,byl ten,ze jsme vybrali spatnou lokalitu ke staveni!Vesnice o 10 domkach a kram zadny..chtela jsem vzdy bydlet v domku ve meste,to je fakt taky pro me ideal,bohuzel cenove nedostupny,ze?!No dopadlo to tak,ze po cca mesici jsme volali realitku at nam dum proda 😬 .Nastesti se zadarilo,dum se prodal a nase rocni prace s domem,ktery jsme staveli svepomoci,se zurocil a my jsme si mohli dovolit pozemek ve meste..ted dokoncujeme domek ve meste a ja jsem nejstastnejsi clovek,hrozne se tesim na stehovani,bydleni..takze odpoved na otazku zni ano,jsem a citim se stastnejsi a svobodnejsi se zahradou k nezaplaceni. 😄 ps.jj micha se tam taky mesto versus vesnice. 🤔

Odpovědět

ladypet ladypet

16.03.2020

@sonaxoxo Zase na druhou stranu je fajn vědět, že jsem neudělala chybu, když jsem manžela přesvědčila na dům ve městě 😄 Ale ty výhledy z okna na vesnicích závidím 😎

Odpovědět

jarin1 jarin1

16.03.2020

@petricak111 Ahoj zatím nebydlíme ale jsme ve fázi vyřizování stavebního povolení a už se na to moc těšíme i když to stojí dost nervů, řešit to vše celé s dvěma dětmi je fakt masakr ale bydlení v bytovce nás nakopává každým dnem jelikož sousedi si nevybíráš. A taky se moc těšíme až ty děti budu moct běhat po zahradě , což jsme vlastně teď vyměnily zahrádku za dům se zahradou. Jako zahrádka byla fajn je to opravdu veliký relax pokud bydlíš v bytovce tak je to skvělé ale když se konečně naskytla možnost koupit pozemek za dobrou cenu na vesnici tak jsme neváhali. Prakticky ten pozemek je o 3 km dál než byla zahrádka 😄 takže fakt super. A velice rádi půjdeme s rodinou na vesnici z města kde je klídek. Takže za nás ano.