Zdravím, zajímal by mě váš názor na to, jak se vám změnil život po dostavbě a nastěhování se do vašeho vysněného domu? Je váš život opravdu lepší a cítíte se šťastnější? Nebo se sen mnoha lidí (mít vlastní dům) hodně přeceňuje? Děkuji za vaše zkušenosti
@petricak111 ahoj. My jsme se rozhodovali jestli koupíme pozemek a postavíme krásný nový dům nebo koupíme starší a zrekonstruujeme. Hledali jsme přes dva roky až se nám naskytla nabídka na pozemek, za slušnou cenu a v krásné lokalitě. Bylo rozhodnuto a šli jsme do toho. V květnu jsme koupili a v prosinci téhož roku už jsme měli vyřízené povolení. Šli jsme do toho po hlavě a nelitujeme. Dneska už se chodím koukat na skoro hotovou základovou desku a jelikož stavíme dřevostavbu, pevně věřím, že už se v létě budu procházet kolem baráku, kterej bude prostě a jednoduše jen náš!!! Žádní otravní sousedi v tvojí blízkosti (bydlíme v bytovce, takže vím o čem mluvím), vysávat budu moct klidně o půlnoci a pračka může prát do aleluja... Budu prostě pánem svého a to se mi s kombinací zázemí pro rodinu, kde děti vypustím na zahradu do bazénu nebo na pískoviště, líbí nejvíc. Takže ano!! Věřím a vím, že budeme šťastní! A moc! I když to bude hodně práce, ale bude to práce pro nás ne pro někoho jiného...cizího... a to je to, co nás na tom baví nejvíc!
@ladypet jako na dum ve meste nemuzu rict ani n..Tedy nebydlime ve velkem meste,ale je to mensi mesto,kde je ale vsechno.Bydlime,respektive budeme bydlet na okraji mesta,kde je okolo priroda,takze vyhled na pole,lesy a kdyz pujdu s klukem do skolky,skoly,ktera je od domu cca 800 m,tak budem chodit pres ovocnou alej,je to zkratka ke skole..takze budem ve meste v prirode..coz za me super.💝ale samozrejme prace jeste dost..
To je zvláštní otázka. Předpokládám, že málokdo si stavbou nového domu tak moc pohorší oproti předchozímu stavu, ne? Pokud tedy nějak nepodcení sociální izolaci na případné vesnici a dojíždění do práce.
@skunkos ten čas jsem nemyslela tím, že máte víc času na lelkování, nopak. výše píšu, že venkoncem stejně neustále něco opravujete a řešíte. Ale myslela jsem určitou kontemplativnost a klid, který vesnice přináší. Vnímám to když přijedu na víkend na chalupu... jako by čas najedou ubíhal pomaleji (jen pocit) - na druhou stranu - neustále se tam musí makat a něco řešit
jinak třeba s těmi otravnými sousedy.... mě sousedka chodí zalévat kytky, docela se přátelíme (v bytě). Když jsem byl sama u nás v domku, často jsem se tam bála. Kdyby sem přišel zloděj, nikoho se nedovolám. Když po střeše lezla kuna a já to na půdě slyšela, nebylo mi příjemně. Ale on je to velký starý dům, ty bývají strašidelné tak nějak z podstaty. Ale, co jsem chtěla říct - že je důležité to, že se v životě NĚCO děje - a je jedno, zda je to vlastní dům či vlastní byt nebo JINÝ byt nebo stěhování jinam.... je to prostě nějaký životní předěl a to samo o sobě je důležité. V životě by mělo mít vždycky na co se těšit...aspon jednou za deset let😄 těšíme se že najdeme lásku... pak se můžeme těšit na svatbu. těšíme se na první dítě...na druhé dítě. A samozřejmě je to i stěhování do něčeho nového, lepšího 🙂 a to prostě člověk ad dělá šťastným samo o sobě. Je fuk jestli je to vesnice či město, dům či byt. Je krásné se na něco a něčeho těšit. 😉 A to je asi ten point. A jak už tady někdo psal... stavění ve špatně vybrané lokalitě se dá dnes už také vyřešit tím, že se dům po dostavění prostě prodá a pár začne hledat něco jiného. Není to nic co by vás na doživotí uvázalo a nešlo to změnit 🙂
Tak za mne: Vyrostla jsem v domě (konec řadovky) s velkou zahradou ale ve městě, po odstěhování jsem žila x-let v činžáku a teď půl roku zas v domě (samostatný) s velkou zahradou na vesnici.
Objektivně je velké plus to, že můžu dělat většinu věcí kdy chci, aniž bych musela myslet na sousedy (praní, hlučnější vaření -mletí apod). Můžu si pustit nahlas film a tancovat i ve 3 ráno. A to je pro mě super, jelikož pracuju v méně typickou dobu a potřebovala jsem prát po večerech a to v bytě bylo nemožné, abych nebyla hulvát.
Hodně subjektivní plus je pro mě příroda - výhledy z domu do ní (zvyšuje mi to psychickou pohodu) a blízkost na procházky (nemusím jít nejdřív 2-3km městem, abych k ní došla).
Sousedy si člověk nevybírá, platí asi stejné co v bytě - záleží na to co narazíš, ale většinou je to v 90% pohoda a někteří ti hodně přirostou k srdci.
Nevýhodou může a nemusí být dostupnost - záleží jak to kdo bere. Když máte dvě auta, tak vás netrápí nic. Když vám nevadí mhd a máte k dispozici, tak taky nic. Obchody - nevadí mi, že je nemám - většinu už tějně nakupuju online včetne potravin. A když to jinak nejde, tak si zajedu. Ve vesnici máme coop, tak i bez netu člověk koupí všechno potřebné. Restaurace/kavárny - v okolí jsou (i velmi kvalitní) - využíváme pro návštěvy nebo když pracujeme z domu a chceme zajet na oběd, možnosti jsou jen je jich zkrátka výrazně méně než ve městě.
Životní komfort se mi přestěhováním rozhodně zvýšil a to i přes to,že ještě nemáme dům dodělaný - tedy chybí nám to relaxování na terase (jelikož není), na zahradě (jelikož tomu tankodromu se tak zatím nedá říkat) a interiér taky není hotovy (nemáme nábytek, dveře, druhý záchod...🙂)
Líbí se nám tu a dokonce oba silně plánujeme, že až nebudeme muset dojíždět za prací, tak náš tou dobou už došperkovaný současný dům prodáme a dáme si ještě jedno kolo s rozdílem, že tentokrát na se vydáme na nejlépe úplnou samotu.🙂
Musím říct, že teď karanténu trávíme na vesnici. Malá vesnice, jedna sámoška. A teda i když mám malé dvouleté dítě, tak umírám 😄 Jako ano, každý den jsme pořád venku, ale slepice už jsme obešli pětkrát, sem tam hážeme kameny do potoka, nebo se projdem k lesu a zpátky. Beru, že když není karanténa, dá se někam dojet, ale v nejbliřším městě je tak max. bazén a tím to hasne (ani dobré restaurace tu nejsou). Jako městská krysa jsem byla zvyklá chodit každý den na různé kroužky, střídat hřiště, parky (nejbližší je cca 8 min. chůze z bytu), chodit do heren, na dětské divadlo, do muzea. do cukrárny. Fakt každý den něco jiného. Úplně se mi potvrdilo, že ten kontemplativní vesnický "klid" by mě zabil.
...volba postavit si dum se odvijela,hlavne vyberem lokality....pokud by se nenasla vyhovujici parcela zustaneme v byte,nebo koupime vetsi.Pozadavek....byt castecne soucasti mestske casti,priroda,dojezd skola,krouzky,bez ucasti a taxikareni rodicu,zustat ve stejne skole....sice trochu nerealne,ale stesti se usmalo....za domem les,pole,farma....pres pole okresni mesto,MHD pet minut a jsme v civilizaci😁,15 minut a jsme ve stredu mesta....co vic si prat...kdyz zatouzim po lidech,jedu.....kdyz jich mam plne zuby,hrabu se v hline,sedim na terase...vegetim....deti odrostly v byte,tedy dum se svepomocne postavil,holky se uz o sebe dokazaly postarat,jsou velke,rozumne,nic uz neznici.....proste optimalne nacasovane a zpet do bytu bych uz nesla....i kdyz jsem po nastehovani ctvrt roku nemela pocit,ze jsem doma (holt 15 let v 3kk)ted me budou muset z domu maximalne vynest nohama napred....pohoda,klid,proste je to nase🙏
@petricak111 My jsme nestavěli, jen jsme provedli hodně důkladnou rekonstrukci zděděného domu, a pocit to byl úžasný, hlavně zpočátku, ale i teď po 8 letech jsme ohromně spokojení, že žijeme ve svém a máme to tu podle svých představ.
@bayt bydlíme na polosamotě a z toho co nabízí město bych asi nevyužila nic, ani děcka to neláká, ve městě v bytě bych se utrápila, občas zajedem s děckama do cukrárny, ale nejaká kultura, divadla, kina, dětské centra, nic z toho nemusím, ke spokojenosti mi stačí hrabat se v hlině, slyšet ptáky, mět kolem sebe stromy a přírodu, ve městě je na mne moc "betonu" a asfaltu, jak je nekde větší dav lidí tak jsem z toho nervozní a "prchám" co mi nohy stačí :-D. Jediné co bych ale chtěla jinak co se domu týká je aby byl podstatně menší a hlavně bez schodů, to je jedna z věcí co mne na našem baráku strašně štve a stavila bych okamžitě kvůli tomuto znovu.
Tak za me je nejvetsi problem v tom, ze lide v touze po tom mit vlastni dum a nedostatku realit na trhu koupi parcelu nebo dum tam, kde nikoho neznaji a pretrhaji tak socialni vazby. Typicky priklad: prazak se nastehuje do anonymniho satelitu u Prahy nebo na vesnici 40 km za Prahou a pokud neni spolecensky a neumi zapadnout, tak tam zije jak kul v plote, max. za nim prijedou na navstevu rodice a znami. Od narozeni jsem bydlel 40 let v dome na malem meste (15 tis. obyv), pred 3 lety jsem postavil na vesnici 5 km od rodneho mesta, ktera je plne vybavena (5 hospod, kram, skola, skolka atd.) a znam zde nekolik lidi. Prvni co jsem udělal, ze jsem zacal chodit do hospody, na vsechny zabavy, akce pro deti, plesy atd a nyni uz me berou jako domaciho. Oproti tomu vidim u nas v novostavbach lidi, kteri se nastehovali z daleka a naproste minnimum udrzuje nejaky socialni kontakt a jsou schovani a tech svych zahradach, neumi si sami nic udelat, nemaji kontakty v okoli, takze remeslnici, material, zemina atd., za vse draze plati. Kvuli nedostaku pozemku ve mestech se stehuji na vesnici, kam ale vetsinou nikdy nezapadnou, znaji jen svohk partnera a kdyz se pak rozvedou, tak jsou tam nestastni.
@alinka1234 máme to stejně. nebudeme mít schody a velký dům, protože schody jsou vopruz a uklízet Mega barák je zase časově náročný, proto stavíme menší dům.
@sonaxoxo Můžu na 100% souhlasit. Máme malé děti, žena to vzdala, nehodlá být otrokem nového domu. Takže občas něco poklidí, uklidí po dětech, jednou dvakrát za týden se vysaje, jednou dvakrát za měsíc ja důkladně na mokro vytřu celý dům.
Veškeré průmyslové věci, sezónní věci, nářadí, nástroje mám oddělené v zahradním domku, kde jsem na uklizenost pes. Nesmím mít ve vercajku bordel.
@bayt Někoho by ten klid zabil, někoho nabíjí. Ta melancholie, když zapadá slunce, seču u toho trávu nebo jen tak sedím za barákem a houpu se na houpačce, to je prostě paráda.
@skunkos Já také miluju západy slunce. Na náplavce u Vltavy, s kelímkem vína a poslouchat jazz 🙂) Jako každý jsme jiný, hlavní je, aby každý sám sebe už předem dobře odhadnul a věděl, co mu svědčí. Pak nebudou žádná zklamání, o kterých je v tomhle tématu řeč.
Jinak si myslím, že ten dům se dá udělat hodně bezúdržbově. Menší dům, na podlahu robotický vysavač a vytírač (musí se s tím už předem počítat při zařizování), robotická sekačka nebo žádný trávník. Minimum nábytku, sušička, myčka, samočistící trouba...dneska asi nikdo nemusí být "otrokem domu". Jakože by si musel štípat dříví nebo škrobit záclony, pokud nechce sám.
@skunkos No to je otázka, co je furt a jak velký rozdíl je oproti bytu. Kupříkladu my máme taky v bytě komín, máme tam kotel, řeší se opravy střechy, fasády...Ale stejně jako v domě nejsme typy, co by si to udělali sami, a prostě se někdo zavolá.
Zrovna já bych zahradu bez trávníku resp. s minimem trávníku chtěla. Je to ekologičtější a mnohem méně náročné na údržbu, vodu a sekání.
@bayt Tak ono záleží jaký trávník máte na mysli a co od něj očekáváte. Já mám zahradu především jako herní hřiště pro kluky, kteří na něm lítají celoročně a trávníku dají zabrat víc než stádo ovcí. Takže loni jsem ho sekal asi třikrát. Nezalévám vůbec. Není to takový ten krátký anglický trávníček, ale svou funkci - abychom nebyli na blátě - plní dobře. A to že je v létě žlutý? No a co. Na jaře se zase zazelená. A navíc nikdy nežloutne celý. Jetel a jitrocel si drží svou barvu i v létě.
Taky se mi líbí ty zahrádky s chodníčky a trvalkami tak jak to vídám v časopisech, ale fotbal se tam moc hrát nedá.
@sonaxoxo mluvíš mi z duše, bohužel to moc dobře znám a jsem z toho nešťastná, toužím po malém domečku maximálně velikosti bytu, kdybych mohla stěhuju se okamžitě. Schody jsou pro mne neštěstí.
@jakuda Přesně, posekám prostě až je tráva vysoká, maximálně jednou za rok někde dosypu osivo, když je tam bláto. Zalívat? No to určitě, snad jen na začátku když se tráva zasévá, jinak vůbec. Pro mě je trávník na zahradě především funkční/užitková záležitost, ne abych na něm hrál golf že.
@jakuda Tak to pak jo, takový ten přírodní trávník, nebo spíš louka, je fajn 🙂
@skunkos Nepřepsala, to bylo před koronavirem náhodou celkem téma. Trávník jako takový zadržuje hodně vody. Nejde jen o zálivku, jde i o děšťovou vodu. Navíc se musí často sekat (zase pro děti to nechce mít člověk vysoké) a je to jednodruhové chudé společenství, kde vlastně nic nežije. Ale taky záleží, co má kdo v okolí. Když je co by kamenem dohodil fotbalové hřiště, nemusím si nutně čutat na zahradě, ale když nikde nic není a chci hrát fotbal, tak asi trávník potřebuju, že jo 🙂 Ale pro mě osobně je prostě priorita nestarat se o to víc, než musím...Máme strašně málo času. Muž dělá do večera, já toho mám také hodně, a všechen čas, co jinak máme, chci dávat dětem.
@bayt Já samozřejmě taky myslím normální trávník "nadivoko", žádný zpropadený golf. Děcka lítaj venku a nezajímá je esi má tráva 5 nebo 20 cm, šmarjá!!!! Sekám 3-4x za rok a nazdar.
@jakuda presneeee 🙂
zena seka 3x rocne kosou cca 1/3 travniku kde se chodi a jednou za rok staci prostor kde rostou stromy nebo ji nevyuzivame
a k tem uklidum a vecnym starostem o barak - jde o to jak si to clovek nastavi, kdo chce byt otrokem baraku klidne muze a kdo nechce tak neni, proste se smiri s tim ze okna staci umyt jednou za rok z venku wapkou a ze se da fungovat i tak kdyz se vysaje 1x tydne a vytre 2x do roka - funguje to 🙂