Hezký dobrý den, máme také jílové podloží a min týden jsme dávali betonovou 12m3. Kamaradka bydlí cca 1,5 km od nás měla plastovou a při povodních letos v červnu ji včetně vodovodní šachty vystřelila na povrch( jílové podloží a vysoká spodní voda).
Nevím jak budete mít řešený odvod přebytečné vody, každopadné si u toho jílového podloží dejte pozor. Máme také jíl a klasická vsakovačka moc nevsakuje, resp. skoro vůbec. Museli jsme to předělávat, protože nám nádrž po větších deštích přetekla a vsakovačka přestala vsakovat.
@peti76 já bych dneska asi změnil velikost. Buď neprší vůbec nebo jsou přívalové deště. Takže bych se pokusil zachytit co nejvíc vody půjde. 10m3 mi příjde akurátní.
Jinak v téhle velikosti asi betonová
@linnosaurus Hezky dobry den, vzhledem k tomu, ze to byla predelavka, ptz nam udelali pri stavbe na klic “destovku” z tisicilitroveho barelu a pri povodnich nam zaplavila zahradu, tak byly veskere prace od firmy gratis. Nadoba i s dopravou stala 39 tis.
@cyklos a nemá obec i svod dešťové kanalizace? U nás to v nové ulici máme a všichni máme přepady napojené tam. Případně jí může mít dimenzovanou jako jednotnou. Máte tu možnost napojení písemně? Pokud ne tak si o to požádejte obec.
@tulda27 Je to nová ulice, ale dešťová kanalizace tam není. Obec tam,ale požadovala dešťovou jímku pro kolaudaci. Mám jímku 24m3, tak proto mi možná povolili to napojení. Jak to tam mají ostatní netuším.
Písemné povolení od obce mám..
Řešíme něco podobného se sousedem. Má betonovou nádrž a vzhledem k jílovité půdě se přebytečná voda nevsakuje. Obavám se, že bychom mohli mít problém i my, jelikož je nádrž od hranice pozemku ca 2 metry. Jaké jsou možnosti řešení?
Udelal bych retencku s tim, ze bych ve 3/4 jeji vysky udelal vyvody na vsakovaci perforovanou trubku po pozemku - opacne reseni odvodneni kolem baraku. Dela se dost casto tak, ze se proreze klasicke kgcko po 10cm a obali se geoskou.
Jen pár postřehů z mých osobních zkušeností. Třeba to někomu pomůže.
Obecně bych nádrž udělal co největší. Letos je to s vodou "normální", ale v minulých letech jsem byl, i na malé zahradě, rád za každou kapku. Navíc i velká nádrž má poměrně malý reálný kapacitní prostor.
Už při návrhu a stavbě vřele doporučuji si vyřešit (informativní) měření výšky hladiny. Buď zabudovat hned, nebo si alespoň natáhnout kabel z nádrže do rozváděče, nebo někam do garáže pro pozdější využití.
Přepad bych primárně řešil někam do vsakovacího tunelu na zahradě. Aby maximum vody zůstalo na zahradě.
Ideální je samozřejmě mít další přepad do dešťové kanalizace. To nejen pro případ, že vody bude opravdu moc. Ale i třeba když bude třeba snížit hladinu vody v nádrži, z jakéhokoli důvodu.
Možná takový tech. tip - pokud už je v obci dešťová, ale obec se brání dalším přípojením s ohledem na max. kapacitu. Technicky se to dá řešit i kompromisem. Kdo to nezná, může se mu zdát divné, ale u nás to byla podmínka a osobně se mi to nezdá technicky špatné a jako složité a nákladné řešení. V nádrži je čerpadlo s plovákem, které řízeně dokáže začít přečerpávat do přepadu dešťové kanalizace. Lze tím dosáhnout udržování max. požadované hladiny. Pokud se do přívodu čerpadla vloží navíc dešťový senzor s relé (stykačem) může to fungovat tak, že v okamžiku, kdy začne pršet, tak je čerpadlo zablokované. Jakmile přestane, tak za nějaký čas dešťové čidlo oschne a sepne čerpadlo, které začne přečerpávat (pokud je hladina vyšší, než požadovaná) do dešťové kanalizace. Samozřejmě přívalovému dešti, a při plné nádrži, to bude jedno.